Jeden z preparátů vzniká i nedaleko českých hranic v německých Drážďanech. Čirou tekutinu, která vydrží v ledničce při čtyřech stupních Celsia až tři roky, tu testuje tým biotechnologické firmy Riboxx Pharmaceuticals pod vedením Jacquese Rohayema.
Kromě dlouhé životnosti a odolnosti má nosní očkování několik výhod. Jelikož jsou to právě dýchací cesty, kudy se koronavirus do lidského těla nejčastěji dostává, mělo by podle expertů takové "umístění" očkování omezit nejen propuknutí nemoci, ale i přenos nákazy mezi infikovanými lidmi. Tomu podle posledních dat brání i vakcíny klasické, nosní sprej se ale mnohem jednodušeji podává. Pomoct by to mohlo v boji s pandemií v méně rozvinutých oblastech světa.
A nejen tam, pokud jde o lidi, kteří se jehel bojí. Ukázalo se to už u očkování proti chřipce, které v této formě také existuje. "Existuje řada lidí, pro které je to lákavější," míní Sandy Douglasová, která vede výzkum další nosní vakcíny na anglické Oxfordské univerzitě.
Testovat ji na 30 mladých dospělých začali tento týden. Prověřují látku vzniklou ve spolupráci se švédsko-britskou společností AstraZeneca. V podobě injekce do svalu se používá i v České republice. Pokud se sprej osvědčí, rozšíří se klinické testy na větší počet dobrovolníků.
V Drážďanech mezitím shánějí finance na to, aby sprej, který už experimentálně potvrdili jako účinný, mohli vyrobit v několika tisících dávek. A také aby začali s klinickým testováním. "Prvním pacientům by mohl pomoci už za rok nebo rok a půl," věří výzkumník Rohayem.
Vakcína i pro děti
Už v listopadu nebo prosinci chtějí mít vlastní látku připravenou k nasazení experti z University of Lancaster. S klinickými testy také zatím nezačali, dobrovolníky budou muset navíc shánět jinde než v domovské Británii: tam už bude příliš mnoho lidí proočkovaných.
Zaměřují se i na to, aby byl sprej použitelný u dětí. "I když víme, že nejsou touto chorobou zasaženy tak vážně, covid-19 přenášejí," vysvětluje virolog Muhammad Munir. "Pokud chceme tuto pandemii úplně potlačit, budeme nakonec muset očkovat i je," dodává.
Také v tomto případě vědci spoléhají na dobré zkušenosti s chřipkovou vakcínou ve spreji. Ta nová, covidová, se vyrábí obdobně: dozrává ve slepičím vajíčku. V jednom se "urodí" několik dávek.
Jehlu? Raději pilulku
Velké farmaceutické firmy jsou zatím spíš skeptické a o očkování nosem nejeví zájem, upozorňuje americký deník Wall Street Journal. Injekční stříkačky a jehly, vynález z 19. století, jsou totiž levné a dobře dostupné. Zásadní otázkou proto je, jak se virus SARS-CoV-2 bude v budoucnu vyvíjet a jestli bude potřeba očkovat miliardy lidí na planetě ještě několik let.
Podle dva roky staré studie trpí fobií z jehel až 50 procent dětí a až třetina mladých lidí. Konkrétně chřipkové vakcíně se kvůli tomu vyhýbá 16 procent dospělých a skoro 30 procent zaměstnanců nemocnic.
Sprejové vakcíny mezitím vyvíjejí i vědci z ústavu Nikolaje Gamaleji v Moskvě, finští odborníci, Američané, Číňané i Indové. Z technologického pohledu se jedná o látky podobné té od firmy AstraZeneca: jako nosič genetické informace o viru používají jiný oslabený virus. A právě to by mohl být podle některých problém.
"Musíme být hodně opatrní. U 0,1 až 0,5 procenta lidí může dojít k nějaké negativní reakci," míní například imunolog Zdeněk Hel z University of Alabama. Oslabený živý virus v nose a v dýchacích cestách považuje za potenciálně rizikový třeba pro lidi s oslabenou imunitou.
Sprej do nosu ale není jedinou vyvíjenou metodou aplikace očkování. Další je třeba náplast s mikrojehličkami, které by vzbudily imunitní reakci v buňkách poškozené vrstvy pokožky, nebo miniaturní implantáty z cukru, které by se po bezbolestném zavedení pod kůži vstřebaly spolu s očkovací substancí. Variantou je i obyčejná pilulka, rozpuštěná pod jazykem.
