O této nehodě se dosud veřejně nevědělo, z oficiálních zdrojů o ní nelze prakticky nic zjistit. Redakci se však povedlo příběh v základních bodech zrekonstruovat.
Devatenáctého února 2019, tři čtvrtě na pět ráno. Na letišti v egyptském Šarm aš-Šajchu na pobřeží Rudého moře se vše chystalo k tomu, aby se vznesl letoun české armády C-295 Casa.
Příslušníci tuzemských ozbrojených sil působí na Sinaji v rámci Mise MFO (Multinational Force and Observers - Mnohonárodní síly a pozorovatelé) od roku 2009, jejím úkolem je dohlížet na dodržování mírové smlouvy mezi Egyptem a Izraelem z roku 1979. Na místě slouží patnáct českých vojáků z letecké jednotky.
Člen personálu inženýrské letecké služby však při vlečení letadla z hangáru udělal chybu. Nevšiml si, že jedny z dveří nejsou dost otevřené, a došlo ke kolizi, při níž se stroj poškodil. Škoda dosáhla 1,297 milionu korun. Voják měl podle rozhodnutí velení armády uhradit 188 tisíc, ale odmítl. Případ dal k soudu. A prohrál.
"Byl jsem tam sám"
"Žalobce pochybil. Činnost ve smyslu provedení kontroly okolí letadla, kterou by zabezpečil vytažení letadla z hangáru, neprováděl," stojí v rozsudku, jejž má Aktuálně.cz k dispozici a který Městský soud v Praze v neveřejném řízení vynesl v listopadu.
Dotyčný voják, specialista pro avioniku, je původem příslušníkem 24. základny dopravního letectva Praha-Kbely. Kontroluje stav elektrických a elektronických přístrojů letadla. Když to brzké únorové ráno dokončil prověrku přístrojů, šel pomáhat jednomu z pěti kolegů směny s vytažením letadla z hangáru.
Vlečení obvykle zajišťují tři vojáci. Jeden kontroluje prostor kolem jednoho křídla, druhý jistí druhé křídlo a třetí na tahači vyvleče letadlo z hangáru. Jenže tentokrát u toho byli pouze dva. Zatímco specialista pro avioniku stál u levého křídla, na prostor kolem pravého nikdo nedohlížel. A zrovna na této straně nebyly dostatečně otevřené dveře hangáru.
"Poté, co jsem dokončil úkoly v oblasti avioniky, pomáhal jsem s připojením ojátka k tahači. Potom bylo dohodnuto, že se bude tahat letadlo. Bývám za brzdou v kabině nebo kontroluju křídlo na jedné straně. Ke kontrole býváme dva, u každého křídla jeden. Ten den jsem tam byl sám," vypověděl voják do protokolu, když armáda začala nehodu vyšetřovat.
Zaplatit 188 tisíc korun musí
Tehdejší náčelník generálního štábu Aleš Opata rozhodl, že voják porušil povinnost hospodařit s majetkem státu tak, aby neutrpěl škodu. Věděl, že bezpečnost prostoru kolem stroje zajišťuje sám. A není tak jisté, jak vypadá situace u druhého křídla. Proto měl podle Opaty zabránit tomu, aby se pokračovalo ve vytahování letadla.
"Byl si vědom toho, že přípravu vlekání provádí pouze on a praporčík (…). Bez jakýchkoli pochybností nevěděl, kde se při zahájení vlekání nachází další z příslušníků směny. Muselo mu tak být známo, že celé okolí letadla není zkontrolováno a mohou se vyskytnout překážky bránící vlekání letadla," zní klíčová pasáž rozsudku.
Voják z kbelské základny marně poukazoval na to, že to nebyl on, kdo nedostatečně otevřel dveře hangáru. Pro posouzení jeho odpovědnosti to nehrálo roli. "Rozsudek je pravomocný," potvrdil mluvčí Městského soudu v Praze Adam Wenig. Proti verdiktu se lze bránit stížností k Nevyššímu správnímu soudu, ta ale nemá odkladný účinek.
Vojákovi nezbývá než uhradit 188 tisíc korun, odpovědnost za škodu však nesou i další členové směny včetně velitele. Jaké opatření přijal tehdejší náčelník Opata vůči nim, není jasné. "Zatím se bohužel nemůžeme vyjadřovat. Armáda České republiky je jednou ze stran sporu, jehož soudní řízení stále probíhá," řekla její mluvčí Magdalena Dvořáková.
Letadlo je v provozu
Ta však potvrdila, že poškozená Casa je opravená a stále součástí leteckého parku zdejších ozbrojených sil. Ten mimo jiné čítá šest strojů tohoto typu. Na zmíněné misi MFO na Sinaji je nasazený jediný. Čeští vojáci tam kromě základny ve zmíněném Šarm aš-Šajchu využívají i letiště na severu poloostrova v El Gorah.
Misi MFO tvoří 1163 vojáků a zhruba 800 civilních zaměstnanců z třinácti zemí včetně Spojených států, Japonska či Nového Zélandu. Provozují kontrolní a propouštěcí body, zajišťují bezpečnost na hranicích Egypta a Izraele či dohlíží na volný průplav Tiranské úžiny, jediné spojky Izraele s Indickým oceánem.
Čeští vojáci na misi provádí pozorovací lety, poskytují logistickou podporu a jsou k dispozici pro případnou zdravotnickou evakuaci. Složení patnáctičlenné jednotky se mění každých pět měsíců. Velitelem české části uskupení je plukovník Tomáš Pecháček. Česko letos od března do září velelo celé misi, ale generálmajor Pavel Kolář po skandálu předčasně skončil.
