Brusel - Byla první půle března. Evropského komisaře pro migraci Dimitrise Avramopoulose rozhořčil pohled na zablácený uprchlický tábor na hranicích mezi Řeckem a Makedonií.
Hlavně když se zahleděl na plot ze žiletkového drátu, který bránil desetitisícům běženců v cestě do bohatých zemí Evropské unie, ležících severním směrem.
"Stavění plotů z ostnatého drátu není řešením," zdůrazňoval.
Avramopoulos ale tyto názory nezastával vždy – a tím dokazuje tápání Evropy, konfrontované s více než milionem uprchlíků, kteří od ledna 2015 zaplavili Řecko a přilehlé ostrovy v Egejském moři.
V roce 2012, když zastával funkci ministra obrany, postavilo Řecko podél své hranice s Tureckem plot s elektronickým monitorovacím systémem z betonu a ostnatého drátu. Střežilo ho 2000 policistů, pověřených úkolem zastavit příval ilegálních imigrantů.
Dvaašedesátiletý politik sice nebyl do projektu přímo zapojen, vášnivě jej však obhajoval. S tím, že výstavba plotu přináší své ovoce.
"Vstup ilegálních imigrantů do Řecka byl na této straně hranice takřka eliminován," tvrdil.
Oficiální odpověď Evropské unie na uprchlickou krizi, jak ji v srpnu loňského roku formulovala německá kancléřka Angela Merkelová, byla taková, že členské státy EU mají spolupracovat a poskytnout běžencům přístřeší.
Zejména Syřanům prchajícím před občanskou válkou v jejich zemi.
Většina zemí ale žádnou zvláštní ochotu dodržet stanovené uprchlické kvóty neprojevila, píše Reuters. Půl tuctu z nich dokonce postavilo na svých hranicích bariéry s cílem příliv běženců a migrantů zarazit, připomíná.
Ploty za půl miliardy
Od pádu Berlínské zdi jednotlivé unijní země postavily na 1200 kilometrů zdí a plotů, jež mají volnému pohybu osob – v daném případě ilegálních imigrantů – zamezit. Z analýzy, kterou si na základě veřejně přístupných dat nechala vypracovat agentura Reuters, vyplývá, že jejich celková délka se rovná dvěma pětinám délky plotu, postaveného USA na hranici s Mexikem.
Členské země EU zátarasy přišly na přinejmenším půl miliardy eur.
Mnohé z těchto bariér oddělují EU od zemí ležících vně Unie, některé se ale nacházejí i na vnitřních hranicích evropské sedmadvacítky, včetně zemí tzv. schengenského prostoru, v němž plat bezvízový styk.
Se stavbou většiny těchto plotů se začalo v průběhu loňského roku.
"Kdykoli začalo do EU proudit větší množství uprchlíků a migrantů, odpovědí Unie byla výstavba plotů," říká Irem Arf, expert na migraci organizace Amnesty International.
Pro evropské vlády se ploty zdají být snadným řešením. Jejich výstavba je naprosto legální. Jednotlivé země Unie navíc mají právo kontrolovat, kdo vstupuje na jejich území.
Každý z takovýchto plotů okamžitě dramaticky snížil počet ilegálních migrantů, kteří předtím využívali cest, jež podobná bariéra zablokovala.
Firma Eurotunnel, která provozuje podmořské spojení mezi Francií a Británií, například tvrdí, že bezpečnostní perimetr, vytvořený loni v říjnu u ústí tunelu na francouzské straně, měl za následek, že se pod mořem na britské ostrovy imigranti de facto nedostanou.
"Od půlky října nedošlo k přerušení provozu v tunelu, které by způsobili běženci," říká mluvčí společnosti John Keefe. "Je tak možné říct, že kombinace plotu a dodatečné policejní přítomnosti byla vysoce efektivní."
Uprchlíky ale oplocení a bariéry od snah dostat se do Evropy neodradily. Na evropský kontinent zkoušejí pronikat dál, jen jinými cestami.
Nové trasy jsou delší, ale hlavně nebezpečnější. Stále častěji se proto obracejí na pašeráky lidí.
"Management davu"
Plot na řecko-tureckých hranicích byl jedním z prvních. Navzdory tomu, jak vystupuje v současné migrační krizi, komisař Avramopoulos jeho výstavbu hájí i dnes.
Říká, že Řecko jej postavilo z toho důvodu, aby proud uprchlíků nasměrovalo k oficiálním hraničním přechodům, na nichž mohou požádat o azyl.
Většinu hranice mezi Řeckem a Tureckem tvoří divoká řeka Marica (turecky Evros). I zde však existuje přibližně dvanáctikilometrový nechráněný úsek hranice, kde řeka obloukem zabíhá do Turecka. A právě ten využívají běženci při pokusech proklouznout do Řecka.
"Marica je velmi nebezpečná řeka," připustil Avramopoulos v únorovém rozhovoru s agenturou Reuters ve své kanceláři v posledním patře sídla Evropské komise v Bruselu. "O život tu přišly stovky lidí."
Skupiny na ochranu lidských práv říkají, že plot na řecko-turecké hranici - stejně jako bariéry vybudované okolo španělských enkláv v Maroku - ve skutečnosti každého uprchlíka navádějí nesprávným směrem, a zbavují je tak jejich práva požádat EU o ochranu.
Plot na řecké hranici vybídl další evropské země, aby tento krok následovaly. Napříč Unií tak vyrůstají stále nové a nové hraniční bariéry.
Čím dál víc běženců začalo při cestách do Evropy překračovat bulharsko-tureckou hranici nebo se plaví v nafukovacích člunech z Turecka na řecké ostrovy. Od počátku loňského roku se jich podle Mezinárodní organizace pro migraci více než 1100 utopilo.
Hledání nových cest
Evropská unie odmítá výstavbu plotů financovat. S tím, že stejně neplní svůj účel.
Pro maďarského premiéra Viktora Orbána zase bruselská myšlenka kvót "hraničí se šílenstvím". Orbán odmítá, aby byly evropské "křesťanské hodnoty rozmělněny multikulturním přílivem běženců".
To proto koncem loňského roku přikázal, aby Maďarsko vybudovalo plot proti migrantům na hranici se Srbskem a Chorvatskem.
Po válce v bývalé Jugoslávii a tehdejších etnických čistkách v první polovině devadesátých let reagují balkánské země na riziko etnických a náboženských konfliktů obzvláště citlivě. Další země nicméně příklad Maďarska následovaly.
Začaly stavět podobné ploty, ačkoliv většina z nich tvrdí, že se tak chtějí bránit přílivu uprchlíků a - na rozdíl od Orbána - neusilují primárně o zachování "čistoty a neporušenosti" evropské kultury.
Když začalo plot na hranicích se Slovinskem stavět koncem loňského roku také Rakousko, tamní politici prohlašovali, že jim jde v prvé řadě o management nekontrolovatelného davu, proudícího přes hranici.
Vídeň následně stanovila kvótu pro maximální počet běženců, které vpustí do země a jimž umožní další cestu do Německa. Počet migrantů přicházejících z Rakouska do Bavorska se následně snížil více než sedminásobně.
Poslední čísla nicméně ukazují, že ploty spíše přesměrovávají cesty uprchlíků jinam, než aby je definitivně zastavily. Zvýšil se kupříkladu počet běženců, kteří míří z Afriky do Itálie.
Rakousko na to okamžitě zareagovalo oznámením, že zvýší počet pohraničníků na italské hranici.
