Datová redakce podrobně zanalyzovala všech loňských zhruba devět tisíc krádeží na osobách (jejichž největší díl činí kapesní krádeže) v celém Česku a výsledky přináší v přehledných mapách. Údaje vycházejí z oficiální mapy kriminality. Do ní policisté zaznamenávají, kde pachatelé trestné činy spáchali, případně kde je jejich oběti nahlásily.
Z grafiky vycházející z policejní mapy kriminality tak vyplývá jasné sdělení: na své kapsy a příruční zavazadla si dávejte pozor především, pokud pojedete do některého ze tří největších měst Česka.
V Praze policisté loni zaznamenali přes polovinu ze všech krádeží na osobách, skoro pět tisíc. V Brně a Ostravě se jednalo vždy zhruba o tisícovku. V dalších městech evidovali nižší stovky či spíše jen desítky těchto skutků.
Ve velkých i menších městech platí, že ostražitost je nutná na podobných místech. "A to vždy tam, kde je vyšší koncentrace lidí a kde zároveň opadá jejich pozornost. Jedná se o hromadnou dopravu zejména ve špičce, o nákupní centra, poutě, výstavy," vyjmenovává mluvčí policejního prezidia Jakub Vinčálek.
Z policejních map vyplývá, že místem, kde jsou lidé nejčastěji okradeni, případně kde tento čin zjistí a nahlásí, bývají hlavní nádraží. Kapsáři využívají především nepozornost obětí pohybujících se v davu.
Jak policie varuje, kapsáři kradou bleskově a nenápadně, okradený se o chybějících věcech dozvídá často až později na jiném místě. Zkušení zloději dokážou vytipovanou věc ukrást do dvou vteřin, mají své kroky předem pečlivě nacvičené a často pracují ve skupinách. Mnohdy maskují svou rychlou ruku přehozenou bundou.
Z celkových dat o krádežích na osobách v posledních letech by se mohlo zdát, že je nyní v ulicích bezpečněji. V roce 2019 došlo například v Praze k 8528 krádežím na osobách. Pak následovaly covidové uzávěry, Češi pobývali doma a turisté do metropole prakticky nejezdili. Během nouzového stavu navíc hrozily zlodějům mnohem vyšší tresty. V druhém pandemickém roce tak policisté evidovali jen zhruba 3582 krádeží na osobách.
Loňské číslo, tedy necelých pět tisíc evidovaných krádeží, je stále výrazně nižší než v předcovidových dobách. Jenže to nemusí vůbec znamenat, že se zloději méně činí. Statistikami totiž zahýbala změna výše škody, od které se jedná o trestný čin. V roce 2020 se zvýšila z pěti tisíc na deset tisíc korun.
Pokud tedy nyní zloději způsobí škodu třeba za sedm tisíc, nejedná se o trestný čin, a do statistiky se tak nezapočítá. Zatímco v roce 2019 by stejný čin v číslech ještě figuroval. "Co se týče krádeží prostých, tak jsme se stále nedostali na předcovidová čísla, ale postupně tam míříme," uvádí mluvčí policejního prezidia Vinčálek s tím, že právě změna hranice v tom hraje významnou roli.
Jak se kradlo ve vašem městě v roce 2023? To se dozvíte v následující infografice. Obsahuje všechny krádeže na osobách, tedy především kapesní krádeže, jak je eviduje policie v mapě kriminality. Policie kvůli ochraně obětí neuvádí přesné místo spáchání trestného činu, ale obce rozčlenila do plošek, takzvaných Voroného polygonů. K nim již počty trestných činů uvádí. Po vyhledání obce, která vás zajímá, lze pomocí myši v mapě dál zoomovat a pohybovat se po ní. Ve chvíli, kdy vyhledáte další obec, je nutné kliknout na ikonu domečku v levé horní části mapy.
Voroného diagramy jsou zbarveny podle počtu evidovaných krádeží. Čím tmavší odstín červené, tím větší počet zaznamenaných činů (nejsytější červená je přiřazena místům s padesáti a více krádežemi na osobách v loňském roce). U každé plošky je uvedeno, kolik z evidovaných trestných činů se na daném území přímo událo, kolik jich zde bylo případně nahlášeno na místní policejní služebně apod. Pokud obec v mapě nefiguruje, znamená to, že podle údajů z mapy kriminality v ní loni policisté neevidovali trestný čin krádež na osobách (tedy krádeže kapesní, z kabelek a tašek, nesených a odložených věcí apod.).