Úřady vyzvaly obyvatele Avdijivky, aby se evakuovali. Městu hrozí obklíčení
Shrnutí nejdůležitějších zpráv:
- Čínský prezident Si Ťin-pching se v Kremlu sešel na neformální schůzce s Vladimirem Putinem. Návštěva podle agentury AP posílá silný vzkaz západním vůdcům, že jejich úsilí o izolaci Ruska kvůli válce proti Ukrajině neuspělo.
- Šéf ruské žoldnéřské Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin v otevřeném dopise varoval ministerstvo obrany v Moskvě, že ukrajinská armáda plánuje protiofenzivu s cílem odříznout jeho jednotky od zbytku ruských sil na východě Ukrajiny.
- O víkendu na Ukrajině padl český dobrovolník, který bojoval na ukrajinské straně. Na Donbase byl nedávno také vážně zraněn český dobrovolník, který pomáhá s ošetřováním vojáků na frontě.
Japonský premiér Fumio Kišida dnes přicestoval do Kyjeva na neohlášenou návštěvu, informovala s odvoláním na vládní zdroje agentura Kjódó. Ostatní zahraniční agentury napsaly, že je Kišida na cestě do ukrajinské metropole.V ukrajinské metropoli se setká s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, uvedlo japonské ministerstvo zahraničí.
Druhým dnem dnes pokračuje státní návštěva čínského prezidenta Si Ťin-pchinga v Moskvě. Po pondělní neformální schůzce se šéfem Kremlu Vladimirem Putinem se dvojice sejde znovu na oficiálním jednání, jemuž budou přítomny i delegace. Návštěvu Ruska zakončí čínský vůdce ve středu.
Krymský Džankoj hlásí exploze, podle ruské správy zafungovala protiletecká obrana. Ukrajina tvrdí, že byly zničeny přepravované ruské střely Kalibr.
Náměstkyně ministra obrany Hanna Maljarová oznámila, že vrchním velitelem ukrajinské obrany Bachmutu je brigádní generál Andrij Hnatov. Přímo ve městě pak má na starost obranu velitel 93. brigády plukovník Pavlo Palisa a velitel 3. brigády národní gardy plukovník Oleksandr Pivnenko.
"Díky odvaze a hrdinství tisíců našich vojáků, jakož i díky obratnému vedení našich generálů a důstojníků, obrana Bachmutu drží a možnosti ještě nejsou vyčerpány," citovala Maljarovou agentura Unian.
Část italské opozice tvrdě kritizuje výcvik ukrajinských vojáků nedaleko Říma. Podle informací tisku italská armáda cvičí několik desítek vojáků z Ukrajiny, kteří budou obsluhovat protivzdušný systém SAMP/T. Itálie podle opozice poskytováním čím dál rozvinutějších zbraní přispívá ke zvyšování intenzity konfliktu. Kritické hlasy však zaznívají také od představitelů vládní většiny.
Ukrajinské úřady vyzvaly obyvatele města Avdijivka k evakuaci. Opěrnému bodu ukrajinské obrany hrozí v důsledku postupu ruských vojsk obklíčení. "Místní úřady znovu doporučují místním obyvatelům, aby neriskovali své životy a životy svých příbuzných, a evakuovali se do bezpečnějších oblastí Ukrajiny," uvádí se v prohlášení ukrajinského ministerstva pro reintegraci okupovaných území.
Místopředseda ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv dnes v reakci na vydání zatykače na Putina pohrozil raketovým útokem na sídlo ICC v Haagu. "Všichni chodí pod Bohem a raketami. Lze si docela dobře představit bodově přesné použití hypersonického nosiče z ruské lodi v Severním moři na budovu haagského soudu," napsal dnes Medveděv na Telegramu.
Do projektu společných nákupů munice pro Ukrajinu se zapojilo 17 zemí EU včetně Česka, Německa a Francie, uvedla Evropská obranná agentura.
Norsko dodalo Ukrajině osm tanků Leopard 2 a čtyři podpůrná vozidla, napsala Ukrajinska pravda s odvoláním na norské ozbrojené síly. Dříve Polsko předalo 14 tanků. "Tanky jsou nyní na místě a výcvik posádek probíhá v Polsku pod záštitou Evropské unie," píše se v prohlášení na webu norských ozbrojených sil.
Čínský prezident Si Ťin-pching se dnes v Kremlu sešel na neformální schůzce se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Návštěva podle agentury AP posílá silný vzkaz západním vůdcům, že jejich úsilí o izolaci Ruska kvůli válce proti Ukrajině neuspělo. Cesta čínského vůdce také představuje povzbuzení Putina jen několik dní poté, co na něj Mezinárodní trestní soud vydal zatykač kvůli únosům ukrajinských dětí z okupovaných území.
Návštěva čínského prezidenta Si Ťin-pchinga v Moskvě naznačuje, že Peking necítí odpovědnost tlačit na Kreml v souvislosti se zvěrstvy páchanými na Ukrajině, řekl dnes americký ministr zahraničí Antony Blinken. Připomenul, že lídři Číny a Ruska se setkávají jen tři dny poté, co na ruského prezidenta Vladimira Putina vydal zatykač Mezinárodní trestní soud. Čína by podle něj měla jednat s Kyjevem a pobízet Moskvu, aby stáhla z Ukrajiny své jednotky.
Šéf ruské žoldnéřské Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin v otevřeném dopise varoval ministerstvo obrany v Moskvě, že ukrajinská armáda plánuje protiofenzivu s cílem odříznout jeho jednotky od zbytku ruských sil na východě Ukrajiny. Uvedl také, že asi 70 procent města Bachmut je nyní v rukou jeho bojovníků. Podobná prohlášení jednotlivých stran konfliktu není možné bezprostředně ověřit z nezávislých zdrojů.
Spojené státy dnes oznámily další balík vojenského vybavení pro Ukrajinu, tentokrát v hodnotě 350 milionů dolarů (skoro osm miliard korun). Podle šéfa americké diplomacie Antonyho Blinkena zahrnuje munici do raketometů HIMARS či do houfnic a další vybavení. O oznámení informovala agentura Reuters.
Bývalý šéf ukrajinské tajné služby SBU v Charkovské oblasti Roman Dudin bude souzen za vlastizradu, oznámil dnes ukrajinský Státní úřad pro vyšetřování (DBR). Dudin čelí obvinění, že vpředvečer invaze v očekávání ruského vítězství vědomě sabotoval ukrajinskou obranu. Hrozí mu až doživotní trest.
Velkou část Charkovské oblasti, která hraničí s Ruskem, od loňského února okupovaly ruské síly. Vytlačeny byly v září téhož roku při ukrajinské protiofenzivě.
"V domnění, že ofenziva bude úspěšná, a v naději, že to ruské okupační orgány vezmou v úvahu, se šéf bezpečnostní služby zapojil do podvratné činnosti proti Ukrajině, čímž poškodil její obranyschopnost a bezpečnost státu," uvedl DBR. Případ bude nyní předán soudu.
Rusko bezplatně poskytne africkým zemím potraviny, pokud po 60 dnech neprodlouží dohodu s Ukrajinou o dodávkách obilí, řekl dnes podle agentury TASS prezident Vladimir Putin na konferenci nazvané Rusko-Afrika v multipolárním světě. Turecko o víkendu ohlásilo pokračování dohody umožňující vývoz zemědělských produktů z ukrajinských přístavů přes Černé moře. Podle Moskvy je nyní prodlužena o 60 dnů, ukrajinský ministr infrastruktury Oleksandr Kubrakov ještě v sobotu tvrdil, že jde o 120 dnů.
"Pokud se po 60 dnech rozhodneme dohodu neprodloužit, jsme připraveni celý objem, který byl v předchozí době odeslán do zvláště potřebných afrických zemí, dodat z Ruska do těchto zemí zdarma," prohlásil dnes šéf Kremlu na parlamentní konferenci. Putin zároveň tvrdil, že do Afriky se dostalo jen malé množství vývozu obilí odblokovaného v rámci dohody a splnění ruských podmínek pro její obnovení je v zájmu afrického kontinentu.
Čínský prezident Si Ťin-pching dorazil do Kremlu na neformální schůzku se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem, uvedla agentura Reuters. Putin označil postoj svého kolegy k mezinárodní situaci za vyvážený. Uvedl také, že se Rusko zabývalo čínským návrhem na vyřešení konfliktu na Ukrajině a že je otevřené jednání.
Státy Evropské unie se dnes shodly na společných nákupech a financování munice pro Ukrajinu, které se při obraně proti ruské agresi nedostává zejména dělostřelecké munice. Novinářům to dnes sdělilo několik unijních ministrů obrany, kteří během odpoledne spolu s ministry zahraničí oficiálně stvrdí dosaženou dohodu. Unie má na jejím základě uvolnit dvě miliardy eur (48 miliard korun) na nákupy munice a dodat Kyjevu milion dělostřeleckých granátů.
Ruské úřady zahájily trestní stíhání soudců Mezinárodního trestního soudu v Haagu (ICC), kteří minulý týden vydali zatykač na ruského prezidenta Vladimira Putina a zmocněnkyni Kremlu pro práva dětí Mariju Lvovovou-Bělovovou. S odvoláním na ruský vyšetřovací výbor, který plní roli kriminální ústředny, o tom informovala agentura Interfax.
Ruský vyšetřovací výbor konkrétně začal stíhat hlavního prokurátora ICC Karima Khana, který podle něj požádal o vydání zatykače, a další tři soudce. Výbor uvedl, že stíhání Putina a Lvovové-Bělovové má "vědomě nezákonný charakter, protože důvody pro přivedení k trestní odpovědnosti chybí".
Někteří zaměstnanci ruské prezidentské administrativy dostali pokyn, aby se zbavili chytrých telefonů iPhone společnosti Apple, napsal ruský deník Kommersant. Podle informací deníku je za touto výzvou obava, že telefony od firmy Apple jsou zranitelnější než jiné chytré telefony vůči případnému prolomení systému nebo špionáži ze strany západních odborníků.
Nynější mobilní telefony mají zaměstnanci administrativy nahradit telefony s operačním systém Android, jeho čínskými variantami nebo s ruským systémem Aurora. Ruské úřady se snaží používání posledního jmenovaného systému zpopularizovat a připojit k němu například školy nebo zdravotnická zařízení, upozornil web Rádia Svobodná Evropa.
Čínský prezident Si Ťin-pching po příletu do Moskvy řekl, že Peking je připraven po boku Ruska bránit světový řád založený na mezinárodním právu.
O víkendu na Ukrajině padl český dobrovolník, který bojoval na ukrajinské straně. Informaci webu Blesk.cz dnes potvrdil mluvčí ministerstva zahraničí Daniel Drake. Podle informací resortu jde o druhý takový případ za poslední rok.
O život přišel podle dostupných informací první Čech při bojích s ruskou armádou na Donbase v červnu. Na Donbase byl nedávno také vážně zraněn český dobrovolník, který v rámci projektu Phoenix pomáhá na východní Ukrajině s ošetřováním vojáků na frontě. Zasáhl ho šrapnel, uvedli zástupci Phoenixu na sociálních sítích. Jeho stav je podle nich stabilizovaný, zranění jsou ale vážná. Řeší proto jeho převoz do Česka. Ministerstvo zahraničí ale v neděli novinářům sdělilo, že aktuální zdravotní stav zraněného jeho převoz do vlasti neumožňuje.
Čínský prezident Si Ťin-pching přiletěl do Moskvy, píší světové agentury s odvoláním na čínská a ruská média. Letoun s čínskou hlavou státu podle nich přistál na letišti Vnukovo.
Ruský prezident Vladimir Putin projedná se svým čínským protějškem situaci na Ukrajině, čínský mírový plán a podá mu "vyčerpávající" vysvětlení ruského pohledu na konflikt, řekl podle agentury TASS novinářům o něco dříve mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.
Shrnutí nejdůležitějších zpráv:
- Ukrajinští obránci za uplynulý den odrazili 69 ruských útoků v pěti směrech, přičemž epicentrem bojů zůstává město Bachmut. Uvedl to v pondělí ve svém raním operačním hlášení ukrajinský generální štáb.
- Rusko je otevřené politickému a diplomatickému řešení ukrajinské krize, tvrdí ruský prezident Vladimir Putin v příspěvku pro čínské noviny Žen-min ž'-pao.
- Ukrajina bude mít podle českého prezidenta Petra Pavla jen jeden pokus na zásadní protiofenzivu. Pokud se nezdaří, bude nesmírně obtížné získat finance na další, míní.
- Na Donbase byl vážně zraněn český dobrovolník, který pomáhá na východní Ukrajině s ošetřováním vojáků na frontě. Zasáhl ho šrapnel.
Ruský soud zmrazil všechna aktiva automobilky Volkswagen v Rusku. Vyplývá to ze soudních dokumentů, do kterých nahlédla agentura Reuters. Volkswagen je jednou z řady zahraničních automobilek, které pozastavily obchodní aktivity v Rusku poté, co západní země uvalily na Moskvu rozsáhlé sankce kvůli konfliktu na Ukrajině.
Británie je připravena pomoci Polsku vyplnit mezery v jeho vzdušné obraně poté, co Varšava poskytne Ukrajině své stíhačky MiG-29. V rozhovoru pro německý list Die Welt to řekl náměstek britského ministra obrany James Heappey. Dodal ovšem, že polská vláda se na Londýn v této věci zatím neobrátila.
Ukrajinští obránci za uplynulý den odrazili 69 ruských útoků v pěti směrech, přičemž epicentrem bojů zůstává město Bachmut. Uvedl to dnes ve svém raním operačním hlášení ukrajinský generální štáb. Ruské invazní síly podle něj pokračují v útocích také ve směrech na Lyman, Avdijivku, Marjinku a Šachtarske na východě Ukrajiny. V regionech u měst Záporoží a Cherson jsou Rusové v defenzivě, tvrdí ukrajinský štáb.
"V bachmutském směru naši obránci odrazili útoky nepřítele u obcí Bachmut, Ivanivske, Bohdanivka a Hryhorivka," uvádí velení ukrajinských ozbrojených sil s odkazem na místa v Doněcké oblasti. Hlásí rovněž neúspěšné pokusy Rusů o útočné akce v dalších regionech, například u obce Kreminna v Luhanské oblasti nebo u Avdijivky a Marjinky v Doněcké oblasti.
"V záporožském a chersonském směru se ruští vojáci brání," tvrdí ukrajinský generální štáb. Podobná prohlášení jednotlivých stran konfliktu není možné bezprostředně ověřit z nezávislých zdrojů.
Ruský prezident v příspěvku opakuje svá dřívější tvrzení o tom, že krizi na Ukrajině vyprovokoval a nadále usilovně podněcuje Západ. Poznamenává také, že budoucnost mírového procesu závisí výhradně na vůli zahájit "smysluplnou diskusi s ohledem na současnou geopolitickou realitu".
Putin v textu oceňuje "vyvážený postoj", který Čína zaujala k "událostem na Ukrajině", a vítá její připravenost přispět k urovnání krize.
Rusko je otevřené politickému a diplomatickému řešení ukrajinské krize, tvrdí ruský prezident Vladimir Putin v příspěvku pro čínské noviny Žen-min ž'-pao, jehož anglický překlad zveřejnil Kreml. Rusko-čínské vztahy jsou na nejvyšší úrovni v historii, vyjadřuje v textu své další přesvědčení Putin, který se má dnes v Moskvě sejít s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem.
Únava z války, která pokračuje třináctým měsícem, nespočívá podle prezidenta Pavla jen ve vyčerpání lidských zdrojů a techniky či zničení infrastruktury na Ukrajině, ale také v únavě zemí, které pomoc poskytují.
Konkrétně český prezident zmínil Spojené státy, které příští rok čeká kampaň před podzimními prezidentskými volbami. S tím je podle něj třeba se smířit. Právě při prezidentských kampaních v USA se podle Pavla pozornost politiků i tamní veřejnosti soustředí převážně na domácí témata, a může se tak stát, že zájem Spojených států o Ukrajinu klesne.
Rozsáhlou protiofenzivu, která by Ukrajině umožnila znovudobýt území obsazené Ruskem, by měl Kyjev podle Pavla zahájit během několika měsíců. Je k tomu příležitost.
"Po příští zimě bude nesmírně obtížné udržet současnou úroveň pomoci," je přesvědčen.
Ukrajina bude mít podle českého prezidenta Petra Pavla jen jeden pokus na zásadní protiofenzivu. Pokud se nezdaří, bude nesmírně obtížné získat finance na další, míní. Pavel to řekl v rozhovoru, jehož část v neděli zveřejnil server polského listu Rzeczpospolita.
Vyjádřil v něm také přesvědčení, že zájem Spojených států o Ukrajinu a výše jejich pomoci může v příštím roce klesnout. A až poklesne americký zájem, stane se tak podle něj i u mnoha evropských zemí.
Urychlení dodávek docházející dělostřelecké munice Ukrajině bude stěžejním tématem dnešního zasedání ministrů zahraničí a obrany zemí Evropské unie.
Podle unijních činitelů by měli schválit plán na uvolnění dvou miliard eur (48 miliard korun) ze společných peněz, díky nimž se může Kyjev dočkat alespoň části potřebné munice ráže 155 milimetrů. Šéfové diplomacií budou na dopoledním odděleném jednání hovořit také o pokračování represí v Íránu a o možnosti rozšířit sankce proti tamním činitelům.
Čínský prezident Si Ťin-pching přijede na třídenní návštěvu Ruska a očekává se, že se dnes setká s prezidentem Vladimirem Putinem. Hlavní část jednání je plánována na úterý. Čínský prezident s Putinem patrně podepíše deklaraci, která má znamenat začátek nové éry čínsko-ruských vztahů.
V Tulské oblasti, ve vzdálenosti asi 250 kilometrů od Moskvy, se zřítil bezpilotní letoun bez identifikačních znaků, oznámila ruská média s odvoláním na místní úřady. Dron se zřítil do pole, daleko od obytných domů. Tula s bezmála půlmilionem obyvatel je tradičním centrem ruské zbrojní výroby.
Na místo dopadu dronu přijeli kriminalisté a experti, obyvatelům podle úřadů nehrozí žádné nebezpečí. Něco podobného se v Tulské oblasti stalo i na začátku března. Tehdy se ale v lese našel jen kráter po výbuchu, který podle vedení oblasti nejspíš způsobil pád dronu.
Úřady v ruských regionech pravidelně informují o zřícených či sestřelených dronech, připomněl server RBK s tím, že se tak děje od začátku "speciální vojenské operace", jak Rusko nazývá invazi svých vojsk na Ukrajinu.
Ukrajina se k útokům na ruském území nehlásí. Rusové ale předpokládají, že Ukrajinci pomocí upravených průzkumných dronů Striž v prosinci podnikli spektakulární útoky na letiště ruských strategických bombardérů používaných k útokům proti ukrajinským městům, přestože tyto letecké základny jsou vzdáleny stovky kilometrů od ukrajinských hranic.
Nejméně tři civilisté dnes přišli o život a další dva vyvázli se zraněním z ruského ostřelování vesnice Kamjanske v Záporožské oblasti na jihu Ukrajiny. S odvoláním na oblastní správu to na svém webu uvedl list Ukrajinska pravda.
V sobotu ruské jednotky z děl a minometů ostřelovaly osm ukrajinských regionů, uvedl deník s odvoláním na místní úřady. V Doněcké oblasti ruské ostřelování z raketometů, děl a tanků připravilo o život tři lidi a dalších 18 zranilo. Poškodilo také 92 domů, 26 aut, školu, dětský obchod, budovu záchranářů a dvě jejich auta.
V obci Bakinskaja v Krasnojarském kraji na jihozápadě Ruska se navzdory odporu místních úřadů uskutečnil pohřeb žoldnéřů soukromé armády zvané Wagnerova skupina. Na svém webu o tom informovala ruská redakce BBC.
Starosta nedalekého města Gorjačij Ključ Sergej Belopolskij řekl, že "lázeňské město se nemůže stát místem masového pohřbívání zabitých bojovníků". Šéf wagnerovců Jevgenij Prigožin v reakci starostovi pohrozil, že rakve s mrtvými přiveze k němu domů, pokud úřady pohřbívání zakážou. Podle informací ze sociálních sítí se pohřbu zúčastnily stovky lidí, včetně těch, kteří přijeli z jiných měst.
"Bojovníci Wagnerovy skupiny brání zájmy Ruska. Umírají za naši vlast. Hážou jim klacky pod nohy, jak je to jen možné. Hážou je zmetci," rozhořčil se oligarcha Prigožin.
Žoldnéři trpí velkými ztrátami v bojích o východoukrajinský Bachmut. Američtí představitelé na konci února odhadovali, že skupina přišla na Ukrajině o více než 30 tisíc mužů, včetně asi tisíce zabitých, dodala BBC.
Prigožin podle listu Moskovskij komsomolec také varoval, že perspektivy ukrajinského tažení jsou "mlhavé" a že Rusko má ještě pár týdnů na to, aby se připravilo na ukrajinskou protiofenzivu, než bude pozdě.
Vladimir Putin se podle mluvčího Dmitrije Peskova po Mariupolu přemisťoval v autě, které sám řídil, nedoprovázel jej žádný konvoj. V boji vážně poničeném Mariupolu, který měl před válkou téměř 450 tisíc obyvatel, si v doprovodu vicepremiéra Marata Chusnullina prohlédl i budovu filharmonie.
"Zločinci se vždy vracejí na místo svých zločinů. Organizátor vražd tisíců mariupolských rodin přijel obdivovat ruiny a masové hroby," napsal na Twitteru poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak. Putinovi zároveň vyčetl cynismus a to, že ho netrápí výčitky svědomí. Ukrajinské ministerstvo obrany na Twitteru napsalo, že se Putin přikradl do Mariupolu jako zloděj pod rouškou noci: je to bezpečnější a temnota mu také umožňuje zvýraznit to, co chce ukázat. Město, zcela zničené jeho armádou, a několik přeživších obyvatel udržuje daleko od zvědavých očí, napsalo ukrajinské ministerstvo.
Na návštěvu Vladimira Putina v okupovaném přístavu Mariupol reagují ukrajinské úřady. Ministerstvo obrany si podle agentury AFP všímá, že ruský prezident město navštívil v noci, "jak se na zloděje sluší".
Exilová rada města uvedla, že se jedná o návštěvu "mezinárodního zločince".
České ministerstvo zahraničí je v kontaktu s blízkými zraněného dobrovolníka. "Jeho aktuální zdravotní stav neumožňuje převoz do ČR. Podrobnosti sdělovat nebudeme," sdělil mluvčí Černínského paláce Daniel Drake.
Shrnutí nejdůležitějších zpráv:
- Na Donbase byl vážně zraněn český dobrovolník, který pomáhá na východní Ukrajině s ošetřováním vojáků na frontě. Zasáhl ho šrapnel.
- Ruský prezident Vladimir Putin navštívil okupované ukrajinské město Mariupol.
- Mezinárodní trestní soud v Haagu vydal na Putina a na zmocněnkyni pro práva dětí zatykač.
- Ruská žoldnéřská Wagnerova skupina do svých řad denně naverbuje 500 až 800 lidí, tvrdí zakladatel organizace Jevgenij Prigožin.
Ruský prezident Vladimir Putin navštívil okupované ukrajinské město Mariupol. Do strategického přístavu, který Rusko po tuhých bojích ovládlo loni v květnu, přiletěl vrtulníkem nedlouho poté, co v sobotu navštívil poloostrov Krym, který Rusko anektovalo v roce 2014. Putin podle agentury TASS zavítal také do Rostova na Donu na jihozápadě Ruska, kde se setkal s náčelníkem generálního štábu Valerijem Gerasimovem, který velí ruským silám na Ukrajině.
Tiskové oddělení Kremlu návštěvu do Mariupolu označilo za "pracovní cestu", během níž si ruský prezident prohlédl několik čtvrtí města a bavil se s místními obyvateli. Putin si v boji vážně poničeném Mariupolu, který před válkou měl téměř 450 tisíci obyvatel, prohlédl také budovu divadla, v níž po loňském náletu ruských sil zahynuly podle Kyjeva stovky lidí. Podle agentury TASS to byla jeho první návštěva Donbasu, o který se bojuje také od roku 2014.
V krymské metropoli Sevastopolu si Putin v sobotu prohlédl nově otevřenou školu umění a dětské volnočasové centrum. Skutečnost, že se ukázal právě na těchto místech, lze podle agentury AP vnímat jako snahu odpovědět na krok Mezinárodního trestního soudu (ICC), který na něj v pátek vydal zatykač kvůli únosům ukrajinských dětí z okupovaných území do Ruska.
The Kremlin says Vladimir Putin visited Mariupol, the Ukrainian city Russia’s invading army razed to the ground, overnight by helicopter.
— max seddon (@maxseddon) March 19, 2023
This is a show of defiance after the ICC arrest warrant – Ukraine says 1,000 of the 14,700 children Russia abducted are from Mariupol. pic.twitter.com/vtyuTbEtY1
Na Donbase byl vážně zraněn český dobrovolník, který v rámci projektu Phoenix pomáhá na východní Ukrajině s ošetřováním vojáků na frontě. Zasáhl ho šrapnel, uvedli zástupci Phoenixu na sociálních sítích. Jeho stav je podle nich stabilizovaný, zranění jsou ale vážná. Řeší proto jeho převoz do České republiky.
"Jeden z našich statečných mediků-dobrovolníků byl na Donbase zasažen šrapnelem. Momentálně je jeho stav stabilizovaný, ale situace je vážná a nelze předjímat další vývoj. Děláme vše, co je v našich silách, aby se mohl brzy vrátit do vlasti," napsali představitelé projektu. S ohledem na citlivost situace nebudou o jeho stavu zatím poskytovat další informace.
Čeští medici v rámci projektu Phoenix na východě Ukrajiny, kterou loni v únoru napadlo Rusko, vojáky vyučují zdravovědu a sami na frontové linii zraněné převážejí, uvedly Seznam Zprávy. "S každou misí naši dobrovolníci riskují zranění, nebo i život. Jsme si plně vědomi rizik, ale i toho, jak je naše pomoc potřebná," poznamenali zástupci Phoenixu na facebooku. Poděkovali za projevenou podporu a požádali o respektování soukromí.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ohlásil další sankce proti Rusku a jeho spojencům Íránu a Sýrii. Týkají se dohromady 400 osob a firem včetně těch, které jsou odpovědné za dodávky íránských bezpilotních letounů Šáhid Rusku. Ukrajinský prezident to oznámil v sobotu ve svém pravidelném večerním videoprojevu.
"Ukrajinské sankce jsou součástí globálního tlaku na Rusko," řekl v proslovu 45letý Zelenskyj. Íránské drony používá ruská armáda v útočné válce proti Ukrajině, připomněl. Podle agentury DPA mají nové sankce patrně zejména symbolický význam, protože většina dotyčných subjektů s Kyjevem neobchoduje.
Rusko je otevřené "vážným návrhům" na potenciální ukončení války ze strany západních zemí a Ukrajiny, sdělila mluvčí ministerstva zahraničí Maria Zacharovová. "Řekli jsme to již několikrát, ale ultimáta jsou pro nás nepřijatelná," dodala. Reagovala tak na Zelenského desetibodový mírový plán z loňského podzimu, jehož cílem je podle Zacharovové kapitulace Ruska a je "odtržený od reality". Mluvčí ministerstva sdělila, že součástí schůdného mírové řešení by mělo být zrušení sankcí proti Rusku a uznání anexe Luhanska a Doněcka.
Šéf ruské paramilitární skupiny Wagnerovci a vlivný oligarcha Jevgenij Prigožin oznámil, že chce do poloviny května rozšířit řady svých bojovníků o 30 tisíc mužů. Prigožin věřil, že se jeho soukromé armádě podaří ovládnout ukrajinský Bachmut. Wagnerovci sice dosáhli zisků v okolí města a nyní drží i jeho východní část, toto úsilí je však stálo mnoho ztrát, navíc se zdá, že nedokáže vytlačit ukrajinské síly ze zbytku Bachmutu.
Pirgožin viní ruské ministerstvo obrany z toho, že jej chce vyčerpat a zbavit se jej, a mnozí analytici jeho domněnky potvrzují. Ruská vojenská elita by mohla využívat bojů u Bachmutu k tomu, aby zbavila Pirgožina politického vlivu v Kremlu, nebo jej alespoň eliminovala.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes ohlásil prodloužení dohody umožňující vývoz zemědělských produktů z ukrajinských přístavů přes Černé moře. Podle ukrajinského ministra infrastruktury Oleksandra Kubrakova jde o 120 dnů, Moskva však uvedla, že se jedná o 60 dnů.
Shrnutí nejdůležitějších zpráv:
- Mezinárodní trestní soud v Haagu vydal zatykač na ruského prezidenta Vladimira Putina a na zmocněnkyni pro práva dětí. Důvodem jsou útoky na civilní cíle a únosy ukrajinských dětí na ruské území.
- Slovenská vláda schválila předání stíhaček MiG-29 a části raketového systému Kub Ukrajině. Kreml na to reagoval slovy, že slovenské i polské stíhačky budou na Ukrajině zničeny a neovlivní průběh konfliktu.
- Ruský prezident Vladimir Putin v sobotu přicestoval na poloostrov Krym, který Rusko anektovalo v roce 2014 v rozporu s mezinárodním právem.
- Rusko v noci na sobotu zaútočilo na Ukrajinu bezpilotními letouny Šáhid íránské výroby.
Ruský prezident Vladimir Putin v sobotu přicestoval na poloostrov Krym, který Rusko anektovalo v roce 2014 v rozporu s mezinárodním právem. Agentura Interfax dala Putinovu návštěvu poloostrova do souvislosti s devátým výročím této události.
Na Krymu se s Putinem setkal gubernátor Sevastopolu Michajl Razvožajev a připojil se k němu také metropolita Tichon. Ten má k šéfovi Kremlu blízko už od jeho nástupu k moci na počátku tisíciletí a podle médií je jeho zpovědníkem. Putin má v Sevastopolu na programu otevření umělecké školy a volnočasového centra, které metropolita Tichon zaštiťuje.
Владимир Путин посетил Севастополь в годовщину аннексии Крыма.
— Скат media (@mediaskat) March 18, 2023
Видео: smotri_media pic.twitter.com/DKWv3Kasd1
Ruská žoldnéřská Wagnerova skupina do svých řad denně naverbuje 500 až 800 lidí, uvedl na sociální síti Telegram zakladatel organizace Jevgenij Prigožin. Do půlky května by chtěl rekrutovat asi 30 tisíc bojovníků. Příslušníci Wagnerovy skupiny jsou nasazeni v první linii několikaměsíční bitvy o východoukrajinské město Bachmut.
Začíná být jasné, že nikdo nestojí nad zákony, řekl v reakci na zatykač vydaný Mezinárodním trestním soudem v Haagu na ruského prezidenta Vladimira Putina německý kancéř Olaf Scholz. "Mezinárodní trestní soud je tou správnou institucí pro vyšetřování válečných zločinů. Faktem je, že se ukazuje, že nikdo nestojí nad zákonem," řekl Scholz v Tokiu na společné tiskové konferenci s japonským premiérem Fumiem Kišidou.
Čínský prezident Si Ťin-pching během své plánované návštěvy Ruska pravděpodobně hodlá s ruským prezidentem Vladimirem Putinem jednat o obcházení západních protiruských sankcí. Ve své nejnovější zprávě o vývoji války na Ukrajině to uvedl americký Institut pro studium války. Do Ruska má Si Ťin-pching podle čínského ministerstva zahraničí přicestovat začátkem příštího týdne.
Rusko v noci na sobotu zaútočilo na Ukrajinu bezpilotními letouny Šáhid íránské výroby, napsala s odkazem na ukrajinské vzdušné síly agentura Unian. Tři drony se Ukrajincům podařilo nad Dněpropetrovskou oblastí sestřelit, dva ale zasáhly zařízení kritické infrastruktury v Novomoskovsku severovýchodně od Dnipra.
Celkem podle Ukrajinců útočilo 16 bezpilotních letounů, z nichž se 11 podařilo sestřelit. Rusko drony, které po zasažení cíle vybuchnou, vyslalo z Brjanské oblasti sousedící s Ukrajinou a z Azovského moře. Bezpilotní letouny podle šéfa kyjevské vojenské správy Serhije Popky letěly také ve směru na ukrajinskou metropoli, zlikvidovala je ale protivzdušná obrana.
Některé snahy o destabilizaci společnosti v Moldavsku jsou podle českého velvyslance v Kišiněvě Stanislava Kázeckého financovány ze strany různých ruských služeb. V moldavském hlavním městě nedávno protestovali podporovatelé opoziční proruské strany Šor proti prozápadně orientované vládě. Podle velvyslance se protestů často účastní placení lidé.
Politická situace v zemi je ale pod kontrolou proevropských sil, neboť poslanci vládní strany mají v parlamentu výraznou většinu, řekl Kázecký v rozhovoru s ČTK. Moldavskem prošlo podle odhadů po ruské invazi na Ukrajinu 600 tisíc až 900 tisíc ukrajinských uprchlíků. V zemi jich aktuálně pobývá zhruba 80 tisíc až 90 tisíc.
Mezinárodní organizace pro civilní letectví souhlasila, že se bude zabývat tím, jestli je Rusko zodpovědné za sestřelení letadla MH17 nad okupovanou částí Ukrajiny, které si v létě 2014 vyžádalo 298 životů, informovala agentura Reuters, která připomíná, že krok iniciovaly Austrálie a Nizozemsko, podle nichž Rusko zodpovědnost za ztracené životy nese. Moskva to popírá.
"Toto rozhodnutí je důležitým krokem v našem společném úsilí pohnat ke zodpovědnosti osoby odpovědné za tento hrůzný násilný čin," uvedla australská ministryně zahraničí Penny Wongová. Nizozemský ministr zahraničí Wopke Hoekstra rozhodnutí označil za "důležitý krok k nalezení pravdy, spravedlnosti a odpovědnosti".
Vydání zatykače na ruského prezidenta Vladimira Putina v souvislosti s válkou na Ukrajině je podle americké hlavy státu Joea Bidena oprávněné. Ruský prezident spáchal válečné zločiny, míní Biden, kterého citovala agentura Reuters. Zatykač na Putina vydal Mezinárodní trestní soud v Haagu kvůli únosům ukrajinských dětí z okupovaných území do Ruska.
Není pochyb, že Rusko páchá na Ukrajině válečné zločiny, hledání odpovědnosti podporujeme, uvedlo ministerstvo zahraničí USA k zatykači ICC na Putina.
Zelenskyj na sociální síti Telegram o odvážení ukrajinských dětí napsal, že "bez rozkazu nejvyššího vůdce teroristického státu by takovou zločinnou operaci nebylo možné provést". "Oddělování dětí od rodin, odebírání jakékoli možnosti kontaktovat své příbuzné, ukrývání dětí na ruském území - to vše je evidentně ruská státní politika, státní rozhodnutí, státní zlo… jsem vděčný týmu Karima Khana za zásadovost a ochotu postavit před soud ty, kteří jsou vinni," napsal ukrajinský prezident.
Rusové musí při bojích o Bachmut často přecházet do defenzivy, napsala agentura Unian s odvoláním na ukrajinského exposlance Jurije Syroťuka, který se bojů o město účastní jako granátník. Velitel ukrajinských pozemních sil Oleksandr Syrskyj dnes ale podle agentury Reuters upozornil, že ruské síly dál vynakládají na obklíčení Bachmutu veškeré úsilí.
"Na každý nepřítelův útok připadá náš protiútok. Každý posun nepřítele je pro něj velice bolestivý a žádá si ohromné ztráty," uvedl Syroťuk, vystupující také pod vojenskou přezdívkou Mamaj. Rusové často hovoří o tom, že obklíčení města je na dosah, jejich prohlášení jsou podle Syroťuka ale nadsazená.
Ve srovnání s předchozím týdnem podle něj intenzita bojů v oblasti Bachmutu klesla, zůstává ale vysoká. "Tady, kde stojím, člověku nad hlavou prolétne asi tak každou minutu nepřátelská mina," popsal. O tom, že se intenzita bojů v Bachmutu o něco snížila, napsali tento týden také analytici z amerického Institut pro studium války (ISW).
Litevská premiérka Ingrid Šimonytéová na Twitteru napsala, že je "pyšná, že vyšetřování situace na Ukrajině bylo zahájeno z podnětu Litvy 28. února 2022".
.@IntlCrimCourt issued first arrest warrants for #putin & his "Commissioner for Children’s Rights" Lvova-Belova in a probe on the situation in Ukraine. I'm proud, the probe was launched under the request #Lithuania submitted on 28 02 2022.
— Ingrida Šimonytė (@IngridaSimonyte) March 17, 2023
Justice is nearing & so is 🇺🇦 victory!
Pavel označil rozhodnutí Mezinárodního trestního soudu vydat zatykač na Putina za správné. Únosy dětí by rozhodně neměly být tolerovány, uvedl.
Zatykač vydaný Mezinárodním trestním soudem (ICC) na ruského prezidenta Vladimira Putina je podle šéfa diplomacie Evropské unie Josepa Borrella jen začátkem pohnání Ruska k odpovědnosti za "zločiny a krutosti" páchané na Ukrajině, píše agentura Reuters.
"Toto je důležité rozhodnutí pro spravedlnost ve světě i pro lidi na Ukrajině. Je to pouhý počátek procesu, který přivede Rusko a jeho vedení k odpovědnosti za zločiny a zvěrstva páchaná na Ukrajině. Beztrestnost nemůže existovat," citovala Borrella agentura AFP.
Vydání zatykače podle premiéra Petra Fialy ukazuje, že Rusko postupuje v rozporu s mezinárodním řádem. "V tuto chvíli je důležité, aby mezinárodní společenství pokračovalo v silné podpoře ukrajinských obránců, kteří bojují nejen za svoji vlast, ale za bezpečnost celé Evropy," doplnil předseda vlády.
"Zatykač Mezinárodního trestního soudu nemá žádný právní základ a žádné důsledky. Nyní nejen Rusko, ale i řada členských států Rady bezpečnosti OSN neuznává jurisdikci Mezinárodního trestního soudu. Přijetím takového absurdního rozhodnutí se instituce vydala cestou sebelikvidace. Rusko by mělo okamžitě vydat zatykač na všechny její soudce," řekl o rozhodnutí Mezinárodního trestního soudu v Haagu ruský senátor Andrej Klišas.
Russian Senator Andrey Klishas about the decision of the International Criminal Court in The Hague
— NEXTA (@nexta_tv) March 17, 2023
"The ICC warrant has no legal basis and no consequences. Now not only Russia, but also a number of UN Security Council member states do not recognize the jurisdiction of the ICC.… https://t.co/AUiBlf0iUm pic.twitter.com/KoQ9Hk6xu7
"Zločiny byly údajně na ukrajinském okupovaném území páchány nejpozději od 24. února 2022. Existují opodstatněné důvody domnívat se, že prezident (Vladimir) Putin za ně osobně nese odpovědnost," stojí v prohlášení Mezinárodního trestního soudu (ICC), proč vydal na ruského prezidenta zatykač.
V souvislosti s únosy ukrajinských dětí na ruské území stíhá ICC osmatřicetiletou Lvovovou-Bělovovou. Ve zprávě soudu u jejího jména stojí totéž datum 24. února 2022 i prohlášení, že "existují opodstatněné důvody se domnívat", že činy "páchala přímo, společně s jinými osobami, nebo prostřednictvím jiných osob".
Ministerstvo zahraničí vítá, že Mezinárodní trestní soud v Haagu vydal zatykač na ruského prezidenta Vladimira Putina a že tak učinil v krátké době. Na dotaz novinářů to uvedl ministr Jan Lipavský (Piráti). Putin je podle něj odpovědný za válečné zločiny a za zločin agrese. Kromě něj Mezinárodní trestní soud vydal zatykač také na zmocněnkyni Kremlu pro práva dětí Marii Lvovou-Bělovou.
"Putin je bezpochyby odpovědný za válečné zločiny a za zločin agrese a má stát před soudem. Velmi vítáme, že Mezinárodní trestní soud k tomuto kroku přistoupil, a oceňujeme, že to zvládl v tak krátké době," uvedl Lipavský.
Ruské ministerstvo zahraničí: Rozhodnutí ICC vydat zatykač na Putina nemá žádný význam, Rusko nepřijalo Římský statut tohoto mezinárodního soudu.
Maďarský parlament bude hlasovat o ratifikaci vstupu Finska do NATO 27. března. Maďarská vládní strana Fidesz potvrdila, že ho jednomyslně podpoří. O přistoupení Švédska, které loni podalo přihlášku do aliance společně s Finskem, rozhodne strana premiéra Viktora Orbána později, informoval dnes na Facebooku bez dalších podrobností předseda parlamentní frakce Fidesz Máté Kocsis. Fidesz má v maďarském parlamentu přes dvě třetiny křesel.
Turecko zahájí ratifikaci finské žádosti o vstup do Severoatlantické aliance. Po dnešním jednání s finským prezidentem Saulim Niinistöem to řekl turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. O žádosti tak bude jednat turecký parlament. Erdogan doufá, že zákonodárci vstup Finska schválí před květnovými prezidentskými a parlamentními volbami v Turecku. Švédsko, které rovněž usiluje o vstup do NATO, bude muset na začátek ratifikace v tureckém parlamentu ještě počkat.
"Rozhodli jsme se zahájit v našem parlamentu proces schvalování finského vstupu do NATO," oznámil dnes Erdogan. Podle něj Helsinky udělaly konkrétní kroky, aby naplnily turecké požadavky, například v otázce potírání skupin, které Ankara považuje za teroristické.
Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu vydal zatykač na ruského prezidenta Vladimira Putina a zmocněnkyni Kremlu pro práva dětí Marii Lvovovou-Bělovovou. Soud zahájil jejich stíhání v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu, konkrétně kvůli útokům na civilní infrastrukturu a únosům ukrajinských dětí z okupovaných území do Ruska. ICC to dnes oznámil ve zveřejněném prohlášení. Rusko jurisdikci ICC neuznává a vedení země popírá, že by na Ukrajině páchalo válečné zločiny.
Čínský prezident Si Ťin-pching začátkem příštího týdne navštíví Rusko, oznámilo dnes čínské ministerstvo zahraničí. Podle Kremlu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem podepíše deklaraci, která bude znamenat začátek "nové éry" rusko-čínských vztahů. Návštěva bude podle agentury AP patrně projevem čínské podpory Putinovi.
Polské a slovenské stíhací letouny budou na Ukrajině zničeny a průběh konfliktu nijak neovlivní, řekl podle agentury TASS mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Dodávky stíhaček MiG-29, které Varšava a Bratislava oznámily ve čtvrtek a dnes, jsou podle něj jen dalším důkazem o rostoucím zapojení členských států NATO do konfliktu.
Slovenská vláda schválila předání 13 stíhaček MiG-29 a části raketového systému Kub Ukrajině, řekli dnes novinářům premiér Eduard Heger a ministr obrany Jaroslav Naď. Darování strojů, náhradních dílů a protiletadlových raket Kyjevu se uskuteční na základě mezivládní dohody a Bratislava za to dostane kompenzace od spojenců. Slovensko své migy loni vyřadilo z provozu.
Ve čtvrtek také polský prezident Andrzej Duda oznámil, že jeho země v nejbližších dnech předá Ukrajině čtyři letouny MiG-29.
Shrnutí nejdůležitějších zpráv:
- Mezinárodní trestní soud v Haagu vydal zatykač na ruského prezidenta Vladimira Putina a na zmocněnkyni pro práva dětí. Důvodem jsou útoky na civilní cíle a únosy ukrajinských dětí na ruské území.
- Slovenská vláda schválila předání stíhaček MiG-29 a části raketového systému Kub Ukrajině, řekl premiér Eduard Heger.
- Mluvčí Kremlu na to reagoval slovy, že slovenské i polské stíhačky budou na Ukrajině zničeny a neovlivní průběh konfliktu.
- Rozhodnutí Varšavy naopak ocenil český prezident Petr Pavel.
Dobrý den, vážení čtenáři a čtenářky, vítejte u online přenosu k dění na Ukrajině. Starší informace naleznete zde.
Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!
Právě se děje
Hvězdný Rus si stěžoval na pomalé kurty v Indian Wells. Vysmála se mu i Krejčíková
Jezdí jako z praku. Hyundai znovu pátralo mezi legendami, i tentokrát mu to vyšlo
Chmelnický, Ševčenko nebo Černobyl. Vyzkoušejte, jak znáte ukrajinskou historii
Mléko zdražili zemědělci, hovězí maso obchodníci. Kdo se nejvíc podílí na růstu cen
Bendig: Ať si rasisté žijí svůj hnusný život. Jsem pro Romy příklad
Ze severoamerického kontinentu na zatykač na ruského prezidenta jako první reagovala kanadská ministryně zahraničních věcí Mélanie Jolyová. Kanada podle ní krok ICC vítá. "Kanada stojí na straně ukrajinského lidu," uvedla Jolyová na svém Twitteru.