"Lidé opakují, že s tímto konfliktem nemají nic společného. Jediné, co chtějí, je život v důstojnosti a míru. Někteří Ukrajinci žijí v naprosté izolaci a pro vodu musí chodit na velmi dlouhé vzdálenosti. To je ve 21. století prostě nepřijatelné," popisuje dílčí zkušenost z východní Ukrajiny Samir Chalhoub, vedoucí politiky pomoci a rozvoje organizace Člověk v tísni, který se před několika dny vrátil do Česka.
Komplikované je i zásobování potravinami a zbožím denní spotřeby či přístup dětí do škol. Pro žáky žijící poblíž kontaktní linie je velmi těžké pokračovat ve výuce. Na místě je nejen špatná dopravní infrastruktura, ale některé školy byly během bojů poničeny ostřelováním a potřebují opravit.
Mezitím ukrajinské hranice v úterý překročila ruská armáda. Operuje na území separatistických republik. Obavy z eskalace válečného konfliktu v Evropě sílí. Obavy z následků válečného konfliktu potvrzuje i společné prohlášení nevládních organizací působících na Ukrajině, které upozorňují, že pokračující napětí a eskalace konfliktu jasně povede k dramatickému nárůstu humanitárních potřeb, o které je přitom v zemi nouze dlouhodobě.
Devět let konfliktu a téměř tři miliony lidí v nouzi
Už od roku 2014 se na Ukrajině angažuje česká humanitární organizace Člověk v tísni, jež lidem pomáhá nejen v oblasti takzvané kontaktní linie, ale po celé zemi. Podle jejích odhadů jsou na Ukrajině téměř tři miliony lidí, kteří potřebují nějakou formu humanitární pomoci. "Lidské potřeby jsou tam pokryty asi na 40 procent. To znamená, že i v případě, že by nedošlo k další eskalaci současného konfliktu, tam bude stále spousta lidí, kteří potřebují pomoct," konstatuje Petr Drbohlav, regionální ředitel Člověka v tísni pro Východní partnerství a Balkán.
Ozbrojený konflikt na východě země mezi ukrajinskou vládou podporovanou Západem a proruskými separatisty trvá už skoro devět let. Zhruba v té době vznikla takzvaná decentralizační reforma, která měla mimo jiné za úkol zmírnit dopady konfliktu na životy lidí a zaručit hospodářskou samostatnost ukrajinských regionů tím, že na ně přenese větší pravomoci.
Podle Drbohlava však zákon nefunguje tak, jak má. "Problém na východě je, že jednotlivé administrativní celky nemají kapacitu, zkušenosti ani lidi, kteří by tyto věci vykonávali. Proto většina pomoci závisí na organizacích, jako jsme my," popisuje.
Člověk v tísni na místě aktuálně pomáhá 200 tisícům lidí a pracuje na obou stranách konfliktu. Na Ukrajině má 110 zaměstnanců, kteří jsou připraveni v případě střetu ruské invazivní armády s ukrajinskými jednotkami začít pomáhat lidem postiženým boji nebo těm, kteří před nimi budou utíkat do ukrajinského vnitrozemí.
Humanitární pomoc poskytuje na Ukrajině také Červený kříž. Čeští kolegové jsou s tamní pobočkou v podstatě neustále v kontaktu a průběžně zpřesňují, co přesně by bylo potřeba na Ukrajinu dodat. "Nyní jednáme o dodávkách věcí, jako jsou nosítka, chirurgické sety nebo navigační technika. Plánujeme jim dodat i vozidla, těch by mohlo být až šest. Lze je použít k přepravě zdravotnických týmů i raněných a ukrajinské straně chybí," vysvětluje prezident Českého červeného kříže Marek Jukl. Ministerstvo zahraničí slíbilo na tyto dodávky pomoci poskytnout deset milionů korun.
S ministerstvem spolupracuje Červený kříž při posílání materiální pomoci na Ukrajinu dlouhodobě. Od začátku tamního konfliktu společně vyslali čtrnáct humanitárních zásilek. Poslední převzala ukrajinská pobočka Červeného kříže na začátku února. Jednalo se o dodávku takzvaných traumasetů, což jsou balíčky určené k poskytování první pomoci. Obsahují například obvazy, dezinfekci nebo termofolii a dohromady by jich z Česka na Ukrajinu měly dojít tři tisíce.
"Momentální situaci řešíme spíše s ukrajinskými kolegy. Ten problém existuje osm let, fáze nepokojů a napětí se s různou intenzitou střídají. Jejich mobilní týmy operují hlavně na ukrajinské straně linie doteku, ale i za ní. Oni ví nejlépe, co potřebují, my se jim to pak snažíme dodat," popisuje Jukl komunikaci s ukrajinským Červeným křížem. Schází podle něj hlavně materiál, o vyslání lidských sil na místo konfliktu zatím neuvažuje.
Aspoň fotografií přibližujeme předání prvních 500 ks traumasetů kolegům z Ukrajinského ČK. A už plánujeme další pokračování pomoci k posílení kapacity Ukrajinského ČK při péči o zdraví obyvatel na V.Ukrajiny! pic.twitter.com/lTMuRBfbo0
— Cesky cerveny kriz (@CCK_Tweetuje) February 9, 2022
Jsme připraveni na nejhorší, hlásí organizace
Scénářů, na které se humanitární organizace připravují, je podle Drbohlava z organizace Člověk v tísni hodně. "Těžko říct, co nastane. Co však víme určitě, je, že počet lidí, kteří budou potřebovat pomoct, vzroste a ze spousty lidí se stanou uprchlíci a běženci, které bude třeba někde přechodně ubytovat. Bude nutné poskytovat potravinovou a hygienickou pomoc a hlavně psychosociální pomoc s traumaty," vysvětluje.
Na vliv případného válečného konfliktu na psychické a fyzické zdraví Ukrajinců upozorňují ve svém stanovisku i nevládní organizace. "Lidé na obou stranách konfliktu - v oblastech kontrolovaných i nekontrolovaných ukrajinskou vládou - jsou znepokojení a vyčerpání prohlášeními úředníků a informacemi masmédií," píše se v dopise. Zdůrazňují, že by veškerá veřejná prohlášení měla směřovat ke snižování napětí, nikoliv k jeho dalšímu rozpoutávání.
Nicméně zástupci Českého červeného kříže i Člověka v tísni se připravují na ty nejvážnější situace. "Počítáme skutečně i s tím nejhorším scénářem. Zrovna teď jsme z Ukrajiny stáhli naše zahraniční kolegy, které nepovažujeme za zásadní a nutné pro zajištění pomoci, a vysíláme tam další, kteří mají více zkušeností a kteří si už podobnou situací prošli. Vedle toho se snažíme zajistit jejich bezpečnost tak, aby byli v případě eskalace schopní co nejrychleji pomáhat," říká Drbohlav.
Vedle pomoci přímo na místě má Člověk v tísni taktéž vypsanou sbírku, kde mohou lidé finančně přispět. Organizace skrze ni od roku 2014 vybrala už přes 17 milionů korun, více než polovina částky se však sešla hned v prvním roce konfliktu. "Moc oceníme, když budeme mít finanční prostředky, které bychom mohli použít," říká Drbohlav.
Materiální sbírky organizace nepořádá z důvodu drahé logistiky. "Věříme tomu, že pokud budou fungovat trhy, tak bychom materiální pomoc primárně kupovali na Ukrajině anebo bychom lidem poskytli finance tak, aby se oni sami mohli rozhodnout, co je pro ně nejpotřebnější. Pokud nebude fungovat zásobování, budeme muset nakupovat potraviny třeba tady v Česku a vozit to tam humanitárním konvojem," uzavírá Drbohlav.
