Praha - Českou drogou číslo jedna je tabák. Nejškodlivější je ale alkohol, druhá nejoblíbenější návyková látka v Česku.
Denně přitom kouří jeden a půl milionu Čechů. Škodlivé nebo problémové pití alkoholu se zase týká přibližně 600 tisíc obyvatel, nejčastěji ve věku 25-34 let.
Vyplývá to z čerstvě zveřejněné studie Národního výzkumu užívání návykových látek 2012. "Na vysoké úrovni se drží intenzivní konzumace alkoholu. Týká se to nejen dospělých, ale i dospívajících a dětí. 'Vstupní drogou' je spíš alkohol než marihuana, jak se dříve tradovalo," řekl národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil.
Nadměrná míra konzumace alkoholu má přitom na svědomí sedmkrát víc smrtelných předávkování než nelegální drogy, celkem 317. Do tohoto čísla ale nejsou započítány otravy metanolem z nelegálního alkoholu, který loni na podzim usmrtil dalších 47 osob.
Alkohol působí nejškodlivěji u mladých dospělých a lidí ve středním věku. U lidí ve věku 35-44 let se podílí na úmrtí 26 procent mužů a 17 procent žen. U mladých dospělých ve věku 15-24 let je potom toto číslo nižší, u mužů 15 procent, u žen 11 procent.
Alkohol je spojen s největší kriminalitou
Legální drogy se podílí i na kriminalitě. "Podle policie byla přítomnost návykových látek zjištěna u 15 procent všech kriminálních činů, z toho 90 procent bylo spácháno pod vlivem alkoholu," řekl vedoucí národního monitorovacího střediska pro drogy a drogové závislosti Viktor Mravčík.
Přestože konzumace alkoholu zůstává v Česku dlouhodobě na velmi vysoké úrovni, v poměru na celkový počet uživatelů jednotlivých drog investuje stát do boje proti nelegálním drogám mnohem více peněz.
Nelegální drogy intenzivně konzumuje mnohonásobně méně osob než alkohol, přibližně 41 tisíc. I tak náklady na léčbu nealkoholových drogových poruch činily 453 milionů korun oproti 1 miliardě korun na léčbu poruch způsobených alkoholem.
Stoupá věk uživatelů konopí
Pokud jde o drogy, výsledky výzkumu potvrdily dlouhodobě stabilní rozsah užívání konopných drog a pokračující pokles rozsahu zkušeností i s ostatními nelegálními drogami ve všech věkových skupinách. Současně je patrný posun vrcholu aktuálních zkušeností s konopím do staršího věku.
Zatímco v roce 2008 aktuální zkušenost s konopím uváděli nejčastěji respondenti ve věkové skupině 15-19 let, v roce 2012 to byli nejčastěji respondenti ve věku 20-24 let.
"Užívání marihuany mezi mladistvými a mladými dospělými v Česku je stále na velmi vysoké úrovni. Nicméně zdá se, že se nám podařilo tento negativní trend obrátit a snížit míru užívání konopných drog v nejrizikovější populaci mladistvých a mladých dospělých," komentoval situaci Vobořil.
Z nelegálních drog zůstává populární také extáze, halucinogenní houby a pervitin.
České republice se ale nedaří pokrýt služby prevence a protidrogové léčby, protože jsou podle Mravčíka podfinancované.
"Na některých místech tyto služby úplně chybí. Týká se to především terénních programů, AT ambulance nebo substituční služby. Nejhůře jsou služby dostupné v tzv. nových krajích - Pardubický, Liberecký a Zlínský," řekl Mravčík.
"V Česku navíc prakticky neexistují, žádné programy zabývající se prevencí legálních drog, ať už se jedná o alkohol, tabák, gamblerství nebo nelegální konopí," dodal Mravčík.
Z dat vyplývá také určitý nepoměr mezi reálnými výsledky boje proti trhu s nelegálními návykovými látkami a celkovým objemem jejich spotřeby.
Národní protidrogová centrála při rozpočtu 126 milionů korun odhalila 199 vnitřních pěstíren konopí, 19 případů kultivace ve fóliovníku a 235 varen pervitinu. Většinu z nich přitom tvoří menší producenti, jimž získaná droga slouží především pro svou vlastní potřebu, případně pro prodej v malém objemu.
"Většina pervitinu se vyprodukuje v malých varnách. Policie se ale ročně podaří zadržet nelegální drogy v řádu desítek či stovek kilogramů," přiblížil efektivnost protidrogové politiky Mravčík.
V Česku se ale ročně spotřebuje přibližně 11,6 tuny konopných drog, 5,9 tuny pervitinu, 8 tun heroinu, 0,7 tuny kokainu, 62,3 tisíce tablet extáze a 75,8 tisíce dávek LSD, to vše v hodnotě 6,7 miliardy korun.
