Ministr dodal, že pokud nedojde k řešení do konce měsíce, nebude vyplacena další splátku dluhu Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF)."Tam to všechno směřuje. Je to velmi pravděpodobné," upozornil ministr s tím, že země se dostane do stavu, že nebude plnit své dluhové závazky. To ale prý není totožné s bankrotem. Skurletis přitom nevyloučil možnost předčasných parlamentních voleb, pokud věřitelé budou trvat na svém. "Pokud nastane dilema překračující rámec demokratického mandátu, který jsme dostali, obrátíme se

Řecký ministr práce Panos Skurletis dnes vyjádřil hluboké pochybnosti o možnosti dohody s mezinárodními věřiteli. Pokud k ní nedojde, hrozí prý předčasné parlamentní volby. Ministr se tak vyjádřil pro televizní stanici Mega, kde zároveň obvinil věřitele, že vždy o trochu zvýší svoje požadavky, když už je naděje na dohodu.

Podle zpráv na Twitteru řecká vláda návrh na prodloužení záchranného programu o pět měsíců až do listopadu odmítla.

Sobotní setkání ministrů financí eurozóny začne už ve 14:00 hodin odpoledne. Začátek byl posunut přímo na žádost členů euroskupiny.

Podle serveru The Guardian jsou rozdíly mezi pohledy Atén a jejich věřitelů už jen minimální. Otázka penzí je údajně už vyřešená, stejně jako mnohá témata okolo DPH. Věřitelé ale například i nadále požadují úsporu 400 milionů eur v sektoru obrany, kdežto Řecko navrhuje jen polovinu.

Německo přijme na svém území dobrovolně kolem 8000 z celkového počtu 40 000 žadatelů o azyl pobývajících v Itálii a Řecku.

S odvoláním na mluvčího spolkového ministerstva vnitra o tom dnes informovala agentura DPA.

Na rozdělení azylantů na dobrovolné bázi se dnes nad ránem v Bruselu dohodli vedoucí představitelé zemí Evropské unie. Původní návrh Evropské komise stanovoval Německu kvótu 8763 migrantů, nejvíce ze všech členských zemí.

Foto: Reuters

Objevují se informace, že mezinárodní věřitelé Řecka v dokumentu ze čtvrtka navrhli prodloužit záchrannou pomoc o pět měsíců (do listopadu) a uvolnit do záchranného fondu 15,5 miliardy eur, aby Atény mohly v úterý splatit dluh u MMF. S odkazem na agenturu Reuters to napsal server The Guardian.

Prostředky by zahrnovaly 7,2 miliardy eur z aktuálního řeckého záchranného balíčku a 1,8 miliardy eur od ECB za zisky, které má z řeckých dluhopisů.

Foto: Reuters

Pokračování neoficiálního překladu částí závěrů summitu EU, které se týkají přemisťování a přijímání uprchlíků:

c) vznik zařízení pro přijímání migrantů v hraničních členských státech v součinnosti s odborníky z členských států a organizacemi EASO, Frontex a Europol, které by zajistily rychlou identifikaci, registraci a snímání otisků prstů migrantů (tzv. "hotspots"). To umožní určit ty, kteří mají získat mezinárodní ochranu a kteří ne. Komise navrhne v úzké součinnosti s hostitelskými členskými státy do července 2015 postup, jakým se bude stanovovat právní, finanční a provozní rámec těchto zón a zařízení;

d) okamžité poskytnutí posílené finanční pomoci hraničním členským zemím, které by mělo ulehčit náklady spojené s přijímáním a vyřizováním žádostí o mezinárodní ochranu;

e) dohoda, že všechny členské země se budou podílet prostřednictvím vícestranných a národních schémat na přesídlení 20.000 lidí vyhnaných z domovů, majících jasný nárok na mezinárodní ochranu, v potaz vezmou specifické podmínky členských zemí

ČTK zveřejnila výňatky z neoficiálního překladu částí závěrů summitu EU, které se týkají přemisťování a přijímání uprchlíků:

Ve světle současné krizové situace a našeho závazku podpořit solidaritu a odpovědnost a v souladu se všemi aspekty dubnových závěrů, včetně jejich paragrafu 3, se Evropská rada shodla na následujících provázaných opatřeních na pomoc 60.000 osobám:

a) dočasné a výjimečné přemístění 40.000 osob s jasným nárokem na mezinárodní ochranu v průběhu dvou let z hraničních členských zemí Itálie a Řecka do ostatních členských zemí, na němž se budou podílet všechny členské země;

b) rychlé přijetí rozhodnutí Rady v tomto smyslu; k tomu se všechny členské země konsenzuálně do konce července shodnou na rozdělení těchto osob, v potaz vezmou specifické podmínky členských zemí;

Foto přímo z paluby. Tak ve Středomoří zachraňují uprchlíky

Prohlédnout 24 fotografií

Prezident Francois Hollande kvůli útoku na jihu Francie (podrobnosti najdete zde) předčasně opustil summit evropských lídrů v Bruselu. "Není pochyby, že jde o teroristický útok," uvedl před odjezdem do Paříže.

Při útoku zemřel podle něj jeden člověk a dva byli zraněni. "Naše myšlenky jsou samozřejmě s pozůstalými oběti," dodal Hollande. Na 15 hodin odpoledne Hollande svolal schůzku do Elysejského paláce.

Podle prezidenta se ale Francouzi nesmí poddat strachu a musí nadále šířit myšlenky tolerantní společnosti.

Policisté před průmyslovou zónou v Saint-Quentin-Fallavier. | Foto: Reuters

Druhý jednací den summitu EU začal debatou o bezpečnostní a obranné politice. Na schůzku premiérů a prezidentů tak dorazil i generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Novinářům při příchodu řekl, že se těší na diskusi o tom, jak by bylo možné spolupráci obou uskupení posílit.

"Jsme různé organizace, ale máme mnoho společného. Devět z deseti občanů EU žije ve členské zemi NATO. Sdílíme stejné hodnoty i stejné bezpečnostní prostředí," poznamenal Stoltenberg při příjezdu.

Foto: Reuters

Euroskupina by se kvůli Řecku měla znovu sejít zítra v 17:00 odpoledne.

Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) žádá Evropskou unii, aby učinila "konkrétní závazky", co se týká přesídlení 20 tisíc uprchlíků. Zatímco dosavadní rozhodnutí EU úřad označil za "důležitý krok", je podle něj potřeba udělat víc.

Řeckého premiéra Alexise Tsiprase dnes čekají jednání s německou kancléřkou Angelou Merkelovou a francouzským prezidentem Francoisem Hollandem. Uvedla to agentura Reuters.

Nejnovější data úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky uvádějí, že do Řecka po moři letos dorazilo 63 000 urpchlíků, do Itálie o tisícovku méně.

Kvóty na uprchlíky nejitřily emoce jen během samotného jednání na summitu, kdy vyvrcholilo hádkou odpůrců (Česko a spol.) se zastánci (Itálie, Německo...).

Připomeňte si, co politici napříč Evropou ke kvótám v uplynulých dnech a týdnech prohlásili.

Foto: Reuters, Aktuálně.cz

Maďarsko s Bulharskem - stejně jako Itálie s Řeckem - už kvůli vysokému počtu uprchlíků na svém území žádné další přijímat nemusí.

Dánsko, Irsko a Velká Británie se k návrhu vůbec nemusí přidat, protože mají vyjednanou trvalou výjimku.

To by znamenalo, že 60 000 uprchlíků by si mělo dobrovolně rozdělit jen 21 států. Irsko už ale deklarovalo, že několik set uprchlíků příjme a stejně tak se mohou do řešení uprchlické krize zapojit Island, Norsko, Švýcarsko a Lichtenštejnsko.

Problémem je, že země odkud ekonomičtí migranti pocházejí, jejich navrácení často odmítají. EU by měla proto začít více spolupracovat s tamními úřady a investovat více do rozvoje těchto zemí, aby mohly i ony například vytvářet dostatek pracovních míst pro své obyvatele.

Celkem jednoduše se evropští lídři shodli na tom, že uprchíky je potřeba systematicky registrovat a snímat jim otisky přísně v těch státech, do kterých jako první příjdou.

Závěry schůzky také počítají s rychlejším vracením lidí, kteří nemají nárok na azyl a jsou především ekonomickými migranty, do jejich země původu.

Dobré ráno, shrňme si, co se v noci dohodlo na summitu EU:

Státy sice odmítly kvóty navržené Evropskou komisí, ale zavázaly se přijmout 40 000 uprchlíků z Itálie a Řecka a dalších 20 000 z uprchlických táborů ve třetích zemích dobrovolně.

Během července se má vyjednat, kolik jich tedy každý stát "dobrovolně" přijme, aby svůj závazek splnily. Do Česka by nakonec mohly přijít zhruba 2000 lidí.

Zatímco státy východní Evropy požadovaly dobrovolnost, a tedy vlastně nejisté závazky, Renzi chtěl vidět konkrétní činy. "Pokud je toto vaše představa Evropy, pak si ji můžete nechat," uvedl v debatě podle italského deníku Corriere della Sera.

Foto: Reuters

Česká republika by nakonec ale mohla přijmout ještě více uprchlíků, než mu původně určila Evropská komise.

Nově se totiž mezi státy, které si mají uprchlíky rozdělit nebude počítat Maďarsko a Bulharsko. "Tyto státy jsou také silně zasažené imigrací," uvedl předseda Evropské rady Donald Tusk.

Členské země Evropské unie v příštích dvou letech převezmou na dobrovolném základě 40 tisíc azylantů z Itálie a Řecka, uvedl po sedmihodinovém jednání lídrů osmadvacítky předseda Evropské rady Donald Tusk. Ministři vnitra zemí EU podle něj do konce července vyřeší přesný postup. Summit odmítl návrh na kvóty uprchlíků, které stanovovaly, kolik lidí by každá členská země EU měla přijmout.

Německá kancléřka Angela Merkelová na své tiskové konferenci zmínila, že řešení se bude týkat celkem 60 tisíc osob. Kromě oněch 40 tisíc lidí, které se zdržují v Itálii a Řecku, přijmou země unie také 20 tisíc osob s nárokem na mezinárodní ochranu, které se ale nyní nacházejí mimo evropské území.

"Migranti, kteří nemají právo na pobyt v EU, musí být vraceni," zdůraznil na tiskové konferenci Tusk.

Opět Řecko, ale trochu z jiného soudku. Premiéři Evropské unie dnes pozdě večer na summitu schválí udělení azylu 40 tisícům uprchlíků, kteří dorazili do Itálie a Řecka, ale bez toho, aby určily, která země jich kolik přijme. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na dokument, který premiéři v Bruselu projednávají.

Ideální scénář pro následující dny vypadá takto: Ministři financí eurozóny (euroskupina) se v sobotu dohodnou. Návrhy řešení následně v neděli projedná a schválí řecký parlament a v pondělí pak ten německý. Řecký bankrot by byl zažehnán. Na několik týdnů.

Řecký premiér se v Bruselu snaží prosadit, aby se ještě večer sešli zástupci zemí eurozóny. Upozornil na to editor Financial Times Peter Spiegel.

Další jednání euroskupiny by se mělo konat už tuto sobotu, píše server The Guardian s odvoláním na zdroj z EU.

Finský ministr financí Alexandr Stubb na Twitteru informoval, že euroskupina pro dnešek skončila. Řecko by ale s věřiteli mělo jednat dál.

Jednání euroskupiny bylo přerušeno, uvedl server The Guardian.

3. KORPORÁTNÍ DAŇ

Středeční řecký návrh: Speciální daň na korporátní profit ve výši 29 % a zvláštní - dvanáctiprocentní - zdanění výdělků nad 0,5 milionu eur.
Středeční požadavky věřitelů: Zvýšení korporátní daně z 26 % na 28 %.

Čtvrteční požadavky věřitelů:
Zvýšení korporátní daně z 26 % na 28 %
Požadovat do konce roku 100 % zálohu na korporátní daň.

2. PENZE

Středeční řecký návrh: Škrty ve výši 0,4 %, které budou financovány z programu předčasných odchodů do důchodů; zvýšená spoluúčast na sociálním zabezpečení, spoluúčast na zdravotní péči na úrovni 4 %. Postupné rušení doplňkových důchodů pro nejchudší.
Středeční požadavky věřitelů: Škrty ve výši 1 %, prosazení programu předčasných odchodů do důchodu do 1. července. Okamžité naplánování postupu úplného zrušení dodatečných důchodů. Spoluúčast na zdravotní péči ve výši 6 %.

Čtvrteční návrh věřitelů:
Zajistit, aby byly všechny doplňkové důchody hrazeny z privátních fondů. Do konce roku 2019 zrušit pro všechny důchodce fond solidarity (EKAS), pro 20 % nejbohatších zrušit EKAS okamžitě. Zmrazit zvyšování veškerých důchodových příspěvků až do roku 2021. Garantovat výši důchodů pouze těm, kdo odejdou do penze v řádném věku 67 let. Zvýšit spoluúčast důchodců na zdravotní péči ze 4 na 6 %.

Porovnejte si středeční a čtvrteční návrhy dohody Řecka s věřiteli:

1. DPH

Středeční řecký návrh: zvýšení o 0,74 % HDP od roku 2016, konec některých výjimek z nejvyšší 23% sazby. Snížená sazba na úrovni 13 % a supersnížená na 6 %.
Středeční požadavky věřitelů: 1 % HDP a zrušení všech výjimek z nejvyšší 23% sazby. 13% sazba na potraviny, energie, vodu a hotely; 6% na léky, knihy a divadlo.

Čtvrteční návrh věřitelů:
Přijmout s platností od 1. července doplňkový rozpočet a střednědobou fiskální strategii podloženou důkladnými a věrohodnými reformami. Nový fiskální plán musí být založen na rozpočtovém přebytku ve výši 1, 2, 3 a 3,5 % HDP v letech 2015, 2016, 2017 a 2018. Reformy musejí zahrnovat úpravu DPH a další daňová opatření, penzijní reformy, administrativní reformy a reformy, které povedou k efektivnějšímu vybírání daní.

Server The Financial Times publikoval dokument, jejž dostane na stůl Euroskupina. Návrh je velmi podobný verzi, kterou MMF předložil řeckému premiérovi. A kterou Atény razantně odmítly.

Až šest guvernérů národních bank zemí eurozóny chce zastavit nouzové půjčky pro řecké banky. Píše to německý ekonomický deník Handelsblatt. Mezi nimi je i německý guvernér Bundesbanky Jens Weidmann. Zavedení kapitálových kontrol chtěli po Řecku už v pondělí ministři financí Německa a Irska.

Matka s dcerou vybírají hotovost v jednom z aténských bankomatů. Řekové už z účtů kvůli obavám z bankrotu vybrali miliardy eur. | Foto: Reuters

Schůzka premiéra Tsiprase s věřiteli skončila. Všichni opustili budovu Evropské komise.

Server Open Europe s odvoláním na rakouského ministra napsal, že kompromisní návrh, jenž bude předložen na schůzce Euroskupiny, pochází od Řeků.

Agentura Reuters přinesla podrobnosti k ultimátu, které dostal řecký premiér. Pokud sám nenavrhne kompromis, předloží věřitelé na schůzce Euroskupiny, která začíná ve 13:00, vlastní návrh.

Server The Financial Times napsal, že řecký premiér Alexis Tsipras dostal ultimátum. Do 11:00 má přijít s pracovním kompromisem ekonomických reforem, aby Řecko mohlo dostat dalších 7,2 miliardy eur, které zoufale potřebuje.

V Bruselu odpoledne začíná i summit Evropské unie, na němž se má mimo jiné jednat o kvótách pro přijímání uprchlíků. Český premiér Bohuslav Sobotka tam podle zpravodaje Českého rozhlasu jede s jasným plánem.

Další neshoda ohledně škrtů, které po Řecku žádají jeho zahraniční věřitelé, stáhla ve čtvrtek do ztrát akciové burzy po celém světě. Nepřijatelné reformy znejistily ve středu investory v Evropě i v USA, dnes se oslabení nevyhnulo ani hlavním asijským indexům.

"Euforii vystřídal pesimismus, když se rozšířila zpráva, že věřitelé nechtějí akceptovat část řeckých návrhů na odvrácení bankrotu. Akcie začaly prudce padat," řekl ekonom Next Finance Vladimír Pikora.

Strach podle něj tlačí investory do bezpečných aktiv. "Všichni nakupují německé dluhopisy. Jejich výnosy klesají. Naopak výprodej zaznamenávají italské a španělské dluhopisy. Strach už není jen na finančních trzích. Už je i v reálné ekonomice," dodává Pikora.

Index IFO ukazuje, že se zhoršuje sentiment v německé ekonomice. Po několika měsících růstu se vrátil na únorové hodnoty.

Ranní pohled na madridskou burzu. | Foto: Reuters

Už od šesté hodiny ranní jednají experti a ekonomové států a věřitelů o nové podobě seznamu reforem a snaží se najít přijatelný kompromis.

Šéfové věřitelských institucí Christine Lagardeová (MMF), Mário Draghi (ECB) a Jean-Claude Juncker (Evropská komise) by se po nočním jednání měli opět sejít s řeckým premiérem Alexisem Tsiprasem už po desáté hodině. Návrh dohody má být vypracován před schůzkou ministrů financí ve 13 hodin, množí se ale zprávy o tom, že ani toto setkání nebude poslední. 

Server Greek Reporter napsal, že se možná uskuteční mimořádný summit představitelů eurozóny neplánovaně už zítra.

Čas se krátí. Řecko musí splatit 1,6 miliardy eur Mezinárodnímu měnovému fondu, aby dostalo další díl mezinárodní pomoci ve výši 7,2 miliardy eur a nezbankrotovalo. Dohoda může být oznámena už dnes po summitu v Bruselu, ale italský premiér Matteo Renzi včera uvedl, že jednání se zřejmě protáhnou až do začátku příštího týdne.