Atény (od našeho zvláštního zpravodaje) - Aténskou Univerzitu pro ekonomiku a obchod obsadili komunisté. Alespoň to tak vypadá. Vedle hlavního vchodu se dme obří transparent se srpem a kladivem a postavou rozevlátého revolucionáře a ve vestibulu visí nad stolky rudé plakáty se zkratkou KKE.
Další stolky okupovala SYRIZA, Koalice radikální levice a polovinu suterénu Panhelénské socialistické hnutí (PASOK). Až o kus dál v rohu, tak trochu v skrytu, lze zahlédnout modré plakáty pravicové Nové demokracie (ND). Na chodbách voní - bez ohledu na politickou orientaci - marihuana.
"Nemůžeme proti tomu nic dělat, na univerzitní půdu má přístup každý," obhajuje plakáty se srpem a kladivem třiadvacetiletý student makroekonomie Aris Sfakianakis. "Nejvíce jsou ale pochopitelně vidět komunisté. Jsou také nejhlasitější. A samozřejmě nejradikálnější. Vyhraňují se vůči všem."
"Nejsme ani levice, ani pravice," tvrdí skromně vousatý mladík u stolku s iniciálami KKE. "Nemáme nic společného ani se sociálními demokraty. Jsme prostě marxisté."
Komunistické straně Řecka odevzdávalo v minulých letech pravidelně svůj hlas asi šest procent těch, kdo se dostavili k volebním urnám. Teď jim průzkumy přisuzují dvojnásobnou podporu.
"Lidé mají vztek na obě velké strany, Novou demokracii a PASOK, proto volí extrémy," vysvětluje devatenáctiletý student marketingu a komunikace Konstantinos Tzirvelakis.
Volíme srdcem, ne hlavou
Socialisté a konzervativci jsou paradoxně jediné dvě strany schopné sestavit po nedělních parlamentních volbách v Řecku většinovou vládu a zemi na Peloponéském poloostrově a ostrovech v Egejském moři postupně vyvést z krize.
Řekové jim ale nemohou zapomenout, do jaké mizérie je zavlekli.
Ovšem ani to, že souhlasí s programem tvrdých úspor, který Aténám naordinovala Evropská unie a Mezinárodní měnový fond, byť jej obě strany chtějí každá po svém modifikovat.
Všechny ostatní politické síly v zemi, ať již na pravici, či na levici, se škrty, v jejichž rámci má být propuštěno 150 tisíc státních zaměstnanců, nesouhlasí. A pokud ve volbách uspějí, jsou rozhodnuty ty již schválené zrušit a ty naplánované smést ze stolu.
"Řekové tradičně volí srdcem, a ne hlavou," říká ve své pracovně na třídě Patission šéf katedry pro ekonomiku, profesor Joannis Katsulakos. "Hospodářské bídy i škrtů mají lidé plné zuby, a tak volí i komunisty a radikální levici. A samozřejmě extrémní pravici, a tedy Chrysi Avyi (Zlatý úsvit). Je to vůbec poprvé, co se do parlamentu dostane vysloveně neofašistická formace."
"Velkým stranám svůj hlas nedám ani za nic," rozohňuje se majitel stánku s tiskem na náměstí Omonia. "Zisk mi klesl na přibližně osmnáct procent v porovnání s předkrizovým obdobím. Jsou dny, kdy domů přinesu dvacet eur (500 Kč). Dám hlas Demokratické alianci. Nebo Chryssi Aygi."
Příběh rodiny, kterou rozdělila krize:
O padesát hotelů méně
Demokratická aliance je uskupení, které se odštěpilo od Nové demokracie. Vede je bývalá ministryně zahraničních věcí a někdejší aténská starostka Dora Bakojannisová. Před dvěma lety pomohla protlačit parlamentem úsporný balíček schválený kabinetem tehdejšího premiéra Jorgose Papandrea a byla za to vyloučena z řad konzervativců.
Její středovou formaci by podle posledních průzkumů volilo šest procent Řeků. Tedy přibližně tolik jako neofašistický Zlatý úsvit.
"Není pravda, že by pořád jen hajlovali," hájí právě Chrysi Avyi recepční v hotelu Marina. "Chtějí odsud jen dostat všechny cizince. Už dnes tvoří polovinu řecké populace."
Oficiální statistiky uvádějí, že v jedenáctimilionové zemi žije přibližně milion imigrantů. Na sto padesát tisíc se jich do země každým rokem ale dostane ilegálně, převážně přes hranici s Tureckem.
"Černoši a Arabové mohou za to, že nám počet hostů klesl za tři roky na necelých čtyřicet procent," doplňuje recepční. "Ze šedesáti hotelů v téhle čtvrti jich dnes zbylo deset."
Ulice kolem náměstí Omonia byly kdysi plné studentských penzionů a hospůdek. Dnes prodávají afričtí běženci na chodníku studentům drogy, i ty tvrdší.
Nejlepší by byla úřednická vláda
Do parlamentu v Aténách má šanci dostat se rekordních deset stran. Také díky tomu, že pro zisk poslaneckých mandátů jim stačí překonat tříprocentní hranici.
To se zřejmě podaří i nacionalistické Lidové ortodoxní výzvě (LAOS), ačkoliv jí voliče ustavičně přebírá Zlatý úsvit. A také další formaci, jež vsadila na ryze vlasteneckou notu, Nezávislým Řekům. A zřejmě i Ekologickým zeleným.
Těm pro změnu "lezou do zelí" ekologové, kteří jsou společně s trockisty a maoisty součástí Koalice radikální levice. Ta na čtvrteční mítink na náměstí Omonia přitáhla několik tisíc lidí.
Šéf strany Alexis Tsipras chce sjednotit všechny strany na levici včetně socialistů a komunistů, ti to ale odmítají. Není ovšem jisté, že by levice získala ve třistačlenném parlamentu většinu.
Vítěz voleb, kterým se podle všeho stane Nová demokracie, totiž získává bonus padesáti křesel.
Novou demokracii bude i přes invazi KKE volit téměř čtvrtina Univerzity pro ekonomiku a obchod. Ta ale představuje spíše výjimku. K volbám půjde podle odhadů čtyřicet procent z více než 300 tisíc řeckých studentů a většina z nich se přikloní k nekomunistické levici.
"Ze všeho nejlepší by nakonec byla úřednická vláda, podporovaná tak jako dnes konzervativci a socialisty," kroutí hlavou nad předvolebními zmatky profesor Katsulakos. "Budou ale zřejmě potřebovat ještě podporu třetí větší strany. Tak si to také přeje většina akademické obce."
Tou třetí silou by podle jeho názoru mohla být nově vzniklá Demokratická levice (DIMAR), vedená zřejmě nejpopulárnějším politikem v zemi, právníkem Fotisem Kuvelisem. Její podpora ustavičně vzrůstá a dnes by ji volilo dvanáct procent respondentů.
Nová demokracie a PASOK dají podle posledních průzkumů dohromady 36,7 procenta hlasů. A to stačí - slovy českého premiéra Petra Nečase - jen na "nebezpečnou většinu" 151 poslanců.
