Praha - Kladenský soudce Petr Sedlařík, který svého kolegu Ondřeje Havlína poslal – zatím nepravomocně – na šest a půl roku do vězení za korupci, je přesvědčen, že v korupční síti kolem něj figuroval i Pavel Suchánek z Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 2.
Známému žalobci měl Havlín podle Sedlaříka předat padesát tisíc korun za to, že ovlivní řešení jedné dopravní nehody.
I když samotné předání peněz odposlechy nezaznamenaly, podle soudce Sedlaříka k němu došlo. "Dovodil jsem z dalších nepřímých důkazů, že k nabídce a posléze i předávce (peněz) došlo," prohlásil Sedlařík.
Suchánek to ale odmítá. "Nikdy jsem nikomu nic neslíbil a ani nepřevzal peníze,“ tvrdí v rozhovoru pro Aktuálně.cz a poukazuje i na to, že v případě uvedené nehody podal obžalobu.
Aktuálně.cz: Vaše jméno figuruje v kauze soudce Ondřeje Havlína. Soudce Petr Sedlařík, který jeho kauzu řešil, je přesvědčen, že vám soudce Havlín dal úplatek.
Pavel Suchánek: Nevím, jak přišli na to, že mi někdo měl něco dávat.
I v obžalobě na soudce Havlína to bylo zaznamenáno v části, kde se popisovaly odposlechy…
Pan doktor Havlín toho říkal spoustu, já jsem rozhodně nikomu nic neslíbil, žádné výhody ani peníze jsem nepřevzal. Tu věc jsem si ani nemohl přidělit, měl jsem ji dávno přidělenou. Ten případ byl normálně obžalovaný. Jenže dotyčný byl v mezidobí odsouzen na asi pět let vězení za majetkovou trestnou činnost, tak to soudkyně zastavila pro neúčelnost.
Vy jste tedy nezaznamenal nějakou nabídku, třeba hele, nemohl bys s tím něco udělat?
Pan doktor Havlín toho vykládal tolik… On byl zvláštní člověk.
Tedy třeba: udělej s tím něco, nešlo by s tím nějak pohnout…
To samozřejmě někdy říkal. Ale to byly věci, které člověk nebral vážně. Víte, u těch dopravních věcí se hodně lidí na vás obrací.
Ale když to dělá soudce a říká vám: Pomoz někomu, přimhuř oko… Není to na to, abyste na to upozornil minimálně jeho nadřízeného? Že soudce nevhodně intervenuje?
Ale ono u něj poznat, že myslí něco vážně, bylo docela těžké. Musel byste ho znát - byl to opravdu velice svérázný člověk. Samá srandička, legrace, takže to, kdy mluvil vážně a kdy to byla legrace, to bylo skutečně velice těžké vyhodnotit.
V legraci vám říkal: dám ti padesát tisíc, když tomuhle pomůžeš?
Takhle jsem nic takového nezaznamenal. Ale kolikrát ten jeho humor byl opravdu hodně na hraně. Ze začátku, když jsem ho poznal, tak jsem byl úplně v šoku. Pak jsem si na ten jeho humor zvykl. Ale u soudce bych nepředpokládal, že by skutečně dělal to, že by chtěl ovlivňovat nějaké případy.
Ale sám jste říkal, že jste zažil případy, kdy říkal: Hele, nešlo by s tím něco udělat…
No, ale to není asi sám. Člověk dělá tu svoji práci a řídí se zákonem a svojí hlavou. Nějaké takové řeči, ať už vážně, či nevážně myšlené, to skutečně takto nevnímám.
Vy jste podal trestní oznámení na novinářku, která mylně napsala, že jste byl obviněn. Ona pak za to dostala osmiměsíční podmínku.
To je mimo mě, já byl pro to, aby se ta věc vůbec neodsoudila, aby se to zastavilo. Já jsem zásadně proti, aby se verbální delikty řešily trestněprávním způsobem.
Ale vy jste podal trestní oznámení…
No tak samozřejmě, vy byste to neudělal? To by udělal každý. I dozorující státní zástupkyně říkala, že jsem byl velice vstřícný – ale jak se k tomu oni postavili, za to nemůžu. V tomto mám čisté svědomí. Kdyby připustila svoji lhostejnost, tak by se to dalo podmíněně zastavit. Neměl bych s tím žádný problém.
Když jste viděl zpětně kauzu pana Havlína, neřekl jste si, že jste udělal chybu, když jste jeho návrhy neoznámil nadřízeným? Že to asi sranda nebyla?
Podívejte, po bitvě je každý generálem. Samozřejmě – když to vidím dnes, tak si opravdu říkám, co a jak ve skutečnosti mohlo a nemohlo být. Já zažil spoustu soudců, kdy také kolikrát přemýšlím, proč takto rozhodli, ale abych pokaždé něco psal… Já to jednou v minulosti udělal a nabil jsem si hubu. To je těžké, to by člověk opravdu musel být přesvědčený, že se tady něco děje. Jenom nějaké podezření, indicie, je málo. To bych musel psát udání na každého soudce, když něco zprostí. Samozřejmě, když se dneska dívám, tak si říkám: ono to asi skutečně bylo jinak.
