Nejvyšší státní zástupce Igor Stříž se 13. a 14. října v sídle unijního tělesa pro justiční spolupráci Eurojustu v Haagu setkal s Karimem Khanem, který je prokurátorem dalšího klíčového haagského úřadu - Mezinárodního trestního tribunálu. Tribunál je hlavní silou evropské justice při rozkrývání ruských válečných zločinů na Ukrajině.
Schůzka však měla širší rozměr. Jednali tam generální prokurátoři a vedoucí soustavy státních zastupitelství všech unijních zemí, jež mají v Eurojustu zastoupení. Na místě byl i vrcholný představitel ukrajinských žalobců Andrej Kostin. Akci pořádalo české Nejvyšší státní zastupitelství, s francouzským kolegou jí spolupředsedal právě Stříž.
"Věnovali jsme se právním problémům, ať už se jednalo o trestněprávní postih válečných zločinů, problematiku kybernetických a propagandistických útoků, které provázejí celý konflikt, jakož i možnosti, jak postihovat porušování mezinárodních sankcí trestněprávními prostředky," popsal Aktuálně.cz náplň jednání nejvyšší žalobce.
Podpora Mezinárodního trestního soudu
V otázce ruských válečných zločinů na Ukrajině byla akce jedním z nejvýraznějších počinů českého předsednictví. Zločiny vyšetřují zmíněný Mezinárodní trestní tribunál, evropský policejní úřad Europol a také jednotlivé členské státy. Česko si dalo za úkol, aby úsilí jednotlivých orgánů bylo propojené.
"Těmito kroky a opatřeními jsou například podpora Eurojustu a Europolu, podpora vyšetřování zahájeného Mezinárodním trestním soudem a koordinace této podpory, která je poskytována Mezinárodnímu trestnímu soudu ze strany členských států Evropské unie," sdělila Aktuálně.cz mluvčí ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS) Markéta Poslušná.
Koordinace má sloužit tomu, aby si členské státy předávaly důkazy o deliktech ruských ozbrojených sil na ukrajinském území a vyhodnocovaly je stejným způsobem. Unie nepředpokládá, že by soudní procesy začaly v nejbližší době. Všeobecně se však očekává, že po konci války nastane situace, jež umožní válečné delikty Ruska potrestat.
Česko má přímo svého člověka v evropském týmu, jenž se vyšetřováním válečných deliktů zabývá. Je jím dlouholetá vrcholná státní zástupkyně Anna Richterová, která od června působí u trestního soudu v Haagu. S touto agendou má zkušenost, v Haagu už jednou byla žalobkyní pro válečné zločiny v bývalé Jugoslávii. Česko navíc haagské vyšetřování podpořilo finančně.
35 tisíc válečných zločinů
V první řadě se na Ukrajině objasňují válečné zločiny, genocida, zločiny proti lidskosti nebo zločin agrese. Při jejich dokazování se Česko během svého předsednictví nejvíce soustřeďuje na to, aby se povedlo shromáždit a uchovat důkazy. Smyslem je jejich využitelnost při řízení před Mezinárodním trestním tribunálem nebo před národními soudy.
Těsně před zahájením českého předsednictví došlo k průlomu. Změnou nařízení získal Eurojust pravomoc, aby na jednom místě uchoval důkazy získané evropskými či národními trestními orgány. "A to zejména s ohledem na nebezpečí, že by tyto důkazy nemohly být bezpečně ukládány a uchovávány přímo v místě konfliktu," vysvětlila mluvčí ministerstva spravedlnosti.
Podle dat generální ukrajinské prokuratury z letošního října se ruští vojáci dopustili už 35 tisíc válečných zločinů. V jejich důsledku je oficiálně potvrzených 7500 obětí včetně 800 dětí. Jejich skutečné počty jsou však podle odhadů několikanásobně vyšší. Typickými příklady jsou útoky na civilní cíle, vraždy civilistů či mučení zajatců.
Vrchní žalobkyně a NCOZ v akci
Minulý týden byli v Česku představitelé ukrajinské iniciativy Human Rights Centre ZMINA, jež s vyšetřováním ruských válečných zločinců pomáhá doma. Přímo na Ukrajině se na jejich rozkrývání podílí také Litva, Lotyšsko, Estonsko, Polsko, Slovensko a Rumunsko. Ukrajinská prokuratura by stála o to, aby se přidali i Češi.
Česko v tomto ohledu zatím zůstává mimo. Resort spravedlnosti však poukazuje na to, že české trestní orgány své lidi na místě měli. "Česká republika poskytla různé formy pomoci ukrajinským vyšetřovacím orgánům například ve formě vyslání forenzních policejních expertů na Ukrajinu," sdělil Aktuálně.cz mluvčí ministerstva Vladimír Řepka.
"Lze poukázat na trestní řízení probíhající pod dozorem Vrchního státního zastupitelství v Praze, v němž jsou zajišťovány důkazy o konkrétních zločinech páchaných při válečném konfliktu na Ukrajině," popsal Aktuálně.cz další rozměr českého angažmá mluvčí úřadu nejvyššího žalobce Petr Malý.
Prověřování vede Národní centrála proti organizovanému zločinu. Zahájila ho v dubnu pro podezření z použití zakázaného bojového prostředku a nedovoleného vedení boje. Policie také spustila online dotazník ve čtyřech jazycích včetně ukrajinštiny, jenž je určen především pro uprchlíky z Ukrajiny pro nahlášení poznatků o válečných zločinech.
"Policie provádí kontinuálně výslechy. Můžeme říci, že jsou jich desítky, a v rámci nich zajišťuje důkazy, které by se měly stát součástí celkové databáze," uvedla pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová. Kriminalisté vyslýchají ukrajinské uprchlíky, stejně jako si pozvali k podání svědectví novináře, kteří na Ukrajině byli.
Video: Obyvatelé osvobozených vesnic popisují krutost ruských okupantů (30. 11. 2022)
