Cenu za nejlepší základní výzkum získal autor umělých hlasivek i tvůrkyně svítících krystalů

Adéla Skoupá Adéla Skoupá
27. 9. 2016 13:28
Cenu předsedy Grantové agentury si letos vysloužily čtyři týmy vědců. Jednu z nich obdržel tým profesora Tomáše Vampoly, který pracuje na výzkumu umělých hlasivek. Ocenění si odnesla i mladá fyzička Kateřina Kůsová, která přišla společně se svými spolupracovníky z Fyzikálního ústavu Akademie věd na přelomový způsob, jak přimět miniaturní krystaly křemíku svítit. Za výzkum klíšťat komise ocenila řeckého badatele Michaila Kotsyfakise. Čtvrtou cenu za výzkum historického vývoje představ o hvězdné sféře získala Alena Hadravová.
Jeden z oceněných, biolog Michail Kotsyfakis
Jeden z oceněných, biolog Michail Kotsyfakis | Foto: Biologické centrum AV ČR

Praha – Obrazně řečeno vytváří tým profesora Tomáše Vampoly hudební nástroj – snaží se najít vhodný materiál a tvar, aby co nejlépe zněl a fungoval. Tím nástrojem jsou ale lidské hlasivky. Tým vědců z různých ústavů Akademie věd a vysokých škol vyvíjí umělý orgán, který bude moci lidem postiženým rakovinou hrtanu navrátit po náročné operaci hlas.

A experti dokonce pracují na tom, aby zněl stejně jako jejich původní. "Než se dostanou výsledky do praxe, bude ještě několik let trvat. Ale postup jsme úspěšně patentovali a hned den nato se nám ozvaly firmy, které by měly zájem umělé hlasivky vyvíjet a vyrábět," řekl Vampola.

Za výzkum nyní jako jeden ze čtyř oceněných získal Cenu předsedy Grantové agentury, jež se každoročně uděluje nejlepším výsledkům základního výzkumu, který stát prostřednictvím své agentury podpořil.

Jak přimět křemík svítit

Společně s ním letos získala ocenění i mladá fyzička Kateřina Kůsová, která přišla společně se svými spolupracovníky z Fyzikálního ústavu Akademie věd na přelomový způsob, jak přimět miniaturní krystaly křemíku svítit. Což by v budoucnu mohlo pomoct například při vývoji léků nebo ve strojírenství jako součást mikročipů.

"Křemík jakožto velký krystal nesvítí, ale pokud se připraví ve formě nanokrystalů, je to jinak. Šlo nám i o překonání psychologické hranice," uvedla mladá vědkyně, která se během svého bádání zvládá starat také o dvě malé děti. Její mentor profesor Ivan Pelant, který ji k oboru přivedl, upozorňuje, že mají její výsledky světový význam.

Ocenění získal i řecký badatel z Biologického ústavu Akademie věd, Michail Kotsyfakis, jehož tým podrobně zkoumá klíšťata a snaží se popsat jejich biologické fungování tak, aby mohli dát jednou základ látce, jež bude malé parazity z těla hostitele odpuzovat.

"V Česku jsem sedm let, a přestože je zdejší způsob práce volnější a méně pedantský než třeba v Americe, velmi mi vyhovuje," říká parazitolog.

Alena Hadravová z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR byla oceněna za interdisciplinární výzkum historického vývoje představ o hvězdné sféře od středověku po raný novověk. Při přebírání ceny poděkovala i svému manželovi Petru Hadravovi a připomněla, že s ním bádá už třicet let.

Jedno z nejprestižnějších českých vědeckých ocenění se uděluje od roku 2003, získalo jej už 55 vědců.

Podařilo se nám popsat látky, které zastavují množení viru zika v hostitelských buňkách, říká parazitolog Luděk Eyer. | Video: Martin Veselovský
 

Právě se děje

Další zprávy