Kyjev (Od našeho zpravodaje) - Nedaleko budovy ukrajinského parlamentu sídlí v kyjevském činžovním domě se schody do podzemí lidé, kteří ve válce na Donbasu sledují nepřítele. Respektive jeho média a obraz, jaký o Ukrajině vytváří.
Analytici z Ukrajinského krizového mediálního centra monitorují hlavní ruské televize, weby a sociální sítě a vyhodnocují, jaké informace ruská veřejnost dostává o válce na Ukrajině. "Často dostáváme dotazy, jak můžeme dělat takovou práci a nezešílet z toho. Připouštím, že je to někdy psychicky náročné," popisuje Oleksandra Cechanovská, která ruské zpravodajství sleduje a vyhodnocuje.
Ruské televize od počátku války na Donbase v roce 2014 líčí Ukrajinu a její představitele jako panoptikum hrůz. Jako válečné štváče a zločince, kteří nenávidí Rusko a všechny, kteří mluví rusky.
Asi nejznámějším případem mediální manipulace je rozhovor s údajnou obyvatelkou východoukrajinského města Slavjansk, která v ruské televizi tvrdila, že viděla, jak ukrajinští vojáci ukřižovali malého chlapce. Výmysl měl na ruskou veřejnost velký dopad a mnozí mu uvěřili.
"Televize je v Rusku klíčová. Je základním zdrojem informací pro 57 procent Rusů, na sociální sítě připadá jen 11 procent. Podle průzkumu ruského centra Levada sleduje televizi pravidelně 90 procent obyvatel Ruska," vysvětluje Cechanovská.
K její práci patří i monitoring toho, jak ruské televize informují o ukrajinských politicích. "Bývalý prezident Petro Porošenko byl líčen jako zlo, zatímco o jeho soupeři v letošních prezidentských volbách Volodymyru Zelenském televize mluvily neutrálně. Ale poté, co Zelenskyj vyhrál, přibývá na jeho adresu negativních komentářů. Také je terčem vtipů a zesměšňování," uvádí ukrajinská analytička.
Podívejte se, jak ruské televize vysílají o Ukrajině
Zelenskyj chce jednat s Ruskem o okupovaném Donbasu, ale trvá na tom, že území pod kontrolou separatistů se Ukrajina nevzdá.
Propaganda na sítích
Několik televizních kanálů vysílajících na Ukrajině patří proruskému byznysmenovi a politikovi Viktoru Medvedčukovi. Příteli ruského prezidenta Vladimira Putina, který podporuje a financuje politickou stranu Opoziční platforma. Ta prosazuje orientaci Ukrajiny na Rusko a odmítá směřování země k Evropské unii a NATO.
Právě záběry a komentáře z Medvedčukových televizí používají často ve svých reportážích ruská média. Tomu ukrajinské úřady nebrání. "Ukrajina je demokratická země, v níž jsou tolerovány jak nacionalistické názory, tak proruské," říká pro Aktuálně.cz Bohdan Jeremenko, poslanec za stranu Služebník lidu, která podporuje prezidenta Zelenského.
Vliv ruských sociálních sítí se ale Ukrajina před časem pokusila omezit. "Ukrajinští poskytovatelé internetu nesmějí nabízet ruské sociální sítě, jako jsou VKontakte a Odnoklassniki nebo vyhledávač Jandex. Hemží se to na nich protiukrajinskou propagandou. Například že Ukrajina je země bez vlastního jazyka nebo že je to naprosto neúspěšná země na pokraji kolapsu," popisuje pro Aktuálně.cz Maksym Pančenko z organizace Internews, která se zabývá sociálními sítěmi.
Podle něj ale lze ukrajinské poskytovatele obejít. Ten, kdo na Ukrajině chce, má třeba k síti VKontakte, obdobě Facebooku, přístup. Ale používá ji méně Ukrajinců než před válkou.
Vrať se živý
Nedaleko sídla Ukrajinského krizového mediální centra má kancelář jiná organizace, jejíž činnost také souvisí s válkou. Její šéf Vitalij Dainega, původní profesí IT inženýr, je na Ukrajině známou osobností. Má dva miliony sledujících na Facebooku a uvádí svůj televizní pořad.
Organizaci Vrať se živý založil s jedním kamarádem po začátku války na Donbase v roce 2014. Sháněli pro ukrajinské vojáky a dobrovolníky na frontě neprůstřelné vesty. Dávali dohromady peníze a nakupovali další vojenské vybavení, například přístroje na noční vidění.
"Když si uvědomíte, že ve vaší zemi je válka, první reakcí je šok - z toho, že se tohle děje u vás doma. Když se vzpamatujete, rozhodnete se, že musíte něco udělat, i když ne každý je schopen zvednout zbraň a prostě jít bojovat," říká Dainega o začátcích své organizace a ukazuje přístroje na noční vidění, jejichž novou zásilku právě dostal.
"Stojí přes dva tisíce dolarů (přes 46 tisíc korun) a každý má přesné identifikační číslo. Proto ho nelze normálně prodat nebo koupit," vysvětluje. Ve vitríně na chodbě před kanceláří je výstava věcí z bojiště na Donbase. Vedle nábojnic nebo granátů například rozstřílený iPad nebo krabička cigaret a zapalovač se znakem a nápisem Novorusko. K němu se původně hlásili bojovníci separatistů a ruští vojáci, kteří obsadili části východní Ukrajiny, kde dnes pod ochranou Ruska existují takzvané lidové republiky. Doněcká a Luhanská.
Dnes se Dainega snaží pomáhat i veteránům, kteří po bojích na Donbasu odešli do civilu. "Pomáháme jim sehnat zaměstnání nebo rozjet vlastní byznys," uvádí aktivista.
Válka na východní Ukrajině trvá od roku 2014, kdy neoznačení vojáci začali obsazovat první ukrajinská města. Schůzka Zelenského a Putina v polovině listopadu by mohla po více než pěti letech střelbu úplně zastavit. Obě strany začaly naplňovat nedávnou dohodu o stahování zbraní a vojáků z frontové linie. V úterý se tak stalo u města Zolote, kde se odehrávaly těžké boje a skončily rozdělením města: ukrajinská armáda kontroluje jen jeho část.
