Praha - Těsně před svým odchodem z čela ministerstva životního prostředí představil Martin Bursík obsáhlou studii, jak by republika mohla snížit emise oxidu uhličitého, aby splnila své mezinárodní závazky.
Součástí návrhu Politiky ochrany klimatu je přitom i kapitola, která rozebírá, jak by případné rozšíření Temelína o další dva bloky pomohlo za určitých okolností omezit skleníkové plyny.
Bursík i ministerstvo ovšem tvrdí, že tím nevyslovují souhlas s rozvojem jádra. Jen ukazují na všechny varianty, které jsou k dispozici.
"Do roku 2020 můžeme pohodlně snížit emise oxidu uhličitého o dvacet procent, aniž bychom do toho museli zapojit jadernou energetiku," řekl Aktuálně.cz Bursík. "Bude ovšem na politicích, jak se rozhodnou."
Dvacet procent je více než dvojnásobek toho, než co Česku předepisuje klimatický balíček Evropské unie, tedy omezit skleníkové emise o devět procent oproti roku 2005.
Jak snížit skleníkové emise
- Snižování emisí v průmyslu: -3,6 mil. tun
- Výstavba plynových elektráren: -4,2 mil. tun
- Výroba tepla z biomasy: -2,8 mil. tun
- Výstavba nových bloků v Temelíně: -8,4 mil. tun
- Zateplování budov: -3,8 mil. tun
- Zalesňování: -2,5 mil. tun
- Větší účinnost aut: -2,2 mil. tun
- Využívání energie větru: -1,2 mil. tun
Co s jaderným odpadem
Největší výhrady ministerstva životního prostředí i Strany zelených k jaderné energetice se především týkají bezpečnosti elektráren a jaderného odpadu.
Tvrdí, že není možné stoprocentně zaručit bezpečnost reaktorů a že stále není vyřešeno ani to, co s jaderným odpadem, aby nebyl na mnoho let vysoce radioaktivní.
V závěrech takzvané Pačesovy komise, která ještě pro Topolánkovu vládu navrhovala možnosti dalšího rozvoje české energetiky, se ovšem uvádí, že by se z jádra v budoucnu mohlo vyrábět až 77 procent českého proudu. V současnosti je to necelá třetina.
Členové nezávislého týmu ovšem nebyli v pohledu na budoucnost jaderné energetiky jednotní. "Je to naprosto politická záležitost," řekl Aktuálně.cz šéf komise Václav Pačes, tehdejší předseda Akademie věd.
Energetické úspory vítězí nad jádrem
Obsáhlá studie ministerstva životního prostředí ukazuje, že stavbou nových jaderných bloků v Temelíně by se emise snížily o více než osm milionů tun oxidu uhličitého. Ovšem jen při dodržení několika podmínek.
"Pro skutečné snížení emisí musí jaderná energetika vytěsnit zdroje na fosilní paliva. Po spuštění jaderného zdroje tedy musí být odstavena (eventuelně nepostavena) uhelná elektrárna," uvádí jeden z předpokladů návrh Politiky ochranu klimatu, kterou má Aktuálně.cz k dispozici.
Podle ministerstva životního prostředí jsou navíc mnohem efektivnější energetické úspory. Například jen snižováním energetické náročnosti budov lze snížit skleníkové emise o bezmála čtyři miliony tun.
Na každé tuně se ušetří až 77 eur
Kromě toho se při zateplení domů ušetří i peníze, na jedné tuně oxidu uhličitého až 77 eur.
Naproti tomu u jaderné energetiky není ekonomický přínos tak jednoznačný. Studie uvádí, že na každé tuně se dají ušetřit maximálně čtyři eura, možné ovšem také je, že se jedna tuna oxidu uhličitého bude muset dotovat až 24 eury. Jaderná elektrárna je totiž poměrně drahá a náklady se mohou během stavby ještě zvýšit.
"Největší riziko pro eskalaci nákladů je prodloužení doby výstavby, jako například u finské elektrárny Olkiluoto," uvádí se v návrhu Politiky ochrany klimatu České republiky.
Miko: Bursík nemá zatemněno
Bursíkův nástupce v čele ministerstva životního prostředí Ladislav Miko kladně hodnotí, že úřad na jadernou energetiku nezapomněl.
"Není tomu tak, že by na ministerstvu měli lidé zatemněno, prostě vůbec ten problém nevnímali," řekl Miko v rozhovoru pro Českou televizi.
Dodal, že jádro zatím není potřeba, protože je zatím stále velká kapacita v úsporách a obnovitelných zdrojích, jak dokazuje i návrh klimatické politiky.
"Je tam jednoznačně prokázáno, že je obrovská kapacita v jiných možnostech. Takže nevidíme důvod, proč bychom měli přistoupit k jádru bez toho, aby se využily nejdřív ostatní možnosti," tvrdí Miko.
