Auditoři se mohou mýlit. Nebylo by to poprvé, tvrdí odborníci na získání dotací

Jakub Heller Jakub Heller
7. 6. 2019 16:18
Premiér Andrej Babiš a jeho ministři jsou přesvědčeni, že Agrofert, potažmo Česko, nebude muset vracet Evropské unii stovky milionů korun, jak navrhují auditoři Evropské komise. A jistí si tím nejsou ani šéfové významných poradenských firem, které už stovkám českých společností pomohly dosáhnout na unijní peníze z eurofondů.
Foto: Aktuálně.cz

Jiří Kvíz, šéf společnosti Enovation, a Daniel Mayer, předseda Asociace pro Evropské fondy (APEF), nabídli svůj pohled na to, jak úspěšně Česko vyvracelo obvinění auditorů v minulosti, a okomentovali i konkrétní pochybení, která auditní zpráva vytýká jednotlivým dotačním projektům. Odmítli se však vyjadřovat k údajnému střetu zájmů premiéra Babiše s tím, že jde o otázku na právníky.

Je nutno dodat, že Daniel Mayer je manželem Jany Mayerové, která je jednou z šesti obviněných v kauze údajně podvodně získané dotace pro farmu Čapí hnízdo.

Kvíz i Mayer připomínají, že Česko má teď příležitost ohradit se proti zjištěním auditorů a nejde podle nich jen o nějakou formalitu. "Pamatuji si řadu případů, kdy nakonec názor Evropské komise převážil, ale současně si vybavuji i mnoho situací, kdy se Česku podařilo vyargumentovat, že je vše úplně jinak. Je to válka argumentů," říká Kvíz.

Auditoři si podle něj většinou stojí za tím, co zjistili, ale rozhodující je detail. Pokud jim poskytovatelé dotací, například ministerstva, obstojně vysvětlí, proč při posuzování dotací zvolili takový postup, jaký zvolili, bývají podle Kvíze auditoři ochotni vysvětlení přijmout.

Také podle bývalého úředníka Leo Steinera, který před sedmi lety upozornil na možnost korupce v kauze dotačního programu ROP Severozápad, se výsledná zpráva Evropské komise bude zřejmě od té předběžné lišit. Redakce Aktuálně.cz ho požádala, aby okomentoval názory odborníků na získání dotací.

"Změny očekávám zejména v kapitole věnující se kontrole jednotlivých projektů, která skutečně obsahuje nepřesnosti, chyby či spekulace. Aktuálně se pohybuji v oblasti životního prostředí a musím konstatovat, že míra těchto dílčích pochybení je zde ze strany auditu významná," říká Steiner.

Ve výsledku podle něj však dojde jen k napravení nepřesností. "Stejně jako před sedmi lety podle mě bude závěr auditu stejně zdrcující. Nutno ovšem důrazně dodat, že ne pro Českou republiku, ale pro vlastníky podniků, které obdržely dotace neoprávněně," dodává Steiner. Také v auditu ROP Severozápad bylo mnoho pochybení, zejména ze strany Evropské komise. Ke zvrácení rozhodnutí ve prospěch Česka to však nevedlo, byla pouze snížena výše korekce dotací z tří na dva a půl miliardy korun.

Auditoři často neznají dotační programy detailně

Ač o auditorech samotných mluví Kvíz jako o profesionálech, dodává, že plošně kontrolují obrovské množství různých operačních programů, mnohdy na celoevropské úrovni. Každý program má však podle něj na národní úrovni svá specifika. "Ministerstvu se často podaří vysvětlit, proč jsou ta specifika nastavena tak či onak a nezřídka to autoři zprávy akceptují," dodává Kvíz.

Mayer je však k auditorům přísnější. "Často se pereme za zájmy našich klientů, ať už s kontrolory NKÚ, finančních úřadů a dalších orgánů. Různých grantů jsou zhruba čtyři stovky a každý má na sebe navázanou rozsáhlou agendu. Pokud auditní týmy program důvěrně neznají, mohou se dopouštět řady omylů," říká předseda APEF. To je podle něj ostatně jeden z důvodů, proč vůbec existuje možnost rozporovat závěry auditního týmu. "Troufnu si říct, že v každé auditní zprávě, která přišla do České republiky, se podařilo část těch tvrzení rozporovat," dodává Mayer. S tím souhlasí i Steiner.

Podobné by to podle Mayera mohlo být i u řady dotačních programů, kterým vytýká nedostatky aktuální auditorská zpráva. Jmenovitě třeba u těch, ve kterých společnosti koncernu Agrofert získaly peníze na inovace výrobních procesů. 

Inovativní tousty, nebo starý známý chléb

Asi nejznámějším příkladem je dotace 100 milionů korun, za niž si Pekárna Zelená louka pořídila novou linku na výrobu toustového chleba. A to i přesto, že stejnou technologii už několik let používala i jiná holdingová pekárna v Německu, společnost Lieken AG. Podle auditorů tak na evropské peníze neměla česká pekárna nárok.

Jenže Kvíz tvrdí, že skutečnost, že už někde jinde podobná technologie funguje, nemusí být při získání dotačních prostředků na inovace problém. "Podstatné je zejména to, aby každá inovace byla výsledkem nějakého předchozího výzkumu a vývoje. Pokud o tu dotaci žádáte, musíte poměrně podrobně zdokumentovat, že k nim docházelo," říká Kvíz.

Také Steiner potvrzuje, že definování toho, co je a co není inovace, je velmi obtížné a nastavit objektivní a přesnou metodiku je téměř nemožné. "Každý z dotačních programů, který takové hodnotící kritérium či podmínku obsahuje, s tím má velké problémy," říká Steiner.

Podle Kvíze navíc nemusí ani vždy jít o přelomové a nevídané novinky, těch ostatně v Česku mnoho nevzniká. "I když dojde k vylepšení nějaké současné technologie, stále se to bere v rámci dotačního programu za dostačující, ač je to řekněme ta nejnižší míra inovace, která je ještě akceptovatelná," říká Kvíz.

Během své kariéry se prý několikrát setkal s případy, kdy například mateřská německá společnost vyvinula zajímavou a inovativní technologii a přenesla ji za pomoci evropských peněz do spřízněné české společnosti. "Byť to byl transfer z Německa, kde vývoj probíhal, bralo se to tak, že díky tomu česká firma získává inovační potenciál v oblasti produktu či výrobního procesu a je to tak v pořádku," říká Kvíz.

Případ Pekárny Zelená louka tak na základě informací, které jsou k dispozici, Kvíz nepovažuje za prohřešek vůči dotačnímu programu. "Takové projekty skutečně jsou a v kontextu toho, jak ten program funguje, mohou být legitimní," dodává.

S takovým hodnocením dotačního projektu pro českou pekárnu však nesouhlasí Steiner. "Z dostupných informací je známo, že obdobnou technologii již žadatel využil v jiném státě, ale také, že ji aplikovaly rovněž konkurenční subjekty, a to bez dotace. Lze tedy dovozovat, že zde to legitimní nebylo," myslí si Steiner.

"Nesetkal jsem se s tím, že by takhle auditoři postupovali"

Podobně jako Kvíz se však na problém dívá i předseda Asociace pro Evropské fondy Mayer. Program inovace se dle jeho názoru vztahuje jen ke konkrétnímu regionu, tedy k České republice, nikoliv k celé Evropské unii. "Velká část projektů, se kterými se v praxi setkáváme, by na globální úrovni jako inovace možná neobstály, ale v rámci konkrétního regionu ano," říká. Nabízí příklad, kdy mnoho technologií, které se používají v kalifornském Silicon Valley, by v Česku byly považovány za inovativní, ač je už využívá někdo jiný ve světě.

Navíc podle něj není smyslem dotačního programu jen inovovat nějaký produkt, stačí vylepšit proces, kterým je výrobek vyroben, ač jde ve výsledku o totožnou věc. "Inovace to tedy může být i ve smyslu toho, že se něco vyrábí efektivněji, lépe či levněji než dříve," říká Mayer.

Úroveň inovace podle něj v dotačním řízení navíc hodnotí nezávislí experti, kteří posoudí, zda je v souladu s dotačním programem a ministerstvo se pak řídí jejich názorem. "Myslím si, že auditoři v tomto ohledu vůči ministerstvu nepostupovali úplně korektně," říká Mayer.  

Dodává, že úřad měl evropskou komisí schválený program a také metodologii výběru projektů. "Za svojí skoro šestnáctiletou praxi jsem se nesetkal s tím, že by jakýkoliv kontrolor rozporoval odborný názor ministerstva, pokud jde o míru těch inovací," dodává Mayer.

Spojení Goliáše a Davida je běžné

Pozornost vyvolal také případ, kdy holdingová společnost Synthesia pro získání evropských peněz na školení zaměstnanců přibrala k žádosti Zámečnictví Šejvl. Díky partnerství s malou firmou získala v řízení více bodů a ve výsledku i dotaci.

Z projektu za necelé dva miliony mělo přitom zámečnictví získat jen deset tisíc korun. Synthesia nakonec od projektu odstoupila, ale auditoři přesto ve zprávě projektu vytýkají, že spojení Synthesie s menší firmou bylo pouze účelové.

Podle dotačních poradců je však zcela běžné, že větší firmy na dotačních projektech spolupracují s těmi menšími. A ve výsledku není důležité, jak si mezi sebe rozdělí finanční prostředky získané z dotace. "Jde o to, aby ta malá firma participovala na tom know-how, které se díky tomu projektu vytváří," říká Kvíz.

S tím, že jde o běžnou praxi, souhlasí i Steiner. "Leckdy je to však pouze účelové spojení pro získání dotace, a ne pro reálnou spolupráci," říká.

Podle Kvíze program vychází z myšlenky, že zatímco velké firmy mají inovační a vývojový apetit a dostatek prostředků, aby se do takových projektů pustily, menší společnosti nikoliv. Velké společnosti tímto způsobem dosáhnou na peníze, které by jinak nezískaly, a ty menší se dostanou k inovacím, na něž by neměly peníze. Vydělají na tom tak obě.

"Problém lze však spatřovat v tom, kdy by někdo spolupráci pouze avizoval v rámci žádosti a reálně k ní nedocházelo. To by samozřejmě v pořádku nebylo," řekl Kvíz.

Z dostupných informací se však zdá, že právě k něčemu podobnému mohlo v tomto případě dojít. Jak zjistily Hospodářské noviny, majitel Zámečnictví Šejvl podle svých slov vůbec nevěděl, že by spolu se Synthesií žádal o dotační prostředky.

Kvíz nechce přímo tento příklad komentovat, jelikož o něm nezná dostatek podrobností. Obecně si však nedokáže představit, jak by společná žádost dvou subjektů mohla vzniknout bez vědomí jedné z firem. "Spolupráci na konkrétním projektu musí dokládat minimálně smlouva nebo jiný písemný dokument, ve které se subjekt A a B zavazují, že projekt budou řešit společně a také jakým způsobem se podělí o jeho výsledky," říká Kvíz.

Dle Steinera však není neobvyklé, že dojde pouze k formálnímu uzavření spolupráce, případě k podvodu ze strany žadatele. 

Bude se Česko s komisí soudit?

Otázkou také zůstává, jak se vláda zachová v případě, že Evropská komise přijme návrhy auditorů za své a odmítne připomínky českých ministerstev. První možností je smířit se s rozsudkem komise a ztracené dotace vymáhat po koncernu Agrofert. Česko však také Agrofert a potažmo samo sebe může bránit u soudu. To by však podle Kvíze bylo nevídané rozhodnutí.

"Nejsem si vědom toho, že by k tomu někdy došlo. Pokud ano, tak mi to uniklo. Dohadování a argumentace mezi Českem a komisí jsou naprosto běžné a mohou skončit vítězstvím jakékoliv strany. Opravdu ale neznám situaci, kdy by vše skončilo tak, že se jednání zasekla, strany se nedohodly a proběhl soud," dodává Kvíz.

Mayer pak varuje před přijímáním předběžných závěrů, dokud nebude známé finální rozhodnutí Evropské komise. O přidělení každé dotace podle něj rozhoduje mnoho různých úředníků a kontrolorů. "Potíže, jak jsou dnes prezentovány, jsou zpochybňováním práce všech zúčastněných úřadů, včetně zástupců Evropské komise, kteří na všem pracovali," říká Mayer.

S tím však zcela nesouhlasí Steiner. "Předpokládám, že Česká republika obhájí nastavení dotačních programů a pokud přijme další opatření například v oblasti prověřování vlastnické struktury, propojení podniků a prověřování střetu zájmu, nedojde k tak katastrofickým scénářům, jako je pozastavení financování jednotlivých programů," říká Steiner.

Mayer si však stojí za tím, že způsob, jakým se o uniklých zprávách informuje v médiích, podle něj upevňuje mylný dojem, že se v Česku děje v oblasti eurofondů něco nekalého. "Já osobně si to opravdu nemyslím a pokud budu schopen, budu obhajovat nejen práci naši, ale i lidí, které znám ve státní správě a které mám za slušné a bohabojné občany," uzavírá Mayer.

Kvalitu českých úředníků a kontrolorů nerozporuje ani Steiner. Rovněž on má prý zkušenost, že je drtivá většina aktérů v procesu přidělování dotací poctivá a dělá svoji práci s nejlepším svědomím.

 

Právě se děje

před 4 hodinami

Německá prokuratura obvinila cášského biskupa ze zpronevěry

Německá prokuratura obvinila světícího biskupa v Cáchách Johannese Bündgense ze zpronevěry. Informovala o tom dnes agentura DPA. Podle vyšetřovatelů hodnostář zneužil plné moci 78leté ženy trpící demencí a nechal si na svůj soukromý účet z jejího jmění převést celkem 128 000 eur (3,2 milionu korun). Bündgens oznámil, že po dobu svého stíhání nebude dál zastávat svůj úřad.

Podle obvinění biskup peníze získané od seniorky použil na nákup nemovitosti a slíbil jí, že v jeho domě bude mít doživotní právo užívat byt. Do katastru však nebylo věcné břemeno zaneseno.

Cášský biskup a Bündgensův nadřízený Helmut Dieser řekl, že je vyšetřováním šokován a chce, aby se celá záležitost pečlivě prověřila. Bündgens oznámil, že celou částku už ženě vrátil.

Zdroj: ČTK
Další zprávy