Ukrajinci měli před rokem za sebou úspěšné podzimní ofenzivy, ve kterých v září a listopadu vyhnali okupanty z velkých částí Charkovské a Chersonské oblasti. Nabírali síly a techniku do očekávaného útoku, jehož cílem bylo postupně získat zpět zbylá okupovaná území, včetně Krymu.
Velká ukrajinská ofenziva, která začala v červnu, výrazné výsledky nepřinesla. Nevídaná hustota ruských min, nadále velký počet ruských vojáků a absence ukrajinské převahy ve vzduchu způsobily, že frontové linie v podstatě zamrzly. A v posledních dvou měsících to byli naopak Rusové, kdo přebral strategickou iniciativu a útočí na několika místech. Na konci roku se zmocnili malého města Marjinka, úplně zničeného ostřelováním.
Potvrdila se slova, která reportérům Aktuálně.cz na konci dubna řekl v Chersonu ukrajinský voják, když ukazoval směrem přes Dněpr k ruským pozicím: "Bude to velmi těžké, je jich strašně moc."
Na konci roku ale zaznamenali Ukrajinci dva úspěchy, které jim přece jen daly důvody k optimismu. Sestřelili několik ruských letadel a zničili ruskou výsadkovou loď Novočerkask v Černém moři.
Letošek zřejmě bude rokem takzvané opotřebovávací války. Poradce ukrajinského prezidenta Michajlo Podoljak na začátku prosince oznámil, že ukrajinská armáda přešla na některých úsecích fronty k "obranným operacím".
"Kyjev se teď zjevně soustředí hlavně na to, aby Rusové nepostoupili dál. Západní diplomaté a vojenští analytici předpokládají, že ukrajinský arzenál se musí doplnit a Ukrajinci možná nepovedou žádnou další velkou ofenzivu dříve než v roce 2025," píše ve svém textu americký deník Wall Street Journal.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že v roce 2024 Ukrajina vyrobí milion dronů a mobilizuje dalších půl milionu vojáků.
"Problém je, že teď posíláme vojáky bojovat bez delšího výcviku. Dříve trénovali několik měsíců, teď jdou na frontu i lidé s málo zkušenostmi. A ne každý se cítí na to, být vojákem ve válce, někteří muži se snaží uniknout povolávacímu rozkazu nebo se skrývají," řekl Aktuálně.cz Mykola Siruk, místopředseda expertní rady v kyjevském Středisku armádního výzkumu, které se zabývá přezbrojováním ukrajinských vojsk.
Podle něj rozhodne o úspěchu ve válce hlavně dělostřelectvo. "Potřebujeme především dělostřelecké granáty ráží 152 milimetrů a 155 milimetrů. Nemáme jich dost a to omezuje naše možnosti na frontě. Z Evropy jsme dostali 300 tisíc kusů munice ze slibovaného milionu, ale snad dorazí další na začátku roku," dodal Siruk.
Obrovské ztráty
Kreml dává najevo, že počítá ještě s dlouhou válkou. Přešel na víceméně válečnou ekonomiku a tento rok přesáhnou výdaje na armádu a zbrojení šest procent HDP. Rusové například zintenzivnili vlastní výrobu dronů, protože dodávky íránských strojů Šáhid už jim nestačí.
Ztráty ruské armády na bojišti jsou obrovské, americké zpravodajské služby je v prosinci odhadly na 315 tisíc zabitých či zraněných vojáků.
Ale režim prezidenta Vladimira Putina si je může dovolit. Nemusí čelit žádné domácí opozici ani protestům. Ekonomiku drží nadále export ropy a zemního plynu, který Rusové po evropských sankcích přesměrovali do Asie. Pokud vydrží současné světové ceny ropy (kolem sedmdesáti dolarů za barel), nečeká letos Rusko dramatický hospodářský pokles.
Putin na nedávné tiskové konferenci, kterou přenáší ruská televize, sršel optimismem: "Na Ukrajině bojuje 617 tisíc ruských vojáků a jejich postavení se na všech úsecích fronty zlepšuje."
Americké volby a válka na Ukrajině
Ukrajina bude potřebovat nadále evropskou a americkou finanční i vojenskou pomoc. Obojí ale může být problém. Evropské zbrojovky nestíhají válečné tempo - loni členské země EU dodaly Ukrajině půl milionu dělostřeleckých granátů, což je polovina ze slíbeného milionu. Američtí republikánští senátoři zablokovali další balík pomoci, který navrhl prezident Joe Biden.
A ještě hůře může být po listopadových prezidentských volbách v USA. Favorit Donald Trump tvrdí, že jeho podpora Ukrajině bude mnohem menší než Bidenova, a slibuje, že válku je schopen ukončit jednáním. Zatím to nevypadá, že by ho mohl v republikánských primárkách porazit někdo, kdo chce nadále stát pevně za Ukrajinou, například bývalá americká velvyslankyně při OSN Nikky Haleyová.
Podle posledních průzkumů by bývalý prezident Trump Bidena těsně porazil jak celkově, tak v klíčových státech, jako jsou například Michigan, Georgia nebo Pensylvánie. Mnoho Američanů není spokojeno se stavem ekonomiky a dává to za vinu Bidenovi.
Ani šetření týkající se podpory Ukrajiny mezi Američany nevyznívají pro Kyjev příznivě. Agentura Michigan Ross a deník Financial Times zjistily v polovině prosince, že podle 48 procent Američanů poskytují Spojené státy Ukrajině příliš mnoho vojenské a finanční pomoci. Sedmadvacet procent se domnívá, že výše pomoci je správná a jen desetina dotázaných by ji chtěla navýšit.
