Caracas - Akutní nedostatek jídla, který trápí obyvatele Venezuely, se stal dalším politickým nástrojem prohlubujícím vyostřenou krizi mezi vládou prezidenta Nicoláse Madura a opozicí ovládaným parlamentem.
Vláda podle dostupných zpráv přivezla na 115 000 tun základních potravin, které hodlá - prostřednictvím obecních rad - distribuovat přímo do domácností.
Dumpster diving isn’t new in #Venezuela, but has increased as people grow desperate for food https://t.co/BULI6XzJYV pic.twitter.com/IkRDqmC7ag
— The Associated Press (@AP) June 8, 2016
Ministerstvo pro výživu plánuje tímto způsobem dodávat až 70 procent veškerých dostupných potravin v zemi.
K lidem se tak skrze vládní program dostanou nedostatkové suroviny, jako je například rýže, cukr, fazole či těstoviny, olej a mouka.
Jídlo třikrát denně?
Nedostatek potravin v kolabující zemi došel už tak daleko, že se lidé nezdráhají prohledávat kontejnery s odpadky.
V mnoha evropských zemích módní způsob, jak bojovat proti plýtvání potravin obchodními řetězci, se tak dostal i do venezuelské metropole Caracasu. S tím rozdílem, že pro mnoho lidí je nutností.
Jídla je tak málo a je tak drahé, že úlevu přináší i právě začínající sezona manga, jehož plody v tamním podnebí volně rostou na stromech i v hlavním městě.
Ovocné svačinky nahrazují pravidelné stolování. Z nedávného průzkumu společnosti Venebarometro vyplynulo, že jen málokdo si může dovolit jídlo třikrát denně.
Opoziční politici varují, že si vláda vyhladovělé obyvatelstvo monopolem na dodávky jídla jednoduše kupuje.
Využívání hladového obyvatelstva
"Vláda se snaží vybudovat absolutní monopol na distribuci potravin," prohlásil minulý týden generální tajemník opoziční koalice MUD Jesus Torrealba. Systém je podle něj zpolitizovaný. "Vláda jím vydírá lid skrze žaludek," cituje ho britská BBC.
Na pozadí hospodářského bankrotu se země blíží k vyvrcholení politické krize. Opozice, která poprvé od roku 1999 ovládá většinu parlamentu, postupuje k převzetí moci a odvolání socialistického prezidenta Nicoláse Madura.
Ten ale lidové protesty a nepokoje označuje za "ekonomickou válku", kterou vyvolali právě jeho nepřátelé z řad opozice. Nejen je, ale fakticky celý soukromý sektor (který označuje za obchodní elitu) obviňuje, že potraviny hromadí, aby je mohli prodávat na černém trhu.
Proto se rozhodl dodávat jídlo obyvatelům skrze takzvané Místní dodavatelské a výrobní výbory, kterých za tímto účelem v celé zemi vzniklo 15 900.
Čas na účinnou akci, která by mohla vést ke změně politického systému, ale rychle utíká, jak píše španělský El País. Opozice sice nasbírala více než šestinásobek podpisů potřebných k vyhlášení odvolacího referenda, Národní volební rada si ale dává na čas s ověřováním správných postupů.
Referendum se přitom musí konat nejpozději v první polovině ledna 2017. Poté už by Nicolás Maduro svůj mandát mohl dokončit a nové volby by se konaly až v řádném termínu, tedy v roce 2018.
Nad způsobem, jak nejúčinněji odstavit Madura od moci, navíc nepanuje mezi jednotlivými opozičními vůdci shoda. Na rozdíl od neúspěšného prezidentského kandidáta Henriqua Caprilese chce hlavní představitel Národního shromáždění Henry Ramos Allup nejprve vyjednávat o propuštění politických vězňů a referendum posunout.