Miny, rozstřílené domy, ale nový most. Reportáž z bojové linie v Donbasu

Martin Novák Martin Novák
Aktualizováno 21. 10. 2019 9:38
Východoukrajinskému městečku Stanycja Luhanska se přezdívalo Stalingrad. Leží nedaleko ruské hranice a procházela jím frontová linie mezi ukrajinskou armádou na straně jedné a separatisty a ruskými vojáky podporovanými Moskvou na straně druhé. Za malý Stalingrad pak vojáci označovali kontrolní stanoviště Makarove, které měsíce trpělo pod palbou ze strany separatistů i ruských vojáků.
Miny leží všude v okolí Stanycje Luhanske. Odehrávaly se tam jedny z nejtvrdších bojů války na Donbase.
Miny leží všude v okolí Stanycje Luhanske. Odehrávaly se tam jedny z nejtvrdších bojů války na Donbase. | Foto: Martin Novák

Jsou tu sežehnuté a rozlámané stromy, rozstřílené domy bez střechy, střílny, ostnaté dráty, vyhořelá benzinová čerpací stanice.

Dějiště těžkých bojů, apokalyptická válečná zóna. Z padesáti tisíc obyvatel jich v městečku Stanycja Luhanska zůstala jen polovina, žít zde alespoň trochu normálním životem bylo obtížné.

Pozůstatky malého Stalingradu: Střílna na kontrolním stanovišti Makarove.
Pozůstatky malého Stalingradu: Střílna na kontrolním stanovišti Makarove. | Foto: Martin Novák

Na konci města za nyní přerušenou a zničenou železniční tratí stával most, kterým denně jezdily tisíce lidí do Luhansku do práce. Separatisté jej vyhodili do povětří. Naplnili nákladní vůz výbušninami a na dálku ho odpálili.

Klid zbraní umožnil ukrajinským dělníkům most po pěti letech opravit. Hotový bude v listopadu, zbývá dokončit jen kousek před kontrolním místem separatistů, kde začíná jimi vyhlášená tzv. Luhanská lidová republika.

Zatím dokončenou část mostu lemují ukrajinské vlajky, z amplionu hraje ukrajinská hudba. Ty, kteří mají propustku a po mostě překračují hranici, převáží zadarmo ukrajinské autobusy. Na jednom konci stojí separatisté, na druhém ukrajinská pohraniční kontrola. Všude kolem mostu jsou tabulky s nápisem "Stop miny" v ruštině a ukrajinštině. Všechny domy v okolí jsou vybombardované a opuštěné.

Konec mostu. Tady začíná území separatistů, samozvaná LUhanská lidová republika.
Konec mostu. Tady začíná území separatistů, samozvaná LUhanská lidová republika. | Foto: Martin Novák

Na ukrajinské straně hranice se shromažďují lidé, kteří se z nějakého důvodu vracejí na území pod kontrolou separatistů nebo z něj odjíždějí. Mezi nimi je mnoho důchodců. Jezdí si pro penze do měst, která se nacházejí pod ukrajinskou kontrolou. Mohou si je vybírat kartou z bankomatu, jenže v oblastech, kde vládnou separatisté, už nefungují ukrajinské banky.

"Byla jsem navštívit dceru v Německu, kde žije. Já jsem zůstala v Luhansku. Doufám, že bude konečně klid a že se vyjedná mír. V Luhansku je teď málo práce a když máte nějaký právní problém, je to obtížné. člověk se musí spolehát hlavně sám na sebe, Ale žije se tam zhruba stejně jako na druhé straně," říká žena, která přes most táhne kufr na kolečkách, se kterým přijela z kyjevského letiště.

Lidé nastupují do autobusu, který je převeze přes most na území pod kontrolou separatistů.
Lidé nastupují do autobusu, který je převeze přes most na území pod kontrolou separatistů. | Foto: Martin Novák

Most denně přejdou tisíce lidí

Denně most přejde přibližně 14 tisíc lidí. Sedm tam, sedm zpět. Sergej Diděnko působí na mostě jako příslušník místní lékařské služby. V buňce má ošetřovnu, kde se svým týmem pomáhá lidem, kteří mají zdravotní problémy nebo potřebují léky.

"Pracoval jsem roky na záchrance v Luhansku, ale po začátku války v roce 2014 už to nebylo možné. Nakonec jsem práci v oboru sehnal tady na mostě. Náročné je to pro nás hlavně v létě, kdy ve frontách a při čekání někteří lidé kolabují," říká Sergej.

Sergej Diděnko na mostě.
Sergej Diděnko na mostě. | Foto: Martin Novák

Mladá pohraničnice na ukrajinské straně mostu říká, že už dva roky se až na výjimky nestřílí. To umožnilo obnovu mostu. "Žádné přímé kontakty s druhou stranou ale nemáme. S okupanty nevyjednáváme," říká žena z pohraniční služby rozhodně.

Mezi Kyjevem a Moskvou se odehrávají rozhovory o stažení vojenských sil z frontové linie. Cílem je trvalý klid zbraní a následně i možnost dohody o vyřešení konfliktu.

Ukrajinské stanovisko je ale jasné: nepřistoupí na nic, co by znamenalo trvalou ztrátu území. Nový ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj mluví o možnosti poskytnout územím kontrolovaným separatisty autonomii a uspořádání voleb, které by se řídily ukrajinskými zákony.

Tím však popudil ty Ukrajince, kteří odmítají ústupky a tvrdí, že takzvané lidové republiky - Luhanskou a Doněckou - ovládá Rusko a bojovali za ně ruští vojáci.

Most za městem Stanycja Luhanska vede "zónou duchů."
Most za městem Stanycja Luhanska vede "zónou duchů." | Foto: Martin Novák

Problémem zůstávají miny

Mrtvých a raněných na frontové linii ubývá. Stanycja Luhanska je názornou ukázkou toho, jak se frontové linie zklidnily. Ukrajinský konflikt takzvaně zamrzl. Střílí se spíše výjimečně, ale nic se tím nemění. Válka si přes třináct tisíc životů. Více než dva tisíce lidí zabily nebo zranily miny, které zůstávají velkým problémem.

Tým organizace nazvané Hallo Trust Ukraine, kterému finančně pomáhá kromě jiných zemí i Česká republika, miny likviduje. Ale jen v oblastech, kde je to díky nižší intenzitě bojů a ostřelování možné.

"I přes to, že se už tolik nebojuje, evidujeme každý měsíc zhruba pět až deset případů, kdy lidé šlápnou na minu. Naší práci ztěžuje fakt, že nemáme k dispozici přesné mapy zaminování," říká členka týmu Maryna Lantuchová z Kramatorsku nedaleko Doněcka.

Členky a členové odminovávacího týmu Hallo Trust Ukraine postupují jen o několik desítek metrů denně.
Členky a členové odminovávacího týmu Hallo Trust Ukraine postupují jen o několik desítek metrů denně. | Foto: Martin Novák

Šéfem této skupiny je i Dmytro Herasymjuk. Bývalý policista z Doněcku, který v roce 2014 uprchl před separatisty. Odminovávání se stalo jeho novou prací. "Měli jsme tu i případ, kdy si lidé vyrazili na houby a skončili s těžkými zraněními. V lese šlápli na výbušné zařízení," vypráví Herasymjuk.

Hledání min je pomalá a vyčerpávající práce. Členové týmu po kolenou prohledávají terén, opatrně odhrabávají listí nebo sekají trávu nůžkami. V ochranných oblecích a s helmami na hlavách takto postoupí za den zhruba o dvacet metrů. Nejhorší roky války má východ Ukrajiny možná za sebou, ale její následky teprve začíná odstraňovat.

Mapa, znázorňující území pod kontrolou separatistů a ruských vojáků na východě Ukrajiny.
Mapa, znázorňující území pod kontrolou separatistů a ruských vojáků na východě Ukrajiny. | Foto: Aktuálně.cz
 

Právě se děje

před 56 minutami

Litevský prezident dal milost dvojici ruských špionů

Litevský prezident Gitanas Nauséda dal milost dvojici ruských občanů, kteří byli v Litvě předloni odsouzeni za špionáž. Podle agentury AFP informoval prezidentský úřad. Nauséda tak otevřel cestu k možné výměně špionů s Moskvou.

Litevská média s odvoláním na nejmenované zdroje informovala, že Rusové Nikolaj Filipčenko a Sergej Mojsejenko by mohli být vyměněni za Aristidise Tamošaitise a Jevgenije Mataitise.

Filipčenko si v litevském vězení odpykává desetiletý trest za pokusy zverbovat pracovníky litevské rozvědky k instalování odposlechu v rezidenci bývalé prezidentky Dalie Grybauskaitéové a Mojsejenko trest v délce deseti a půl roku za to, že dodával Rusku informace o činnosti litevské armády.

před 1 hodinou

Kvůli silnému větru nejezdí od rána kabinová lanovka na Ještěd

Kvůli silnému větru nejezdí od rána kabinová lanovka na Ještěd v Liberci. Vítr na horní stanici dosahuje 90 kilometrů v hodině, přípustných je přitom 58 km/h, pak už je provoz nebezpečný. Podle prognóz počasí zřejmě nebude možné kvůli větru jezdit po celý den, řekl přednosta lanovky Vladimír Štěpán.

Kabinová lanovka na Ještěd je oblíbenou turistickou atrakcí, v provozu je přes 85 let. V minulosti stávala kvůli větru zhruba dvakrát až třikrát za rok. V posledních letech ale větrných dnů přibývá.

Silný vítr fouká v pátek také v Jizerských horách a Krkonoších, další problémy ale hlášeny nejsou. Meteorologové vydali na dnešek výstrahu, vítr může na horách dosáhnout v nárazech 70 až 90 kilometrů v hodině.

Další zprávy