Nejprve onemocněla prasata, která v okolí sadů žila. Krmila se totiž tamním ovocem, které ze stromů popadalo a jež předtím ohryzali právě nakažení kaloni. Pak onemocněli i místní farmáři a chovatelé prasat. Z celkem 265 lidí stovka zemřela.
Šlo o první známý případ, kdy se virem nipah nakazili lidé, píše časopis National Geographic. Virus nipah tehdy dostal svůj název, a sice podle malajsijské vesnice, kde na následky nákazy zemřelo nejvíce lidí.
Jak píše magazín, vše odstartovalo odlesňování. Virus se pak rozšířil z Malajsie i do dalších asijských států: Singapuru a později Bangladéše. Zde od roku 2001 způsobil několik prudce se šířících nákaz. Loňská epidemie v indické Kérale zabila 17 lidí.
#CSUBsciComm
— Hannah♡ (@hnmanzanares) December 3, 2019
This is a fruit bat (super cute I know). This guy probably lost his home/food source due to deforestation. He also carries deadly diseases like Nipah & Lassa virus. These viruses that once were contained to the forest have now infected/killed humans. #savetheforest pic.twitter.com/ErZzNTW7ma
Na počátku svého rozšíření virus zabíjel 40 až 90 procent nakažených. "Od jeho objevení uplynulo 20 let, ale svět stále není adekvátně vybaven k tomu, aby čelil globální zdravotní hrozbě, kterou virus nipah představuje," říká Richard Hatchett, šéf organizace CEPI, která na začátku týdne pořádala konferenci věnovanou viru nipah.
Cílem této organizace je urychlit vývoj očkovacích látek proti novým a neznámým infekcím. Včetně viru nipah.
Experti se na konferenci shodli, že tento virus, na který dosud neexistuje žádný lék ani vakcína, představuje závažný globální problém. "Prudká šíření viru nipah se dosud omezovala na jižní a jihovýchodní Asii, ale virus má vážný epidemický potenciál, protože kaloni, kteří virus přenášejí, se vyskytují napříč tropy a subtropy, v nichž žijí více než dvě miliardy lidí," upozornil Hatchett.
Nipah může způsobit zánět mozku. Nemocní trpí zpravidla vysokými horečkami, bolestmi hlavy, dýchacími obtížemi, zvracením a křečemi. Následně se dostavuje dezorientace a malátnost a v řadě případů kóma a smrt.
Méně lesů, více epidemií
Rychlost, s jakou se rozšířil virus nipah, přiměla vědce zaměřit se na méně zřejmé negativní dopady odlesňování. Zvířata v lese mají vybudovanou imunitu proti určitým virům, jenže jakmile se přesunou, nemoc se dostane i mezi lidi.
Kromě viru nipah se to týká i krvácivé horečky Lassa, lymské boreliózy nebo infekcí, které způsobují malárii.
A také viru lamma, na který od začátku letošního roku zemřelo v africké Libérii už 21 lidí. Tedy třetina nemocných, píše místní deník Liberian Observer. Virus se rozšířil tak, že nakažené myši, které běžně žijí v lesích, se kvůli ztrátě přirozeného prostředí přesunuly blíže k plantážím a lidským obydlím.
Další velká epidemie nějaké nemoci, která by mohla zasáhnout i několik kontinentů, by podle odborníků mohla pocházet právě z oblastí, kde k dochází výraznému odlesňování. "Je to hra s čísly: čím víc odstraňujeme lesy, tím pravděpodobnější je, že vypuknou epidemie nakažlivých nemocí," řekl pro National Geographic americký výzkumník Andy MacDonald, který se zaměřuje na zvířaty přenosné nemoci.
Dokazuje to i množství lidí v Brazílii, kteří se nakazili malárií. V 50. letech minulého století jich bylo 50 tisíc, na přelomu milénia jejich počet stoupl na 600 tisíc. Právě v této době Brazilci ve velkém vypalovali amazonský prales kvůli zemědělské půdě.
"Kompletně měníme strukturu lesa," říká Carlos Zambrana-Torrelio, který zkoumá šíření nakažlivých nemocí.
Když se kácení nevyplatí
Odborníci, včetně těch sdružených v CEPI, se proto snaží přimět vlády, aby odlesňování zastavily. Ukazují politikům například výdaje na péči o nemocné a peníze vynaložené na prevenci. V některých oblastech, včetně Malajsie, přitom tyto částky převyšují příjem z vykáceného lesa.
"Pokud dokážeme ochránit životní prostředí, tak pravděpodobně dokážeme ochránit i zdraví," doufá MacDonald.
