Živě: Rakousko se chystá na běžence z Itálie, začíná s přípravou oplocení v Brennerském průsmyku
Uprchlická krize v Evropě.
U sicilských břehů bylo dnes podle Italské pobřežní stráže při nejméně osmi operacích zachráněno 1850 migrantů, kteří se snažili dostat ze severní Afriky do Itálie. V posledních týdnech roste počet běženců využívajících středomořskou trasu k cestě do Evropy, což je ale přikládáno spíše jen teplejšímu počasí. Zatím totiž většina z nich stále pochází ze subsaharské Afriky, dosud nebyl zaznamenán zvýšený počet Syřanů, Afghánců či Iráčanů.
Od začátku roku k dnešnímu dni připlulo podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) do Itálie ze severní Afriky téměř 20.000 migrantů, což je více než dvojnásobek ve srovnání se stejným obdobím roku 2015. Nejvíce migrantů připlouvajících touto trasu pochází z Nigérie (18 procent). Tři čtvrtiny z celkového počtu jsou muži.
Rakousko začalo s přípravou na oplocení své části Brennerského průsmyku, který je klíčovým dopravním uzlem na alpských hranicích s Itálií. Agentura ANSA s odvoláním na šéfa tyrolské policie Helmuta Tomaca informovala o tom, že technici demontují svodidla, aby nachystali prostor pro 250 metrů dlouhý plot, který přetne dálnici a silnici. Tomac listu Die Presse upřesnil, že správce rakouských dálnic Asfinag připravuje staveniště. Zmizí nejen svodidla, ale i všechny ostatní překážky, které by vybudování bariéry bránily. Podle Die Presse první stavební práce začnou v úterý.
Do konce května chce Vídeň v průsmyku dokončit všechna opatření k zajištění hranice, a to včetně plotu. U dálnice budou vybudována zastřešená kontrolní stanoviště, aby policisté mohli pracovat i v nepříznivém počasí. "Kdy přesně se s osobními kontrolami začne, nebylo ještě rozhodnuto," řekl Tomac.
Rakouská ministryně vnitra Johanna Miklová-Leitnerová minulý týden oznámila, že alpská republika v případě většího tlaku migrantů směřujících na její území z Itálie nejspíše zavede přísnější kontroly na hranicích, aby proud uprchlíků zpomalila nebo úplně zastavila.
Finsko utužilo kontroly na dvou hraničních přechodech s Ruskem, aby omezilo příliv migrantů. Místní úřady se obávají, aby se region nestal hlavní vstupní branou uprchlíků, kteří hledají cestu do Evropy, uvedl server The Washington Post. Opatření má platit půl roku, prezidenti Finska a Ruska se na něm dohodli minulý měsíc.
"Tohle je moje země. Jsem ochotný zemřít pro svou zemi," říká na videu z Idomeni makedonský policista.
Situation today at the border with the policeman who said that he is willing to die for his country. #Idomeni pic.twitter.com/YgLn7IODGW
— Björn Kietzmann (@bjokie) April 11, 2016
K Makedonii je kritický i Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR), který použití slzného plynu odsoudil.
"Máme tu zraněné lidi a zničený majetek. Poškodí to vnímání uprchlíků i Evropy. Ztratíme tím všichni," uvedl mluvčí úřadu Adrian Edwards.
Méně než 0,1 % Syřanů v Turecku v současné době těží z práva získat práci v rámci "tolik vychvalovaných" tureckých pracovních zákonů. Uvedl to server The Guardian s tím, že nízké číslo podkopává aspekty vzájemné dohody mezi EU a Tureckem o zpětné deportaci Syřanů z řeckých ostrovů.
Turečtí zaměstnavatelé umožnili zažádat o pracovní povolení v rámci asi dva měsíce staré právní úpravy zhruba 2000 - neboli 0,074 % - Syřanů. Vyplývá to z dat, která na konci března zpřístupnila vláda humanitárním pracovníkům.
Podle řeckého prezidenta Prokopise Pavlopulose je nedělní makedonský zásah slzným plynem proti běžencům nepřípustný. "S takovým jednáním vůči uprchlíkům nemá sousední země místo v EU, ani v NATO," řekl na tiskové konferenci.
Makedonské ministerstvo vnitra v dnešním prohlášení zase uvedlo, že řecká policie se nepokoušela zasáhnout a migranty zastavit, čímž přispěla k eskalaci násilí. Podle Skopje se přes hranice pokoušelo dostat celkem asi 3000 migrantů.
Podle zpráv organizace Lékaři bez hranic (MSF) se u řecko-makedonských hranic zvyšuje napětí. Běženci v Idomeni před policejní autobus dotáhli vagón.
LIVE: Protesters at #Idomeni have dragged a train wagon in front of the police bus. Tensions are high. pic.twitter.com/dnVkAW8w82
— MSF Sea (@MSF_Sea) April 11, 2016
Počet uprchlíků, kteří po uzavření dohody o vracení migrantů mezi EU a Tureckem připlouvají na řecké ostrovy, se stále snižuje. Za posledních čtyřiadvacet hodin se přes moře na řecké území dostalo jen 18 běženců, informoval dnes řecký krizový štáb. Počty připlouvajících migrantů byly relativně nízké i v předchozích dnech: v neděli úřady informovaly o 162 lidech a o den předtím o 120.
V řeckém Idomeni je den po nepokojích klid.
UPDATE:After yesterday's chaos all is calm in #Idomeni this morning but the desperation of the #people is palpable. pic.twitter.com/ROJ8xS2WLk
— MSF Sea (@MSF_Sea) April 11, 2016
"To, co vidíme dnes, jsou zítřejší džihádisté," řekl náměstek Toskas. Frustrace běženců podle něj přispívá k tomu, že se pak mohou stát snadným cílem radikálů, kteří mezi nimi hledají spolubojovníky.
Ν. Τόσκας: Οι σημερινοί τραυματίες μπορεί να είναι οι αυριανοί τζιχαντιστές https://t.co/y9m4SytOgC pic.twitter.com/ZH64vNRi51
— CNN Greece (@CNNgreece) April 11, 2016
Narůstající frustrace a hněv migrantů, kteří v Řecku čekají v provizorních uprchlických táborech na jakoukoli možnost vycestovat dál do Evropy, může vést k jejich radikalizaci a k tomu, že se stanou snadnou kořistí náborů islamistů.
V řecké televizi Skai před tím dnes varoval náměstek řeckého ministra vnitra Nikos Toskas. Policie podle něj proto musí postupovat při přesunu běženců a řešení jejich protestů nanejvýš uvážlivě.
Atény ostře odsoudily použití slzného plynu proti běžencům, ke kterému se v neděli uchýlili makedonští policisté na řecko-makedonské hranici.
"Nevybíravé použití chemikálií, gumových projektilů a omračujících granátů proti zranitelné skupině obyvatel, a to zejména bez důvodu pro vyvinutí takové síly, je nebezpečným a politováníhodným aktem," uvedl mluvčí řecké vlády pro koordinaci migrace George Kyritsis.
Evropa znovu objevuje "kouzlo" stavění plotů na hranicích. Poslední čísla nicméně ukazují, že bariéry spíš přesměrovávají cesty uprchlíků jinam, než aby je zastavovaly. Zvýšil se kupříkladu počet běženců, kteří míří z Afriky do Itálie.
Minulé pondělí začaly přesuny migrantů z Řecka do Turecka na základě nedávno uzavřené dohody mezi Evropskou unií a Ankarou. Ta platí od 20. března a předpokládá, že migranti, kteří od tohoto data připlují a nezískají v Řecku azyl, budou vráceni.
Za každého vráceného Syřana se EU zavázala přijmout přímo z Turecka syrského uprchlíka s nárokem na azyl, stanoven je ale strop 72 000 běženců. V Turecku je v současnosti přes 2,5 milionu syrských uprchlíků.
Navzdory vysokému riziku, že budou deportováni zpět do Turecka, v neděli do Řecka dorazilo dalších 162 migrantů.
Z tureckého pobřeží dopluli přes Egejské moře především na ostrovy Chios a Lesbos, informovala v neděli večer agentura DPA s odvoláním na aténský krizový štáb.
V celém Řecku se nyní zdržuje více než 53 000 migrantů. V zemi uvázli poté, co státy podél takzvané balkánské stezky uzavřely své hranice.
Přes plot s ostnatým drátem na řecko-makedonské hranici se pokusilo násilím dostat zhruba 500 migrantů. Podle očitých svědků citovaných agenturou APA házeli migranti na makedonské policisty kameny, ti se pak skupinu pokusili rozehnat slzným plynem.
Podle řeckých médií použili i gumové projektily, Makedonci to ale popřeli.
Zranění mezi běženci utrpělo na 300 lidí, většina měla dýchací obtíže. Zraněno bylo i 23 makedonských policistů.
Nejprve shrnutí víkendového dění:
Makedonská policie v neděli použila slzný plyn proti stovkám migrantů, kteří se do země pokusili proniknout z Řecka. Řekové už ráno varovali, že by v neděli mohlo v provizorním uprchlickém táboře u Idomeni dojít k nepokojům. Objevily se v něm totiž letáky vyzývající k pochodu na hranici.
Dobré ráno z pražské redakce Aktuálně.cz, odkud pro vás sledujeme dění kolem uprchlické krize.
Právě se děje
Oslepl a Francouzka ho musela nechat na Annapurně. Tělo Minaříka nikdy nenašli
Europarlament schválil Evropskou komisi. Nemá velkou důvěru, tvrdí český poslanec
Zničí všechny politiky, říká Benda o novém zákonu. Evidenci lobbistů napadá i Blažek
Co čekat od Trumpa a na co se má Evropa připravit? Čtenářům odpovídá expert v USA
Evropský parlament schválil novou komisi von der Leyenové. Česko zastupuje Síkela
Uměli mluvit s mrtvými. Spiritismus lidi fascinoval, většinou šlo o podvrh
