Na lidské bakterie už nezabírají antibiotika. Ze salmonely a streptokoka se mohou stát zabijáci

Adéla Očenášková Adéla Očenášková
21. 9. 2016 16:29
Některé bakterie rostou v těle dál bez ohledu na přítomnost antibiotik. Jedná se o takzvanou antibiotickou rezistenci, která už v dnešní době představuje celosvětový problém. Bakterie jsou vůči pilulkám odolné, a některé nemoci se tak znovu stávají nevyléčitelnými. Před zneužíváním antibiotik koneckonců varoval už v padesátých letech minulého století slavný vynálezce penicilinu Alexander Fleming. Teď jedná o antibakteriální rezistenci Valné shromáždění OSN.
Bakterie salmonely.
Bakterie salmonely. | Foto: Aktuálně.cz

Washington – Rezistence bakterií vůči antibiotikům se zařadila k největším problémům světového zdravotnictví. Bakterie jsou vůči pilulkám odolné, a některé nemoci se tak znovu stávají nevyléčitelnými.

Podle vědců příčina tkví v jejich nadužívaní – a to nejen ve zdravotnictví jako takovém, ale i v živočišné výrobě a v zemědělství.

Pokud se problém nezačne řešit, odolnost vůči antibiotikům může v roce 2050 vést až k deseti milionům úmrtí ročně. Tvrdí to alespoň studie britských vědců, kterou zveřejnil server BBC.

Antibiotika zažívala velkou popularitu už v polovině dvacátého století, kdy byla oslavována jako "zázrak, který vyléčí vše". Už tehdy se ale našli i tací, kteří na budoucí problém upozorňovali.

Mezi nimi i Alexander Fleming, skotský vynálezce jednoho z nejpoužívanějších antibiotik, penicilinu. Na nadcházející krizi těchto léků upozorňoval už v roce 1945, když za svůj objev přebíral Nobelovu cenu.

Problémem antibakteriální rezistence se ve středu zabývá dokonce Valné shromáždění OSN.

"Klameme sami sebe"

"Je opravdu smutné, jak zneužíváme antibiotika v medicíně a živočišné výrobě. Klameme sami sebe, když si myslíme, že tyto 'zázračné léky' budou vždycky po ruce," sdělil pro The Huffington Post odborník na infekční onemocnění z Uppsalské univerzity ve Švédsku Otto Cars.

Podle údajů amerického Centra pro prevenci a kontrolu nemocí (CDC) kvůli antibiotické rezistenci každý rok zemře více než 700 000 lidí. Ve skutečnosti ale může být číslo ještě větší, protože neexistuje žádný globální systém, který by tyto příčiny úmrtí monitoroval, napsal The Guardian.

Předpisy jako na běžícím páse

Podle studie, kterou letos v květnu uveřejnil vědecký časopis JAMA, je v Americe v průměru jeden ze tří lékařských předpisů na antibiotika zbytečný.

Pacienti ale tyto léky od doktorů buď sami vyžadují, anebo si lékaři nejsou jistí diagnózou. Raději nechtějí riskovat, že by něco zanedbali.

"Antibiotika používáme na všechno. Bereme to jako samozřejmost, že budou vždycky fungovat. Když zabírat přestanou, usoudíme, že bychom měli použít nové léky. Ale tato strategie už přestala fungovat," řekla Jean Patelová z Centra pro prevenci a kontrolu nemocí. 

Léky už nespasí ani angínu

V roce 2013 zveřejnilo americké CDC seznam celkem osmnácti bakterií, které jsou nejvíce rezistentní. Jde například o bakterii typu Clostridium difficile, která vyvolává onemocnění trávicího traktu, nebo Neisseria gonorrhoeae, která způsobuje kapavku.

Dále se na seznamu objevila také bakterie Salmonella, jež způsobuje salmonelózu, či všechny tři typy streptokoků. Výskyt streptokokových nákaz – například spála, angína nebo zápal plic – je přitom velmi častý hlavně u dětí

 

Právě se děje

před 12 minutami

Junosť Minsk obhájil titul v běloruské hokejové lize

Hokejisté týmu Junosť Minsk obhájili titul v běloruské lize a získali právo účasti v nadcházejícím ročníku Ligy mistrů. V pátém finále zdolali doma Salihorsk 3:2 v prodloužení a ovládli sérii 4:1 na zápasy. Běloruská liga jako jediná z hokejových soutěží pokračovala i při současné pandemii koronaviru.

O zisku devátého titulu v historii pro Junosť rozhodl v čase 67:54 obránce Vladislav Jerjomenko. Obhájce titulu tak navázal na triumfy i z let 2004 až 2006, 2009 až 2011 a 2016. Junosť zaplnila poslední volné místo v Lize mistrů po ročník 2020/21, kde budou startovat i tři české kluby - Liberec, Třinec a Sparta.

Přehled účastníků hokejové Ligy mistrů pro ročník 2020/21:

Frölunda, Lulea, Färjestad, Rögle, Skelleftea (všechny Švédsko), Curych, Zug, Davos, Ženeva, Biel-Bienne (všechny Švýcarsko), Kärpät Oulu, Lukko Rauma, Tappara Tampere, Ilves Tampere (všechny Finsko), EHC Mnichov, Mannheim, Straubing, Eisbären Berlín (všechny Německo), Bílí Tygři Liberec, Oceláři Třinec, Sparta Praha (všechny ČR), Salcburk, Bolzano, Vídeň (všechny EBEL), Aalborg (Dánsko), Banská Bystrica (Slovensko), Cardiff (Velká Británie), Grenoble (Francie), Stavanger (Norsko), Tychy (Polsko), Junosť Minsk (Bělorusko), SönderjyskE (vítěz Kontinentálního poháru).

Zdroj: ČTK
Další zprávy