Konec třicetileté války. Kongo a Rwanda podepsaly ve Washingtonu mírovou dohodu

ČTK ČTK
Aktualizováno 28. 6. 2025 9:08
Kongo a Rwanda podepsaly mírovou dohodu, která má ukončit desítky let trvající konflikt, píší tiskové agentury. Prostředníkem při jednání těchto dvou zemí byl za Spojené státy šéf americké diplomacie Marco Rubio.
Prostředníkem při jednání těchto dvou zemí byl šéf americké diplomacie Marco Rubio.
Prostředníkem při jednání těchto dvou zemí byl šéf americké diplomacie Marco Rubio. | Foto: Reuters

Konžské povstalecké hnutí M23 si s podporou rwandských vojáků od ledna podmanilo několik konžských oblastí a vyhnalo stovky tisíc lidí z jejich domovů.

"Dohoda je založena na závazku nezvratně a prokazatelně ukončit státní podporu Demokratických sil pro osvobození Rwandy (FDLR) a přidružených milic," řekl podle agentury AFP při jednání rwandský ministr zahraničních věcí Olivier Nduhungirehe.

Rubio prohlásil, že jde o "důležitý moment po 30 letech války", kterou americký prezident Donald Trump označil za "jednu z nejhorších válek, jakou kdy kdo viděl", píše agentura AP.

Americký prezident Donald Trump mírovou dohodu mezi Kongem a Rwandou uvítal, podle něj otvírá "novou kapitolu naděje" v regionu, uvedla agentura AFP. "Dnes násilí a ničení končí a celý region načíná novou kapitolu naděje a příležitostí, harmonie, prosperity a míru," prohlásil Trump po boku ministrů zahraničí obou afrických zemí. "Je to báječný den," dodal.

Trump rovněž obě země varoval, že budou potrestány, pokud dohodu poruší. Zároveň oznámil že pozval konžského prezidenta do Washingtonu a že se v červenci oficiálně setká se zástupci Africké unie.

O znění dohody se jednalo tři dny minulý týden se snahou zohlednit politické, bezpečnostní a ekonomické zájmy obou znesvářených zemí. Dokument obsahuje podle AFP ustanovení o odzbrojení povstaleckých skupin, o respektování územní celistvosti a o "mechanismu koordinace bezpečnosti".

Šéf Bílého domu má mimo jiné velký zájem na těžbě minerálů v Kongu. Na nerostné suroviny je mimo jiné bohatý i východ této východoafrické země, kde právě hnutí M23 vedlo několik měsíců úspěšnou ofenzívu. Suroviny se odtud pašovaly přes Rwandu, Ugandu a Burundi a dále se jejich původ propral prostřednictvím mezinárodních dodavatelských řetězců až například k americké technologické společnosti Apple.

"Podařilo se mi dát je dohromady… A nejen to, získáme pro Spojené státy spoustu práv na nerostné suroviny z Konga," řekl Trump na tiskové konferenci před jednáním. Roli prostředníka sehrál i Katar, který v polovině března hostil v Dauhá rwandského prezidenta Paula Kagameho a jeho konžského protějška Felixe Tshisekediho.

Ačkoliv OSN a západní země viní Rwandu z podpory povstalců na východě Konga, Rwanda toto obvinění popírá. Naopak sama viní sousední Kongo z toho, že poskytlo útočiště členům hutuských milicí, kteří jsou zodpovědní za genocidu z roku 1994, při níž ve Rwandě zemřelo na 800 tisíc menšinových Tutsiů a umírněných Hutuů.

Kongo sužuje násilí už od 90. let minulého století. Do bojů je zapojeno přes 100 ozbrojených skupin a miliony lidí už kvůli třicet let starému konfliktu přišlo o život, píše AP.

 
Mohlo by vás zajímat

Právě se děje

Další zprávy