Archiv: diplomacie

Praha k výročí vzniku Izraele nasvítí Petřínskou rozhlednu v jeho barvách

Pražský magistrát bude každoročně 14. května k výročí vzniku státu Izrael nasvěcovat Petřínskou rozhlednu v jeho barvách. Rozhodli o tom ve čtvrtek pražští zastupitelé. Původně jednali o návrhu vyvěšovat v tento den na budovu Nové radnice a Škodova paláce izraelskou vlajku, to ale neschválili. Magistrát každoročně vyvěšuje na svou budovu vlajky na podporu například menšin nebo běloruské opozice. Izrael vznikl 14. května 1948.

"Letošní květen mi tam ta vlajka velice chyběla, myslím si, že by si zasloužila budova vlajkou ozdobit," řekl předkladatel návrhu, opoziční zastupitel a předseda pražské ODS Tomáš Portlík.

Návrh podpořil například opoziční zastupitel Lubomír Brož (ANO). "Vždycky přijde chvíle, kdy bychom měli nějakou symbolickou podporu vyjádřit, a ta přišla podle mě nyní," řekl. K němu se přidali poslanec a opoziční zastupitel Patrik Nacher (za ANO) nebo koaliční zastupitel a europoslanec Jiří Pospíšil (TOP 09). Pro vyvěšování vlajky byl i opoziční zastupitel Martin Sedeke (ODS). "Je to zvyk (vyvěšování vlajky), nejsem si vědom toho, že by nám v tom něco legislativně bránilo," řekl.

Proti vyvěšování vlajky se postavil například zastupitel Jiří Knitl (Praha Sobě), radní Vít Šimral (Piráti) i primátor Zdeněk Hřib (Piráti). Podle primátora by vyvěšování vlajky existujícího státu odporovalo protokolárním zvyklostem. "Dosud jsme na budovu nevěšeli vlajku reálného cizího státu. Já bych chtěl dodržet tuto protokolární zvyklost nedávat vlajku cizího existujícího státu," řekl.

Zdroj: ČTK

Bělorusko vyhostilo lotyšského velvyslance a všechny zaměstnace lotyšské ambasády vyjma jedné osoby. Riga vzápětí učinila reciproční krok

Zdroj: ČTK

Česká a izraelská vláda by mohly brzy zasednout ke společnému jednání

V brzké době by se mohlo uskutečnit společné zasedání vlád České republiky a Izraele. Na čtvrtečním jednání v Tel Avivu se na tom dohodli izraelský premiér Benjamin Netanjahu a český ministr zahraničí Jakub Kulhánek, který o věci informoval novináře.

"Ve velmi blízké budoucnosti bychom chtěli uspořádat společné jednání izraelské a české vlády, což je něco, na co Česká republika může být hrdá, že má takhle intenzivní kontakty," zdůraznil Kulhánek. O možném společném jednání kabinetů hovořil už minulý rok premiér Andrej Babiš, kvůli koronavirové pandemii se ale nakonec neuskutečnilo.

Společné jednání by mělo být v České republice. Na otázku, zda už existuje konkrétní datum, ale český ministr zahraničí odpověděl, že i vzhledem ke složité vnitropolitické situaci v Izraeli žádné konkrétní termíny nepadaly. "Budeme se snažit o to, aby to bylo co nejdříve," doplnil Kulhánek.

Zdroj: ČTK

Rakousko vyjádřilo Česku podporu v kauze Vrbětice, další kroky má nejprve projednat EU

Rakousko, stejně jako všechny členské státy Evropské unie, stojí solidárně za Českou republikou v souvislosti s kauzou Vrbětice. Na čtvrteční tiskové konferenci po jednání s českým ministrem zahraničí Jakubem Kulhánkem (ČSSD) v Praze to řekl šéf rakouské diplomacie Alexander Schallenberg. Další možné kroky budou podle něj nejprve probrány na zasedání Evropské rady v Bruselu.

"Nabídli jsme zcela konkrétní podporu třeba prostřednictvím rakouského velvyslanectví v Moskvě, aby bylo možné nadále udržet provoz a fungování úřadů," řekl Schallenberg. Kulhánek také poděkoval za to, že rakouští diplomaté pomáhali při vyjednávání společného stanoviska EU na podporu ČR.

Na dotaz, zda by mohlo Rakousko přistoupit i k dalším krokům typu vyhoštění pracovníků ambasády, Schallenberg odpověděl, že je důležité, aby EU hovořila jedním hlasem. "Jsme vnímáni, pokud jsme jednotní a hovoříme společně. Veškeré další kroky a opatření se budou probírat nejprve v Bruselu na zasedání Evropské rady. Pokud se takové činy staly a Česká republika jasně vysvětlí jejich pozadí, zaslouží si naši plnou solidaritu," poznamenal ministr.

Některé země, například Slovensko či pobaltské státy, vyjádřily Česku solidaritu vyhoštěním ruských diplomatů. Vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) v neděli v České televizi uvedl, že očekává další kroky i od dalších zemí, zmínil například Británii nebo Německo.

Zdroj: ČTK

Německo nesouhlasí s názorem, že nevyvodilo žádné důsledky z aktuální tvrdé diplomatické roztržky mezi Prahou a Moskvou

Německo nesouhlasí s názorem, že nevyvodilo žádné důsledky z aktuální tvrdé diplomatické roztržky mezi Prahou a Moskvou. Podle mluvčí německého ministerstva zahraniční Marie Adebahrové je důsledkem skutečnost, že Berlín se ve sporu kvůli výbuchu muničního skladu ve Vrběticích postavil za Prahu.

Česko tvrdí, že za incidentem z roku 2014 stojí ruské tajné služby, což Moskva popírá. Země si kvůli tomu ve velmi chladné atmosféře vzájemně vyhostily desítky diplomatů. Několik ruských diplomatů pak jako výraz solidarity s Prahou poslaly domů také Slovensko či třeba trojice pobaltských států. Německo, ale ani další západoevropské země zatím na českou výzvu k podobnému kroku nereagovaly.

Adebahrová zopakovala, že Německo opakovaně vyjádřilo Česku solidaritu a že německé velvyslanectví v Moskvě jedná s tamním českým zastoupením o politicko-diplomatické podpoře. "To je to, co Německo nyní činí," řekla v odpovědi na dotaz novinářů o politických důsledcích pro Rusko. Část dotazu, která se týkala možného vyhoštění ruských diplomatů z Německa, ponechala mluvčí bez komentáře.

Zdroj: ČTK

Ministr zahraničí Jakub Kulhánek se ve středu vydá na svou první zahraniční cestu na Slovensko

Ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD) se příští středu 28. dubna, týden po svém jmenování do vlády, vydá na svou první zahraniční cestu. Jak bývá u nejvyšších českých ústavních činitelů po rozpadu společné federace nepsanou tradicí, povede na Slovensko. Kulhánek to večer oznámil na twitteru po dnešním telefonátu se svým polským protějškem Zbigniewem Rauem.

Polskému ministrovi zahraničí poděkoval za slova podpory, které Rau vyjádřil České republice. "Pozval mě do Polska, kam se moc rád vydám. Na první zahraniční cestu pojedu ve středu na Slovensko a pak i do Maďarska. Spolupráce ve V4 je priorita," uvedl šéf české diplomacie.

Biden v červnu přiletí do Evropy na summity G7 a NATO, oznámil Bílý dům

Americký prezident Joe Biden v červnu navštíví Británii a Belgii, aby se osobně zúčastnil summitů skupiny G7 a Severoatlantické aliance. Oznámila to v pátek jeho mluvčí Jen Psakiová. Podle ní půjde o první zámořskou cestu současného šéfa Bílého domu.

Vrcholná schůzka skupiny G7, do níž kromě USA patří ještě Británie, Francie, Japonsko, Kanada, Itálie a Německo, je na programu od 11. do 13. června v anglickém Cornwallu. Bruselský summit NATO navazuje 14. června. V Bruselu se Biden zapojí i do oddělených jednání s lídry Evropské unie.

"Tato cesta zdůrazní jeho odhodlání obnovit naše spojenectví, oživit transatlantické vztahy a jednat v úzké spolupráci s našimi spojenci a multilaterálními partnery ve snaze reagovat na globální výzvy a lépe chránit americké zájmy," uvedla v komuniké Psakiová.

Prohlášení v závěru zmiňuje "potenciální další prvky" ohlášené cesty, což podle agentury AFP ihned vyvolalo spekulace o eventuálním setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. O Rusku se každopádně bude mluvit na summitu NATO. Jeho "agresivní" jednání ve čtvrtek označil za jedno z témat generální tajemník aliance Jens Stoltenberg.

Zdroj: ČTK

Rusko vyhošťuje deset amerických diplomatů

Ruské ministerstvo zahraničí ve středu oznámilo, že v reakci na nejnovější sankce ze strany USA recipročně označilo za nežádoucí osoby deset pracovníků amerického velvyslanectví v Moskvě. Příslušnou nótu předalo zástupci amerického velvyslance s tím, že "uvedené osoby mají opustit Rusko do 21. května".

Ruská diplomacie přislíbila, že další odvetné kroky za "nezákonné protiruské sankce" budou následovat, uvedl list Kommersant na svém webu. Připomněl, že americký prezident Joe Biden v polovině dubna podepsal výnos o zavedení nových sankcí proti Rusku a USA také rozhodly o vyhoštění deseti ruských diplomatů.

Zdroj: ČTK

Rusko vyhostí v odvetě za krok Washingtonu deset amerických diplomatů

Rusko vyhostí deset amerických diplomatů a zváží další odvetné kroky vůči Washingtonu, oznámil dnes ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Americkému velvyslanci zároveň doporučil, "aby se vrátil domů ke konzultacím". Moskva podle ruské diplomacie vyhostí i pět diplomatů z Polska v odpovědi na podobný krok Varšavy. Zveřejnila rovněž sankční seznam osmi bývalých i současných předních amerických činitelů, informovaly zahraniční tiskové agentury.

"Dostali jsme seznam deseti diplomatů s žádostí, aby opustili Spojené státy. Na toto opatření odpovíme recipročně a požádáme deset amerických diplomatů v Rusku, aby opustili naši zemi," citovala agentura AFP Lavrova.

Spojené státy ve čtvrtek přijaly sérii kroků, jejichž cílem je potrestat Rusko za údajné vměšování do loňských prezidentských voleb v USA, za kybernetické útoky proti americkým vládním agenturám, agresivní vystupování vůči Ukrajině a další škodlivé jednání. Kromě vyhoštění deseti ruských diplomatů Washington oznámil i uvalení sankcí na skoro čtyři desítky jednotlivců a firem.

Moskva dnes také zakázala vstup na své území osmi současným i bývalým předním americkým činitelům. Je mezi nim šéf Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) Christopher Wray, ředitelka tajných služeb (DNI) Avril Hainesová, ministr vnitřní bezpečnosti Alejandro Mayorkas, ministr spravedlnosti Merrick Garland, bezpečností poradce administrativy bývalého prezidenta Donalda Trumpa John Bolton či někdejší ředitel Ústřední zpravodajské služby (CIA) James Woolsey.

Ruský ministr zahraničí také zmínil další odvetná opatření, například zpřísnění restrikcí pro pohyb amerických diplomatů na ruském území.

Zdroj: ČTK