Praha - Na počátku byl sen lidí o vlastním bydlení na okrajích měst a pohodlném nakupování v obchodních centrech. Na konci může být masivní vylidňování některých čtvrtí, sídlišť a obcí kvůli opakujícím se povodním.
Rychlá a rozsáhlá výstavba supermarketů, satelitních městeček či velkoskladů může v budoucnu znásobit dopady globálního oteplování, mezi jehož projevy patří i častější záplavy.
"V zastavěných územích se nejvíce projeví dopady klimatických změn zvýšením teplot, zvýší se takvaný tepelný ostrov. Zvýšená teplota pak způsobí vysychání povrchových vod, neschopnost přeschlých půd pojmout větší objemy jednorázových srážek a tím i jejich zrychlený odtok, poškození infrastruktury," uvádí se v tezích Národní strategie adaptace na změny klimatu, které připravilo ministerstvo životního prostředí a v pondělí s nimi souhlasila vláda.
"Některé oblasti budou vystaveny delším a častějším obdobím sucha, zastavěná území v okolí vodních toků budou častěji vystavena riziku povodní. Takové oblasti budou pravděpodobně rychleji vysídlovány svými obyvateli," uvádí se v dokumentu, který má Aktuálně.cz k dispozici.
Každý den si zabetonujeme 11 hektarů půdy
Schválením tohoto dokumentu udělalo Česko první krok k tomu, aby se v budoucnu lépe adaptovalo na globální oteplování.
"Česká republika zatím nemá sjednocený dokument, který by se zabýval konkrétními kroky, jak se přizpůsobit už probíhajícím změnám klimatu," řekl odstupující ministr životního prostředí Ladislav Miko.
Mezi nejrizikovější oblasti patří i urbanizovaná krajina. Vládní kabinet přijal ministerské teze krátce poté, co ministerstvo životního prostředí zveřejnilo zprávu o stavu české přírody a krajiny, která upozornila, že každý den vybetonujeme 11 hektarů zemědělské půdy.
Od roku 2006 tak "zmizelo" bezmála 540 kilometrů čtverečních zemědělské krajiny. "To je plocha větší než rozloha Prahy či okresu Most nebo Teplice," uvádí se v dokumentu. Zabetonovaného území přibývá zvlášť rychle především v posledních letech.
Zatopené sklepy kvůli supermarketům
Zdeněk Poštulka z ekologického Hnutí Duha uvedl jako příklad "povodňové" zástavby rozsáhlý areál s několika supermarkety, akvaparkem a obytnými domy na okraji Olomouce.
"Zastavělo se celá okolí horní části potoku Nemilanky. Pokud zaprší, voda najednou vystoupne a zatopí sklepy domů v dolní části potoku. Dřív se měla voda kam rozlít, nehnala se dolů tak rychle," řekl Aktuálně.cz Poštulka.
Za desítky milionů korun se teď z veřejných peněz budou platit protipovodňová opatření, které ochrání obyvatele čtvrtí Nemilany a Slavonín. "Takovým míst s nevhodnou zástavbou je ale určitě víc," poznamenal Poštulka.
Do přírody musí více zeleně
Teze Národní strategie adaptace na změny klimatu počítají například s tím, že se do krajiny vrátí více zeleně, která zmírňuje ničivou sílu velké vody. A doporučují, aby úřady lépe plánovaly, kde povolí novou výstavbu.
Mezi vládou schválené principy patří i "podpora vzniku systému městské a příměstské zeleně, regulace zahušťování zástavby na úkor volných ploch a zeleně".
Každý resort má svůj úkol
Podle usnesení vlády by měl každý resort na základě tezí Národní strategie adaptace na změny klimatu vypracovat podklady pro ucelenou koncepci, jak se přizpůsobit globálnímu oteplování.
"Teze obsahují přehled konkrétních nepříznivých jevů, na které je potřeba se v souvislosti se změnou klimatu připravit. Patří mezi ně například nahrazování nestabilních smrkových lesů smíšenými, obnovování meandrů a mokřadů či příprava zemědělství na sušší roky," poznamenal odstupující ministr Miko.
"Změna klimatu ovšem zasáhne i oblasti, které si veřejnost v první chvíli s dopady změny klimatu ihned nespojí. Je to například oblast cestovního ruchu, stavebnictví a architektury, ale i oblast zdravotnictví, kde lze očekávat zvýšený výskyt klíšťat a dalších infekčních nemocí," dodal Miko.
