Moskva (od našeho spolupracovníka) - Vladimiru Putinovi od usednutí do prezidentského křesla štěstí moc nepřeje. V Moskvě doposud platí po nedělní opoziční demonstraci mimořádný stav a po centru města se stále honí zvláštní jednotky se skupinkami opozičních aktivistů, kteří nepřestávají protestovat proti Putinově inauguraci.
Proti staronovému prezidentovi se spiklo snad i počasí. Místo slunečného dne, který mělo zajistit rozhánění mraků, vojenská prohlídka proběhla za sychravého počasí. Poprvé za pět posledních let. K úplné smůle chyběl jen déšť.
Na Novém Arbatu okolo desáté hodiny, kdy na Rudém náměstí oficiálně začala přehlídka, postávalo několik desítek lidí. Čas do průjezdu vojenské techniky si krátili u výlohy se dvěma televizemi, které vysílaly přímý přenos z nedalekého hlavního náměstí země.
Přes nedaleké kremelské hradby, v pauzách mezi z ampliónů hranými vojenskými písněmi, které měly navodit správnou sváteční atmosféru, sem slabě doléhaly vojenské marše a "Urá" 14 tisíců vojáků, pochodujících před již známým hlavním velitelem ozbrojených sil a tribunami s válečnými veterány.
U silnice, vedoucí přímo ke Kremlu, postávalo pro takovou událost nezvykle málo diváků. Rodiče s dětmi, turisté nebo Moskvané, kteří si dosyta neužili nočních zkoušek. Většina z nich měla na bundách připevněnou georgijevskou stužku - nedávno zavedený ruský národní symbol Velkého vítězství. Samotných veteránů bylo však poskrovnu.
Vojenská kolona se na Novém Arbatu objevila po hodině od oficiálního zahájení přehlídky. Po silnici naproti kinu Oktjabr, které zkrášluje billboard lákající diváky na nový blockbuster Avengers s ohromným Kapitánem Amerikou, projela chlouba ruské armády.
Přihlížející mohli spatřit moderní protivzdušné systémy S-400, raketové komplety Iskander, kterými Rusko nedávno znovu pohrozilo Evropě, a samozřejmě mezikontinentální balistické rakety Topol-M. Kolona těchto bezmála 47 tunových monster udělala na diváky největší dojem. Někteří dokonce radostí křičeli obligátní: "Urá."
"Hele, tohle znám. To je přeci té devadesátka. S ním jsem jezdil v Call of Duty," komentoval asi dvacetiletý mladík projíždějící tank se dvěma svými stejně starými kolegy. Přehlídka je zjevně bavila. Mohli na vlastní oči vidět to, co gamepady ovládají na obrazovce.
"Vypadá to nově. Jako by to přivezli přímo z továrny. Ještě to nestihlo zrezavět," s úsměvem ohodnotil kolonu jeho kamarád. Postarší pár, který se zjevnou hrdostí sledoval projíždějící techniku, si mladíka za takové rouhání přísně změřil pohledem.
Devátý květen, nebo Den vítězství, jak se v Rusku nazývá tento svátek, pořád zůstává lidovou oslavou. Rusové ho slaví dobrovolně. Bez státní indoktrinace. Na vítězství v druhé světové válce jsou stále hrdí a na rozdíl od nově zavedených státních svátků, jako je například Den národní jednoty, oslavující vyhnání Poláků v 17. století z Moskvy, ví, proč ho slaví.
Každý, kdo může, si v tento den připne na uniformu nebo kabát svá vyznamenání. Ať už frekventant policejní akademie nebo skutečný veterán, který prošel boji druhé světové války. Všichni jsou na své metály pyšní.
Zůstala také tradice darování karafiátů veteránům. Po skončení přehlídky se před květinářstvími každoročně tvoří obrovské fronty.
S kyticí rudých karafiátů jde po Novém Arbatu se svým vnukem Jevgenij Stěpanovič. Na modrém saku se mu houpe několik vyznamenání.
"To víte, bojovat jsem chtěl. Jako kluk jsem se vydal na frontu. V roce 1943, když byl osvobozen Dněpropetrovsk. Jel jsem přímo tam, abych vstoupil do armády. Vojáci mě, aniž bych si zastřílel, odtamtud vyhnali," vzpomíná s úsměvem. Hrůzy války však prý zažil na vlastní kůži.
Jevgenij Stěpanovič byl s přehlídkou velmi spokojený. Jak tvrdí, je dobře, že se takové akce pro lidi konají. "Samozřejmě, nemůžeme ukázat všechno, co máme. Ale je dobře, že si můžeme prohlédnout sílu naší armády a že ji může uvidět i náš nepřítel," myslí si.
"A současná situace v Rusku? Ale jděte. Nestojí to za nic. Co bych vám k tomu měl říci?" mávne rukou důchodce.
