Dlouholetý předseda ČSSD v Ústeckém kraji Miroslav Andrt se se stranickými kolegy domluvil, že u voličů zkusí zabodovat s komunálními hnutími. Vytvořili společný politický projekt Lepší Sever. Od centrálního vedení dostali na počátku zelenou. Když se však měla v ústředí schvalovat kandidátka, stranické špičky projekt zavrhly. Podle nich v něm nedostala ČSSD dost prostoru. Vedení strany proto sestavilo vlastní kandidátku.
Příběh čtyřky této volební listiny Petra Bendy v médiích rezonoval už v červenci. ČSSD opustil s jejím bývalým šéfem Jiřím Paroubkem roku 2011, spolu vybudovali stranu LEV 21. Po jejích opakovaných volebních neúspěších se Paroubek stáhl z politiky úplně, Benda v ní zůstal. V posledních sněmovních volbách vedl v Libereckém kraji kandidátku extremistické Dělnické strany sociální spravedlnosti, což v ČSSD vzbudilo kritickou odezvu.
Deník Aktuálně.cz prostudoval celou kandidátku sociálních demokratů v Ústeckém kraji. Jsou na ní například lidé, které v průběhu posledních let krajské vedení v čele se zmíněným Miroslavem Andrtem kvůli jejich problematické minulosti z volebních klání postupně odstavilo.
Šestou pozici obsadil Jan Szántó, pro kterého jde o návrat na regionální kandidátku po osmi letech. Ve volbách roku 2016 se mu nominace vyhnula kvůli stranickým machinacím. Szántó na sklonku nultých let řídil ČSSD na Litoměřicku. Tamější organizace za jeho vedení proslula tím, že v ní probíhaly účelové nábory straníků. Říkalo se jim černé duše. Do strany vstupovaly za peníze či jiný prospěch a lídrovi sloužily k silovému prosazování zájmů.
175 černých duší
Na podzim roku 2010 proto na Litoměřicku ústřední kontrolní komise ČSSD prověřila stav straníků. Zaměřila se na členské příspěvky, okolnosti vstupu do strany či jejich účast na schůzích. Audit potvrdil, že 175 lidí, více než třetinu členů v okrese, tvořily černé duše. Chyběly u nich podpisy za zaplacení členského příspěvku. Navíc u nich scházely kontaktní údaje, nebylo jim proto možné doručit ani výzvu ke kontrole. Szántó po auditu na post předsedy rezignoval.
O tři místa výše než Szántó stojí Petr Jakubec. V posledních krajských volbách roku 2016 se sice objevil, ale regionální vedení ho "uklidilo" až na 29. pozici. Deník MF Dnes na podzim 2011 přinesl sérií článků, v nichž doložil Jakubcovy styky s Lukášem Kohoutem. Kohout na sebe upozornil coby falešný asistent někdejšího šéfa Valného shromáždění OSN Jana Kavana, za veřejné peníze létal po světě. Kvůli podvodům byl opakovaně ve vězení.
Jakubec se s Kohoutem pravidelně vídal. Tehdejší krajský radní pro školství využíval jeho služeb, když byl ve sporu s politickými konkurenty. Kohout také seděl Jakubcovi po boku, když přesvědčoval zástupce studentů protestující proti spojení dvou středních škol na Děčínsku. V krajském zastupitelstvu Jakubec zase zvedl ruku pro dotaci pro školu, v níž byl ředitelem. Novináři později zjistili, že obě funkce naráz podle zákona nesměl vykonávat.
Snažil jsem se od nich distancovat
"Když jsem se stal v roce 2014 předsedou, vytkl jsem si, že chceme vrátit ČSSD věrohodnost a distancovat se od těchto kontroverzních lidí," řekl Aktuálně.cz nyní už bývalý krajský šéf ČSSD Andrt. Obdobně mluví i stávající místopředseda regionu Marcel Běhounek. "Za mě jo," odpověděl na dotaz Aktuálně.cz, zda zmínění kandidáti nemohou oslabit kredit strany u voličů. "V krajském vedení jsme o těchto jménech nerozhodovali," dodal.
S Jakubcem i Szántó se snažilo Aktuálně.cz spojit. Redaktora zajímalo, jak zpětně vnímají svou politickou minulost. "Mám čistý štít. Nikdy za mnou nebyla kauza, kdy by se potvrdilo, že bych lhal nebo udělal něco špatně," hodnotí Jakubec. Jana Szántó se zastihnout nepodařilo. Na telefonním čísle, které roky používal, dotyčný reagoval, že jde o omyl. Své jméno však neřekl.
Jakubec i Szántó náleží do stejné politické garnitury, jako byli jejich straničtí kolegové Jana Vaňhová, Arno Fišera nebo Pavel Kouda. Seděli s nimi v nejužším vedení krajské samosprávy. Zmíněné trio patří mezi 27 obžalovaných v obří kauze ROP Severozápad, v níž jsou politici, úředníci a podnikatelé viněni ze systémové manipulace s rozdělování evropských dotací v Ústeckém a Karlovarském kraji. Sami Jakubec a Szántó v kauze nefigurují.
S lídrem spolupracovali Houska i Vaňhová
Lídrem kandidátky ČSSD v Ústeckém kraji je Jaroslav Krákora. Pro něj jde o návrat na krajskou politickou scénu po 16 letech. Z celostátního pohledu jde o zkušeného politika, do roku 2017 byl čtyři volební období po sobě poslancem. Také on má blízko ke zmíněné politické generaci kolem Vaňhové.
Vaňhová pro něj pracovala jako poslanecká asistentka. Ve sněmovně mu pomáhala i v době, kdy byla hejtmankou. Krákorovým asistentem byl i Vaňhové životní partner Roman Houska. Politický podnikatel Houska se v nultých letech i v prvních letech minulé dekády řadil ke klíčovým zákulisním hybatelům severočeské politiky a byznysu. Na podzim 2013 zemřel, když ho u jeho domu zastřelil bývalý voják.
Proti kandidátce s Krákorou na špici veřejně vystoupilo několik představitelů ČSSD, nejvýraznější z nich byl ministr kultury Lubomír Zaorálek. Předseda strany Jan Hamáček se kritiku snažil odrážet. "Hlavním cílem bylo sestavit kandidátky, které budou reprezentovat program ČSSD. (…) Proto bylo nutné zasáhnout v Ústeckém kraji, kde nová kandidátka nabízí zkušené politiky z ČSSD, kteří se za sociální demokracii nestydí," vysvětloval.
Hamáčkovi se v původní chystané kandidátce ČSSD pod značkou Lepší Sever nezamlouvalo ani to, že má na předních místech jediného člověka. Jedničkou je přitom sociální demokrat Martin Klika, vicehejtman Ústeckého kraje. Miroslav Andrt je čtyřkou. Rozkol kvůli volební sestavě způsobil, že 34 straníků přerušilo členství v ČSSD. Mezi nimi bylo i několik lidí z krajského vedení strany včetně Kliky či Andrta. Až proběhnou volby, plánují se do ČSSD vrátit.
