Paříž - Francouzka Mireille Knollová jako židovka přežila běsnění druhé světové války. Tehdy jen náhodou vyvázla z transportu do vyhlazovacího tábora Osvětim. V pátek pětaosmdesátiletou ženu našli v jejím pařížském bytě ubodanou a popálenou.
Útočníci, kteří ji zabili, se zřejmě pokusili místo činu zapálit. Brutální vražda znovu rozvířila debatu o šířícím se antisemitismu ve Francii. Motivem podle prokurátora byla "její příslušnost ke konkrétnímu náboženství".
Mireille Knollová v roce 1942 byla ještě jako dítě převezena spolu s dalšími několika tisíci pařížských židů na cyklistický stadionu Vélodrome d’Hiver v centru francouzské metropole, který sloužil jako koncentrační tábor, ze něhož vedla jediná cesta: do Osvětimi. Mireille se svou matkou údajně na poslední chvíli uprchla díky tomu, že její maminka měla brazilský pas.
O více než 75 let později se útočníkům nemohla bránit. "Byla naprosto zmasakrovaná. Jedenáct ran nožem. To je nenávist vůči židům, je to vidět v zuřivosti toho vraha. Podle toho se pozná antisemitismus," nechal se podle New York Times slyšet Francis Kalifat, šéf zastupitelské rady židovských institucí ve Francii.
Vrahy jsou pravděpodobně její sousedé. Policie v souvislosti s vyšetřováním zadržela dva mladíky mezi 20 a 30 lety. Jejich identitu ale nezveřejnila.
Francie v této souvislosti vzpomíná na jinou nedávnou vraždou s antisemitským podtextem. Loni vyhodil muž z okna šestašedesátiletou ortodoxní židovku Sarah Halimiovou. Úřady i v tomto případě jako podezřelého vyšetřují jejího muslimského souseda.
Oba případy ale spojují i další indicie. Obě ženy kromě toho, že byly židovky, žily samy v bytě relativně nedaleko od sebe ve stejném městském obvodu ve východní části Paříže, která bývala tradičně přistěhovaleckou čtvrtí.
"In every generation, there are those who try to kill us" says the Pessah Hagaddah.
— Emmanuel Navon (@emmanuelnavon) March 27, 2018
When #MireilleKnoll was a child, it was Nazism. Today, it's Islamism.
She survived the former, not the latter. But the Jewish people will.
🕯️ pic.twitter.com/27EB0rJF26
Vlna antisemitismu
Sarah Halimiová si navíc před svou smrtí stěžovala u policie na výhrůžky. Vyšetřování její vraždy vyvolalo skandál, protože úřady se dlouho zdráhaly označit čin za antisemitský. Do celé situace se tehdy nakonec vložil i prezident Emmanuel Macron.
"Apeloval jsem na spravedlnost, aby se vyjasnil antisemitský rozměr vraždy," cituje list Washington Post jeho proslov z minulého měsíce, ve kterém se k případu vrátil. "Jsem rád, že tento rozměr nakonec mohl být uznán. Vyšetřování musí stanovit okolnosti trestného činu a přesně ho kvalifikovat," řekl Macron.
Podobných příkladů je ale v nynější Francii více. Před třemi lety došlo k útoku na košer obchod v Paříži, při kterém zemřeli čtyři lidé. V roce 2012 během útoku na židovskou školu na jihozápadu Francie zase zemřely tři děti a jeden učitel. V roce 2006 skupina zločinců - gang, jehož členové byli imigranti - zavraždila židovského mladíka, třiadvacetiletého prodejce mobilních telefonů. Nejprve požadovali výkupné od jeho rodiny, protože předpokládali, že židovská rodina musí být bohatá.
Téma antisemitismu rezonuje i za francouzskými hranicemi směrem na východ. Na začátku března vstoupil v Polsku v platnost zákon trestající poškozování dobrého jména Polska, který v praxi postihuje připisování spoluzodpovědnosti Polákům za vyvražďování židů během druhé světové války. Polský premiér Mateusz Morawiecki se mimo to nechal před nedávnem navíc slyšet, že na holokaustu mají podíl i někteří židé.
