Z druhé strany se do kritiky obou politiků pustil vůdce britské protievropské strany UKIP Nigel Farage, podle něhož diktuje pravidla EU Německo, které unii vede jen ke svému prospěchu. Farage se pak nevybíravě opřel do Hollandea a prohlásil, že Francie má v EU váhu "jen nepatrně větší než ratlík". Pro Británii bude podle něho spásou referendum, ve kterém prý voliči bezpochyby ukončí její působení v EU.

Podobně se vyjádřila i šéfka protipřistěhovalecké Národní fronty Marine Le Penová, podle které už Merkelová fakticky vládne Francii, ačkoli jí k tomu francouzská ústava nedává právo.

"V Evropě jsou politické síly, které vyvolávají strach, ale nemají ponětí, jak situaci řešit. Musíme proti skepticismu bojovat," uvedl v reakci na projevy obou státníků předseda nejpočetnější lidovecké frakce Manfred Weber.

Pochvalné reakce i tvrdou kritiku si od europoslanců vysloužili lídři dvou největších zemí EU za své dnešní vystoupení na plénu Evropského parlamentu. Zatímco výzvy francouzského prezidenta Françoise Hollandea a německé kancléřky Angely Merkelové k řešení situace v Sýrii přijala část lídrů jednotlivých klubů s přitakáním, slova o další integraci Evropy zvláště u protievropsky laděných politiků narazila. Oba státníci vyzývali evropské země k větší vzájemné solidaritě a k otevřenosti vůči běžencům, kteří prchají z krizových oblastí. Uzavírání Evropy před okolním světem, jež navrhují někteří skeptici, podle Hollandea a Merkelové k ničemu nepovede.

"Německá kancléřka a francouzský prezident možná přijeli do Štrasburku ukázat, kdo ve skutečnosti řídí Evropu, možná by ale měli vystupovat spíš doma, kde jejich rozporuplná rozhodnutí způsobují chaos a dramatický pokles podpory voličů," komentoval vystoupení europoslanec ODS Evžen Tošenovský.

Německá kancléřka zopakovala své dřívější prohlášení, že je potřeba zachovat určité humanitární standardy. "Myslím, že jsme komunita, která stojí za určitými hodnotami." Lidská důstojnost, solidarita, úcta k lidským právům, vypočítává.

 Pokud Evropa zavře hranice, doplatí na to. "Pokud budeme trvat na svých hodnotách, vzejdeme z této krize vítězně."

"Musíme stát jako jeden muž. Musíme jednat jednotně, ne jako jednotlivé státy."

Jen společný postoj podle ní povede k vyřešení současné krize.

Podle Merkelové je nezbytné běžencům říci, že jejich přijímání není bezpodmínečné. "Musíme umět rozlišit ty, kteří si zaslouží naši ochranu a pomoc, protože utíkají před válkou. Musíme se také zasadit o zlepšení situace v Sýrii."

"Globální události nás hodně ovlivňují, možná víc, než bychom chtěli. Proto musíme hrát větší roli v celosvětovém dění. Nikdo přeci dobrovolně neopustí zemi, v níž se narodil."

Svět podle ní nedokázal zabránit eskalaci konfliktů na Blízkém východě.

Zmiňuje fakt, že lidé utíkají před hroznými válkami. "Jde o to, abychom jako Evropa dokázali zásadně přispět k řešení krize."

Německá kancléřka Angela Merkelová. | Foto: Reuters

"Dokázali jsme, že jsme silnější, když držíme spolu," mluví v Evropském parlamentu německá kancléřka Angela Merkelová. Zmiňuje mimo jiné řeckou krizi. Evropa podle ní - kvůli statisícům uprchlíků - znovu stojí před historickou výzvou.

"Musíme posilovat schengenskou zónu," dodal Hollande. "Zpochybňování volného pohybu by byla tragická chyba."

"Nepotřebujeme méně Evropy, ale naopak více. Nesmíme se vrátit k rozpadu Evropské unie, nesmíme se vrátit ke vzniku národních států," apeluje francouzský prezident na europoslance.

"Musíme spolu mluvit. Musíme dojít k řešení," pokračuje Hollande. "Musíme se společně postavit proti terorismu, musíme se společně postavit proti válkám."

Čísla uprchlíků, kteří přicházejí do Evropy, jsou podle Hollanda neuvěřitelná. Evropa podle něj ale musí dostát své reputaci - pomoci potřebným. Politici starého kontinentu blížící se krizi podcenili, je přesvědčen.

Kiska je přesvědčen, že Evropa blížící se uprchlické krizi dlouho jen nečinně přihlážela. Nikdo v Evropě si podle něj nemyslí, že by kvóty problém vyřešily. "Naše pomoc uleví zemím, kam přicházejí desetitisíce či statisíce lidí."

Slovenska se podle něj současná migrační krize nedotkla tak, jako jeho některých sousedů Maďarska a Rakouska.

"Několikrát jsem řekl, že dle mého názoru má Slovensko kapacitu pomoci. Že přijetí několika stovek, ale i tisícovek lidí prchajících před válkou a násilím, by bylo v silách Slovenska. Myslím, že by to bylo přijatelné pro většinu našich občanů, pokud bychom jim takové rozhodnutí klidně, přesně a společně vysvětlovali," řekl prezident.

"Nešlo by o žádné ohrožení Slovenska, ani by to nemělo vliv na lepší či horší život lidí na Slovensku."

Poslancům Kiska připomněl, že svět v uplynulých desetiletích zažil hned několik velkých krizí. Proto je podle něj pro Slovensko důležité nejen členství v Evropské unii či NATO, ale i to, že spojenci mohou Slovákům věřit tak, jako Slováci věří spojencům.

"Jsem přesvědčený, že to - co stojí nad všemi smluvními vztahy, nad všemi formálními závazky, nad zapsanými a podepsanými garancemi - je schopnost porozumět důležitosti okamžiku. Kdy nejde o chvilkovou prestiž ani o nějakou jednotlivost. Kdy jde o důkaz spoluúčasti, o důkaz důvěry - během krizí, anebo při složitých rozhodnutích."

Foto: Ludvík Hradilek

Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) navíc varuje, že námořní operace nemůže být úspěšná, pokud EU nebude bojovat proti převaděčům také na evropském kontinentu. Mezinárodní organizace obchodníků s lidmi přitom přirovnává k těm, které obchodují se zbraněmi nebo s drogami.