V důsledku strachu z krize, který se stále vznáší nad Evropou, došlo k zažití několika myšlenkových stereotypů. Jedním z nich je despekt vůči Řecku, které řada Evropanů považuje za příčinu nynější situace v Evropské unii. Líčí Řeky jako skupinu líných a marnotratných lidí, kteří dokázali svým bezstarostným životem vedeným na dluh vytvořit "černou díru", v níž zmizelo množství peněz z rozpočtů ostatních zemí EU. Pod tlakem předsudků mizí zájem zajímat se o osudy jednotlivých lidí, kteří kvůli těžkým dopadům krize procházejí velmi svízelnou situací. Možná tak neuškodí si namátkou představit příběh jedné řecké rodiny, kterou krize sice geograficky rozdělila, ale nepřipravila ji o naději, že se jednou opět spojí dohromady.