Důvěra ve vládu i prezidenta mezi lidmi klesla, vyplývá z průzkumu

ČTK ČTK
6. 6. 2019 18:18
Důvěra veřejnosti v prezidenta Miloše Zemana v květnu mírně klesla. Věří mu 49 procent oslovených, což je o tři procentní body méně než v dubnu. Klesla i důvěra ve vládu, věří jí 41 procent dotázaných. Nejvyšší důvěře se i nadále těší obecní zastupitelstva a starostové. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění v ústavní instituce, které vypracovalo Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM).
Druhá vláda Andreje Babiše po jmenování.
Druhá vláda Andreje Babiše po jmenování. | Foto: Jakub Plíhal

Zatímco v dubnu za vládou stálo 45 procent respondentů, nyní je to o čtyři procentní body méně. Podle CVVM vládě častěji důvěřují nebo méně nedůvěřují lidé z měst o velikosti od 15 000 do 30 000 tisíc obyvatel, voliči ANO a lidé, kteří se podle vlastního vyjádření zajímají o politiku. Menší důvěru naopak vláda má u voličů ODS, rozhodných nevoličů nebo u lidí ve věku od 20 do 29 let.

Zemanovi podle CVVM více věří starší lidé nad 60 let, obyvatelé Moravskoslezského kraje, věřící katolíci a voliči ANO, KSČM, ČSSD a SPD. Naopak nižší důvěru má u lidí mezi 15 a 29 roky, vysokoškoláků, Pražanů, ale i lidí, kteří hodnotí ekonomickou situaci České republiky jako špatnou. Důvěra v prezidenta se poslední rok drží podle údajů CVVM mezi 47 a 55 procenty oslovených lidí.

Nejnižší důvěru z ústavních institucí mají tradičně sněmovna a Senát. Důvěru jim vyslovilo 32 procent dotázaných, nedůvěru 62 procent. Oproti dubnu klesla důvěra v Poslaneckou sněmovnu o jeden procentní bod, v Senát naopak o dva procentní body stoupla.

Obecní zastupitelstva a starostové se tradičně těší nejvyšší důvěře 66, respektive 64 procent. Zatímco výsledky u obecních zastupitelstev zůstaly ve srovnání s dubnem stejné, starostové si o dva procentní body pohoršili. Krajským zastupitelům vyslovilo důvěru 46 procent respondentů, hejtmanům 43 procent.

CVVM upozornilo, že s výjimkou nižší důvěry ve vládu nepřekročily změny oproti dubnovému průzkumu "rámec možné výběrové chyby".

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 4 minutami

Bitcoin klesl pod 34 000 dolarů, je nejníže od konce července

Bitcoin klesl pod 34 000 dolarů, je nejníže od konce července a 51 procent pod svým dosavadním maximem. Prudce oslabuje i kryptoměna ethereum.

Zdroj: ČTK
před 5 minutami

Za schvalování teroristického útoku na internetu dostal muž tříletou podmínku

Pražský městský soud udělil sedmapadesátiletému Zdeňku Salovi za podporu a propagaci terorismu tříletý podmíněný trest s pětiletou zkušební dobou. Řidič kamionu v březnu 2019 na internetu vychvaloval pachatele teroristického útoku v Christchurchi na Novém Zélandu, který ve dvou mešitách zastřelil pět desítek lidí. Rozsudek není pravomocný, muž i státní zástupce si ponechali lhůtu na možné odvolání. Sala vinu popírá.

Muž podle obžaloby pod článek o střelbě na Novém Zélandu na webu zvrácený.cz napsal komentář "Dobře on, tak na muslimáče". Dopustil se tak podle státního zástupce trestného činu podpora a propagace terorismu. Žalobce Miloš Klátik ho za to navrhl poslat na pět let do vězení, soudkyně Jarmila Pavlátová však stejně jako většina soudců v podobných případech uložila podmíněný trest.

"Jde o ojedinělé jednání, kdy schvaloval takto odporný čin," prohlásila předsedkyně trestního senátu. U soudu se podle ní neprokázalo, že by Sala patřil do nějaké extremistické organizace nebo že by psal další podobné komentáře. Muž ale podle ní neprojevil žádnou lítost, proto dostal nejvyšší možný podmíněný trest. Sala vinu u hlavního líčení popřel. "Nic takového jsem nenapsal," uvedl. Dodal, že z jeho IP adresy mohl komentář odeslat i někdo jiný. Jeho argument však soud neuznal.

Za podporu a propagaci terorismu přes veřejnou síť hrozí trest pět až 15 let vězení. Soudy však zatím v případě schvalování útoku v Christchurchi ukládaly podmíněné tresty.

Zdroj: ČTK
před 9 minutami

Ruské akcie i rubl kvůli sporu Moskvy se Západem o Ukrajinu prudce oslabují

 Ruské akcie od rána výrazně klesají, jejich hlavní index dopoledne odepisoval více než šest procent. Výrazně dolů zamířil i ruský rubl, který je k dolaru na nejnižších hodnotách od podzimu 2020. Podle analytiků je za tímto propadem citelné zhoršení vztahů mezi Ruskem a Západem. Ten se obává, že Rusko se chystá napadnout Ukrajinu, přestože Moskva opakovaně odmítá, že by něco takového plánovala.

Krátce před 11:00 SEČ se dolar prodával za 78,20 rublu, a vykazoval tak růst o 0,9 procenta. Naposledy byl tak vysoko v říjnu 2020. Ještě loni na podzim stačilo na nákup jednoho dolaru kolem 70 rublů. Euro se ve stejnou dobu prodávalo za 88,55 rublu a vykazovalo růst o 0,6 procenta. Pohybuje se tak blízko maxima z loňského jara.

Zvýšená kolísavost je u cen ruských aktiv patrná už několik týdnů, v posledních dnech ale napětí mezi Ruskem a Západem vygradovalo. Spojené státy v neděli oznámily, že nařizují rodinám diplomatů, aby opustily Ukrajinu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy