V běloruském hlavním městě Minsku po více než čtyřech hodinách skončilo bez výsledku další kolo jednání znepřátelených stran o urovnání konfliktu na východě Ukrajiny. Zástupce Kyjeva, bývalý ukrajinský prezident Leonid Kučma, proruské separatisty obvinil z toho, že odmítají diskutovat o plánech na příměří.

Podle Kučmy, kterého citovala agentura Interfax, si dva přítomní zástupci povstalců kladli ultimáta a odmítli "diskutovat o opatřeních vedoucích k rychlému uzavření příměří a stažení těžkých zbraní". Zástupce Kyjeva rovněž zkritizoval dva hlavní vůdce separatistů, kteří podepsali loni v září dohody v Minsku, že se na dnešní schůzku "kontaktní skupiny" nedostavili.

Leonid Kučma v obležení novinářů před vchodem na generální prokuraturu. | Foto: Reuters

O narůstajícím násilí na východě Ukrajiny spolu dnes telefonicky hovořili německá kancléřka Angela Merkelová, francouzský prezident François Hollande a ruský prezident Vladimir Putin. Oznámil to ve svém prohlášení Kreml. Během konverzace prý zazněla naděje, že hlavním tématem probíhajících jednání v Minsku bude příměří.

Jednání takzvané kontaktní skupiny v Minsku, v níž jsou zástupci Ukrajiny, Ruska, OBSE i povstalců se účastní bývalý ukrajinský prezident Leonid Kučma, vyjednávači doněckých a luhanských separatistů Denis Pušilin a Vladislav Dějněgo, zvláštní představitelka OBSE Heidi Tagliaviniová a ruský velvyslanec na Ukrajině Michail Zurabov. Zahájení rozhovorů, které se několikrát odkládaly, potvrdil mluvčí běloruského ministerstva zahraničí.

V předvečer jednání povstalci pohrozili, že pokud u vyjednávacího stolu nedosáhnou dohody, rozšíří svou ofenzívu s cílem dosáhnout "úplného osvobození" Doněcké a Luhanské oblasti, které z velké části dosud kontroluje Kyjev.

Konflikt v Donbasu na východě Ukrajiny si od dubna vyžádal více než 5100 životů.

V běloruském hlavním městě Minsku začalo dnes další kolo jednání znepřátelených stran o urovnání konfliktu na východě Ukrajiny, se kterým Kyjev a Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) spojují naděje na nové příměří. V opačném případě by mohly hrozit ještě tvrdší boje mezi proruskými separatisty a ukrajinskou armádou. Ta dnes připustila poměrně těžké ztráty a i problémy s udržením strategicky důležitého města Debalceve. Ve městě dnes zahynulo 12 civilistů, podle náčelníka místní policie vinou palby povstalců.

Nejméně 15 ukrajinských vojáků padlo a další tři desítky utrpěly zranění během uplynulých 24 hodin v bojích s proruskými separatisty, oznámil dnes ukrajinský ministr obrany.

Stepan Poltorak také připustil, že Debalceve, ležící mezi hlavními povstaleckými baštami Doněckem a Luhanskem a představující i důležitou železniční křižovatku na cestě z Ruska, "částečně" ovládli povstalci.

Rebelům se podle jednoho z povstaleckých velitelů Eduarda Basurina prý podařilo v Debalcevu obklíčit ukrajinské jednotky o síle asi 8000 mužů.

Některá ukrajinská média už přirovnávají situaci k srpnové porážce obklíčených ukrajinských sil u Ilovajska.

Armádní mluvčí Andrij Lysenko na následné tiskové konferenci varoval, že hrozí i povstalecký útok na další významné město, přístav Mariupol na březích Azovského moře, který leží na pozemní cestě z Ruska na anektovaný Krym.

Hrubý domácí produkt (HDP) Ruska se v letošním roce zmenší o tři procenta, uvedl dnes ruský ministr hospodářského rozvoje Alexej Uljukajev. Nová prognóza ministerstva vychází z ceny ropy na úrovni 50 dolarů za barel. Předchozí, prosincová předpověď počítala s poklesem ruské ekonomiky o 0,8 procenta.Ruské hospodářství stahují dolů západní sankce a ceny ropy. Hodnota rublu v loňském roce klesla o polovinu. Uljukajev nicméně připouští, že na problémy si Rusko zadělalo i samo tím, že neprovedlo strukturální ekonomické reformy

Do Doněcka a Luhanska, hlavních bašt proruských separatistů v regionu Donbas na východě Ukrajiny, dnes přijel další, v pořadí už dvanáctý konvoj s ruskou humanitární pomocí. Více než 170 nákladních vozů podle ruského ministerstva pro mimořádné situace přivezlo přes 1500 tun nákladu, včetně potravin a léků.

Celní odbavení se podle ruských médií odehrávalo za přítomnosti ukrajinských celníků a pohraničníků, kteří prý neměli žádné výhrady; byli však prý jen v roli "pozorovatelů". Od hranic pak kolony ruských kamionů poprvé provázeli pozorovatelé Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).