Nejvyšší státní zastupitelství

Nejméně šest lidí loni žalobci obžalovali za schvalování ruské agrese

Státní zástupci v souvislosti se schvalováním ruské agrese na Ukrajině podle evidence Nejvyššího státního zastupitelství loni obžalovali nejméně šest lidí, z toho zatím v pěti případech soudy rozhodly o potrestání. V úterý to řekl mluvčí státního zastupitelství Petr Malý. Uvedl ale, že do evidence se může promítnout prodleva oproti reálnému stavu.

Nejvyšší státní zástupce Igor Stříž už loni v únoru upozornil, že veřejná prohlášení na demonstracích i sociálních sítích, která schvalují útok Ruska na Ukrajinu nebo vyjadřují podporu vedení Ruska, mohou být posuzována jako trestný čin, za který hrozí až tříleté vězení.

Nejvyšší státní zastupitelství v souvislosti se schvalováním ruské agrese na Ukrajině eviduje trestný čin kvalifikovaný podle § 405 trestního zákoníku, tedy popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia, u šesti obžalob.

Z toho jedna obžaloba je podaná a pět lidí soudy nepravomocně potrestaly. Z nich tři soudy potrestaly ve zkráceném řízení trestním příkazem, šlo o odnětí svobody na jeden rok s podmíněným odkladem na dva roky, odnětí svobody na osm měsíců s podmíněným odkladem na 24 měsíců a 200 hodin obecně prospěšných prací. Ve dvou případech pak zazněl nepravomocný rozsudek, a to vyhoštění na čtyři roky a peněžitý trest 45 tisíc korun.

Zdroj: ČTK

Nejvyšší státní žalobce podal dovolání v neprospěch bývalého ředitele věznice

Nejvyšší státní zástupce Igor Stříž podal dovolání v neprospěch bývalého ředitele věznice v Praze-Ruzyni Ivana Horáka. Pražské soudy jej zprostily obžaloby z několika trestných činu, stejně jako druhého aktéra kauzy. Státní zastupitelství netrvá v dovolání na obžalobě v původním rozsahu, přesto se ale domnívá, že Horák ani druhý muž neměli od soudu odejít zcela bez trestu. O dovolání, které je dostupné na webu veřejné žaloby, bude rozhodovat Nejvyšší soud. Zatím podnět spolu se spisem leží u Obvodního soudu pro Prahu 6.

Obvodní soud Horáka loni v prosinci zprostil obžaloby. Rozhodnutí letos v březnu potvrdil Městský soud v Praze. Podle obžaloby se Horák dopustil korupce, neoprávněného přístupu k počítačovému systému a zneužití pravomoci úřední osoby. Druhého muže státní zastupitelství vinilo z podplácení a návodu ke zneužití pravomoci.

Vše se točilo kolem neoprávněné lustrace jistého trestance v systému Vězeňské služby, kterou Horák zadal podřízené, a údajné nabídky úplatku za jeho přesun do jiné věznice. K přesunu nedošlo, vězeň neměl zájem. Obvodní soud v rozhodnutí naznačil, že kauza mohla být částečně výsledkem policejní provokace. Podle Stříže ale zjištěné okolnosti jakoukoli formu provokace "zcela vylučují".

Zdroj: ČTK

Kriminalita vloni opět klesla, a to i díky pandemii koronaviru

Počet zahájených trestních řízení proti fyzickým osobám loni podle výroční zprávy Nejvyššího státního zastupitelství (NSZ) meziročně klesl zhruba o 13 tisíc na 169 006. O rok dříve meziročně klesl zhruba o 30 tisíc asi na 182 tisíc. Vůči 64 364 lidem bylo loni zahájeno trestní stíhání. Žalobci postavili před soud 59 248 lidí, a to buď obžalobou, návrhem na potrestání, nebo návrhem dohody o vině a trestu. Před soud poslali také 286 firem. Vyplývá to ze závěrečné zprávy NSZ za rok 2021, kterou zastupitelství zveřejnilo na webu. Podle zastupitelství stojí za snížením kriminality částečně i koronavirová pandemie.

Další významný faktor, který podle NSZ loni ovlivnil míru kriminality, je novela trestního zákoníku účinná od 1. října 2020. Tato úprava mimo jiné mění výši minimální škody u majetkových trestných činů z pěti tisíc na deset tisíc korun.

Samotná pandemie covidu-19 podle NSZ neměla na strukturu kriminality zásadnější dopad, zůstala shodná jako v předcházejících letech. "Zdaleka nejčetnějším zůstává jako v předchozích letech trestný čin krádeže. Spolu s trestnými činy maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání, ohrožení pod vlivem návykové látky a zanedbání povinné výživy představují 60 procent veškeré vykazované kriminality," stojí ve zprávě NSZ.

Zdroj: ČTK

Odposlechy v brněnské věznici byly podle Nejvyššího státního zastupitelství přísně omezené, pochybení jen dílčí

Odposlechy v brněnské vazební věznici byly cílené, přísně omezené, nikoliv "masivní", uvedlo v pondělí na základě vlastní prověrky Nejvyšší státní zastupitelství (NSZ). U zjištěných dílčích pochybení NSZ uložilo nápravu. Na údajné záznamy porad advokátů s klienty ve výslechových místnostech bohunické věznice upozornila koncem loňského roku některá média. Obavy z narušení důvěrné komunikace vyjádřila například Česká advokátní komora. NSZ o výsledku prověrky informovalo na svém webu.

Sledování povolil Generální inspekci bezpečnostních sborů (GIBS) soudce Městského soudu v Brně v rámci konkrétního trestního řízení. "Ve skutečnosti bylo toto sledování velmi přísně omezeno tak, že technické prostředky umožňující sledování a zaznamenání rozhovorů byly umístěny vždy výhradně v jediné výslechové místnosti, a to jen tehdy, pokud v této předem určené výslechové místnosti měly být současně přítomny dvě konkrétní osoby," uvedl mluvčí NSZ Petr Malý. Záznamy pokrývají 91 hodin v devíti dnech.

Zdroj: ČTK

Žalobce v kauze Stoka podle NSZ při poskytnutí spisu nepochybil. Soudu v Brně předložil kompletní spisový materiál

Dozorující státní zástupce v takzvané kauze Stoka podle Nejvyššího státního zastupitelství (NSZ) nijak nepochybil. Soudu v Brně předložil kompletní spisový materiál, který obsahoval všechny relevantní důkazy. Na webu NSZ o tom dnes informoval mluvčí Petr Malý. Rozhodnutí v kauze Stoka, která se týká podezření z korupce na radnici Brno-střed, mělo být původně vyneseno poslední lednový den. Soud ale rozsudek nevynesl, ve spisu mu chybělo 10 tisíc až 12 tisíc stran.

Kauzu dozoruje Vrchní státní zastupitelství (VSZ) v Olomouci, informace k postupu žalobce si NSZ od zastupitelství vyžádalo. V případě nedodaných materiálů šlo podle NSZ o listiny, které podle názoru dozorového státního zástupce neměly žádný důkazní význam.

Zdroj: ČTK
Pokračovat