Příznaky horečky dengue, které se jinak také říká horečka lámající kosti, se výrazně liší. Někdo nepociťuje žádné obtíže, další se cítí jako při chřipce, jiní nakažení trpí nesnesitelnými bolestmi ve svalech a kostech. Nejzávažnější forma onemocnění vede ročně ke smrti až 25 tisíc lidí, uvádí britská stanice BBC. Častými oběťmi jsou podvyživené děti.
Přestože horečka dengue nezabije ročně tolik lidí jako například malárie, počet nakažených postupně roste. Zatímco v roce 1970 se virus vyskytoval pouze v sedmi zemích světa, nyní se rozšířil do více než stovky států, většinou v oblastech tropů a subtropů.
Dengue has killed at least 40 people in Bangladesh. It is the country's worst outbreak of the disease ever, with over 40,000 people infected since January.
— AJ+ (@ajplus) August 13, 2019
The WHO says dengue has gone up globally in recent years, with 50% of the world at risk. pic.twitter.com/wyktjUtzsI
K nákaze stačí jen poštípání komárem. Místní se proto snaží používat insekticidy, které ale kromě komárů zabíjí i jiný hmyz, případně se chrání moskytiérami.
"Jak ale lidé i zdravotníci vědí, nepomáhá to," řekl americkému rádiu NPR profesor Cameron Simmons, který sám horečku dengue v minulosti měl. "Je to zoufalý zážitek. Nechtěl bych ho opakovat a nikomu jinému bych ho nepřál," pokračuje.
Proto Simmons s týmem z neziskové organizace World Mosquito Programme pracuje na způsobu, jak nemoc vymýtit. Výsledky výzkumu představil ve čtvrtek na každoroční konferenci Americké asociace pro tropickou medicínu a hygienu.
Nakažení komáři, kteří už nemoc nešíří
Vědci se místo vývoje léku zaměřili přímo na komáry, kteří na sebe virus dengue přenesou z krve nakaženého člověka a šíří ho zas dál s každým dalším štípnutím. Vědci proto zkusili "nakazit" komáří vajíčka bakterií wolbachia, kterou v sobě má až polovina hmyzu a jež je pro lidi neškodná.
Vědci použili mikroskopickou jehlu a do komářích vajíček dostali bakterie získané z octomilek, které pak zabraly živiny, jež by jinak spotřeboval virus. Ten se následně nemohl vyvíjet a komáři se stali neškodnými.
Jenže nejen to. Komáří samičky nakažené bakterií ji pak přenesly také na nově nakladená vajíčka a imunitu proti dengue získali i jejich potomci. To by v budoucnu výrazně snížilo náklady.
"Absolutní úspěch v našem oboru," komentoval výzkum biolog Brian Lovett z americké Marylandské univerzity pro agenturu AP. Profesor Steven Sinkin ze skotské Univerzity v Glasgow zase upozorňuje, že výzkum není nijak kontroverzní, protože nejde o úpravu genů. "Není to nakažlivé pro lidi a je to naprosto bezpečné," uvedl pro BBC.
Více štípanců od komárů
Svůj výzkum už vědci otestovali v praxi, když v roce 2011 vypustili upravené komáry do severní oblasti australského Queenslandu. V současnosti je na místě téměř nulová nákaza virem dengue.
Pokles v šíření nemoci zaznamenali i v dalších oblastech, kam komáry vypustili - v indonéském městě Yogyakarta se nakazilo až o 76 procent méně lidí než v okolních regionech. Podobné výsledky hlásí i vietnamské město Nha Trang. Některé oblasti díky tomu mohly přestat používat i insekticidy.
Vědci z města poblíž brazilského Rio de Janeira navíc zjistili, že se projekt nemusí zastavit na horečce dengue. Zaznamenali vliv i na přenos dalších nemocí, jako je virus zika, chikungunya nebo žlutá zimnice.
Jediná stížnost, kterou Simmonsův tým dostal, byla, že lidé jsou víc pokousaní od komárů.
Virus úplně nezmizí
Simmons nicméně upozorňuje, že absolutní vymýcení viru dengue je v době, kdy lidé cestují mezi různými oblastmi, téměř nemožné. "Pokud kolem města vybudujete vodní příkop a zakážete lidem chodit dovnitř, tak dengue ve městě eliminujete," řekl pro BBC.
Skeptičtí zůstávají i jiní vědci. Nejvíce obav vzbuzuje možnost, že se bakterie po delší době přestanou přenášet z matky na vajíčka, zvláště v oblastech, kde je virus daleko víc rozšířen než ve zmíněné Austrálii. "Výsledky jsou velmi vzrušující, došlo k velkému omezení onemocnění, ale jsou tu věci, o kterých musíme vědět víc. Hlavně o oblastech, kde k takovému poklesu nakažených nedošlo," řekla agentuře AP profesorka Elizabeth McGrawová z Pensylvánské státní univerzity v USA.
"Úpravy" komárů za účelem vymýcení viru dengue provádějí i jiné vědecké týmy. Jeden z nich například zkouší nakazit komáří samce tak, aby nebyli schopni účinné reprodukce. V dalším výzkumu samce ozařují radiací, aby byli neplodní, a existují i úpravy genů samců, které způsobují, že komáří potomci jsou velmi slabí a nedožijí se dospělosti.
