Mutace byla objevena na vzorcích pocházejících ze Středočeského kraje, Prahy a Královéhradeckého kraje. Její první výskyt byl zaznamenán na pozitivním vzorku z 25. prosince. Což však neznamená, že už se tu mutace nevyskytovala dřív, protože odborníci analyzují jen zlomek vzorků. Potvrdila se u deseti vzorků, které analyzovala Národní referenční laboratoř. Podle odborníků nebyl důvod si myslet, že by se tato verze viru měla Česku vyhnout.
Zatím byl testován pouze úzce zaměřený výběr vzorků, z kterého nelze vyvozovat, jak moc je britská mutace v Česku rozšířena. "Průběžně sekvenujeme (zkoumáme) vzorky podle toho, jak nám je laboratoře posílají. Požádali jsme kolegy v laboratořích, aby se zaměřili na takové vzorky, které jsou nějakým způsobem odlišné. Takže se jednalo o cíleně vybrané vzorky," uvedla ředitelka Státního zdravotního ústavu Barbora Macková.
O této variantě viru se zatím ví, že je mnohem nakažlivější než ta, která byla dosud známá. Zároveň však zatím neexistují důkazy, že by vyvolávala těžší průběh onemocnění.
"Britský premiér Boris Johnson uvedl, že britská mutace je nakažlivější o 70 procent. Ale toto byla nepřesná informace, pan premiér ji převzal ze sdělení doktora Erika Volze, který zmínil, že tato varianta může být nakažlivější až o 70 procent, přesné číslo však nelze uvést. Podle mě je reálnější odhad, že se tato mutace šíří o polovinu rychleji," říká Ruth Tachezy, viroložka a zároveň členka iniciativy Sníh, která spojuje vědce ve snaze najít nejlepší řešení v boji s pandemií.
Hrozí, že se zde nakažlivější mutace začne šířit dříve, než se stihnou naočkovat rizikové skupiny obyvatelstva. To by vedlo k dalšímu zahlcení nemocnic, které jsou již nyní na hranici kapacit. Podle Tachezy by proto výskyt mutace měla zohlednit vláda, až bude uvažovat o případném rozvolnění opatření. "Důležité je, že je tato varianta viru výrazně nakažlivější a s tím je potřeba počítat i při nastavování protiepidemických opatření," upozorňuje.
Důležité podle ní je, aby se vedle dodržování opatření stihly co nejrychleji naočkovat rizikové skupiny. Již totiž bylo prokázáno, že vakcíny od firmy Pfizer, kterými se nyní v Česku očkuje, před novou mutací viru chrání a není třeba je nijak upravovat.
Ve velkém se varianty zkoumají jen v Británii
Není jasné, jaké množství britské mutace v Česku je nebo jestli se tu vyskytuje delší dobu než od 25. prosince. Varianty mutací se zde totiž nezkoumají tak detailně jako ve Velké Británii, kde analyzují až deset procent všech pozitivních vzorků. Británie je v tomto ohledu unikátní, ani jiné země tolik analýz neprovádějí. Možná i proto tam již zaznamenali přes 16 tisíc případů britské mutace, zatímco v jiných evropských zemích se dosud jedná o jednotky nebo desítky případů.
V Česku dělá Národní referenční laboratoř zatím asi 48 analýz týdně, celkově jich provedla asi 300. Znamená to, že například v minulém týdnu, kdy bylo zhruba 56 tisíc potvrzených případů, se zde prozkoumalo 0,1 procenta vzorků z celkového počtu pozitivních testů za týden.
"V případě, že je asi 50 tisíc pozitivních případů za týden a frekvence výskytu dané mutace jedno procento, doporučuje Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí sekvenovat (prozkoumat) asi jedno procento vzorků, tedy 500 vzorků. Chceme proto, aby se procento analýz zvýšilo, zpočátku alespoň na 0,5 procenta a postupně aby se dále navyšovalo," uvádí Tachezy.
Počet provedených analýz ale naráží na finanční možnosti i počet odborníků. Státní zdravotní ústav proto před Vánoci vyzval akademické instituce, aby s rozborem vzorků pomohly.
"V rozsahu, v jakém se analyzují varianty viru ve Velké Británii, se to nikde jinde nedělá, tam to bylo podpořeno částkou 20 milionů liber. V Česku sledování mutací probíhá, ale je třeba personálně i finančně posílit laboratoř Státního zdravotního ústavu, která to má na starosti," říká Tachezy. V současné době se již zapojila dvě akademická pracoviště a mohla by se zapojit i další. Zmíněná iniciativa Sníh se proto nyní snaží sehnat prostřednictvím státu finanční podporu, aby se mohl počet prováděných analýz vzorků výrazně navýšit.
Mutace udeřila po Novém roce
Zatímco ve Velké Británii se mutace objevila loni na podzim, v jiných evropských zemích se začala vyskytovat až nedávno. Potvrzena už byla třeba na Slovensku, v Německu nebo v Maďarsku. Dále také v Americe, Indii nebo Japonsku. A podle Tachezy je velmi nepravděpodobné, že by se v Česku neměla začít šířit, pokud už se to neděje.
"Počet výskytů mutace mimo Velkou Británii začal výrazně narůstat až koncem prosince. Dramatický nárůst pak nastal začátkem ledna, což ale může být dáno i tím, že se o výskyt varianty začaly státy víc zajímat," uvádí Tachezy.
Zatím není jasné, jaké dopady bude mít potvrzení mutace na protiepidemická opatření. Ministerstvo zdravotnictví na dotazy Aktuálně.cz neodpovědělo, odkázalo na Státní zdravotní ústav. Ani ten ale na dotazy do vydání tohoto článku neodpověděl.
"Je teď několik měsíců, kdy musíme naplno zabrat, abychom situaci zvládli dříve, než ta rychleji se šířící varianta nad tou starší převáží," řekl v pondělí po jednání vlády ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) s tím, že je potřeba dodržovat opatření, pokračovat s opakovaným testováním veřejnosti a co nejdříve naočkovat nejrizikovější populaci.
To, že mutace může mít vliv na stávající opatření, ale naznačila vedoucí Národní referenční laboratoře Jiřincová. "Prokáže-li se přítomnost této mutace na našem území, nemusí to mít zásadní dopad na lidi, ale je možné, že nebudeme moci tak jednoduše rozvolňovat," řekla Jiřincová deníku Právo.
Kvůli výskytu mutace už přes 40 zemí přerušilo s Británii letecké spojení. Podle Jiřincové však není jasné, že mutace skutečně vznikla na území Británie - je možné, že se po Evropě šířila už dříve.
V listopadu bylo podle serveru BBC nakažených touto mutací v Londýně kolem čtvrtiny celkového počtu nemocných. A v polovině prosince to už byly dvě třetiny. Ze zhruba 400 tisíc celosvětově analyzovaných pozitivních vzorků jich podle Jiřincové téměř 18 tisíc vykazuje známky britské mutace.
