Živě: Mezi uprchlíky v Makedonii narůstá beznaděj. Tohle nahrává pašerákům lidí, říkají aktivisté
Uprchlická krize v Evropě.
Vážení čtenáři, dnešní online reportáž končí. Další informace k tématu přineseme v našem zpravodajství.
Uprchlíci, kteří v současnosti přicházejí do Německa, nevyřeší tamní problém se stále větším nedostatkem pracovních sil. Tvrdí to studie Institutu německého hospodářství (IW), o které informoval deník Die Welt. Vzdělání i pracovní kvalifikace většiny běženců prý totiž neodpovídá požadavkům německého trhu.
Bez imigrace by se podle studie snížil počet výdělečně činných obyvatel Německa v příštích 20 letech o více než deset milionů. Zvlášť kritická je situace v oblasti zdravotnictví a v některých průmyslových odvětvích. Vzhledem ke stále větší míře digitalizace bude Německo v následujících letech potřebovat hlavně odborníky na IT a obsluhu moderních technických zařízení. Mezi uprchlíky přitom podle studie IW odpovídá těmto požadavkům jen minimum osob.
Zástupce místního prefekta Vincent Berton řekl, že se zasahuje v asi dvou třetinách plochy tábora. Vše vyklidit a upravit potrvá podle něj "tři týdny jeden měsíc". Podle úřadů je v likvidované oblasti 800 až 1000 migrantů, podle nevládních organizací asi 3450.
Mnozí migranti z vyklízené uprchlické kolonie v Calais nechtějí do center pro přistěhovalce ve vnitrozemí a dávali najevo svou bezmocnost. "Proti policii nic nezmůžeme. Nechávají nás takto v zimě. Nevíme, co budeme dělat," řekl agentuře AFP jeden ze Súdánců, kteří v likvidované části tábora tvoří většinu. Jsou zde dále hlavně Syřané a Afghánci.
Předseda Evropské rady Donald Tusk se shodl se slovinským premiérem Mirem Cerarem na potřebě jednotného evropského řešení migrační krize a účinného uplatňování schengenských pravidel. "Dokud toto řešení není definováno a efektivně uplatňováno, je důležité, abychom nalézali řešení jdoucí tímto směrem," řekl Cerar, jehož citoval server listu The Slovenia Times. Pomoci je podle něj potřeba nejen Řecku, ale také Makedonii.
Komplikovaná je situace na hraničním přechodu Idomeni-Gevgelija na řecko-makedonské hranici, kde se již řadu dní tísní tisíce lidí. Nyní jich tam podle UNHCR je 8500 a kolem 1500 jich spí v divokém tábořišti pod otevřeným nebem. Podle novinářů na místě přisunula makedonská policie k hranici vodní děla, aby zabránila případným incidentům. V oblasti budují řecké úřady s armádou tři tábory s plánovanou kapacitou pro 12 500 osob.
Mezi uprchlíky, kteří ve stanovém městečku na makedonské hranici uvízli, narůstá beznaděj. "Evropa je na pokraji obrovské humanitární krize, kterou sama vyvolala," uvedl mluvčí Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky Adrian Edwards. "Kvůli přítomnosti velkého množství lidí se nedostává jídla, přístřeší, vody i hygienického zázemí. Jak jsme viděli včera, vzrůstá napětí, které podněcuje násilí a hraje do rukou pašeráků lidí," dodal.
Hlavní řecká odborová organizace pracovníků médií odsoudila rozhodnutí vlády zakázat novinářům přístup do všech registračních center a táborů pro migranty. Panhelénská federace svazů redakčních pracovníků (POESY) vyzvala kabinet premiéra Alexise Tsiprase, aby tento zákaz "okamžitě zrušil". Ve svém prohlášení uvedla, že není možné omezovat základní práva a že informování o migrační krizi by mělo zahrnovat i referování o podmínkách v centrech pro migranty. Vláda tvrdí, že novinářům zakázala přístup kvůli přeplněnosti zařízení pro uprchlíky.
Od pondělního summit EU s Tureckem si kancléřka a další čelní evropští politici slibují, že se jim podaří přesvědčit tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, aby omezil průchodnost Turecka. Turecká pozice je ale poměrně silná - Ankara chce především zrušit vízovou povinnost pro Turky do schengenského prostoru.
Angela Merkelová je paradoxně nyní hlavní spojenkyní Řecka v řešení přívalu uprchlíků.
Doma je ale pod tlakem blížících se zemských voleb ve třech spolkových zemích 13. března. Dvě z nich jsou bohaté západoněmecké regiony, kde střední třída - tradiční voliči kancléřčiny CDU - nejvíce může doplatit na politiku otevřených dveří, protože z jejich kapes by šly v případě vyšších daní peníze na uprchlíky. Zatímco podpora CDU stagnuje, roste podle průzkumů podpora Alternativy pro Německo, která je ostře proti cizincům.
Podle údajů Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) je nyní v Řecku 24 000 uprchlíků a migrantů, kteří nemají střechu nad hlavou.
As of Monday 24,000 refugees & migrants in Greece needed accommodation https://t.co/nhlt9aPmGA pic.twitter.com/P8JPvPiirh
— UN Refugee Agency (@Refugees) March 1, 2016
Syrská rodina, která v roce 2001 přišla do Kanady, nyní zorganizovala vlastní program pomoci nové vlně uprchlíků.
V její restauraci v Torontu může několik Syřanů arménského původu začít nový život v Kanadě.
"Sám jsem to zažil a vím, jak je těžké a důležité udělat první krok," vysvětlil Dikran Tourosian, proč zaměstnal alespoň na částečný úvazek patnáct krajanů. Ti sice nikdy nepracovali v restauraci, ale při servírování hostům se učí anglicky a mají čas i na normální kurz jazyka. "Pak si můžou vybrat vlastní kariéru," řekl Tourosian listu Toronto Star.
Kanadská vláda právě dokončila program převozu 25 000 syrských uprchlíků z Turecka, Libanonu a Jordánska.
Po setkání s Angelou Merkelovou potvrdil chorvatský premiér Tihomir Orešković zprávy z místního tisku o tom, že možná zapojí do ochrany svých hranic také armádu.
"Pokud bude nutné nasadit armádu, tak tuto variantu uvedeme do chodu," prohlásil podle agentury Reuters. Záhřeb podle něj podporuje celoevropské řešení migrační krize.
O tom, že Merkelová žádá "ukončení politiky mávání" (tj. volného průjezdu přes Balkán do Německa) píše i německý zpravodajský server Spiegel Online.
Kancléřka podle něj uprchlíky vyzvala, aby si hledali ubytování v Řecku. Lidé, co žádají azyl, nemají právo vybrat si jednu konkrétní zemi, uvedla.
Uprchlíci by si neměli vybírat, do které země zamíří, řekla německá kancléřka Angela Merkelová po dnešním setkání s chorvatským premiérem Tihomirem Oreškovičem.
Podle ní je v Řecku připravena infrastruktura na přijetí uprchlíků a ti by neměli mít právo říci: chci do té a té země EU.
Řecko by mělo zůstat součástí schengenského systému volného pohybu osob, společná ochrana hranic je účinnější, řekl slovenský prezident Andrej Kiska během dnešní videokonference na sociální síti, kde mu zájemci mohli klást otázky.
"Měli bychom udělat všechno pro to, abychom Řecku pomohli. Společná ochrana hranic je podstatně účinnější, než když najednou necháme jednotlivé země chránit si hranice," řekl Kiska.
"Musíme se spojit a společně využít naše síly, abychom dokázali Evropu ochránit," uvedl.
Mezitím na řecko-makedonské hranici pokračují tentokrát poklidné protesty. "Otevřete hranice!" skandují lidé.
Today's protest just started. #refugeesGR demand open borders @d_tosidis @dwnews #Idomeni pic.twitter.com/tm7rKrrd2g
— Marianna Karakoulaki (@Faloulah) March 1, 2016
Rakousko je podle něj jednou z několika zemí, které nesou největší břemeno uprchlické krize a "lze se jen těžko divit, že frustrace v zemi roste".
"Dochází trpělivost a populisté získávají na oblibě, ale to je právě ten moment, kdy je potřeba udržet chladnou hlavu," varoval Tusk. "Potřebuje zůstat soustředění, zavést do praxe společný evropský plán a udělat to co nejrychleji."
K vyřešení migrační krize potřebuje Evropská unie postupovat koordinovaně, uvedl po schůzce s rakouským kancléřem Wernerem Faymannem předseda Evropské rady Donald Tusk.
"Musíme o tom mluvit u stolu se všemi 28 členskými zeměmi, nikdo nesmí být vyloučen. V opačném případě hrozí další nahlodávání vzájemné důvěry," dodal Tusk.
Tsipras upozornil, že pokud nebude EU schopná najít společné evropské řešení, ohrozí to společnou budoucnost všech evropských zemí.
"Mnozí naši evropští partneři nám při jednáních v létě říkali, že je třeba dodržovat dohody. Říkám tedy to samé. Dohody se musí dodržovat," pokračoval Tsipras. "Je nepřijatelné, že někdo nechce sdílet břemeno uprchlické krize. Tu lze vyřešit pouze solidaritou," řekl.
"Máme námořní hranice a není možné zabezpečit hranici uprostřed moře. Když se uprchlíci za pomoci převáděčů blíží na nafukovacích lodích k našim hranicím, které jsou rovněž evropskými hranicemi, je tu jen jedna povinnost: zachránit lidi," doplnil.
Řecký premiér Alexis Tsipras bude na pondělním summitu Evropské unie a Turecka, který se bude věnovat migraci, požadovat prosazení povinného, nikoli dobrovolného přerozdělování uprchlíků mezi jednotlivými zeměmi Unie.
V rozhovoru pro německou televizi ZDF Tsipras zdůraznil, že země Unie si musejí uprchlíky přebírat v závislosti na počtu svých obyvatel a hospodářské síle.
Do Kanady dorazil let s poslední skupinou z 25 000 syrských uprchlíků z Libanonu, Turecka a Jordánska, které se liberální kanadská vláda zavázala přijmout.
Přesídlení vybraných utečenců trvalo tři měsíce a angažoval se v něm sám premiér Justin Trudeau, který osobně přivítal první skupinu uprchlíků.
#Canada, IOM Complete Resettlement of 25,000 Syrian #Refugees https://t.co/NnFj67M8Nj pic.twitter.com/zpztxVPutx
— IOM Office at the UN (@IOMatUN) March 1, 2016
Předseda Evropské rady Donald Tusk se snaží před pondělním summitem získat podporu pro společné evropské řešení migrační krize a plné obnovení Schengenu.
Po Rakousku zamíří do Slovinska, Chorvatska, Makedonie a Řecka. Svou cestu završí v Turecku schůzkami s tureckým premiérem a prezidentem.
Today we are opening a new chapter called "Back to Schengen" in our struggle with the migration crisis pic.twitter.com/b0cY18oX1G
— Donald Tusk (@eucopresident) March 1, 2016
Soudní dvůr Evropské unie zasadil velkou ránu německé migrační politice. Podle jeho dnešního rozsudku Německo nesmí určovat, kde mají jednotliví uprchlíci žít.
Osobám ze třetích zemí, kterým byla v Evropské unii přiznána ochrana kvůli ohrožení v jejich zemi, mohou úřady omezit místo bydliště pouze v případě, že takový postup napomůže jejich integraci do společnosti.
Rozmístění uprchlíků po německých regionech byla ale jedna z hlavních strategií vlády, jak zvládnout příliv více než milionu lidí v roce 2015. Soud ale explicitně odmítl obhajobu Německa, že distribuce uprchlíků pomáhá rovnoměrněji nést sociální zátěž.
Chorvatsko se připravuje na možnost zapojení armády do ochrany svých hranic a generální štáb už má připravené plány.
Tvrdí to záhřebský deník Jutarnji list, který napsal, že vláda "už velmi brzy" navrhne patřičné změny zákona o ochraně státní hranice.
Takovou výpomoc vojska, nebudou-li stačit síly pohraniční policii, v únoru už schválily parlamenty ve Slovinsku a v Bulharsku.
Chorvatská armáda byla dosud využita k budování uprchlických táborů a u příjmu migrantů v oblasti Slavonie na severovýchodě země. Není ovšem přítomna přímo na hranici.
Řecko může počítat s "neochvějnou podporou" Evropské komise při zvládání migrační krize.
Šéf komise Jean-Claude Juncker o tom v pondělí telefonicky ujistil řeckého premiéra Alexise Tsiprase. Detaily způsobu, jak finančně Řecku v migrační krizi pomoci, by měly být oznámeny ve středu.
Lékaři bez hranic (MSF) informují, že v Idomeni se dnes nachází 9000 lidí. Počasí je slunečné a v táboře panuje klid.
UPDATE: There are 9,000 #people at #Idomeni camp today. It's beautiful weather and completely calm. pic.twitter.com/sFDqjkmEt2
— MSF Sea (@MSF_Sea) March 1, 2016
Z posledního průzkumu veřejného mínění Eurobarometru vyplývá, že obyvatelé zemí EU považují migrační krizi za největší hrozbu, které Evropská unie v současné době čelí. Celých 68 procent z nich si přeje, aby členské země přišly se společným řešením uprchlické krize.
Lidé se jí obávají více než teroristických hrozeb či změn klimatu. Nutno dodat, že průzkum byl proveden v listopadu loňského roku ještě před teroristickými útoky v Paříži.
"Komise je velmi znepokojená incidentem na řecko-makedonské hranici, kterého jsme byli svědky včera. Znovu nám to připomnělo, že jediným řešením krize je společné evropské řešení," uvedl mluvčí Evropské komise Margaritis Schinas.
Nepřímo tak poukázal na to, že uzavření hranic mezi Řeckem a Makedonií byl jednostranný plán několika zemí. Především států visegrádské čtyřky, Rakouska a balkánských států. Ty tento plán podpořily poté, co Řecko podle nich i po několika upozorněních nebylo schopné zajistit ochranu svých hranic a řádnou registraci uprchlíků.
Běženci v Idomeni protestují, požadují otevření hranic.
Sit down protest on the tracks at #Idomeni camp. "Open the borders" they chant. Pleas being ignored today pic.twitter.com/D9jOkWzkaY
— James Mates (@jamesmatesitv) March 1, 2016
Více než 7000 migrantů a uprchlíků čeká v Idomeni na řecko-makedonské hranici na to, až budou moct pokračovat dále na své cestě do Německa nebo Rakouska. Poté, co se migranti snažili protrhnout bránu s ostnatým drátem, která hranice dvou států střeží, je přechod již téměř 24 hodin zavřený.
Tábor vybudovaný řeckými úřady už nemá pro nově příchozí kapacitu, a proto se kolem něj množí stovky malých stanů.
V Egejském moři během posledních 48 hodin zachránila řecká pobřežní stráž ve spolupráci s hlídkovými čluny agentury Frontex 1272 migrantů.
Podle UNHCR připluje do Řecka přes Turecko průměrně přes 2000 lidí denně.
Kvůli regulacím na řecko-makedonské hranici se navíc v posledním týdnu na řeckém území nahromadilo přes 27 000 uprchlíků. Atény se obávají, že pokud se situace nezmění, bude v zemi do léta navíc 100 000 až 200 000 lidí.
Téměř 132 000 lidí se v prvních dvou měsících letošního roku dostalo přes Středozemní moře do Evropy.
Podle Úřadu Vysokého komisaře pro uprchlíky (UNHCR) to je o něco méně než za celou první polovinu roku 2015. Cesta přes moře letos stála život 410 osob, dodal úřad v dnešním prohlášení. Ze 131 724 uprchlíků a přistěhovalců jich 122 637 dorazilo přes Egejské moře do Řecka.
Uprchlický tábor v Calais i nadále zůstává největším slumem ve Francii.
Dnes ráno dvacítka dělníků zlikvidovala asi 40 improvizovaných přístřeší v uprchlickém táboře v Calais. "Je to můj dům, vyhnali mě ven a potom tyto domy zničili," řekl Súdánec Mohammad Atif pro server Francetvinfo.fr.
Podle interaktivní mapy Mezinárodní organizace pro migraci začínají stoupat počty migrantů a uprchlíků přicházejících do Evropy přes Itálii. Někteří začínají objevovat i trasu přes Bulharsko. Stále jasně nejvytíženější je však západobalkánská trasa přes Řecko, Makedonii, Srbsko, Chorvatsko a Slovinsko.
33,815 migrants incl. refugees traveled the Western Balkan route 18-25 Feb https://t.co/RFhiLzlxOY #MigrationEurope pic.twitter.com/jXYmFZYJt0
— IOM (@IOM_news) February 29, 2016
Podle Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) jsou 2/3 uprchlíků mířících v současné době do Evropy ženy a děti. V únoru tvořily ženy s dětmi 60 procent těch, kteří připluli po moři.
Women & children = 2/3 of people crossing to #Europe, 60% of sea arrivals in Feb https://t.co/QEOsni3TDe pic.twitter.com/g3sOItexoc
— UN Refugee Agency (@Refugees) February 27, 2016
"Obětovat Řecko, ale - bohužel pro Fica - nelze jen tak," upozorňuje redaktorka Aktuálně.cz a Hospodářských novin Silvie Housková.
"Řecko, stejně jako jakákoliv jiná členská země, má na summitech právo veta. Řecký premiér Alexis Tsipras už dal minulý týden najevo, že se ho navíc nebojí použít," připomíná. "I pokud by se podařilo v případě uzavření řecko-makedonských a řecko-bulharských hranic Řecko obejít, mohou Atény schválně zdržovat nebo blokovat jiná důležitá unijní rozhodnutí. Záleží na tom, co přesně slovem 'obětováno' Fico myslel."
Řecko bude v nynější uprchlické krizi "pravděpodobně obětováno", tvrdí slovenský premiér Robert Fico v rozhovoru pro slovenské Hospodárske noviny.
Stane se tak proto, že řecký premiér Alexis Tsipras podle Fica nesplnil úkoly, které dostal od EU loni v létě, pokud jde o management přílivu utečenců.
Na vyklízení "Džungle" dohlíží pořádková policie.
First sight as you reach the Calais migrant camp: rows and rows of vans of CRS riot police. Busy day here pic.twitter.com/isQWQGMxpV
— Peter Walker (@peterwalker99) March 1, 2016
Bývalý velvyslanec v Rakousku Jan Koukal hovoří v DVTV o tom, jak se rakouská společnost distancuje od německého tlaku. Německo se podle něj prostřednictvím migrační vlny snaží rozbít národní státy a národní povědomí. Očekává, že se kvůli tomu vztahy uvnitř EU vyostří.
Popularita německé kancléřky Angely Merkelové podle posledního průzkumu vzrostla o osm bodů na 54 %.
V jednom bodě s ní ale většinou Němci nesouhlasí: v řešení uprchlické krize. Za dva týdny se konají troje zemské volby, které budou svého druhu referendem o uprchlické politice kancléřky.
V Řecku se situace horší nejen v Idomeni. Na náměstí Victoria v centru Atén v noci přespávalo přes 200 běženců, kteří nemají kam jít.
200+ sleeping at Plateia #Viktorias #Athens, including families. Europe is piling up #refugeesGr in #Greece. Unfair! pic.twitter.com/0PdXwST4l4
— Michael Räber (@iwatnew) February 29, 2016
Francouzská média upřesňují počty zadržených a zraněných v "Džungli": Zlikvidovat se zatím podařilo jen část jižního tábora u Calais. Během včerejších střetů s migranty a členy organizace No Borders bylo pět policistů lehce zraněno. Čtyři protestující byli zadrženi.
Kolik bude letos stát jednotlivé země uprchlická krize. Odhady Mezinárodního měnového fondu v procentech HDP.
Estimated costs relating to asylum seekers for Germany in 2016: 0.35% of GDP. https://t.co/tBzVRPrA3R pic.twitter.com/HpnnLIL4uY
— SPIEGEL English (@SPIEGEL_English) March 1, 2016
I dnes mají do tábora v Calais - za dohledu policie - dorazit úklidové čety. Kompletní vyklizení tábora může podle BBC trvat týdny.
V pondělí večer blokovala skupina asi 150 běženců silnici poblíž tábora. Někteří házeli na projíždějící automobily kameny (na ty, co mířily do Velké Británie). Policie je z cesty vytlačila. Silnici vedoucí do přístavu pak zavřela.
Calais 'Jungle' evictions due to resume https://t.co/V014Qwa12L
— BBC News (World) (@BBCWorld) March 1, 2016
Podle televize BFMTV byla zadržena jedna aktivistka britské organizace "No Borders".
Detaily k nočnímu zásahu v Calais:
Vyklízecí komanda zničila v "Džungli" zhruba 100 improvizovaných příbytků, shořelo nejméně 12 z nich, píše stanice BBC. Stany podle svědectví z místa zapalovali sami migranti.
VIDEO: Clashes between police and refugees in 'Jungle' camp in #Calais - @SofiaBettizapic.twitter.com/wAIzNO1LEm
— Conflict News (@Conflicts) February 29, 2016
Řecku hrozí, že do konce března nebude mít na splátky dluhů, varuje Mezinárodní měnový fond. Aby země získala další část půjčky ze záchranného balíčku, na kterém se dohodla v srpnu s věřiteli, musí tamní vláda mimo jiné schválit i nezbytnou penzijní reformu. Mezinárodní měnový fond zároveň upozorňuje na "naději" pro zadluženou řeckou ekonomiku.
"Díky" současné migrační krizi mají Řekové šanci, že se jim povede s evropskými věřiteli vyjednat výhodnější podmínky, pokud jde o dluhy.
Situace v řeckém Idomeni je neutěšená. Mnoho lidí podle zpráv na hranici přebývá bez jakékoliv možnosti se schovat například před deštěm.
#Idomeni, 4AM: People without tents or blankets try to find cover in the rain. Photos: Henning Schneider pic.twitter.com/rEcMrOFBol
— Philipp Breu (@philippbreu) March 1, 2016
Připomeňme, že Vídeň začala v polovině února na hranicích přijímat jen 80 žádostí o azyl denně a dál do Německa pouštět nanejvýš 3200 migrantů. Později se se zeměmi na takzvané balkánské stezce dohodla, že budou přes hranice pouštět jen asi 580 migrantů denně.
V loňském roce přitom Rakousko přijalo celkem 90 000 žádostí o azyl, což odpovídá zhruba procentu jeho populace.
Šéf Evropské rady Donald Tusk navštíví Rakousko a Slovinsko, kde chce jednat o souvislostech regulace migračního toku na hranicích zemí, které leží na takzvané balkánské cestě.
Tusk se sejde nejprve ve Vídni s rakouským kancléřem Wernerem Faymannem. Jeho ministryně vnitra Johanna Miklová-Leitnerová v pondělí odmítla kritiku, která se na její zemi snáší kvůli způsobu, jakým Rakousko řeší migrační krizi.
Napjatá situace v "Džungli" panovala celou noc. Policie proti migrantům nasadila slzný plyn. Stalo se tak poté, co se na 150 lidí pokusilo zatarasit strojům cestu do tábora.
Francouzi běžencům nařídili, aby se přesunuli do jiné části tábora, což ovšem lidé odmítají. Obávají se totiž, že by byli donuceni požádat o azyl ve Francii, i když jejich vysněnou zemí je Velká Británie.
Už v pondělí se proti ničení svých příbytků postavila část běženců, kteří na Francouze házeli kameny.
Nepokoje stále panují v "Džungli" u francouzského Calais. Tam v pondělí nastoupily demoliční čety, které mají - na základě soudního rozhodnutí - srovnat se zemí jižní část uprchlického tábora.
Světový program pro výživu (WFP) získal dostatek finančních prostředků na zajištění potravinové pomoci pro syrské uprchlíky na celý letošní rok. Nehrozí tak opakování situace z loňska, kdy se koncem roku muselo kvůli nedostatku financí vydávání potravinových poukázek zastavit. Informovala o tom v Ženevě šéfka WFP Ertharin Cousinová.
Země slíbily během únorové dárcovské konference v Londýně poskytnout WFP 675 milionů dolarů na jeho programy, které se týkají Sýrie. Podle OSN to bude stačit na potravinové poukázky pro syrské uprchlíky žijící v Jordánsku, Libanonu, Turecku, Iráku a Egyptě od března až do konce letošního roku. Kromě toho bude program schopen zaplatit potraviny obyvatelům Sýrie, kteří v zemi dále zůstávají, a to přinejmenším v období od dubna do října.
Po pondělních zkušenostech makedonská policie posílila. Přivezla vodní dělo.
#Macedonia has prepared for new clashes with a water thrower (in the middle). #Idomeni #greece #refugeesgr pic.twitter.com/cAGAmwOg3v
— Philipp Breu (@philippbreu) March 1, 2016
Počet uprchlíků v Řecku raketově narostl poté, co Makedonie a další země na takzvané balkánské trase výrazně omezily průchodnost svých hranic. Situace na hraničním přechodu Idomeni se tak dramatizuje.
V pondělí dokonce dav uprchlíků prolomil hraniční plot, ale makedonská policie jej zpacifikovala slzným plynem.
Financování má být využito na přesun žadatelů o azyl do zbytku členských států EU a na vyhošťování těch migrantů, na které se potřeba azylu nevztahuje. "Jsou tu nouzové finanční prostředky, které mohou být vyplaceny poměrně rychle," citovala Andreevovou DPA.
"Právě jsme obdrželi analýzu potřeb (z Řecka) a snažíme se na to navázat tak rychle, jak jen to je možné," dodala.
Evropská komise pracuje na plánu nouzové pomoci Řecku, které čím dál více zaplavují běženci. Podle agentury DPA to oznámila mluvčí komise Mina Andreevová.
Řecká agentura AMPE odhaduje, že by pomoc mohla dosáhnout asi půl miliardy eur (13,5 bilionu korun). Podle Andreevové má směřovat k posílení přijímacích a ubytovacích kapacit v zemi pro uprchlíky a ke zlepšení kontroly vnějších hranic.
Bulharsko zadrželo 27 migrantů ukrytých v nákladním vlaku, který jel z Istanbulu do Vídně. Podle agentury DPA je ve skupině prchající údajně ze severu Iráku 11 žen a sedm dětí, včetně dvouletého batolete.
Na uprchlíky náhodně narazil v neděli pozdě večer pracovník bulharských drah ve městě Kaspičan na severovýchodě země. Všiml si poškozené plachty na jednom z vagónů a na přítomnost lidí upozornil policii.
Pondělní zpravodajství si můžete připomenout zde:
Dobré ráno z pražské redakce Aktuálně.cz, odkud pro vás sledujeme vývoj kolem migrační krize.
Právě se děje
Fiala daroval Bidenovi výrobek české studentky. Takové ambice jsem neměla, přiznává
V Kodani hoří renesanční budova staré burzy, jedna z nejznámějších památek města
Krym je Putinova Achillova pata. Máme plán, jak na něj, říká ukrajinský plukovník
Kauza von der Leyenové má dohru. Německý europoslanec rezignoval na vlivný post
