Kyjev/Moskva - Ukrajinští separatisté ve středu oznámili, že ze svého návrhu na změnu ukrajinské ústavy - který představili počátkem tohoto týdne - odvolávají veškeré pasáže týkající se Krymu.
Ve zvláštním prohlášení uvedli, že Krym považují za součást Ruska, nikoliv Ukrajiny, jak tvrdili dříve. A že by se k Rusku chtěly připojit i obě takzvané lidové republiky.
Středeční dění kolem ukrajinské krize sledujeme v online reportáži.
Papež daroval Putinovi medailónek představující "anděla míru", "který poráží všechny války" a "hovoří o solidaritě mezi národy", sdělili podle agentury AFP novináři, kteří byli svědky ceremonie. Papež se prý tvářil vážně, a to i když se zřejmě atmosféra na konci rozhovoru více uvolnila, dodala AFP.
Ruský prezident předal papeži jako dar výšivku protkanou zlatou nití představující moskevský chrám Krista Spasitele, který byl zničen během sovětského období a pak znovu postaven.
Papež František vyzval ruského prezidenta Vladimira Putina, aby se osobně zasadil o vyvinutí "upřímného a velkého úsilí" k dosažení míru na východě Ukrajiny. Podle agentury Reuters se oba shodli na potřebě "obnovy ovzduší dialogu na Ukrajině a dodržování minské dohody". Oba představitelé se dnes sešli ve Vatikánu, kam Putin zamířil po návštěvě světové výstavy v Miláně, kde jednal s italským premiérem Mateem Renzim.
Mezi 1,7 milionu dětí postižených konfliktem v Donbasu je i 161 358 těch, které jsou registrované mezi vnitřními uprchlíky. To jsou lidé, kteří byli nuceni opustit domov, ale zůstali na území své země. Úřady samozvané Doněcké lidové republiky tvrdí, že se snaží obnovit ekonomiku Donbasu, přičemž děti jsou pro ně hlavní prioritou. Kyjev však údajně uplatňuje sociální a hospodářskou blokádu a oblasti.
Šéf kanceláře "prezidenta" proruské Doněcké lidové republiky Maksim Leščenko řekl, že zhruba 10 000 dětí má být posláno na prázdniny do Ruska, konkrétně do Stavropolské a Rostovské oblasti a na loni anektovaný Krym. Nejdřív se prý rekreační zařízení ujmou sirotků, dětí z velkých rodin a talentovaných dětí.
Během konfliktu na východě Ukrajiny bylo zabito 68 dětí a 176 jich bylo zraněno. Postiženo konfliktem jich bylo od března 2014 dohromady nejméně 1,7 milionu. O údajích platných k 1. květnu dnes podle ruské agentury TASS informovala tisková služba Dětského fondu OSN (UNICEF).
Bývalý ukrajinský prezident Leonid Kučma řekl v Kyjevě novinářům, že Rusko trvá na rozšíření formátu rozhovorů takzvané minské skupiny o zástupce separatistických republik.
Kučma je členem ukrajinského vyjednávacího týmu. Uvedl, že pro Kyjev je tato podmínka nepřijatelná. Ukrajinský prezident Petro trošenko se odmítá sejít s lídry Doněcké lidové a Luhanské lidové republiky tváří v tvář.
Podívejte se na záběry hořící rafinerie nedaleko Kyjeva.
Italský premiér po jednání prohlásil, že je nutné vyřešit situaci na východě Ukrajiny, pro niž má být "druhá minská dohoda polárkou, kompasem a referenčním bodem všech mírových snah". Rovněž Putin vyzval k naplnění této dohody, přijaté v únoru.
Minská dohoda by měla být základním principem řešení situace na Ukrajině. Během dnešního jednání v Miláně se na tom shodli ruský prezident Vladimir Putin a italský premiér Matteo Renzi.
Oba lídři se sešli u příležitosti Putinovy návštěvy světové výstavy v Miláně, kde je na programu ruský den. Tématem schůzky byly i protiruské sankce, které podle Putina škodí italským firmám. O jejich případném zrušení se však nemluvilo.
Moskevský městský soud znovu prodloužil vazbu ukrajinské letkyni Naděždě Savčenkové, zadržované v Rusku od loňského června.
Ukrajinská důstojnice je obviněna, že loni v létě se jako příslušnice dobrovolnického praporu podílela na zabití dvou ruských novinářů na východě Ukrajiny. Ve vazbě bude podle dnešního rozhodnutí do 30. září.
Kyjev věří ve spásný vliv zkušených politiků z Gruzie, v čele s gruzínským exprezidentem Michailem Saakašvilim. Ne každý je z nich však nadšený. Více v textu Alexandry Malachovské Na Ukrajině je na prodej i svědomí. Cizinci to mají změnit.
Saakašvili tvrdí, že se jmenováním někdejšího náměstka gruzínského ministerstva vnitra souhlasí ukrajinský ministr vnitra Arsen Avakov. "Policie v Oděské oblasti bude na konci léta pracovat úplně jinak," slíbil Saakašvili na tiskové konferenci.
Dodal, že Lortkipanidze bude jeho jediným "gruzínským dovozem".
Michail Saakašvili, někdejší gruzínský prezident a nově ukrajinský gubernátor, dosadil do čela policie v Oděské oblasti svého krajana Giu Lortkipanidzeho.
Vyjednavač luhanských separatistů Vladislav Dějněgo poskytl zpravodaji Aktuálně.cz v Kyjevě Jiřímu Justovi v úterý rozhovor na téma separatisté a uznání či neuznání Krymu za součást Ukrajiny.
Rozhovor si přečtěte ZDE. Teď tedy lidové republiky své dřívější vyjádření oficiálně odvolaly...
Ukrajinští separatisté dnes oznámili, že ze svého návrhu na změnu ukrajinské ústavy odvolávají veškeré pasáže týkající se Krymu. Ve zvláštním prohlášení uvedli, že Krym považují za součást Ruska.
V původním znění, jak ho v úterý zveřejnila povstalecká agentura DAN, byl Krym označen za součást ukrajinského území pod správou Kyjeva.
"Lidové republiky rozhodně považují Krym za součást Ruska. Nejen to: naše republiky by v ideálním případě také chtěly být součástí Ruské federace," napsali ve společném prohlášení zmocněnci povstalců Denis Pušilin a Vladislav Dějněgo.
Mezi strany prokazatelně financované z Ruska patří podle Polčáka, který se financování stran věnuje, kromě velmi známého případu francouzské krajně pravicové strany Národní fronta také německá Alternativa pro Německo, Řecká komunistická strana nebo maďarský krajně pravicový Jobbik.
Evropský parlament vyzval Evropskou komisi, aby navrhla zákon, který by nařizoval větší transparentnost při financování evropských politických stran, a to především společnostmi a politickými uskupeními z Ruska a jiných zemí mimo Evropskou unii.
Podle europoslance Stanislava Polčáka (STAN) může komise takový zákon navrhnout. "Já v tom vidím otázku zahraničně-bezpečnostního významu a Lisabonská smlouva v takovém případě dává možnost, aby Komise v takzvaném řádném legislativním postupu něco takového navrhla," řekl zpravodajce Hospodářských novin a Aktuálně.cz ve Štrasburku.
Armáda podle Avakova nasadí do boje s ohněm hasičské tanky. Kromě likvidace požáru budou z místa havárie vyvážet i hasičskou techniku, která během zásahu shořela. Plocha ohně se podle ukrajinských záchranářů snižuje, zatímco v úterý večer hořelo dvanáct zásobníků, dnes dopoledne už jen šest.
Oheň v rafinerii Vasylkiv u Kyjeva zcela zničil nejméně čtyři zásobníky. Novinářům to řekl ukrajinský ministr vnitra Arsen Avakov.
Bilance obětí se od úterý nezměnila: zahynuli čtyři lidé a zhruba deset dalších leží s popáleninami v nemocnici. Hašení podle ukrajinských médií komplikuje velký žár i skutečnost, že zásobníky stojí těsně vedle sebe.
NATO má podle stanov bránit každou členskou zemi napadenou agresorem, ale lidem v mnoha státech Aliance by se do toho vůbec nechtělo.
Ukazuje to rozsáhlý průzkum agentury Pew Research Center. Pro obyvatele zemí, které se do jisté míry cítí být ohroženy Ruskem - tedy především pobaltských -, z toho vyplývá, že společná vůle k jejich obraně není velká.
Za připomenutí stojí, že proruští separatisté poslali Kyjevu své návrhy změny ústavy. O Krymu v něm mluví jako o Ukrajině. Co to znamená?
Podle Vladislava Dějněga, stálého vyjednavače Luhanské lidové republiky v kontaktní skupině pro Donbas, separatisté svými návrhy pouze plní dohody z Minsku.
"Máme právo rozhodovat nebo něco navrhovat ohledně Krymu? Samozřejmě že ne," řekl v exkluzivním rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Rusko Krym zabralo loni na jaře po invazní operaci ozbrojených komand, jejichž přítomnost na ukrajinském poloostrově Kreml do poslední chvíle popíral.
Anexi, kterou Kyjev a jeho západní spojenci označují za hrubé porušení mezinárodního práva, považuje Moskva za akt historické spravedlnosti a uplatnění práv ruskojazyčného obyvatelstva Krymu.
"Nejsou schopni uhasit požár v Kyjevě, natož aby dokázali získat zpět Krym," prohlásil v parlamentu Klincevič, který je místopředsedou poslanecké frakce Jednotného Ruska ve Státní dumě. Poslanec narážel na rozsáhlý požár v ropné rafinerii u Kyjeva, s nímž ukrajinští hasiči bojují už druhým dnem.
"Pokud jde o dodržování zákonů, chci se obrátit na vyšetřovatele a doporučit stíhání podle článku trestního zákona o veřejných výzvách k porušení územní celistvosti Ruské federace," řekl Klincevič.
Jakékoli výzvy k návratu Krymu pod ukrajinskou správu jsou podle něj útokem na ruskou svrchovanost. "Krym byl, je a bude ruský," uzavřel svůj projev ruský poslanec.
Jeden z vůdců hlavní ruské vládní strany Jednotné Rusko chce stíhat ukrajinského premiéra Arsenije Jaceňuka za útok na územní celistvost Ruska.
Podle zprávy ruské agentury TASS se poslanec Franc Klincevič obrátil na ruské vyšetřovatele s návrhem, aby stíhali Jaceňuka za výzvy k obnově ukrajinské svrchovanosti nad anektovaným Krymem.
Premiér Arsenij Jaceňuk vyzval Spojené státy, aby se - svými investicemi - staly dalším obranným štítem Ukrajiny. "Je to způsob, jak pozvednout ukrajinskou ekonomiku a udělat Ukrajinu úspěšnou," prohlásil předseda vlády v rozhovoru pro CNN.
V Rusku se živě debatuje o umístění monumentálního pomníku knížete Vladimira, vládce Kyjevské Rusi, který na východ Evropy přinesl křesťanství.
Vztyčení 25 metrů vysoké bronzové sochy navrhla Kremlu Ruská vojenská a historická společnost, která původně chtěla památník vybudovat na Vrabčích (dříve Leninských) horách. Záležitost je ale podle moskevského tisku citlivá, a to i politicky. Vrabčí hory jsou totiž geologicky nestabilní a těžká socha by se kvůli možným sesuvům půdy mohla zhroutit.
Moskevská radnice v květnu obdržela petici proti stavbě pomníku, kterou podepsalo 50 000 lidí. Stejný počet Moskvanů se ovšem podepsal pod výzvu umístit monument právě tam.
O tom, jak funguje Kremlem placená propaganda, v březnu v rozhovoru pro Aktuálně.cz hovořila americká novinářka Liz Wahlová.
Ta loni v živém vysílání oznámila, že v televizi končí kvůli manipulování zpráv o tehdy vrcholící ruské intervenci na Krymu.
Boj s proruskou propagandou si za jeden ze svých hlavních cílů vytyčila i Evropská unie. Ve speciální skupině bude mít své zástupce pět členských zemí, mezi nimi i Česká republika.
Velky cesky uspech! @kalenskyj jednim z peti Evropanu, kteri uspeli a stanou se soucasti EU tymu pro boj s ruskou propagandou. Gratuluji :-)
— Tomas Prouza (@CZSecStateEU) 4. Červen 2015V Estonsku začne v srpnu vysílat ruskojazyčná televize, která by měla bojovat s ruskou propagandou. Financována bude ze státního rozpočtu, napsala agentura Ukrinform. Obdobné plány mají i Lotyši.
Vyšetřování počítačového útoku, který v dubnu ochromil mezinárodní frankofonní televizi TV5Monde, ukazuje na jistou skupinu ruských hackerů známých pod jménem APT28. Ta již dříve útočila například na počítačové systémy úřadů v Gruzii a v jedné východoevropské zemi, napsala agentura AFP s odvoláním na zdroj francouzské justice.
Hackeři udeřili na TV5Monde v noci z 8. na 9. dubna. Hlásili se tehdy k radikální organizaci Islámský stát (IS). Znemožnili vysílání televize na všech jejích kanálech a zablokovali i web stanice a její profily na sociálních sítích. Přerušení pocítili diváci ve více než 200 zemích a oblastech světa.
O příčinách neštěstí není jasno: vyšetřovatelé hovoří o technické závadě, úmyslném útoku žháře nebo neopatrném zacházení s ohněm, zřejmě při pokusu o krádež skladované suroviny.
Teroristický útok, o němž v úterý spekuloval majitel rafinerie, policie nepotvrdila.
Ukrajinští hasiči oznámili, že dostali pod kontrolu požár ropných zásobníků v rafinerii Vasylkiv u Kyjeva.
Podle úřadů už plameny neohrožují okolní obce ani blízkou vojenskou základnu. Ještě ráno se nicméně z místa havárie ozývaly další výbuchy.
Evakuováni byli všichni lidé žijící v okruhu dvou kilometrů od rafinerie.
Ruské úřady vznesly nová obvinění vůči Iljovi Ponomarjovovi, jedinému poslanci Státní dumy, který loni zvedl ruku proti anexi ukrajinského Krymu.
Ponomarjov, který už byl zbaven poslanecké imunity, byl obviněn z podílu na defraudaci 22 milionů rublů (zhruba deseti milionů korun) z fondu ruského vědeckého střediska Skolkovo. Poslanec nyní pobývá v USA a ruská prokuratura na něj hodlá vydat mezinárodní zatykač.
Ponomarjov je jednou z hlavních postav ruské opozice. V letech 2011 a 2012 patřil k vůdcům masových protestů, které vyvrcholily mnohatisícovou demonstrací proti znovuzvolení Vladimira Putina prezidentem.
Europarlament rovněž hodlá navrhnout zákaz financování evropských politických stran subjekty mimo Unii. Dotknout by se to mohlo například francouzské nacionalistické Národní fronty, která loni získala vysokou půjčku od ruské banky.
Už během úterní debaty ke zprávě ve Štrasburku mimo jiné zaznělo, že Rusko už nelze kvůli jeho postupu na Ukrajině a anexi Krymu považovat za strategického partnera EU.
Poslanci Evropského parlamentu budou hlasovat i o zprávě, která kritizuje Rusko za jeho postup na Ukrajině a označuje Moskvu za agresora a narušitele demokratických pořádků. Nejspíš EK vyzvou, aby se intenzivněji věnovala boji proti ruské propagandě.
"Evropský parlament je velmi znepokojen tím, že Rusko nyní otevřeně vystupuje a jedná nikoli jako partner, ale jako narušitel mezinárodního demokratického společenství a jeho systému založeného na mezinárodním právu, a to v neposlední řadě svou snahou o násilnou změnu státních hranic v Evropě," stojí mimo jiné v navrženém dokumentu.
Země G7 daly v pondělí na závěr summitu v Bavorsku najevo, že jsou připraveny zpřísnit dosavadní protiruské sankce, pokud to bude kvůli situaci na Ukrajině nutné.
Americký prezident Barack Obama tam řekl, že protiruské sankce je třeba zachovat a v případě potřeby ještě zesílit, protože podle něj ruské síly stále působí na východní Ukrajině.
Spojené státy a jejich spojenci ve skupině G7 jsou připraveni zesílit v případě potřeby sankce proti Rusku. Ukrajinskému premiérovi Arseniji Jaceňukovi a ministryní financí Nataliji Jareškové to v úterý řekl americký ministr financí Jack Lew.
Oba činitelé kyjevské vlády přijeli do Washingtonu jednat na půdě Mezinárodního měnového fondu (MMF) o otázce zmírnění ukrajinského dluhu, uvedla agentura Reuters.
Z Ukrajiny uprchlo před ozbrojeným konfliktem podle OSN zhruba 878 000 lidí. Dalších 1,3 milionu lidí, kteří byli nuceni opustit své domovy, jsou uprchlíky ve vlastní zemi. I během posledních 24 hodin byly v konfliktní oblasti na východě Ukrajiny zaznamenány ozbrojené incidenty.
Nejprve krátké shrnutí úterního dění:
Nedaleko Kyjeva bojují s největším požárem na Ukrajině od šedesátých let. Hoří velké zásobníky s ropou. Hasiči se k plamenům nemohou přiblížit na méně než 600 metrů.
Proruští separatisté zmírnili svůj postoj k uspořádání Ukrajiny. Odeslali takzvané kontaktní skupině návrh změn ukrajinské ústavy.
A ty "Doněckou lidovou republiku" a "Luhanskou lidovou republiku" označují za nedílnou součást Ukrajiny. Návrh novely ústavy ale zároveň počítá s rozsáhlou autonomií. Ruskem zabraný Krym pak označuje za součást Ukrajiny.
Dobré ráno z pražské redakce Aktuálně.cz, odkud pro vás sledujeme dění kolem krize na východě Ukrajiny.
