Pákistánec Chálid Šajch Muhammad, vězněný na americké vojenské základně Guantánamo na Kubě, se přiznal k odpovědnosti za atentáty na USA z 11. září 2001 a další akce Al-Káidy.
Muž považovaný za číslo tři v této teroristické síti řídil údajně desítky nejhorších teroristických útoků spáchaných za uplynulých 15 let, při nichž zahynuly tisíce lidí.
Vyplývá to podle světových agentur z přepisů přelíčení s Muhammadem. Dokument zveřejnilo ve středu americké ministerstvo obrany.
"Byl jsem u toho"
"Byl jsem od ´a´ až do ´z´ odpovědný za operaci z 11. září," řekl Muhammad v sobotu prostřednictvím svého zástupce, příslušníka americké armády. Na slyšení byl Muhammad podle ministerstva přítomen.
Zápisy, z nichž Pentagon část začernil, obsahují rovněž tvrzení, že tohoto vězně mučila v Pákistánu v roce 2003 americká Ústřední zpravodajská služba (CIA). Svou sobotní výpověď prý ale Muhammad pod nátlakem neučinil.
Muhammad rovněž tvrdil, že je odpovědný za útoky na newyorské Světové obchodní středisko (WTC) z roku 1993, bombový útok na noční klub na indonéském ostrově Bali a pokus vyhodit do povětří dvě americká letadla za pomoci výbušniny ukryté v botě.
Podílel se prý mimo jiné také na plánování vraždy bývalých amerických prezidentů Jimmyho Cartera a Billa Clintona a na organizování útoků na americké jaderné elektrárny.
Operační ředitel
Byl "operačním ředitelem" Al-Káidy, řídil organizaci, plánování a vykonání atentátů z 11. září 2001. Nad tímto útokem, při němž zahynuly na tři tisíce lidí, projevil Muhammad podle agentury AP určitou lítost a řekl, že nechtěl zabíjet děti.
V jedné začerněné části dokumentu se podle informací AP píše, že se Muhammad přiznal též k vraždě amerického novináře Daniela Pearla, který pracoval pro Wall Street Journal. Pearl byl unesen v roce 2002 v Pákistánu, když sbíral materiály o islamistech. Muhammada podezíraly americké úřady z vraždy již dlouho.
Muhammad je jedním ze 14 "významných" vězňů podezřelých z terorismu a vězněných na Guantánamu. Zatčen byl v březnu 2003 v Pákistánu a pak vydán do Spojených států.
Přelíčení s těmito vězni se konají od pátku. Jejich cílem je určit, zda každý ze zadržených odpovídá kritériím umožňujícím označit ho za nepřátelského bojovníka.
To Američanům umožňuje zadržovat tyto osoby neomezeně dlouho bez soudu, což však kritizuje řada zemí světa, mezi nimi i někteří blízcí spojenci USA. Slyšení se konají za zavřenými dveřmi.
