Rozšiřování jádra. Po Temelínu jsou na řadě i Dukovany

Pavel Baroch
20. 1. 2009 13:35
K výstavbě nového bloku vyzývá i kraj Vysočina
ZÓNA 2008 se netýká pouze jaderné elektrárny Dukovany. Do cvičení se zapojí také čtyři obce v takzvané zóně havarijího plánování: Vémyslice, Kubšice, Mohelno, Kožichovice.
ZÓNA 2008 se netýká pouze jaderné elektrárny Dukovany. Do cvičení se zapojí také čtyři obce v takzvané zóně havarijího plánování: Vémyslice, Kubšice, Mohelno, Kožichovice. | Foto: Tomáš Adamec

Dukovany - Po Temelínu by nový jaderný reaktor mohl vyrůst i v nejstarší české atomové elektrárně - v Dukovanech.

Společnost ČEZ už plánuje, že požádá ministerstvo životního prostředí, aby nechalo posoudit vliv případného rozšíření Dukovan na životní prostředí. V případě Temelína stejnou žádost podala firma loni v červenci.

"U Dukovan zatím nemáme žádný přesný termín na podání žádosti. Podáme ji, až budeme mít jistotu, že zvládneme oba náročné procesy," řekla Aktuálně.cz mluvčí ČEZ Eva Nováková.

Dodala, že u Dukovan by šlo spíše o náhradu za dožívající jaderné bloky než o rozšíření elektrárny jako v případě Temelína. "Chvilku by ale staré a nové reaktory v Dukovanech možná fungovaly společně," připustila Nováková.

Podle mluvčího elektrárny Petra Spilky by podle prognóz vývoje spotřeby elektřiny byly nové bloky v Dukovanech potřeba v roce 2035.

My ne, to Vysočina a Pačes

Se svým záměrem postavit v Dukovanech další reaktor se společnost ČEZ "schovává" za kraj Vysočina, který si přeje, aby jaderná energetika v regionu zůstala. A taky za Pačesovu komisi.

"Kraj nás vyzval, abychom prozkoumali i možnosti rozšířit Dukovany," potvrdila mluvčí ČEZ Nováková. "A vzhledem k tomu, že jsme byli k podání žádosti o posuzení vlivu rozšíření Dukovan na životní prostředí vyzváni i Pačesovou komisí, patrně tak učiníme i v tomto případě."

Firma zatím investovala do prodloužení životnosti elektrárny, jejíž čtyři bloky byly postupně spuštěny v letech 1985 až 1987.

Projektovaná životnost byla sice na třicet let, ale pokud to technický stav dovoluje, mohou reaktory vyrábět proud dál. "Poslední slovo má vždycky Státní úřad pro jadernou bezpečnost," vysvětlila Nováková. V současnosti mají Dukovany licenci do roku 2015, respektive 2017.

"Každá varianta prodloužení provozu má své rozdílné dodatečné náklady, které leží v rozmezí dvacet až čtyřicet miliard korun," konstatovala mluvčí ČEZ.

Pro Dukovany pracují tři tisíce lidí

Ve svém prosincovém dokumentu kraj Vysočina podrobně popisuje, proč by měl v dukovanské elektrárně vyrůst další reaktor a elektrárna by po vypršení své životnosti neměla skončit.

"Společnost ČEZ zaměstnává v regionu více než tisíc zaměstnanců. Dalších zhruba dva tisíce zaměstnanců servisních firem každý den pracuje na zakázkách společnosti ČEZ souvisejících s jadernou elektrárnou Dukovany," uvádí kraj jeden z klíčových argumentů.

"Případné omezení nebo ukončení provozu by přineslo prudké a značné zvýšení nezaměstnanosti, snížení počtu obyvatel v regionu, prudké zhoršení průměrné životní úrovně obyvatelstva, změnu sociální struktury obyvatelstva, negativní změny ve spotřebě obyvatelstva, nepříznivé dopady do školství, kultury a dalších oblastí života regionu," obává se kraj.

Jedním z dalších důvodů je i využití odpadního tepla z Dukovan. "Existují úvahy o vyžití odpadního tepla pro vytápění velkých sídlišť a dalších objektů v Brně, případně též v Třebíči.

Vody na chlazení bude dost

Případné rozšíření Dukovan dlouhá léta brzdil technický problém s nedostatkem vody pro elektrárnu. Zdá se však, že i to už technici vyřešili.

"Podle nejaktuálnějších analýz to vypadá, že vody pro chlazení by byl dostatek i pro další blok," konstatovala mluvčí ČEZ Eva Nováková.

Temelín, Dukovany, Bohunice...

Kromě případného rozšíření českých jaderných elektráren se ČEZ zaměřuje i na zahraniční jaderné zdroje, aktuální je nyní i plánovaná stavba nových reaktorů v Jaslovských Bohunicích na Slovensku, na níž se má česká firma podílet.

"Slovenskou vládou projednaná zpráva počítá s předběžným harmonogramem, podle něhož by elektrárna měla být uvedena do provozu v roce 2020," řekla mluvčí Nováková. Dodala, že ČEZ se podílí rovněž na projektu výstavby třetího a čtvrtého bloku jaderné elektrárny Černavoda v Rumunsku.

Celý "jaderný program" Skupiny ČEZ si v následujících letech vyžádá desítky až stovky miliard korun. Přesná čísla firma zatím nesdělila.

 

Právě se děje

Další zprávy