


Herec a prezident karlovarského festivalu Jiří Bartoška, kardinál Dominik Duka či jaderná fyzička Dana Drábová. Připomeňte si s Aktuálně.cz, které české osobnosti v uplynulém roce navždy odešly.

Eliška Wagnerová byla výraznou osobností české justice a podílela se na její proměně po roce 1989. Zastávala funkci předsedkyně Nejvyššího soudu i místopředsedkyně Ústavního soudu a významně se zasloužila o posilování právního státu.

Eliška Wagnerová byla výraznou osobností české justice a podílela se na její proměně po roce 1989. Zastávala funkci předsedkyně Nejvyššího soudu i místopředsedkyně Ústavního soudu a významně se zasloužila o posilování právního státu.

Alois Švehlík byl více než 35 let výraznou oporou hereckého souboru Národního divadla v Praze. Během své kariéry ztvárnil stovky filmových a televizních rolí. V posledních letech zaujal mimo jiné výkonem ve filmu Na střeše.

Zpěvačka, herečka a moderátorka Anna Slováčková, dcera Dagmar Patrasové a Felixe Slováčka, se od roku 2019 opakovaně léčila s onkologickým onemocněním. O svém zdravotním stavu otevřeně hovořila a podporovala prevenci. Vedle hudby a herectví se věnovala také tvorbě pořadů pro děti.

Jiří Bartoška byl jednou z nejcharismatičtějších osobností české kinematografie. V posledních letech byl výrazně spjat především s Mezinárodním filmovým festivalem Karlovy Vary, který pod jeho vedením znovu získal prestiž světové společenské události. Zemřel ve věku 78 let po boji s rakovinou.

Jiří Krampol patřil k výrazným osobnostem českého filmu, televize i dabingu. Proslavil se zejména jako český hlas francouzského herce Jeana-Paula Belmonda, u něhož vystřídal Jana Třísku. Zemřel ve věku 87 let po dlouhodobých zdravotních obtížích.

Jaderná inženýrka Dana Drábová stála více než čtvrt století v čele Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. Aktivní byla i v komunální politice – působila jako zastupitelka Středočeského kraje a od roku 2010 jako místostarostka Pyšel na Benešovsku. Zemřela ve věku 64 let po těžké nemoci.

Dita Krausová patřila k posledním pamětnicím holocaustu. Přežila šest koncentračních, pracovních a vyhlazovacích táborů. Její životní příběh se stal předlohou románu Osvětimská knihovnice, inspirovaného autobiografií Odložený život. Zemřela ve věku 96 let v Jeruzalémě.

Dominik Duka během svého kněžského života zažil mnohé – přišel o státní souhlas, působil v ilegalitě a byl vězněn. Teprve po listopadu 1989 mohl naplno rozvinout svou církevní kariéru a vystoupat v hierarchii katolické církve. Zemřel ve věku 82 let po opakovaných hospitalizacích kvůli vážným zdravotním problémům.

Patrik Hezucký byl více než čtvrt století jednou z hlavních tváří Ranní show na rádiu Evropa 2, kterou moderoval po boku Leoše Mareše. Vedle rozhlasové práce se věnoval dabingu, moderování i příležitostnému herectví. Zemřel ve věku 55 let.

Theodor Pištěk byl malíř, výtvarník a scénograf světového formátu. Podílel se na Formanově filmu Amadeus, jehož kostýmy mu vynesly Oscara. Věnoval se fotorealistické malbě a v roce 1990 navrhl uniformy Hradní stráže.



Český hokejový útočník Tomáš Hertl gólem a asistencí v pátém zápase druhého kola play off NHL proti Anaheimu nasměroval Vegas k výhře 3:2 v prodloužení. Stejným poměrem vedou Golden Knights i v sérii a mají postupový mečbol.



Dvě pistole, baloňák a sebevražedná odvaha. Tak působil štábní kapitán Václav Morávek, jeden z legendárních Tří králů a jedna z nejvýznamnějších postav českého odboje za druhé světové války. Jeho činnost, osobnost i okolí popisuje ve Spotlightu Aktuálně.cz badatel Pavel Černý, který právě publikoval poslední díl své trilogie o slavném odbojáři.



Americký ministr zahraničí Marco Rubio doprovází prezidenta Donalda Trumpa na cestě do Pekingu navzdory tomu, že na něj Čína v minulosti uvalila sankce. Čínské úřady tento problém vyřešily změnou přepisu jeho jména.



Čína je odhodlaná postavit se proti nezávislosti Tchaj-wanu a její schopnost rozdrtit to, co nazývá tchajwanským separatismem, je nezlomná. Několik hodin před příletem amerického prezidenta Donalda Trumpa na návštěvu Pekingu to uvedl čínský úřad pro záležitosti Tchaj-wanu.



Americká cla přispěla v loňském roce k dalšímu poklesu globálního obchodu s vínem. Spotřeba vína pak pokračovala v propadu na nejnižší úrovně za více než 60 let kvůli ekonomickým tlakům a měnícímu se vkusu. Vyplývá to ze zprávy, kterou v úterý zveřejnila Mezinárodní organizace pro révu a víno.