V této souvislosti Šír z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy zdůrazňuje, že dočasné převzetí prezidentských pravomocí ani není v ruské ústavě dopodrobna upraveno a je otázka, jak by se nastalá situace případně řešila v praxi.

"Dlouho se západním tiskem propírá, jestli Putin půjde na plánovaný zákrok nebo ne a kdo by pro takový případ byl pověřen řízením státu," uvádí Šír, který se specializuje na postsovětský prostor. "Tady se spekuluje o osobách, které mohou mít na Putina silný vliv a nacházejí se v nejužším kruhu vedení," dodává.

V tomto případě se podle něj nehovoří o ruském premiérovi Michailu Mišustinovi, který by měl na základě ústavy pravomoci funkce hlavy státu převzít, ale o Nikolaji Patruševovi, generálním tajemníkovi Bezpečnostní rady Ruské federace. "A ten rozhodně nevyniká láskou vůči Západu ani Ukrajině," komentuje Šír.

Z hlediska dalšího vývoje je podle politologa nutné vzít v potaz i případné stupňování války ze strany Ruské federace. "A to horizontální eskalaci čili rozšiřování konfliktu do dalších zemí nebo i vertikální v podobě použití zbraní hromadného ničení, s čímž má putinský režim zkušenosti," podotýká Šír. "To nás nutí být ostražití a i tato rizika se snažit nejenom zvažovat, ale zejména v konečném důsledku zvládnout," dodává.

Podívejte se na video v úvodu článku, kde Šír také zmiňuje, zda by v Rusku mohlo dojít k palácovému nebo lidovému převratu, či jak tamní obyvatele nadále ovlivní západní sankce.