Živě: Řecko vyhostilo do Turecka 267 ekonomických migrantů, chtěli do střední Evropy
Uprchlická krize v Evropě.
Třetím dnem dnes pokračovala likvidace částí uprchlického tábora u severofrancouzského města Calais. Pod ochranou velkého množství policistů dělníci od rána opět strhávali provizorní přístřešky migrantů. Podle médií se jim v tom snažili zabránit jednotliví protestující tím, že se posadili na střechy objektů určených k demolici. Skupinka Íránců si na protest dokonce zašila ústa a na transparentu napsala, že žádá přítomnost zástupce OSN.
Místní úřady podle francouzského listu Le Point večer uvedly, že dnes vše proběhlo "velmi dobře". Připustily ale, že z původní tisícovky migrantů zatím z tábora do různých imigračních center ve vnitrozemí odjelo přistavenými autobusy jen asi 112 lidí. Očekávají, že ve čtvrtek odjede nejméně 22 přistěhovalců do Toulouse.
Bulharsko posiluje ochranu svých hranic s Řeckem a Makedonií před ilegálními migranty a z příkazu premiéra Bojka Borisova se dnes a ve čtvrtek koná společné cvičení policie a ozbrojených sil v kritických úsecích hranic. Informovala o tom agentura DPA, která se odvolává na zápis z dnešního zasedání vlády. Prezident Rosen Plevneliev podle médií uvedl, že situace na hranicích je v současné chvíli pod kontrolou.
Řecko vyhostilo do sousedního Turecka 267 ekonomických přistěhovalců, kteří pocházejí z takzvaných bezpečných zemí, tedy z Maroka, Alžírska a Tuniska. S odvoláním na dnešní oznámení řeckého ministerstva pro ochranu občanů o tom informovala agentura DPA, podle které je to "poprvé po dlouhé době, co Turecko znovu přijalo z Řecka velké množství migrantů". Evropská komise tento krok přivítala.
Skupinu řecké úřady předaly Turkům na pozemní společné hranici na řece Evros postupně, a to během úterý a dneška. Řecká tisková agentura AMPE předtím ohlásila vyhoštění 150 Pákistánců. Tyto údaje ale ministerstvo podle DPA nepotvrdilo.
Chorvatský premiér Orešković se dnes po jednání s předsedou Evropské rady Tuskem kromě jiného zmínil o možném vyslání chorvatské armády na hranice. Řekl, že na zasedání vlády předloží návrh, který umožní poslat vojsko na hranici, ale pouze pro potřeby humanitární asistence a jako pomoc policii, abychom, "pokud to bude nutné, měli tuto možnost".
V současné migrační krizi není jiné alternativy než respektovat schengenská pravidla prostoru volného pohybu. Bez toho nelze krizi vyřešit. Prohlásil to předseda Evropské rady Donald Tusk po dnešním jednání s chorvatským premiérem Tihomirem Oreškovičem v Záhřebu. Tusk uvedl, že nynější migrační krize je testem limitů Evropské unie i balkánského regionu. "Jde o krizi, která vyvolává napětí mezi členskými státy (EU) i mezi sousedními zeměmi. Musíme se vyvarovat iluze, že místo plného respektování schengenských pravidel může existovat jiné, snadné a vhodné evropské řešení. Respektování schengenských pravidel migrační krizi nevyřeší. Ale bez toho nemáme vůbec žádnou šanci vyřešit ji," řekl předseda Evropské rady.
Bariéry ve světě...podle listu The Economist.
Migrants in Greece smashed a Macedonian border. Here's a map of fences around the world https://t.co/nOIk93mMrv pic.twitter.com/WTgshkaqVw
— The Economist (@TheEconomist) March 1, 2016
"Jsem člověk, který jako premiér viděl všelijaké hrůzy. Toto není hrůza, toto je nebezpečí," řekl slovenský premiér Robert Fico při návštěvě makedonsko-řecké hranice u přechodu Gevgelija-Idomeni.
Zároveň sdělil, že výpomoc slovenských policistů v Makedonii potrvá i po nynějším měsíčním působení 25 z nich, které skončí za několik dní.
Fico přiletěl do Makedonie ráno na krátkou návštěvu. Po několika hodinách se vrátil na Slovensko, kde vrcholí předvolební kampaň.
Řecký ministr pro migraci Janis Muzalas dnes varoval řecké starosty měst a obcí, že v příštích dvou až třech letech už makedonská hranice zůstane prakticky nepropustná. Podle něj se Řecko z tranzitní země stává pro uprchlíky státem cílovým.
Makedonské úřady dnes dočasně otevřely hranice s Řeckem a podle informací agentury AP nechaly projít asi 240 syrských a iráckých uprchlíků dál do Evropy.
Hranice byly dnes otevřeny celkem třikrát, vždy zhruba na dvě hodiny.
Letting small numbers of people through the fence at the Greece-Macedonia border. Many more arriving than leaving pic.twitter.com/L16nWEIZpl
— Gabriel Gatehouse (@ggatehouse) March 2, 2016
Předseda Evropské rady Donald Tusk dorazil do Makedonie, kde ho čekal prezident Ďorge Ivanov.
In Skopje for a meeting with president @GjorgeIvanov on migration ahead of next week's #EUTurkey meeting pic.twitter.com/BoKvMP0ZR4
— Donald Tusk (@eucopresident) March 2, 2016
Turecko na chystaném mimořádném summitu s EU hodlá vysvětlit, jak přispívá k řešení evropské urpchlické krize.
Opatření, která ke snaze snížit počty nelegálních migrantů přeplouvajících Egejské moře do Řecka dělá, začínají působit. Jejich plný efekt se ale ukáže až v delším časovém horizontu, řekl dnes ČTK turecký velvyslanec při EU Selim Yenel.
"Pokud zavřeme hranice a zabráníme jim v odchodu, měli by mít možnost nějak vycestovat legálním způsobem. Čekáme na vysvětlení evropských plánů," uvedl Yenel s tím, že Ankara očekává podporu také ze strany Evropy.
Majitelé hotelů na řeckém ostrově Kos se obávají o výdělky. Turistický ruch může být výrazně ohrožen, pokud jim vláda začne na ostrov posílat uprchlíky, kteří se začínají hromadit na pevnině.
Přes výrazné protesty obyvatel totiž vláda schválila stavbu hotspotu - místa pro zachycení a ubytování uprchlíků - s kapacitou 1000 lůžek.
"Vláda nás sice uklidňuje, že tomu tak nebude, ale je logické, že bude-li jinde plno a nebudou mít kam s nimi, přivezou je k nám," řekl místopředseda asociace hoteliérů na Kosu Minas Chadzimichail v rozhovoru pro Hospodářské noviny. "Stavba hotspotu je totéž, jako kdybyste nad ostrov dali ceduli – Oficiální vstupní brána."
Německá kancléřka Angela Merkelová (CDU) ve středu jednala o uprchlické krizi s bavorským premiérem Horstem Seehoferem (CSU), který patří mezi hlavní německé kritiky její politiky.
Seehofer dlouhodobě žádá spolkovou vládu o stanovení horní hranice pro počet přijímaných uprchlíků. Podle něj Bavorsko nese v Německu hlavní tíhu uprchlické krize, protože většina běženců do země přichází přes rakousko-bavorskou hranici. Merkelová to odmítá. Podle ní národní opatření nemohou uprchlickou krizi vyřešit.
Němečtí politologové odhadují, že by tato jejich společná schůzka mohla zmírnit jejich vzájemnou kritiku a zabránit oslabování pozice CDU ve volbách ve třech spolkových zemích, které se uskuteční 13. března.
Tisícům běženců, kteří zůstali uvěznění v Idomeni, pomáhají dobrovolníci. Funguje i polní kuchyně, informují Lékaři bez Hranic (MSF).
LIVE: Today like everyday volunteers are serving food & providing care to those European states have failed #Idomeni pic.twitter.com/eNGHd9cy0B
— MSF Sea (@MSF_Sea) March 2, 2016
Před zpochybňováním fungování principu Schengenského prostoru pro volný pohyb je varuje také britský list The Guardian.
Připomíná, že hraniční kontroly zavedlo od září 2015 už osm z celkových 26 zemí Schengenu. Taková opatření by ve větším rozsahu měla podle listu za následek poškození obchodu a turistického ruchu.
Vedoucí představitelé některých významných automobilek na ženevském autosalonu upozornili, že zpřísnění hraničních kontrol v důsledku uprchlické krize by mohlo mít negativní dopad na evropský automobilový průmysl.
"Kolaps Schengenu by pro nás byl strašný," uvedl šéf německé automobilky Opel Karl-Thomas Neumann.
Upozornil, že jeho firma je závislá na bezproblémové přepravě zboží i součástek z továren po celé Evropě. "V jižní Evropě máme rozsáhlé logistické aktivity. Jakýkoliv výpadek by měl okamžitý dopad na naše zisky," upozornil Neumann.
Předseda Evropské rady Donald Tusk pokračuje ve své diplomatické misi před klíčovým summitem, který svolal na 7. března. Po schůzce s chorvatským premiérem Tihomirem Oreškovićem míří do makedonské Skopje na setkání s prezidentem Ďorgem Ivanovem.
We must urgently mobilise the EU, all Member States to help address the humanitarian situation in Greece and along the Western Balkan route
— Donald Tusk (@eucopresident) March 2, 2016
S návrhem Evropské komise poskytnout 700 milionů eur na humanitární pomoc musí souhlasit země EU a europarlament.
Plán na nový mechanismus pomoci členské zemi unie přichází v době, kdy kvůli rozhodnutím některých zemí uzavřít své hranice zůstávají v Řecku stále vyšší počty migrantů. Je však širší a může být spuštěn třeba v případě epidemií, teroristického útoku či ekologické katastrofy nebo havárie velkého rozsahu.
Už nyní unie a její členské země, včetně Česka, pomáhají prostřednictvím existujících unijních mechanismů. Řecko, které má stále velké finanční a hospodářské potíže, už také získalo pomoc například na posílení ochrany svých hranic a podobně.
Evropa by neměla o společném řešení migrace pouze mluvit, řekl lucemburský ministr zahraničí Jean Asselborn po jednání se svým českým protějškem Lubomírem Zaorálkem.
"Děláme něco jiného, než říkáme, nesnažíme se mít opravdu společné evropské řešení," řekl Asselborn.
Zdůraznil také, že podle něj není žádný plán B, o němž Česko mluví jako o záložní variantě visegrádské skupiny pro případ, že by se nepodařilo regulovat proud uprchlíků v Řecku. "Evropa má pouze plán A, nevím, co je plán B," prohlásil.
Birtská televize BBC zveřejnila unikátní letecké záběry z řecko-makedonské hranice zachycené kamerou umístěnou na dronu.
VIDEO: Drone films Macedonia border camp https://t.co/mn4CP77jIt
— BBC News (World) (@BBCWorld) March 2, 2016
"Musíme zabránit humanitární krizi na našich hranicích, a proto nesmíme ztrácet čas. Podle dnešního návrhu (Evropské komise) rozdělíme 700 milionů eur tam, kde budou nejvíce potřeba v rámci EU. Doufám, že členské státy a Evropský parlament náš návrh schválí co nejrychleji," uvedl eurokomisař pro humanitární pomoc Christos Stylianides.
Ten také znovu upozornil, že pro migrační krizi neexistuje jiné než "společné evropské" řešení.
Řecko dnes vrací do Turecka 308 nelegálních migrantů.
Evropská unie se tímto krokem snaží znovu upozornit, že ti, kteří nemají nárok na mezinárodní ochranu, budou co nejdříve vráceni zpět do jejich zemí původu, nebo zemí, přes které do Evropy přišli.
Právě navrácení nejen Turků, ale také občanů třetích zemí zpět do Turecka je jeden z bodů dohody Evropské unie s Tureckem o jejichž naplňování se budou bavit evropští lídři s tureckou vládou na summitu 7. března. Podle eurokomisaře pro migraci Dimitrise Avramopulose "dnešní návrat migrantů z Řecka do Turecka ukazuje, že dohoda začíná nést plody".
Evropská komise navrhuje fond pro humanitární pomoc v rámci Evropské unie.
Ten by měl rozdělit až 700 milionů eur v příštích třech letech. "Letos navrhujeme rozdělit 300 milionů... Peníze mají sloužit k zajištění nejdůležitějších potřeb: jídla, pitné vody, přístřeší či oblečení," uvedl eurokomisař pro humanitární pomoc Christos Stylianides.
Na vyklízení jižní části uprchlického tábora v Calais dohlíží několik desítek policistů, je tam také 30 policejních vozidel.
Část běženců se přesunula do jiné části tábora, kde pro ně úřady připravily vytápěné kontejnery s celkovou kapacitou 1500 míst – z nich je ještě 200 volných. K dispozici je také ještě 300 nových prázdných stanů.
Jaká je situace na přechodu mezi Řeckem a Makedonií? Doporučujeme reportáž o Kurdech v Idomeni od reportérky Deutsche Welle.
The #Kurds of Idomeni https://t.co/30kOhckvO0 pic.twitter.com/5dJ3toDrBb
— dwnews (@dwnews) March 1, 2016
"Pokud Evropa bude místem prosperity, stability míru, bude fungovat jako magnet pro lidi, kteří jsou na útěku před válkou, ale i pro lidi, kterým se prostě daří špatně," řekl premiér.
"A to je věc, která se nezmění za rok, za dva roky ani za deset let," uvedl. "Jsme schopni v příštích letech migrační proudy přesměrovat, ale nejsme schopni jim zabránit, pokud se v okolí Evropy nevytvoří stabilnější bezpečnostní prostředí," dodal.
Evropa bude podle premiéra Bohuslava Sobotky magnetem pro běžence i v příštích deseti letech, pokud zůstane místem prosperity a stability.
Migračním proudům nebude možné zabránit, pokud se v okolí Evropy nevytvoří stabilní prostředí. Premiér to řekl senátorům při debatě o výsledcích únorového summitu EU.
Německá kancléřka Angela Merkelová "jednostranný postup" Rakouska v uprchlické krizi kritizuje.
"Kdo zavírá národní hranice, nezmůže nic proti příčinám pohybu uprchlíků. Navíc riskuje, že bude trvale škodit naší ekonomice," řekla Merkelová deníku Volksstimme.
"Musíme najít trvalá řešení, která budou i zítra obhajitelná - a především řešení, která nestanoví jednostranně něco, co pak budou muset snášet ostatní země," prohlásila Merkelová.
Rakouský kancléř Werner Faymann vyzval Německo, aby rovnou přebíralo uprchlíky z Řecka nebo států sousedících se Sýrií. Tito migranti mají být na svou cestu do Německa vybaveni průjezdním osvědčením.
"Tak je přerozdělování také zamýšleno. Rakousko se nemůže a nesmí stát přerozdělovacím místem. To musí skončit," zdůraznil sociálnědemokratický politik v rozhovoru pro deník Kurier.
Rakousko nedávno jednostranně stanovilo denní stropy na počty přijímaných žadatelů o azyl a dalších uprchlíků mířících do jiných zemí, především tedy do Německa.
Příliv běženců do Řecka neustává, jen ve středu jich podle DPA do aténského přístavu Pireus připlulo z ostrovů v Egejském moři více než tisíc. Mapa zobrazuje počty uprchlíků, kteří do Řecka přišli během prvních dvou měsíců letošního roku.
Die Flüchtlingskrise in Griechenland - in einer Übersicht von @dpa_infografik (fho) pic.twitter.com/MoX9b2z1sd
— dpa (@dpa) March 1, 2016
Řecká policie ve středu sdělila, že Makedonie otevřela přechod od půlnoci do dvou hodin ráno a pak od sedmi do devíti hodin. Hranice překročilo podle informací agentury AP asi 170 běženců.
Makedonie již dříve oznámila, že bude na své území pouštět denně jen tolik uprchlíků, kolik jich dál pustí její severní soused Srbsko.
Donald Tusk právě přijel do Chorvatska, kde ho přivítal premiér Tihomir Orešković.
Prime Minister Orešković welcomes @eucopresident Donald Tusk pic.twitter.com/F304pjxPO2
— Vlada R. Hrvatske (@VladaRH) March 2, 2016
Vrchní velitel sil NATO v Evropě generál Philip Breedlove prohlásil v branném výboru amerického Senátu, že s migranty každodenně přicházejí do Evropy i teroristé.
"Zločinci, teroristé a vracející se cizí žoldnéři jsou zřetelnou součástí každodenní uprchlické vlny do Evropy," citovala amerického generála agentura AP.
Extremistická skupina Islámský stát (IS) se podle něj v rámci migrační vlny "šíří jako rakovina" a volí evropskou cestu s ohledem na minimální odpor. Ohrožuje tak bezpečnost evropských národů i Spojených států, řekl Breedlove.
Uprchlická krize se podepisuje nejen na politických vztazích Německa a Rakouska, ale také na jejich ekonomice.
Částečné obnovení hraničních kontrol na nejvytíženějších dálnicích A12 a A8 mezi oběma státy se už teď podepisuje na rakouském turismu. Rakouská lyžařská střediska dříve o víkendech zaplavovali Němci z Bavorska, podle úřadů ale nyní velká část z nich zůstává doma.
Kolony, které vznikají kvůli namátkovým kontrolám policie, komplikují život i Rakušanům denně dojíždějícím do Německa za prací, či německým firmám, které musí počítat s pozdním dodáním objednaného zboží.
Mimořádný summit Evropské unie a Turecka, který proběhne v pondělí, je podle německé kancléřky Angely Merkelové "urgentní".
Jako před každým summitem pojede proto i tentokrát Merkelová jednat o jeho agendě s francouzským prezidentem Francoisem Hollandem. Setkají se v pátek v Paříži.
V současných dnech vrcholí dojednávání pozic před mimořádným summitem EU-Turecko.
Nově ohlásil návštěvu Atén i turecký ministr zahraničí Mevlut Cavusoglu. Návštěva má údajně zlepšit koordinaci mezi Aténami a Ankarou před nadcházejícím summitem. Do Atén zamíří už ve čtvrtek také předseda Evropské rady Donald Tusk, který z nich přeletí naopak do Ankary.
Podle Lékařú bez hranic (MSF) bylo v noci puštěno z Idomeni přes hranici do Makedonie 100 běženců. Další stovky lidí na místo stále přicházejí.
Hundreds of #migrants keep on arriving at #Idomeni #greece #migrantcrisis #refugeesGr pic.twitter.com/U2TDA3Dbui
— Kostas Kallergis (@KallergisK) March 2, 2016
Chorvatský premiér Tihomir Orešković se obává, jaký dopad by měl vznik nové uprchlické trasy přes Albánii, Černou Horu a chorvatské pobřeží.
"To by se negativně odrazilo na cestovním ruchu," uvedl premiér na návštěvě Německa. V úterý chorvatská vláda potvrdila, že zvažuje vyslání armády na obranu hranic.
Přes řecko-makedonskou hranici policie přes noc pouštěla malé skupinky běženců do Makeodnie.
Good morning from #Idomeni! The border is open at the moment, rest of the camp remains very quiet at this time. pic.twitter.com/vELKhZoAvt
— Philipp Breu (@philippbreu) March 2, 2016
Ve středu navštíví Donald Tusk Chorvatsko a Makedonii, které leží na takzvané balkánské trase, kudy proudí do Evropy desítky tisíc uprchlíků.
Předseda Evropské rady Donald Tusk po úterní schůzce s rakouským kancléřem Wernerem Faymannem zdůraznil, že je nutná obnova účinných hraničních kontrol na schengenské hranici.
"Návrat k uplatňování schengenských pravidel je jediný způsob, jak Schengen zachovat. Otázkou by tak nemělo být, zda to chceme udělat, ale jak to chceme udělat," uvedl Tusk ve Vídni.
Vyklízení částí uprchlického tábora ve francouzském Calais bude pokračovat i dnes.
Noc proběhla relativně v klidu, hasiči museli uhasit několik drobnějších požárů.
Podle agentury AP včera proti demolicím protestovaly zhruba dvě desítky lidí. Vylezli na střechy provizorních přístřešků, načež je obklopil policejní kordon.
Francouzské úřady k táboru vyslaly více policistů také proto, aby se předešlo útokům na kamiony směřující do Velké Británie.
Ve středu má Evropská komise uvolnit pro Řecko nouzovou finanční pomoc, která by mohla dosáhnout půl miliardy eur (13,5 miliardy Kč). Použít se má zejména na ubytování a potraviny pro běžence.
Komplikovaná je situace na hraničním přechodu Idomeni-Gevgelija na řecko-makedonské hranici, kde se již řadu dní tísní tisíce lidí. Podle Lékařů bez hranic (MSF) jejich počet v úterý večer dosáhl 10 000.
UPDATE: #Idomeni camp is now sheltering 10,000 #people. It will be an uncomfortable night but all is very calm. pic.twitter.com/SCbHiPB3hs
— MSF Sea (@MSF_Sea) March 1, 2016
Kvůli regulaci přebírání běženců makedonskými úřady na makedonsko-řecké hranici se v posledním týdnu na řeckém území nahromadilo přes 27 000 uprchlíků.
Atény se obávají, že pokud se situace nezmění, bude v zemi do léta navíc 100 000 až 200 000 lidí.
Obce a města budují pro uprchlíky stanové tábory a zajišťují pro ně nouzové ubytování, zejména v tělocvičnách a jiných halách. Pomáhá jim armáda.
Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) dorazilo z Turecka do Řecka za poslední dva měsíce již 122 637 nových uprchlíků. V průměru tak do země připluje přes 2000 lidí denně.
Úterní zpravodajství si můžete připomenout zde:
Dobré ráno z pražské redakce Aktuálně.cz, odkud pro vás sledujeme vývoj kolem migrační krize.
Právě se děje
Italští tenisté porazili Nizozemsko 2:0 a obhájili titul v Davis Cupu
Spěch, mlha a tajemné zelené světlo u vagónu. Nejpodivnější tragédie české železnice
Jak česká tenisová osobnost urazila hrdé Slovenky. Nemá prý právo se vyjadřovat
Blíží se populační kolaps. Lidé míří na Mars, ale nebude jich dost ani na Zemi
Zahraniční ligy: Liverpool využil propadáku City a vede tabulku už o osm bodů
