Ty věty evropskými lídry řádně zatřásly. Ačkoliv šlo nejspíš jen o důsledek vyhrocené předvolební kampaně, na únorovém mítinku v Jižní Karolíně Donald Trump před svými příznivci prohlásil, že by povzbudil Rusko v útoku na každého člena Severoatlantické aliance, který neplní své závazky. Šlo přitom o jeden z mnoha vzkazů menším spojencům, již podle Trumpa nedávají na svou obranu dostatek peněz a zneužívají vůdčí role Spojených států v NATO.
Evropa nyní po Trumpově vítězství v amerických volbách očekává, kolik ze svých předvolebních slov naplní. "U Trumpa nikdo neví, co se stane. Reálně se můžeme bát, že když nezačneme makat, skutečně své hrozby naplní," říká bezpečnostní expert Milan Mikulecký.
Podle analytika Asociace pro mezinárodní otázky Petra Boháčka se Evropa nehrozila toho, že se Donald Trump stane po čtyřech letech opět americkým prezidentem. "Evropa se hrozí toho, že se od jeho prvního úřadování nijak nepoučila, nezměnila a není obranyschopná," říká.
Například Česko začalo svůj alianční závazek, tedy výdaje na obranu ve výši dvou procent HDP, plnit teprve v roce 2023. V příštích letech bude ovšem snižovat objem peněz na investice do armády, jak v úterý oznámila ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Zatímco letos je v obranném rozpočtu na nákupy techniky vyčleněno 73 miliard korun, příští rok to bude jen 66 miliard a v roce 2026 68 miliard.
Černochová si nicméně uvědomuje, že po zvolení Trumpa americkým prezidentem budou Spojené státy vyžadovat mnohem rychlejší převzetí odpovědnosti za zajišťování obrany Evropy. "Znamenat to bude zejména nutnost významného navýšení výdajů na obranu, do budoucna si pouze se dvěma procenty HDP na obranné výdaje nevystačíme," říká pro Aktuálně.cz ministryně.
Náčelník generálního štábu Karel Řehka musel nedávno na jednání kabinetu vypočítat, kolik peněz českým ozbrojeným silám na zajištění všech schopností chybí. I když šlo o utajenou prezentaci, je nyní podle Řehky vnitřní dluh české armády 618 miliard korun.
Jak upozorňuje Mikulecký, ani samotné peníze ovšem nejsou zárukou větší bezpečnosti a shovívavosti Spojených států. Strategické armádní kontrakty musí mít logiku. Zmiňuje třeba letošní alianční washingtonský summit, kde se jako o prioritě mluvilo o funkční protivzdušné obraně. "A tam nevidím žádnou změnu k lepšímu nejenom u nás, ale i v dalších zemích, což je velký problém, protože jediná reálná hrozba Ruska vůči nám je právě prostřednictvím balistických raket," tvrdí Mikulecký.
Podle něj by se v případě armádních modernizací mělo Česko stejně jako Polsko či Rumunsko soustředit na pořizování americké techniky. "Nákupy potvrzují spojenecký závazek vůči tomu, kdo vám bezpečnost garantuje. Jestli někdo garantuje bezpečnost Česka, tak jsou to Spojené státy. Určitě to není Německo nebo Francie," říká analytik.
Tou aktuálně největší hrozbou pro bezpečnost kontinentu, kterou navíc evropské země nyní nemají ve vlastních rukou, je to, jak se Spojené státy vedené Trumpem zachovají na Ukrajině. Tedy jak změní svou podporu Kyjeva, který se už více než dva a půl roku brání ruské agresi. "Rizikem je, pokud Donald Trump bude chtít opravdu vyměnit území za mír. To by znamenalo prohru Evropy a velmi pravděpodobně pokračování konfliktu s Ruskem buď na Ukrajině, nebo jinde v Evropě," varuje Boháček.
A právě tento scénář je pro politiky tím největším bezpečnostním strašákem. Kombinace špatně a málo vyzbrojených armád a neochoty Spojených států bránit evropské spojence by Moskvě daly jasný signál, že na Ukrajině její mocenské choutky končit nemusí.
