Monumentální budova byla po čtyřicet let nepřehlédnutelnou součástí Brna, v posledních letech ale měla nevalnou pověst. Z jedné strany ji obepíná víceproudá silnice, z druhé rozbité parkoviště, v nehostinném prostředí se zdržovali i bezdomovci. Mnozí místní tak považovali starý Prior jen za nepraktickou překážku při cestě z hlavního nádraží do modernějšího obchodního centra Vaňkovka.
V roce 2017 koupil obchodní dům developer, který se ho rozhodl zbourat. Před třemi lety požádal o demolici, letos v listopadu začala. Podle architektky Evy Truncové a historičky umění Šárky Svobodové to je chyba. Dornych byl podle odbornic, které se domu dlouhodobě věnovaly v projektu Brněnský architektonický manuál, významnou dominantou a důležitým dokladem o historii města.
"V původních koncepcích rozvoje města, které se plně nerealizovaly, sloužil Prior jako způsob, jak protáhnout centrum směrem na jih. Bylo na něj proto navázaných vícero menších staveb, jako například lávka pro pěší na autobusové nádraží Zvonařka, které se postupně bořily," popisuje Truncová.
V postupném demolování návazností vidí architektka příčinu úpadku této někdejší výkladní skříně Brna. "Dílčí zásahy celou stavbu postupně degradovaly a z jejího okolí, které není nijak koncepčně uchopeno, vytvořili místo jdoucí naproti patologickým jevům," přibližuje.
Historička Svobodová dodává, že demolice je problematická i z hlediska životního prostředí. "Dnešní problémy přece neznamenají, že budovu nelze využít jinak. Je to čtyřicet let mladý dům, byla na něj vynaložena ohromná uhlíková stopa, materiály, energie a úsilí. Málokdo si po čtyřiceti letech zbourá dům," říká.
Vhodnější by podle ní bylo, kdyby se stavba vhodně upravila, ale zachovala. "Využívat to, co už ve městech stojí, je velký trend dnešního stavebnictví. To neznamená zakonzervovat dům v současné podobě, ale zachovat jeho významný zlomek, pracovat s ním a rozšířit jej. To umí současná architektura velmi dobře," vysvětluje Svobodová.
Promarněnou příležitost vidí v možnosti přestavět Prior na kulturní využití. "To už dům prokázal, že dokáže. V posledních letech žil vlastně dvěma životy - komerčním a kulturním. V zázemí domu se hrálo divadlo, pořádaly se zde rave party, filmové projekce i výstavy fakult architektury a výtvarného umění," připomíná.
Takto unikátní místa pro obdobné kulturní akce přitom podle Svobodové v Brně chybí. "Skladové prostory v Prioru jsou monumentální. Kdyby se jim vymyslela dramaturgie, měly by nespočet využití. Podobný přístup k budovám známe například z Berlína nebo Londýna," upozorňuje.
O promarněné příležitosti lze podle ní mluvit proto, že Brno mělo - v souvislosti s nakonec neuskutečněným odchodem firmy Tesco z Česka - na budovu předkupní právo. "Chápu, že město budovu nemuselo chtít koupit, ale mohlo alespoň apelovat na developery, ať ji zachovají a pracují s jejím původním charakterem," dodává historička.
Konec brutalismu, střídá jej tuctová architektura
S demolicí obchodního domu mizí z centra Brna brutalismus, unikátní, avšak kontroverzně vnímaný architektonický směr druhé poloviny dvacátého století. Jeho název vychází z francouzského spojení béton brut, tedy drsný beton. Právě přiznaný beton je hlavním znakem brutalistních staveb.
"Líbí se mi charakteristika, že brutalismus nechce být líbivý, chce být pravdivý. Brutalismus vytváří monumentální, drsné a syrové budovy, Prior to přesně dokládá," říká Svobodová.
Brutalismus v Česku mizí
Budovy postavené zejména v 60. a 70. letech ve stylu brutalismu z Česka postupně mizí. Některé už byly zdemolovány (v Praze například Transgas u Václavského náměstí, Hotel Praha v Dejvicích nebo Ústřední telekomunikační budova na Žižkově), u dalších se likvidace plánuje (vstupní hala pražského hlavního nádraží).
Jindy procházejí zásadní přestavbou, při kterých mizí jejich charakter nebo interiéry (Hotel InterContinental, pražské obchodní domy DBK a Kotva, olomoucký Prior nebo liberecký Ještěd).
Kromě roviny samotného stylu vnímají odbornice i specifickou historii, která se podle nich z Brna vytrácí. "Samotné umístění je specifické pro dobu vzniku budovy. Jde o monumentální gesto, postavit takto velkou budovu v samotném centru města, které se už dnes nedělá," vysvětluje architektka Truncová
"Prior přitom sloužil i jako veřejné místo, na rozlehlých terasách se konaly akce jako módní přehlídky. Fungoval tu veřejný život. Pracovaly zde stovky lidí a zákazníci dojížděli z širokého okolí, protože tu bylo zboží, které jinde sehnat nešlo," přibližuje.
Obchodní dům má nahradit nákupní pasáž obklopená šesti budovami s obchody, kancelářemi a byty. Společnost Crestyl, která za projektem stojí, jej označuje za nové městské centrum. "Středobod projektu Dornych tvoří rušné náměstí pulzující životem a svěží energií," popisuje své plány.
Odbornice ale nové využití prostoru kritizují. "Developer neřeší návaznost, cokoliv za hranicí svého území, jde o uzavřenou komerční lokalitu," říká Truncová. Podle Svobodové jde o tuctovou architekturu. "Na plánech nepoznáte, jestli má jít o Dubaj, Španělsko, nebo Česko. Je to globální architektura, jejíž hodnota i náplň jsou sporné," tvrdí.
Mohlo by vás zajímat: Spotlight Public - Dokonalé město (10. 10. 2024)
