Nejvyšší státní zastupitelství

Státní zástupci v souvislosti se schvalováním ruské agrese na Ukrajině podle evidence Nejvyššího státního zastupitelství loni obžalovali nejméně šest lidí, z toho zatím v pěti případech soudy rozhodly o potrestání. V úterý to řekl mluvčí státního zastupitelství Petr Malý. Uvedl ale, že do evidence se může promítnout prodleva oproti reálnému stavu.

Nejvyšší státní zástupce Igor Stříž už loni v únoru upozornil, že veřejná prohlášení na demonstracích i sociálních sítích, která schvalují útok Ruska na Ukrajinu nebo vyjadřují podporu vedení Ruska, mohou být posuzována jako trestný čin, za který hrozí až tříleté vězení.

Nejvyšší státní zastupitelství v souvislosti se schvalováním ruské agrese na Ukrajině eviduje trestný čin kvalifikovaný podle § 405 trestního zákoníku, tedy popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia, u šesti obžalob.

Z toho jedna obžaloba je podaná a pět lidí soudy nepravomocně potrestaly. Z nich tři soudy potrestaly ve zkráceném řízení trestním příkazem, šlo o odnětí svobody na jeden rok s podmíněným odkladem na dva roky, odnětí svobody na osm měsíců s podmíněným odkladem na 24 měsíců a 200 hodin obecně prospěšných prací. Ve dvou případech pak zazněl nepravomocný rozsudek, a to vyhoštění na čtyři roky a peněžitý trest 45 tisíc korun.

Nejvyšší státní zástupce Igor Stříž podal dovolání v neprospěch bývalého ředitele věznice v Praze-Ruzyni Ivana Horáka. Pražské soudy jej zprostily obžaloby z několika trestných činu, stejně jako druhého aktéra kauzy. Státní zastupitelství netrvá v dovolání na obžalobě v původním rozsahu, přesto se ale domnívá, že Horák ani druhý muž neměli od soudu odejít zcela bez trestu. O dovolání, které je dostupné na webu veřejné žaloby, bude rozhodovat Nejvyšší soud. Zatím podnět spolu se spisem leží u Obvodního soudu pro Prahu 6.

Obvodní soud Horáka loni v prosinci zprostil obžaloby. Rozhodnutí letos v březnu potvrdil Městský soud v Praze. Podle obžaloby se Horák dopustil korupce, neoprávněného přístupu k počítačovému systému a zneužití pravomoci úřední osoby. Druhého muže státní zastupitelství vinilo z podplácení a návodu ke zneužití pravomoci.

Vše se točilo kolem neoprávněné lustrace jistého trestance v systému Vězeňské služby, kterou Horák zadal podřízené, a údajné nabídky úplatku za jeho přesun do jiné věznice. K přesunu nedošlo, vězeň neměl zájem. Obvodní soud v rozhodnutí naznačil, že kauza mohla být částečně výsledkem policejní provokace. Podle Stříže ale zjištěné okolnosti jakoukoli formu provokace "zcela vylučují".

Počet zahájených trestních řízení proti fyzickým osobám loni podle výroční zprávy Nejvyššího státního zastupitelství (NSZ) meziročně klesl zhruba o 13 tisíc na 169 006. O rok dříve meziročně klesl zhruba o 30 tisíc asi na 182 tisíc. Vůči 64 364 lidem bylo loni zahájeno trestní stíhání. Žalobci postavili před soud 59 248 lidí, a to buď obžalobou, návrhem na potrestání, nebo návrhem dohody o vině a trestu. Před soud poslali také 286 firem. Vyplývá to ze závěrečné zprávy NSZ za rok 2021, kterou zastupitelství zveřejnilo na webu. Podle zastupitelství stojí za snížením kriminality částečně i koronavirová pandemie.

Další významný faktor, který podle NSZ loni ovlivnil míru kriminality, je novela trestního zákoníku účinná od 1. října 2020. Tato úprava mimo jiné mění výši minimální škody u majetkových trestných činů z pěti tisíc na deset tisíc korun.

Samotná pandemie covidu-19 podle NSZ neměla na strukturu kriminality zásadnější dopad, zůstala shodná jako v předcházejících letech. "Zdaleka nejčetnějším zůstává jako v předchozích letech trestný čin krádeže. Spolu s trestnými činy maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání, ohrožení pod vlivem návykové látky a zanedbání povinné výživy představují 60 procent veškeré vykazované kriminality," stojí ve zprávě NSZ.

Odposlechy v brněnské vazební věznici byly cílené, přísně omezené, nikoliv "masivní", uvedlo v pondělí na základě vlastní prověrky Nejvyšší státní zastupitelství (NSZ). U zjištěných dílčích pochybení NSZ uložilo nápravu. Na údajné záznamy porad advokátů s klienty ve výslechových místnostech bohunické věznice upozornila koncem loňského roku některá média. Obavy z narušení důvěrné komunikace vyjádřila například Česká advokátní komora. NSZ o výsledku prověrky informovalo na svém webu.

Sledování povolil Generální inspekci bezpečnostních sborů (GIBS) soudce Městského soudu v Brně v rámci konkrétního trestního řízení. "Ve skutečnosti bylo toto sledování velmi přísně omezeno tak, že technické prostředky umožňující sledování a zaznamenání rozhovorů byly umístěny vždy výhradně v jediné výslechové místnosti, a to jen tehdy, pokud v této předem určené výslechové místnosti měly být současně přítomny dvě konkrétní osoby," uvedl mluvčí NSZ Petr Malý. Záznamy pokrývají 91 hodin v devíti dnech.

Dozorující státní zástupce v takzvané kauze Stoka podle Nejvyššího státního zastupitelství (NSZ) nijak nepochybil. Soudu v Brně předložil kompletní spisový materiál, který obsahoval všechny relevantní důkazy. Na webu NSZ o tom dnes informoval mluvčí Petr Malý. Rozhodnutí v kauze Stoka, která se týká podezření z korupce na radnici Brno-střed, mělo být původně vyneseno poslední lednový den. Soud ale rozsudek nevynesl, ve spisu mu chybělo 10 tisíc až 12 tisíc stran.

Kauzu dozoruje Vrchní státní zastupitelství (VSZ) v Olomouci, informace k postupu žalobce si NSZ od zastupitelství vyžádalo. V případě nedodaných materiálů šlo podle NSZ o listiny, které podle názoru dozorového státního zástupce neměly žádný důkazní význam.