Načasování návrhu na změny ruské jaderné doktríny zřejmě souvisí se snahou Ukrajiny přesvědčit Západ, aby jí umožnil využít střely dlouhého doletu na území Ruska. "Putin říká: prostě to zastavte právě tady," řekl Bahram Ghiassee, bezpečnostní analytik z londýnského think tanku Henry Jackson Society.
Putin prohlásil, že Rusko by mohlo použít jaderné zbraně, pokud bude zasaženo konvenčními nejadernými střelami. Kreml bude také považovat jakýkoli útok na Rusko podporovaný jadernou mocností za společný útok. Ruský vůdce tím odkazoval na Spojené státy, Británií nebo Francií, země, které Ukrajincům dodávají zbraně.
"Putina podle mě znepokojuje ohrožení národní bezpečnosti Ruska, a proto považuje za nutné varovat Západ, samozřejmě zejména USA a Severoatlantickou alianci, že existuje hranice toho, co mohou skutečně udělat," řekl Ghiassee a upozornil na to, že Kreml má k dispozici na 1860 taktických jaderných zbraní.
Moskva by podle Putina zvážila jadernou odpověď na velký přeshraniční konvenční útok s využitím letadel, řízených střel nebo dronů nebo i v případě, že by se boje přesunuly na území Běloruska.
"Osobně se domnívám, že Západ zpozorní, všimne si, vyslechne, že by to nemusela být tak prázdná a dutá hrozba a že by to mohlo mít následky. Osobně tomu věřím," řekl Ghiassee.
Mnoho západních politiků i analytiků upozorňuje, že Putin využívá jaderné zbraně jen jako odstrašující taktiku, protože je to to poslední, co mu zbývá. "Rusko již nemá žádné jiné nástroje k zastrašování světa než jaderné vydírání. Tyto nástroje nebudou fungovat," prohlásil například šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Andrij Jermak.
