Damašek - Jakákoli zahraniční intervence na území Sýrie, kterou neschválí Damašek, bude považována za akt agrese, prohlásil syrský ministr pro záležitosti národního usmíření Ali Hajdar a de facto tak zopakoval dřívější vyjádření prezidenta Bašára Asada.
Ministr svým prohlášením reagoval na středeční projev amerického prezidenta Baracka Obamy, který nastínil svoji strategii pro boj s radikály z Islámského státu (IS), jimž už se podařilo převzít kontrolu nad rozsáhlými územími v Sýrii a Iráku.
Bílý dům hovořil mimo jiné i o leteckých úderech proti džihádistům na území Sýrie. Obama informoval, že schválil další útoky v Iráku a nově poprvé i vzdušné údery v Sýrii, připomněla agentura Reuters.
"Jakákoli akce jakéhokoli typu bez souhlasu syrské vlády je agresí proti Sýrii," řekl Hajdar novinářům v Damašku.
"Je nutná spolupráce a koordinace se Sýrií a je nutný souhlas Sýrie s jakoukoli akcí, ať už je vojenská, nebo ne."
Předvídatelná reakce
Dlouho očekávaný proslov prezidenta Obamy vyvolal ve světě řadu reakcí. Prohlášení syrského režimu bylo předvídatelné. Asad, jehož armáda proti islamistům sama podniká nálety, se už před několika týdny vyjádřil ve stejném duchu jako Hajdar.
Plán šéfa Bílého domu oproti tomu naopak vzápětí podpořil vůdce syrské opoziční exilové koalice Hádí Bahrá. Syrskou zahraniční opozici ovšem Asad označuje za zrádce.
Za syrský pohled se staví i Moskva
Asadův pohled na věc sdílí i spojenec Sýrie na půdě OSN - Rusko. Rovněž tamní ministerstvo zahraničí varovalo, že americké nálety by bez souhlasu Damašku a mandátu OSN představovaly akt agrese.
"Prezident Barack Obama přímo zmínil možnost, že americké síly udeří na pozice Islámského státu v Sýrii bez souhlasu legitimní vlády této země. Takový krok - bez příslušného rozhodnutí Rady bezpečnosti OSN - by se stal aktem agrese, hrubým porušením norem mezinárodního práva," prohlásil mluvčí ruské diplomacie Alexandr Lukaševič.
V případě amerických náletů lze podle mluvčího předpokládat, že terčem by se stala i syrská vládní vojska, z čehož by mohly vyplynout "ty nejtěžší následky" v podobě další eskalace konfliktu.
Rusko obviňuje USA z dvojího metru
"Spojené státy dlouho zavíraly oči nad počínáním radikálních živlů v Sýrii, protože předpokládaly, že je využijí ke svržení legitimní vlády v Damašku. Ale nakonec si uvědomily rozsah pohromy, která postihla prakticky celou oblast Blízkého východu," řekl Lukaševič o Obamově strategii.
Ještě horší je podle Moskvy to, že Washington "není schopen zříci se dvojího metru" a "snaží se nahradit kolektivní boj s mezinárodním terorismem dvojsmyslnými manévry".
Spojené státy totiž na jedné straně pomáhají irácké vládě v boji proti islamistům, současně však Obama žádá Kongres o půl miliardy dolarů na podporu syrské opozice, která se "ve svém celku jen málo odlišuje od radikálů z Islámského státu", dodal Lukaševič.
Součástí Obamova plánu je totiž i výcvik a vyzbrojování umírněných syrských povstalců, kteří bojují nejen proti radikálům z IS, ale právě i proti Bašáru Asadovi.
Írán ukazuje na nejasnosti kolem spojenců
Jisté kritice se americká strategie nevyhnula ani z pohledu Teheránu. Mluvčí íránského ministerstva zahraničí Marzieh Afchamová ve čtvrtek sdělila, že "takzvaná mezinárodní koalice bojující proti skupině ISIL (...) je zahalena závažnými nejasnostmi".
"Existují vážné pochybnosti o jejím odhodlání upřímně bojovat s hlavními příčinami terorismu," citovala ji státní televize. Někteří ze členů této koalice spojenců podle jejího vyjádření jsou sami "finančními a vojenskými podporovateli teroristů v Iráku a Sýrii". Konkrétní obvinění ale nezazněla.
Šíitský Írán přitom obecně vzato považuje sunnitskou organizaci Islámský stát za vážnou hrozbu a například iráckou armádu v ofenzivě proti radikálům podporuje. S Washingtonem podle svého vyjádření ale o situaci v Iráku nejedná.
Spojence na Blízkém východě Bílému domu v tuto chvíli pomáhá shánět i americký ministr zahraničí John Kerry.
Britský ministr zahraničí Philip Hammond během návštěvy Berlína prohlásil, že se Londýn na vojenské intervenci v Sýrii podílet nebude.
