Souhlas Kongresu k boji s islamisty nepotřebuji, tvrdí Obama

Kateřina Vítková Reuters Kateřina Vítková, Reuters
10. 9. 2014 16:29
Svoji strategii proti Islámskému státu šéf Bílého domu představí ve čtvrtečním projevu k národu.
Barack Obama.
Barack Obama. | Foto: Reuters

Washington - Americký prezident Barack Obama dal najevo, že ke spuštění rozsáhlejší vojenské akce proti ozbrojencům z Islámského státu (IS) má z pozice svého úřadu dostatečnou pravomoc. A souhlas Kongresu nepotřebuje.

Podle informací serveru BBC je proto pravděpodobné, že Bílý dům o povolení dalších akcí v Iráku a nově zřejmě i případných úderů v Sýrii ze strany kongresmanů žádat nebude. Pozemní akci USA ale předem vyloučil.

Foto: Reuters

"Prezident řekl lídrům (politických stran v Kongresu), že má pravomoc, kterou potřebuje, aby uskutečnil akci v souladu s misí, kterou nastíní ve svém proslovu," informoval Bílý dům v prohlášení.

Lídrům republikánské i demokratické strany během úterní schůzky Obama nicméně naznačil, že by přivítal jakoukoliv akci zákonodárců, která "ukáže světu, že Spojené státy jsou jednotné ve snaze porazit hrozbu Islámského státu".

Slova k národu

Svoji strategii proti džihádistům Obama podle všeho představí už ve středu v 21:00 místního času (čtvrtek 03:00 SELČ), kdy promluví k národu.

Podle průzkumu listu The Washington Post a televize ABC News většina Američanů vzdušné nálety v Iráku a Sýrii podporuje, protože se obává, že radikálové pro USA představují značnou hrozbu.

Obama svůj proslov i přesto zřejmě využije k tomu, aby obyvatele Spojených států uklidnil, že se nebude znovu opakovat Afghánistán ani válka v Iráku, která si vyžádala tisíce amerických životů.

Prezident zcela jasně vyloučil, že by se do boje proti IS měly zapojit americké pozemní jednotky. Oproti tomu ale naznačil, že vzdušné údery - nyní vykonávané pouze v Iráku - by mohl Washington rozšířit i na území Sýrie.

"Chystáme se systematicky snižovat jejich schopnosti, budeme zmenšovat území, které kontrolují, a nakonec je porazíme,“ uvedla hlava státu v neděli.

Bašár Asad může pomoci, míní šéf OSN

Syrský prezident Bašár Asad, který letos de facto obhájil svůj úřad, v červenci slíbil, že zemi od islamistických povstalců "uzdraví" a jeho armáda v posledních třech měsících v náletech na islámské radikály přitvrdila.

Američané ale budou podle Asada ke vzdušným úderům potřebovat jeho svolení. Bez něj by Damašek nálety považoval za akt agrese.

Generální tajemník OSN Pan Ki-mun tento týden naznačil, že Asad sehrál svoji roli v posílení pozice radikálních islamistů v regionu. Asadovi vojáci podle něj v posledních letech v podstatě umožnili islamistům (tedy včetně těch z IS), aby se v oblasti usadili. Ze syrského území nyní kontrolují asi třetinu.

Pan Ki-mun také Asada pobídl, aby v syrské občanské válce usiloval o politické řešení, které by pomohlo mezinárodnímu společenství IS zničit.

"Může sehrát roli, co se týče co nejrychlejšího ukončení krize a zapojení se do politického dialogu," cituje ho saúdský deník al-Hajat.

Šéf OSN také naznačil, že organizace své stanovisko k boji proti IS oznámí v "příhodný čas". "Je ale důležité, aby mezinárodní společenství bylo jednotné a ukázalo jasnou podporu jakékoli akci, která je nutná k vykořenění tohoto terorismu."

Případné rozhodnutí Rady bezpečnosti OSN o podpoře vojenské akce proti IS by podle Pan Ki-muna bylo "vhodnou cestou", zatímco "některé země podniknou vojenské akce".

Kerry shání spojence na Blízkém východě

I Obama se v boji proti IS snaží vyhnout osamělé akci, a shání proto spojence. Řadí mezi ně už nejméně devět zemí, většinou z Evropy.

Za Spojené státy v tuto chvíli na Blízkém východě oroduje i ministr zahraničí John Kerry, který ve středu dorazil z Jordánska do irácké metropole Bagdádu.

Foto: Reuters

Irák v pondělí ohlásil utvoření "všezahrnující" irácké vlády, do níž se zapojili i zástupci sunnitů a kurdské menšiny.

Tento krok Kerry vzápětí označil za "velký milník". Washington jím de facto podmiňoval i případné spuštění další fáze svého plánu na zničení radikálních islamistů, kteří v posledních měsících vybojovali značná území v Sýrii a Iráku a vyhlásili chalífát.

Kerryho návštěva Blízkého východu by ho měla dovést asi do deseti států, včetně Turecka a Saúdské Arábie.

Právě saúdskoarabský velvyslanec ve Velké Británii - princ Mohammed bin Nawaf - nedávno prohlásil, že za vzestupem radikálů stojí i nedostatek zájmu mezinárodního společenství.

"Je to nedostatek mezinárodního zapojení, který vydláždil cestu pro rozmnožování hnutí spojených s teroristy v Sýrii a nyní Iráku,“ uvedl a zároveň odmítl, že by Rijád finančně nebo jakkoli jinak podporoval radikály z IS.

800 lidí v Iráku

Obama si v poslední době vysloužil kritiku - zejména z řad republikánů -, že v případě IS jedná nejistě a váhavě. Ještě v srpnu tvrdil, že USA žádnou strategii pro boj s IS nemají.

Republikánský předseda Sněmovny reprezentantů John Boehner podle Obamova asistenta naznačil, že nynější prezidentovu iniciativu zakročit proti IS podporuje.

"Předseda dal jasně najevo, že ISIL se připravuje na boj s námi a že, jak jsme se naučili v Sýrii, čím déle čekáme, tím těžší bude naše volba."

Podle BBC prezident zákonodárcům přislíbil další konzultace a hodlá je zřejmě požádat, aby schválili vyzbrojování syrských opozičních sil.

Americký prezident se musí podle rezoluce z roku 1973 - než někam vyšle vojáky - obrátit na Kongres kvůli konzultacím. Vojáci ale mohou zůstat na místě po dobu 60 dní, než si prezident musí obstarat souhlas Kongresu.

Podle Reuters mají USA v tuto chvíli v Iráku přes 800 lidí z řad vojenského personálu. Ti jednak slouží coby pozorovatelé v rámci vzdušných útoků a jednak chrání zaměstnance americké ambasády.

Třífázový plán

Plán na zničení teroristického hnutí v Sýrii a Iráku je podle dostupných informací třífázový.

První část - letecké údery v Iráku poblíž kurdského hlavního města Irbílu a do blízkosti vodních nádrží u Mosulu a Hadísy - už začala.

Radikálové IS v odpověď na letecké útoky směrem k Washingtonu vyslali vzkaz, když zavraždili dva americké novináře, obě popravy natočili na kameru a záznamy pak vyvěsili na internet.

Součástí americké strategie má být v další fázi výcvik, poradenská činnost a vojenské vybavování irácké armády a spojeneckých milicí. Ve třetí a nejobtížnější fázi šéf Bílého domu zvažuje právě i rozšíření úderů do Sýrie, připomněla ČTK.

Podle zdrojů z Pentagonu může kampaň, kterou Obama hodlá předestřít, trvat i tři a více let. Současný prezident se tak jejího konce zřejmě dočká už z pozice mimo oválnou pracovnu, jeho druhý, a tedy i závěrečný mandát mu totiž končí v lednu 2017.

Při svém nástupu do úřadu v roce 2008 Obama slíbil, že z Iráku americké vojáky stáhne. Poslední bojové jednotky odešly v roce 2011.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Koronavirus odsouvá zrušení střídání zimního a letního času, zřejmě na dlouho

Koronavirová krize odsouvá možné zrušení pravidelného střídání času, zřejmě na dlouhou dobu. Evropská komise původně navrhovala zrušení střídání času na letošní nebo příští rok, v současnosti se však o věci nejedná a je otázkou, zda se s ohledem na současnou krizi a její dopady téma na jednací stůl vůbec vrátí. Řekl to mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka. V noci na neděli 25. října se hodinové ručičky ve 03:00 posunou o hodinu zpět.

Evropská komise v roce 2018 navrhla zrušení střídání času, ponechala však na členských státech, aby se dohodly na tom, který čas bude zaveden celoročně. Česká vláda předloni podpořila zavedení zimního, tedy standardního středoevropského astronomického času. Návrh komise ovšem ještě musí schválit unijní Rada a Evropský parlament, do té doby se nic nemění.

Zdroj: ČTK
Další zprávy