Berlín - Když na Adama Armuše v dubnu letošního roku zaútočil v Berlíně devatenáctiletý Syřan opaskem, vyvolalo to po celé zemi vlnu podpory pro německou izraelskou komunitu.
Armuš, v Německu žijící student veterinární medicíny původem z izraelské Haify, měl v době útoku jarmulku, tradiční židovskou pokrývku hlavy.
Sám je arabského původu, chtěl si ale vyzkoušet, jestli je skutečně nebezpečné se na ulici k židovské víře hlásit. A potvrdil si, že ano. Zejména v Berlíně dochází v poslední době k výraznému nárůstu projevů nenávisti vůči Židům.
Podle analytiků Výzkumného a informačního centra pro antisemitismus došlo loni jen v hlavním městě k 947 nenávistným útokům na jednotlivce i různé židovské spolky a organizace. O rok dříve to bylo o 300 případů méně.
Příčina? Podle výpovědí policistů a sociálních pracovníků, na které se odkazuje německý deník Tagesspiegel, příchod běženců z Blízkého východu.
Složitější data
Otázka, jak moc se antisemitismus vrací do Německa, které má s nenávistí vůči Židům tragickou historickou zkušenost, je ale složitější. Například data Spolkového kriminálního úřadu žádný výrazný nárůst takto motivované kriminality neprokazují.
"Ich wollte mir das nicht gefallen lassen!"
— Alexander Fröhlich (@alx_froehlich) April 18, 2018
Adam Armush berichtet vom Angriff eines Arabisch sprechenden Jugendlichen auf ihn am Dienstagabend in #Berlin-Prenzlauer Berg.@Tagesspiegel https://t.co/rlEhQNFCwq pic.twitter.com/in1QL9ETBx
V roce 2016 došlo podle úřadů na území celého Německa k 1468 protižidovsky motivovaným činům, z toho bezmála 1400 bylo vedeno ultrapravicovou ideologií.
O rok později toto číslo mírně narostlo na zhruba 1500 případů, opět převážně spáchaných osobami pohybujícími se na pravém okraji politického spektra. Obě čísla jsou ale nižší než například v roce 2014.
Max Laube, odborník z Centra pro výzkum antisemitismu z berlínské Technické univerzity, upozorňuje, že oficiální data mohou výskyt tohoto typu kriminality podceňovat. Vypovídají totiž pouze o případech, které někdo ohlásil na policii, což nemusí být zdaleka samozřejmost.
Dalším problémem je podle Laubeho nedokonalá spolupráce mezi policií a soudy i samotný způsob, jak němečtí policisté v běžné praxi k těmto případům přistupují.
Především pravicoví extremisté
Určit motivaci a identitu pachatelů je často velmi obtížné. Někteří němečtí experti upozorňují, že statistiky mají tendenci přikládat příliš velký význam pravicovému extremismu na úkor motivace například náboženskou nesnášenlivostí mezi muslimy a Židy.
Doslova v rozporu s oficiálními statistikami jsou například zjištění Institutu pro interdisciplinární výzkum konfliktu a násilí. Jeho zpráva vychází z informací od obětí a za pachatele označuje většinou osoby muslimského vyznání, v případě fyzických útoků dokonce v 80 procentech případů.
Max Laube v tomto případě obhajuje oficiální statistiky. "Myslím si, že v tomhle jsou ta data poměrně korektní, tedy že za většinou útoků skutečně stojí pravicoví extremisté," myslí si.
Potíže dobrat se objektivních čísel souvisí se samotnou definicí "antisemitismem motivovaného násilí", kterou se už delší dobu snaží zformulovat německý parlament.
Berlín nosí jarmulku
Adam Armuš se v Berlíně dodnes necítí bezpečně. Médiím řekl, že jarmulku by si sám v městě už nenasadil. V reakci na útok proti němu se v několika městech po celém Německu sešly tisícovky demonstrantů. Protestující v Berlíně s heslem "Berlín nosí jarmulku" vyjadřovali solidaritu s Židy, kteří by měli strach se ke své víře otevřeně přiznat.
"Antisemitismus nepatří do Berlína, ve kterém chceme žít," vyjádřil se tehdy berlínský sociálnědemokratický starosta Michael Müller. Podle něj je dobře, že život židovské komunity je v Berlíně opět vidět.
V německém hlavním městě žije momentálně asi 25 tisíc lidí, kteří se označují za Židy. Před nástupem nacistů k moci to bylo zhruba 150 tisíc, v celé Německé říši pak necelého půl milionu.
V posledních letech se do Německa začalo stěhovat velké množství mladých Izraelců. Život ve střední Evropě je pro ně levnější a v rozhovorech pro německá média si pochvalují také velkou míru svobody v německých velkoměstech.
