Ukrajinská armáda postupuje u Kyjeva, osvobodila skoro třicet vesnic
Přehled nejdůležitějších událostí:
- Rusko na Ukrajinu přesouvá až 2000 vojáků z Gruzie, tvrdí britské ministerstvo obrany.
- Ruské úřady obvinily dva ukrajinské vrtulníky z útoku na zásobárny ropy v západoruském městě Bělgorod. Ukrajina se k obvinění nevyjádřila.
- Humanitární a zdravotnická pomoc pro město Mariupol uvázla v Záporoží. Ruská strana jí neposkytla bezpečnostní záruky.
- Ruský prezident Vladimir Putin podepsal dekret, podle kterého musejí zahraniční kupci od pátku platit za ruský plyn v rublech.
Vážení čtenáři, z technických důvodů tento online přenos uzavíráme. Nové informace naleznete v novém článku ZDE.
Invaze Ruska na Ukrajinu prudce zdražila ocel. Za tři týdny od invaze vzrostly ceny evropské ocele o 51 procent, protože na trhu chybí dodávky z Ruska a Ukrajiny. To je znepokojivé pro oživení kontinentu, protože ocel je základním stavebním kamenem moderní ekonomiky, upozornila agentura Bloomberg.
Ukrajinská a ruská delegace dnes pokračují v rozhovorech o nastolení míru prostřednictvím videokonference, řekl listu Ukrajinska pravda jeden z ukrajinských vyjednávačů, poradce šéfa prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak. Začátek dalšího kola jednání mezitím v sociální síti potvrdil vedoucí ruské delegace Vladimir Medinskij,
V rotterdamském přístavu se kvůli sankcím proti Moskvě hromadí tisíce dopravních kontejnerů směřujících do Ruska. V dnes zveřejněném rozhovoru s agenturou Bloomberg na to upozornil šéf tohoto největšího evropského přístavu Allard Castelein. Každý z těchto kontejnerů se musí pečlivě zkontrolovat, zda nějak neporušuje sankce. Z přibližně 470 milionů tun zboží, které se v rotterdamském přístavu ročně přeloží, směřuje asi 13 procent do Ruska.
Ukrajinské jednotky osvobodily skoro tři desítky obcí na severu a východu země, oznámil dnes generální štáb. Je to rekordní výsledek ukrajinských sil, uvedla místní média. Některé vsi byly okupovány hned v první den ruské invaze, která dnes pokračuje 37. dnem, poznamenala agentura Unian.
Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Oleksij Arestovyč dnes před novináři uvedl, že ukrajinské síly nutí ruské jednotky k ústupu z pozic severovýchodně a severozápadně od Kyjeva.
Po několika týdnech je prolomeno obklíčení města Černihiv. Ukrajinská armáda kontroluje silnici na jih do Kyjeva. Černihiv byl terčem mohutného ruského ostřelování, ve městě zahynuly stovky lidí.
Německá vláda schválila prodej 56 obrněných vozidel typu PbV-501 z Česka na Ukrajinu. Původně patřila armádě socialistické NDR, nyní je vlastní česká firma. ČTK to potvrdilo německé ministerstvo obrany. O souhlasu německé vlády dnes informoval server listu Die Welt, jenž píše o 58 bojových vozidlech pěchoty. Prodej obrněnců, které mají podpořit Ukrajinu při obraně proti ruské agresi, ještě před dvěma lety Berlín zamítl.
"Spolková vláda ve středu souhlasila s reexportem 56 obrněných vozidel," řekla ČTK mluvčí německého ministerstva obrany. Jméno české firmy neuvedla a neupřesnil ho ani portál Die Welt.
Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba uvedl, že nemůže potvrdit ani vyvrátit informace o tom, že by na sklady pohonných hmot v ruském městě Bělgorod zaútočily ukrajinské vrtulníky. "Nemohu ani potvrdit, ani odmítnout tvrzení, že Ukrajina do útoku (v Bělgorodě) byla zapojená, protože od armády nemám všechny informace," řekl během návštěvy Polska šéf ukrajinské diplomacie Kuleba.
Britská BBC na svých internetových stránkách píše, že pokud se tyto informace potvrdí, půjde o první známý případ, kdy ukrajinské stroje během nynějšího konfliktu vletěly do ruského vzdušného prostoru s cílem zaútočit tam na stanovený cíl. Podle BBC mají piloti ukrajinských helikoptér hodně zkušeností s nízkými a rychlými lety, které mají zabránit tomu, aby stroj zachytily vojenské radary a systémy protivzdušné obrany. Takové operace provádějí v posledních letech v Donbasu, kde ukrajinské síly bojují s proruskými separatisty.
Video reportedly of the two Ukrainian Mi-24 helicopters that took part in the attack on the oil facility in Belgorod. https://t.co/Ue5sVJPPZ8 pic.twitter.com/NRpEAHcc4B
— Rob Lee (@RALee85) April 1, 2022
Počet obětí úterního útoku na administrativní budovu v Mykolajivu stoupl na 28. Devítipatrovou budovu zničilo ruské ostřelování. Podle gubernátora oblasti Vitalije Kima prohledávali záchranáři trosky budovy několik dní.
Odborníci z Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) vyrazí na kontrolu Černobylské jaderné elektrárny na Ukrajině hned, jak to bude možné. Na Twitteru to dnes napsal šéf MAAE Rafael Grossi, který misi povede. Ruské jednotky se ve čtvrtek po několika týdnech z černobylské elektrárny stáhly.
"Podle pracovníků Černobylské jaderné elektrárny se v současné době v areálu jaderné elektrárny nenacházejí žádné cizí osoby," uvedla ve čtvrtek ukrajinská státní společnost Enerhoatom. Ruská strana podle ní formálně souhlasila s tím, že Ukrajině předá zpět odpovědnost za ochranu elektrárny.
I will head an @IAEAorg assistance and support mission to the #Chornobyl Nuclear Power Plant as soon as possible. It will be the first in a series of such nuclear safety and security missions to #Ukraine.
— Rafael MarianoGrossi (@rafaelmgrossi) April 1, 2022
Továrna společnosti Mondelez International ve městě Trosťanec v Sumské oblasti na severovýchodě Ukrajiny utrpěla během bojů "značné škody". Americká společnost dodala, že podle jejích dosavadních informací nebyl při útoku zraněn žádný zaměstnanec.
Firma čelí kritice kvůli tomu, že dále působí v Rusku, připomněla agentura Reuters. Vedení Mondelezu minulý měsíc ruskou invazi odsoudilo. V prohlášení dále uvedlo, že se v Rusku zaměří na prodej "základní nabídky", upustí od všech "nepodstatných činností" v zemi, ukončí zde nové kapitálové investice a pozastaví výdaje na reklamu. "Pomáháme udržovat kontinuitu dodávek potravin v nadcházejících náročných časech," stojí též v prohlášení.
Ukrajinské ozbrojené jednotky odhadují, že Rusko mohlo při invazi přijít o 17 700 vojáků.
These are the indicative estimates of Russia’s combat losses as of April 1, according to the Armed Forces of Ukraine. pic.twitter.com/7XeUn3iU82
— The Kyiv Independent (@KyivIndependent) April 1, 2022
Česká vláda podceňuje stav po příchodu uprchlíků do Česka, je třeba zřídit úřad pro záležitosti související mimo jiné s bydlením a zaměstnáváním uprchlíků. V online debatě pro žáky a studenty to dnes řekl Šimon Pánek, ředitel nevládní neziskové organizace Člověk v tísni, která debatu uspořádala. Podotkl, že vláda zatím návrh odmítá. Pánek také řekl, že se dosud z Česka podařilo dostat na Ukrajinu deset vlakových souprav s humanitární pomocí. Zástupci Člověka v tísni dnes také oznámili, že do obklíčeného města Sumy byla v konvoji OSN ve čtvrtek doručena zásilka z Česka s potřebami pro čtyři tisíce lidí.
Rusko-ukrajinské mírové rozhovory zaznamenaly jistý pokrok a Moskva připravuje odpovědi na ukrajinské návrhy. Při své návštěvě Indie to dnes podle agentury Reuters prohlásil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Kyjev podle něj dal najevo "podstatně větší pochopení" situace na Krymu a v Donbasu a potřeby neutrality Ukrajiny.
Do Indie přicestoval ruský šéf diplomacie z Číny. Peking a Dillí zatím nevyslyšely žádosti Západu, aby odsoudily vpád Ruska na Ukrajinu a Lavrov dnes v Indii vyzdvihl přátelské vztahy mezi oběma zeměmi. "Naši západní kolegové chtějí v těchto dnech zredukovat důležité mezinárodní otázky na krizi na Ukrajině. Oceňuji, že Indie se na situaci dívá komplexně," prohlásil Lavrov.
Čerpací stanice ve Španělsku musí ode dneška dávat slevy na pohonné hmoty, které jim bude z velké části dotovat tamní vláda. Za každý natankovaný litr benzinu, nafty či zkapalněného plynu musí klientům odečíst 20 centů, což při plné nádrži menšího osobního auta činí zhruba 10 eur (asi 250 Kč).
Sleva na pohonné hmoty je součástí balíku opatření, jímž se španělská vláda snaží částečně ulevit lidem od narůstajících cen pohonných hmot a dalšího zboží či energií. Ceny nyní zvýšila zejména válka na Ukrajině.
Německo nadále platí za dodávky ruského plynu v eurech. Dnes to novinářům na tiskové konferenci řekla mluvčí německého ministerstva hospodářství Beate Baronová s tím, že Berlín trvá na dodržování uzavřených smluv. Mluvčí německé vlády Wolfgang Büchner k tomu řekl, že kabinet kancléře Olafa Scholze podrobně zkoumá dekret ruského prezidenta Vladimira Putina, podle kterého od dnešního dne odběratelé ze seznamu takzvaných "nikoliv přátelských zemí" musí za ruský plyn platit v rublech, jinak jim hrozí zastavení dodávek.
"Dekret nyní zevrubně prověříme a vyhodnotíme. Pro nás je zcela jasné, že soukromé smlouvy platí. Německo nadále platí v eurech," řekla Baronová. Připomenula, že skupina států G7 se rovněž shodla na tom, že je nezbytné znění dohod dodržet.
Ukrajinská centrální banka požádala centrální banky Japonska, Británie, Spojených států a EU a Evropskou komisi, aby kvůli ruské invazi na Ukrajinu zakázaly transakce v ruských a běloruských rublech ve svých zemích. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na prohlášení ukrajinské centrální banky.
"Zákaz plateb v ruských rublech umožní zmařit plány státu-agresora přejít na platby v jeho národní měně," uvedl v prohlášení guvernér centrální banky Kyrylo Ševčenko.
Ruské jednotky se stahují z Černihivské oblasti na severu Ukrajiny, zcela ji ale ještě neopustily. Zpravodaj britské BBC, který se po odchodu ruských jednotek dostal na hlavní silniční tah E40 západně od Kyjeva, informoval, že na asi 180 metrovém úseku mezi vesnicemi Mrija a Myla se svými kolegy napočítal 13 mrtvých těl. V případě dvou šlo podle potvrzených zpráv o ukrajinské civilisty zabité Rusy, manželský pár, který se začátkem března se svým dítětem a matkou svých přátel snažil autem dostat do Kyjeva. Další těla se ještě nepodařilo identifikovat. Jen dva mrtví mají na sobě uniformu ukrajinské armády. Benzinové stanice u E40 a hotel dříve vyhlášený svými wellness službami a restaurací jsou v troskách. Na vozovce jsou díry a krátery, uvedl zpravodaj BBC.
V západoruském městě Bělgorod měly dva ukrajinské vrtulníky zaútočit na sklady pohonných hmot. Ačkoliv chybí oficiální potvrzení, ukrajinský novinář Jurij Butusov na sociálních sítích napsal, že nálet podnikly dva ukrajinské vrtulníky Mi-24. Ty letěly tak nízko, že je nezachytila ruská protivzdušná obrana, a pak neřízenými raketami zničily "strategicky důležitý" sklad paliv. "Ruská protivzdušná obrana nebyla s to ani zaznamenat naše vrtulníky při úspěšném návratu na základnu po splnění úkolu," uvedl novinář.
Připomněl, že ruské ministerstvo obrany a osobně ruský prezident Vladimir Putin opakovaně tvrdili, že ukrajinské letectvo je úplně zničené. "Ale ukázalo, že potíráme Rusy přímo v oblastním centru, přes které je zásobován Západní vojenský okruh ozbrojených sil Ruské federace," napsal.
Česko má zásoby plynu přibližně na jeden měsíc, zásoby ropy a ropných produktů na více než 90 dní. V současnou chvíli jsou veškeré dodávky energií stabilní, uvedl dnes po jednání krizového štábu ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). Firmy z Evropské unie budou podle něj pokračovat v platbách za energie Rusku v té méně, ve které byly kontrakty sjednány, a jakékoliv jednostranné změny budou považovány za porušení těchto smluv.
Mapa bojů v okolí Kyjeva. Aktuální je ke 31. březnu.
Kvůli válce na Ukrajině polské podnikatele v cestovním ruchu trápí rušení zájezdů ze strany zahraničních klientů. Podle Anny Salamończykové-Mochelové, šéfky Polské turistické organizace, bylo zrušeno 30 až 40 procent rezervací. Zástupci polské turistické branže přitom letos doufali v oživení po předchozích dvou letech, slabých kvůli pandemii covidu-19.
"Válka za naší východní hranicí bohužel silně ovlivnila rozhodování zahraničních hostů ohledně cest nejen do Polska, ale i zemí vzdálenějších od míst bojů," řekla portálu onet.pl Salamończyková-Mochelová. Dodala, že zrušené rezervace připadají nyní hlavně na duben. Blížící se Velikonoce přitom bývají jedním z období v roce, kdy se lidé vydávají na cesty, včetně těch zahraničních.
Rusko je dlouhodobě největším dodavatelem zemního plynu do Evropy, podle údajů Eurostatu ještě v roce 2020 zajišťovalo téměř 40 procent spotřeby plynu v Evropské unii. Unijní statistická agentura uvádí, že na ruském plynu jsou nejvíce závislé Česká republika a Lotyšsko, kde tvoří 100 procent spotřeby, následují Maďarsko a Slovensko. Naopak několik zemí nedováží ruský plyn vůbec.
| Země | Podíl ruského plynu na dodávkách (procenta) |
| ČR | 100,0 |
| Lotyšsko | 100,0 |
| Maďarsko | 95,0 |
| Slovensko | 85,4 |
| Bulharsko | 75,2 |
| Finsko | 67,4 |
| Německo | 65,2 |
| Polsko | 54,9 |
| Estonsko | 46,2 |
| Rumunsko | 44,8 |
| Itálie | 43,3 |
| Litva | 41,8 |
| Řecko | 39,0 |
| Nizozemsko | 30,3 |
| Lucembursko | 27,2 |
| Francie | 16,8 |
| Švédsko | 12,7 |
| Španělsko | 10,4 |
| Portugalsko | 9,7 |
| Slovinsko | 8,7 |
| Belgie | 6,5 |
| Dánsko | 0,0 |
| Irsko | 0,0 |
| Chorvatsko | 0,0 |
| Malta | 0,0 |
| Rakousko | 0,0* |
| Kypr | nedováží plyn |
| Průměr EU | 38,7 |
Rusko i Ukrajina podle Červeného kříže schválily evakuační plán pro Mariupol. Týmy organizace míří do města, humanitární pomoc vézt nemohou.
Přimět čínské vedení k odsouzení ruské agrese na Ukrajině a k využití vlivu Pekingu ve prospěch ukončení rusko-ukrajinské války se dnes pokoušejí lídři institucí Evropské unie. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady Charles Michel také chtějí čínského prezidenta Si Ťin-pchinga varovat před tím, aby jeho země poskytla Moskvě zbraně či jí pomáhala obcházet západní sankce.
"Usilujeme o ujištění, že Čína nemá v úmyslu v této válce jakkoli Rusko ekonomicky zachraňovat či jinak podporovat," řekl novinářům vysoce postavený unijní činitel.
Ruské jednotky se stahují z Černihivské oblasti na severu Ukrajiny, zcela ji ale ještě neopustily. V pátek to podle agentury Reuters oznámil gubernátor tohoto regionu Vjačeslav Čaus.
"V oblasti jsou nadále možné nálety a raketové útoky," upozornil Čaus a dodal, že ukrajinské jednotky vstupují do měst a vesnic dříve obsazených ruskými vojáky a zajišťují je. Ukrajinské síly se podle něho musejí mít stále na pozoru, protože ruské jednotky "jsou stále na naší zemi".
83letý Valentyn je poslední, který zůstal ve vesnici u Kyjeva blízko frontové linie. Ukrajinská obrana ho poslední březnový den evakuovala.
Do Německa přišlo z Ukrajiny téměř 300 tisíc lidí, uvádí s odkazem na německé ministerstvo vnitra agentura Reuters.
Během ruské invaze na Ukrajinu přišlo v důsledku počínání ruských vojsk o život už 153 dětí a dalších 245 utrpělo zranění, uvedla dnes ukrajinská generální prokuratura. Skutečný počet zabitých a zraněných dětí bude nejspíše vyšší, nelze kupříkladu zjistit přesné údaje z obléhaného Mariupolu.
Od začátku války do Polska uteklo už víc než 2,4 milionu lidí, píše s odkazem na polské pohraničníky britská stanice BBC. Počet příchozích však klesá - do šesté ranní v pátek hranici překročilo tři a půl tisíce lidí, o 24 procent méně než ve stejnou dobu ve čtvrtek.
"Vláda schválila další vojenskou techniku, která míří na Ukrajinu. V hodnotě majetku, který byl ze strany ministerstva obrany odeslán, už jsme na částce kolem jedné miliardy," říká v DVTV ministryně obrany Jana Černochová z ODS.
Ukrajinské jednotky převzaly kontrolu nad vesnicemi mezi Černihivem a Kyjevem, které jsou důležité pro zásobování měst, uvádí v denním shrnutí britské ministerstvo obrany.
Rusko přesouvá na Ukrajinu až 2000 vojáků z Gruzie, tvrdí britské zpravodajské služby ➡️ https://t.co/MwU8ahHvAk pic.twitter.com/7ZUSFbhc1e
— Aktuálně.cz (@Aktualnecz) April 1, 2022
Počet víz, které Česko udělilo lidem prchajícím před válkou na Ukrajině překročil 250 tisíc, ve čtvrtek jich vnitro vydalo 2909. Policii se nahlásilo více než 139 tisíc lidí.
Ve skladu pohonných hmot v ruském Bělgorodu podle úřadů hoří osm zásobníků. Podle gubernátora Bělgorodské oblasti Vjačeslava Gladkova na sklad zaútočily dva vrtulníky ukrajinské armády, uvedla agentura Reuters. Tuto zprávu není možné ověřit z nezávislých zdrojů.
Dva vojenské vrtulníky zaútočily na sklad pohonných hmot poté, co přeletěly v nízké výšce ukrajinsko-ruskou hranici, dodal Gladkov. Při požáru byli zraněni dva zaměstnanci a v některých částech města ležících blízko u ukrajinské hranice probíhá evakuace.
Video of the two Ukrainian Mi-24 helicopters striking the oil storage facility in Belgorod with rockets. https://t.co/4Lt5l1Xc3S pic.twitter.com/d5zj4GWjou
— Rob Lee (@RALee85) April 1, 2022
Účastníci mírového jednání Moskva-Kyjev, na němž mělo dojít k otravě ruského oligarchy Romana Abramoviče a dalších vyjednavačů, v jeho průběhu jedli pouze čokoládové bonbony a vypili několik sklenic vody, tvrdí agentura Reuters. Jaké chemické zbraně mohly stát za jejich otravou, ale zatím podle investigativních novinářů není známé. Podívejte se v animaci na rekonstrukci březnové schůzky.
Zástupci Mezinárodního výboru červeného kříže (ICRC) podle britské stanice BBC uvedli, že konvoj s humanitární a zdravotnickou pomocí pro ukrajinský přístav Mariupol obléhaný ruskými jednotkami uvázl v Záporoží. Nedostal bezpečnostní garance od Ruska. Zástupce mariupolského starosty Petro Andrjuščenko řekl, že město zůstává uzavřené pro kohokoliv, kdo by se do něho chtěl dostat, a že je velmi nebezpečné snažit se ho opustit.
Konvoj s humanitární pomocí tvoří dvě nákladní auta a pět doprovodných vozidel. Pracovníci Červeného kříže také doufali, že budou moci dohlížet na evakuaci stovek obyvatel Mariupolu autobusy zajištěnými ukrajinskou vládou. Tyto autobusy, kterých je více než 40, ale podle ukrajinských zdrojů byly zastaveny u Ruskem kontrolovaného Berďansku. Ruští vojáci z některých z nich prý vyrabovali část pomoci pro obyvatele Mariupolu. Asi čtvrtina těchto autobusů pak dostala povolení vrátit se do Záporoží a odvézt civilisty z jiných oblastí ovládaných ruskými jednotkami.
Rusko podle Spojených států ničí zásobníky na obilí na Ukrajině, napsala agentura Reuters. USA to dokládají fotografiemi, které zpravodajové Reuters viděli a které podle nejmenovaného amerického činitele ukazují, jak závažný dopad má ruská vojenská agrese vůči Ukrajině na globální zásobování potravinami. "Do konce března bylo v důsledku těchto útoků poničeno nejméně šest takových objektů," řekl agentuře Reuters.
"To, jak Rusko bezhlavě ničí tato sila, je naprosto jasným příkladem toho, že Putinova válka přímo dopadá na civilisty na Ukrajině a ohrožuje potravinovou bezpečnost ve světě," řekl americký činitel. Dodal, že v situaci, kdy jsou země v Africe a na Blízkém východě závislé na dovozu pšenice z Ukrajiny, ničení zásobníků může vést k nedostatku a vyhnat ceny vzhůru.
Na zhruba 43 obyvatel v Česku již připadá jeden člověk z Ukrajiny, který utekl před ruskou agresí a už si u nás vyřídil vízum. Ministerstvo vnitra eviduje takřka 250 tisíc uprchlíků, přičemž drtivou většinou jde o ženy a děti. Mužů v produktivním věku je mezi nimi zhruba 29 tisíc.
Australský premiér Morrison oznámil, že jeho země pošle Ukrajině obrněná vozidla Bushmaster. Austrálii o ně výslovně požádal ukrajinský prezident.
V západoruském městě Bělgorod nedaleko ukrajinských hranic dnes vypukl požár ve skladu pohonných hmot. Podle gubernátora Bělgorodské oblasti Vjačeslava Gladkova na sklad zaútočily dva vrtulníky ukrajinské armády, uvedla agentura Reuters. Tuto zprávu není možné ověřit z nezávislých zdrojů. Zásobárna s ropou začala hořet jen dva dny poté, co městem otřásla exploze v muničním skladu.
An oil depot is on fire in #Belgorod, #Russia.
— NEXTA (@nexta_tv) April 1, 2022
"The emergency services went to the place of fire, measures are being taken to eliminate it", said Gladkov, the governor of the region in his Telegram channel. pic.twitter.com/ey7rC5ChSz
Ruský prezident Vladimir Putin a lidé kolem něj nejsou sami, koho překvapil vývoj invaze a odhodlaný ukrajinský odpor. Chybných předpovědí se dopustili i rozvědky, politici či vojenští analytici západních zemí. Nový pohled na bojiště nyní odtajnil šéf britských zpravodajců Jeremy Fleming.
Přečtěte si jeho i další poznatky, které výzvědné služby za pět týdnů války o ruské armádě přinesly.
Rusko přesouvá své vojenské jednotky z Gruzie, aby posílilo svou pozici na Ukrajině, kterou před pěti týdny napadlo. Na Twitteru to s odkazem na informace vojenské rozvědky uvedlo britské ministerstvo obrany. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj sdělil, že ruské ozbrojené síly se přesouvají z okolí hlavního města Kyjeva na jihovýchod země, kde se chystají na nové útoky.
Podle britských zpravodajců budou vytvořeny tři taktické prapory. Ty se mají skládat z 1200 až 2000 ruských vojáků, kteří byli v poslední době umístěni v odštěpenecké Jižní Osetii a Abcházii.
Latest Defence Intelligence update on the situation in Ukraine - 31 March 2022
— Ministry of Defence 🇬🇧 (@DefenceHQ) March 31, 2022
Find out more about the UK government's response: https://t.co/SV5bl19zq3
🇺🇦 #StandWithUkraine 🇺🇦 pic.twitter.com/e1x4jsAZnx
Předsedkyně Evropského parlamentu (EP) Roberta Metsolaová ve čtvrtek pozdě večer na Twitteru oznámila, že míří do Kyjeva. Ke své cestě na Ukrajinu, kde 24. února začala ruská vojenská invaze, neuvedla žádné další podrobnosti.
"Jsem na cestě do Kyjeva," napsala třiačtyřicetiletá politička v příspěvku, který doplnila fotografií z vlakového nádraží. Metsolaová z bezpečnostních důvodů nesdělila žádné detaily. Její mluvčí pouze uvedl, že v Kyjevě předá poselství podpory a naděje.
On my way to Kyiv 🇺🇦
— Roberta Metsola (@EP_President) March 31, 2022
На шляху до Києва 🇺🇦 #StandWithUkraine pic.twitter.com/8fz43BkapJ
Situace na jihu Ukrajiny a v oblasti Donbasu zůstává mimořádně obtížná, prohlásil dnes ve videoprojevu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dodal, že Rusko posiluje své pozice u obléhaného přístavního města Mariupol.
"Čekají nás bitvy. Stále musíme ujít velmi obtížnou cestu, abychom získali vše, co chceme," uvedl Zelenskyj. "Ať se stane cokoli, všichni musíme myslet na budoucnost, na to, jaká bude Ukrajina po této válce, jaké budou naše životy, protože je to boj o naši budoucnost," dodal podle serveru Kyiv Independent prezident.
Do strategicky položeného Mariupolu míří konvoj 45 autobusů s humanitární pomocí, které mají následně z obléhaného města evakuovat civilisty. Jihoukrajinské město na začátku tohoto měsíce obklíčily ruské jednotky, které jej od té doby těžce ostřelují.
Spojené státy ve čtvrtek oznámily další balík sankcí směřujících na Rusko kvůli jeho útoku na Ukrajinu. Nové postihy zasáhnou ruský technologický sektor včetně největšího ruského výrobce polovodičů - firmy Mikron. Cílem nových opatření je mimo jiné podle amerického ministerstva financí zamezit možnému obcházení již existujících amerických sankcí.
USA míří dohromady na 21 podniků a 13 jedinců, kteří podle nich "hrají rozhodující roli ve válečné mašinerií Ruské federace". "Budeme nadále cílit na válečnou mašinerii (ruského prezidenta Vladimira) Putina, dokud tato nesmyslná svévolná válka neskončí," uvedla americká ministryně financí Janet Yellenová.
"Ruská armáda je závislá na západních technologiích, které jsou klíčové pro fungování jejího obranného průmyslového sektoru," pokračuje prohlášení. Oznámené sankce jsou podle ministerstva namířeny rovněž proti "zákeřným kybernetickým hráčům".
Vláda Petra Fialy chce připravit ruské a běloruské podnikatele a firmy přímo napojené na režimy Vladimira Putina a Alexandra Lukašenka o možnost získávat v Česku veřejné zakázky. Kabinet zváží i možnost zabavit jim majetek. Vláda se na tom shodla na svém posledním jednání.
Ruské jednotky se zcela stáhly z černobylské jaderné elektrárny, uvedla ukrajinská státní společnost Enerhoatom, která provozuje jaderné elektrárny.
Přehled nejdůležitějších událostí:
- Ruský prezident Vladimir Putin podepsal dekret, podle kterého musejí zahraniční kupci od pátku platit za ruský plyn v rublech.
- Rusko přesouvá do Běloruska žoldnéře z Blízkého východu a raketové komplexy, uvedl v pravidelném hlášení generální štáb ukrajinské armády.
- Ruské rakety podle ukrajinské samosprávy v noci zcela zničily ropný sklad ve městě Dnipro. Ruská armáda rovněž zasáhla opuštěné skladiště Červeného kříže v Mariupolu.
- Ruské jednotky se zcela stáhly z černobylské jaderné elektrárny, uvedla ukrajinská státní společnost Enerhoatom, která provozuje jaderné elektrárny.
- Rusko a Ukrajina budou v pátek pokračovat v mírových jednáních, rozhovory by se tentokrát měly odehrávat na dálku prostřednictvím videohovoru. Ukrajina navrhla osobní setkání, to Rusko zatím odmítlo.
- Putin se zřejmě izoluje od svého okolí a jsou náznaky toho, že vyhodil nebo zavřel do domácího vězení některé své poradce, řekl prezident Biden.
Rusko odkoupilo zpět většinu svých dluhopisů denominovaných v dolarech splatných 4. dubna, držitelům za ně zaplatilo v rublech. Oznámilo to dnes ruské ministerstvo financí. Dodalo, že rovněž plně uhradilo závazky spojené s dolarovými dluhopisy splatnými v roce 2030. Schopnost Ruska plnit dluhové závazky se dostala do centra pozornosti poté, co se země stala terčem západních sankcí kvůli útoku na Ukrajinu, napsala agentura Reuters.
Francouzský herec Gérard Depardieu, známý obdivovatel ruského prezidenta Vladimira Putina a majitel ruského pasu, dnes odsoudil invazi na Ukrajinu. Podle něj je rozhodnutí šéfa Kremlu poslat armádu do sousední země "nepřijatelný a šílený exces", za který ale obyčejní obyvatelé Ruska nenesou žádnou odpovědnost.
Depardieu také oznámil, že celý výtěžek ze tří svých nadcházejících koncertů věnuje na pomoc Ukrajině.
"Jsem skeptický," řekl americký prezident Biden ohledně prohlášení Ruska o stahování jeho vojsk z okolí ukrajinské metropole. Rusko ve čtvrtek pokračovalo v bombardování Kyjeva, ačkoliv před dvěma dny po jednáních s Ukrajinou prohlásilo, že tam i u města Černihiv výrazně omezí operace.
Německé ministerstvo hospodářství kvůli obavám ohledně dodávek energie uvažuje o vyvlastnění a zestátnění německých divizí ruských energetických společností Gazprom a Rosněfť. Informoval o tom německý list Handelsblatt s odvoláním na zdroje z vládních kruhů.
Putin se zřejmě izoluje od svého okolí a jsou náznaky toho, že vyhodil nebo zavřel do domácího vězení některé své poradce, řekl americký prezident Biden.
Rusko přesouvá do Běloruska žoldnéře z Blízkého východu a raketové komplexy, uvedl ve čtvrtek v pravidelném hlášení generální štáb ukrajinské armády.
Od 1. dubna budou pro uprchlíky z Ukrajiny zdarma jen mezinárodní vlaky, další spoje pak jen pět dnů od získání dočasné ochrany, informovalo ministerstvo dopravy.
Moskva v reakci na protiruské sankce Evropské unie rozšířila seznam evropských představitelů, kterým se zakazuje vstup na ruské území. Informovalo o tom ruské ministerstvo zahraničí. Konkrétní jména evropských představitelů, kteří nově figurují na seznamu, ministerstvo nezveřejnilo.
Americký prezident Joe Biden vyzval americké firmy, aby se nesnažily vydělávat na rostoucích cenách ropy a aby zvýšily produkci, hrozí odebráním licencí na nevyužívané vrty.
Rusko zakáže od pátku do konce srpna vývoz slunečnicových semen a zavede vývozní kvóty na slunečnicový olej. Ruské ministerstvo zemědělství dnes podle agentury Reuters uvedlo, že tak chce předejít případnému nedostatku těchto plodin a zmírnit tlak na domácí ceny. Země je spolu s Ukrajinou největším světovým vývozcem slunečnicového oleje. Jedním z nejdůležitějších zákazníků je Indie.
Indie nakoupila ropu z Ruska s výraznou slevou. Indické firmy chtějí Rusy nabízeného rabatu, ke kterému je přiměly západní sankce za invazi na Ukrajinu, dále využívat a zvažují podpis odpovídajících smluv. S odkazem na zdroje ze státní Indické ropné společnosti o tom informuje agentura DPA. Tato firma nakoupila počátkem tohoto měsíce tři miliony barelů ropy Ural se slevou 20 až 25 dolarů za barel s dodáním v květnu.
V areálu odstavené jaderné elektrárny Černobyl zůstává už jen "malé množství nepřátelských vojáků", uvedla dnes na sociálních sítích ukrajinská státní společnost Enerhoatom, která provozuje jaderné elektrárny. Ruské jednotky, které dříve obsadily elektrárnu, se vydaly ve dvou kolonách směrem k běloruské hranici, doplnila společnost.
Pokud by Rusko zastavilo dodávky plynu, situace by prakticky neměla řešení, řekl poslancům náměstek ministra průmyslu pro energetiku René Neděla. Problém by měla velká část celé Evropy.
Spojené státy budou v příštích šesti měsících ze svých strategických rezerv uvolňovat v průměru jeden milion barelů ropy denně. Dnes to podle agentury Reuters uvedl Bílý dům, podle něhož jde o o největší uvolnění zásob v historii. USA se tak snaží docílit snížení cen pohonných hmot v zemi.
Dánsko je připravené vyslat 800 vojáků do Lotyšska, kde se na žádost Severoatlantické aliance zapojí do jejích jednotek, a posílí tak východní křídlo aliance. Oznámila to dnes po setkání se svým lotyšským protějškem dánská premiérka Mette Frederiksenová. Nový dánský prapor má být v Pobaltí od května, jeho nasazení ale ještě musí schválit parlament.
USA uvalily na Rusko další balík sankcí, který směřuje na technologický sektor včetně největšího ruského výrobce polovodičů firmy Mikron.
Britská ministryně zahraničí Liz Trussová dnes v Indii jednala o posílení obrany obou zemí. Podle agentury AP se Londýn snaží Indii přimět k omezení strategické závislosti na Rusku. V pátek bude v Dillí jednat šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov.
Ukrajinský premiér Denys Šmyhal dnes ocenil, že ukrajinští vojáci za pět týdnů bojů zničili Rusům více zbraní a techniky, než vůbec má většina armád v Evropě a ve světě. "Demilitarizace ruské armády pokračuje," poznamenal v narážce na oficiální cíl ruského tažení "demilitarizovat" Ukrajinu.
"Jak opustit Rusko?" Rusové tuto větu od 24. února, kdy ruská vojska zaútočila na Ukrajinu, napsali do vyhledávače Google nejčastěji za posledních deset let. Od Moskvy po sibiřskou ropnou metropoli Novosibirsk, od intelektuálního Petrohradu po základnu jaderných ponorek Murmansk, Rusové hledají cestu ven v očekávání nehezké budoucnosti v zemi, kterou drásá izolace, cenzura a agrese, píše CNN.
Běloruská policie a tajná služba zadržely tento týden již více než tři desítky železničářů v souvislosti s drobnými sabotážemi na účet ruských vojenských transportů. Mnohé ze zadržených úřady přinutily natočit videa, ve kterých litují svých skutků, uvedl dnes na svém webu nezávislý list Naša Niva. Kromě železničářů hrozí tvrdé tresty v podobě až šesti let za mřížemi i desítkám dalších lidí zadrženým ze stejného důvodu.
Ruský prezident Vladimir Putin zveřejnil svůj dekret, podle kterého musí "nepřátelské země" za ruský plyn a ropu platit v rublech. Od zítřka si tak musí evropské státy zařídit účet v Gazprombank a začít platit v ruské měně. Pokud se tak nestane, Moskva to bude považovat za porušení smluv a s dodávkami přestane. Podle Putina podpoří nové rozhodnutí ruskou suverenitu.
Putin publishes his decree on forcing "unfriendly countries" to pay for gas in rubles.
— max seddon (@maxseddon) March 31, 2022
Starting tomorrow, Europe has to open accounts at Gazprombank and start paying in rubles.
If not: Russia will consider them in breach of contract and stop supplies.https://t.co/0ivLtaEk26
Svým protestem na ruské stanici První kanál si novinářka Marina Ovsjannikovová získala pozornost celého světa. Nyní v rozhovorech pro zahraniční média vyzývá ke zmírnění přísných sankcí vůči Rusku a nazývá se vlastenkou, která svou zemi nikdy neopustí. Podle některých expertů její vyjádření potvrzují spekulace, že protest byl zinscenovaný a Kreml novinářku využil jako součást své propagandy.
Počet obětí úterního útoku na budovu oblastní správy v ukrajinském Mykolajivu stoupl podle ukrajinských úřadů z předchozích 15 hlášených na 20.
Norský premiér Jonas Gahr Störe dnes hodinu telefonicky mluvil s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Šéfa Kremlu vyzval k okamžitému ukončení války na Ukrajině, stažení ruských vojáků a zajištění přístupu humanitární pomoci. V prohlášení to uvedla Störeho kancelář. Podle ní si ale premiér nedělá velké naděje, že by jeho naléhání mohlo být vyslyšeno.
Ukrajinské výsadkové jednotky společně s dalšími silami osvobodily od ruské okupace pět vsí v Záporožské oblasti na jihu Ukrajiny, uvedla dnes agentura Ukrinformov s odvoláním na sdělení ukrajinské armády. Konkrétně jde o obce Zatyššja, Malynivka, Vesele, Zelenyj Haj a Červone.
Snížení energetické závislosti na Rusku je otázkou bezpečnosti, řekl šéf slovenské diplomacie Ivan Korčok po dnešním jednání ministrů zahraničí a jejich zástupců z devíti členských zemí NATO ze střední a východní Evropy včetně Česka. Podle něj v zájmu záchrany Ukrajiny je v souvislosti s ruskou invazí klíčové udržení jednoty Severoatlantické aliance.
Ukrajinské lidskoprávní organizace žádají od mezinárodního společenství návrat zvláštní pozorovací mise Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) na území státu napadeného ruskými vojsky. Nebo alespoň žádají pomoc této organizace místním nevládním sdružením, která monitorují válečné zločiny a jejichž členové nejsou dostatečně chráněni. Na tiskové konferenci v Praze to dnes uvedla předsedkyně lidskoprávní organizace Krymské skupiny pro lidská práva Olga Skripniková. Vrátit by se měly i další mezinárodní organizace, aby se zapojily do monitorování a humanitární pomoci, uvedla.
NATO očekává další ruské útoky na Ukrajině přes slova Moskvy o stahování, řekl Jens Stoltenberg. Ruské jednotky se pouze přeskupují, dodal šéf aliance.
Britská vláda dnes oznámila rozšíření protiruských sankcí na 14 dalších subjektů včetně státních médií a jejich "propagandistů" a ruského generála Michaila Mizinceva, kterého označila jako "mariupolského řezníka". Opatření míří proti těm, kdo šíří lži o ruské invazi na Ukrajinu, uvedlo britské ministerstvo zahraničí. Šéfka diplomacie Liz Trussová sdělila, že Londýn bude dál stupňovat tlak, aby ruský prezident Vladimir Putin "na Ukrajině prohrál".
Rusko tvrdí, že na Blízkém východě získalo zhruba 16 tisíc rekrutů, kteří budou bojovat po boku ruských vojáků na Ukrajině. Sociální sítě v Sýrii mezitím zaplavily nabídky na spolupráci s ruskou armádou výměnou za 7000 dolarů (154 000 Kč). Jeden bývalý syrský voják, který dostal nabídku zapojit se do války na Ukrajině, řekl arabské redakci BBC, že se stovky jeho spoluobčanů hlásí Rusům kvůli tomu, že ekonomická situace v Sýrii je velmi špatná.
Velvyslanectví Slovinska v Kyjevě muselo krátce po svém znovuotevření svěsit z budovy státní vlajku. Požádaly o to ukrajinské úřady, podle nichž by se ambasáda mohla stát terčem vandalského útoku. Slovinská trikolóra je totiž téměř totožná s ruskou, liší se pouze státním znakem v levém horním rohu.
Nejméně 13 lidí se zranilo při ostřelování v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, uvedly tamní vojenské úřady. Jejich představitel Pavlo Kyrylenko řekl, že ruské útoky pokračují především v centrální části regionu. Ruské jednotky podle jeho slov také použily fosfor ve městech Marjinka, Krasnohorivka a Novomychajlivka. Toto tvrzení ale není možné nezávisle ověřit.
Kongresové centrum bude od 6. července do 25. října chráněné kvůli předsednictví v EU. Policie dostane oprávnění k zajištění bezpečnosti, uvedlo ministerstvo vnitra.
Ruské úřady na anektovaném ukrajinském poloostrově Krymu zařadí na seznam znárodňovaného majetku ukrajinských politiků a oligarchů také byt rodiny ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v Livadiji u Jalty, uvedla agentura Interfax s odvoláním na nejmenovaný zdroj. Dodala, že se tuto informaci dosud nepodařilo oficiálně potvrdit.
Šéf ruské správy na Krymu Sergej Aksjonov dříve prohlásil, že v odvetě za zabavování ruského majetku na Ukrajině hodlá zabavit krymské majetky ukrajinských oligarchů, politiků a hodnostářů, kteří se stavějí proti Rusku a na poloostrově jim patří řada komerčních a turistických objektů, bytů a domů. Mezi majitele krymských nemovitostí podle Aksjonova patří například ředitel protikorupčního úřadu, šéf centrální banky či bývalý předseda ústavního soudu.
Potravinovým bankám docházejí některé druhy potravin, mají nedostatek oleje a konzerv. ČTK to po otevření nového logistického centra řekla ředitelka České federace potravinových bank Veronika Láchová. Nový sklad v Praze Dubči má přes tři tisíce metrů čtverečních a budou v něm i sklady pražské potravinové banky a sídlo centrály. Potravinové banky od vypuknutí války na Ukrajině poskytují potravinovou pomoc uprchlíkům, kteří do Česka před válkou utekli.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj pokračoval v žádostech o dodatečnou vojenskou či finanční podporu a zpřísňování protiruských sankcí, když dnes virtuálně vystoupil v parlamentech Austrálie a Nizozemska. Australské zákonodárce například vyzval k poskytnutí obrněných vozidel Bushmaster, ty nizozemské zase k přerušení veškerého obchodu s Ruskem, informovala agentura Reuters.
Od začátku uprchlické vlny mělo pozitivní test na koronavirus zhruba 2500 Ukrajinců pobývajících v Česku, tvoří asi procento ze všech více než 234 tisíc případů covidu v Česku od 25. února. V březnu přibývá mezi 70 a 80 Ukrajinci s pozitivním testem denně, počty stagnují stejně jako v obecné populaci. Vyplývá to z údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky pro sněmovní výbor pro zdravotnictví. Hospitalizovaných bylo minulé pondělí 23 Ukrajinců s covidem-19, toto pondělí devět.
Ruský prezident Vladimir Putin podepsal výnos o jarních odvodech do armády. K vojenské službě má být od 1. dubna do 15. července povoláno 134 500 občanů Ruské federace ve věku od 18 do 27 let, oznámila agentura TASS. Základní vojenská služba v Rusku trvá 12 měsíců.
Putin na začátku války proti Ukrajině osobně sliboval, že žádní povolanci nejsou a nebudou nasazeni ve "speciální vojenské operaci", jak Rusko označuje svou válku na Ukrajině. Pak ale ministerstvo obrany přiznalo "několik případů" nasazení odvedenců. Ukrajinské úřady informují o velkém množství vojáků základní služby mezi zabitými a zajatými ruskými vojáky, což dokládají snímky a videi, připomněla stanice BBC na svém ruskojazyčném webu.
Opadané kachličky, rozbitá okna nebo díry v omítce od střel jsou dnes už běžnou součástí mnoha zdravotnických zařízení na Ukrajině. Ženy rodí v krytech a lidé za lékaři nechodí, pokud se nejedná o velmi vážnou situaci. Nemocnice se v několika případech staly dokonce i terčem ruských útoků, tvrdí ukrajinský think-tank. Podle něj ruská armáda cíleně zaútočila nejméně na 76 z nich.
Vláda v Budapešti podle Maďarského helsinského výboru zveličuje počty ukrajinských běženců, kteří v této zemi našli útočiště před válkou. Nevládní organizace podle britského deníku The Guardian tvrdí, že maďarské úřady to dělají s cílem zajistit si finanční podporu z Evropské unie.
Krátce před nedělními parlamentními volbami vláda konzervativního premiéra Viktora Orbána oznámila, že Maďarsko v poměru ke svému počtu obyvatel přijalo nejvíce běženců z Ukrajiny. Mluvčí vlády Zoltán Kovács řekl, že do Maďarska přišlo více než 540 tisíc lidí z Ukrajiny. V přepočtu tak podle něho připadá pět až šest ukrajinských uprchlíků na sto obyvatel Maďarska. Podle oficiálních statistik v Maďarsku o vízum zaručující dočasnou ochranou k 27. březnu požádalo asi 7 750 ukrajinských občanů, píše The Guardian.
Prezident Vladimir Putin podepsal výnos o jarních odvodech do armády. K vojenské službě má být povoláno 134 500 Rusů ve věku od 18 do 27 let, oznámily agentury.
Ruské jednotky na západě Ukrajiny se přeskupují. Podle Ukrajinských úřadů se ruské síly hromadí v Bělorusku. "Pravděpodobně se snaží přeskupit jednotky a vytvořit rezervy, aby ztráty na lidských životech, zbraních i vojenském vybavení na Ukrajině," cituje stanice CNN prohlášení generálního štábu. O tom, že se část ruských vojáků vrací do Běloruska už ve středu informovalo britské ministerstvo obrany.
Čína se bude snažit Rusko podporovat spíše skrytě, její aktivní vstup do války na Ukrajině je nepravděpodobný. Na dnešním jednání sněmovního zahraničního výboru to uvedl náměstek ministra zahraničí Jiří Kozák (ODS). Směrem navenek podle něj Čína postupuje velmi opatrně, dovnitř ale čínská propaganda přejímá ruskou rétoriku včetně dezinformačních kampaní.
Mapa aktuálního vývoje bojů na Ukrajině.
Stát vyčlenil 300 milionů korun na dotace obcím a neziskovému sektoru na integrační programy pro uprchlíky z Ukrajiny, řekl poslancům ministr vnitra Vít Rakušan.
Australský herec Chris Hemsworth, představitel superhrdiny Thora z populárních filmů z produkce studia Marvel, natočil propagační video na podporu sbírky SOS Ukrajina, kterou zřídila organizace Člověk v tísni krátce po začátku ruské invaze. Uvedl to dnes server HN.cz. Ve videu, které bude zveřejněno na sociálních sítích ve čtvrtek odpoledne, podle serveru popisuje situace, jichž byl v posledních týdnech svědkem v Praze.
Úterní jednání v Istanbulu mezi Ukrajinou a Ruskem představovaly výrazný pokrok, jejich výsledky ale nejsou plně naplňovány, prohlásil turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu, podle kterého Ukrajina souhlasila s tím, že zůstane neutrální a nevstoupí do NATO. Turecko se dále snaží přiblížit postoje obou států a Çavuşoglu doufá, že se do dvou týdnů uskuteční osobní jednání mezi ukrajinským ministrem zahraničím Dmytrem Kulebou a šéfem ruské diplomacie Sergejem Lavrovem. Kuleba a Lavrov se od vypuknutí války na Ukrajině už v Turecku setkali, jejich jednání v letovisku Antalya ale 10. března žádný výsledek nepřineslo.
Rusko od začátku invaze přišlo o 17 500 vojáků, více než 600 tanků, 1735 obrněných vozidel a 135 letadel, tvrdí Kyjev. Údaje nelze ověřit.
These are the indicative estimates of Russia’s combat losses as of March 31, according to the Armed Forces of Ukraine. pic.twitter.com/1ozQtnzc10
— The Kyiv Independent (@KyivIndependent) March 31, 2022
Rusové dál pokračují v ostřelování Černihivu, ačkoliv slíbili, že útoky omezí. Denní souhrn britského ministerstva obrany k nejdůležitějšímu vývoji na Ukrajině
Rusové v Mariupolu zasáhli skladiště Červeného kříže. V Dnipru zničili ropný sklad ➡️ https://t.co/IdKUIRhv81 pic.twitter.com/AZqhfXpxLX
— Aktuálně.cz (@Aktualnecz) March 31, 2022
Lidem zasaženým ruskou invazí na Ukrajinu Česko ve středu vydalo 3480 víz, od začátku války skoro 249 tisíc. Na policii se nahlásilo 137 tisíc lidí.
Do Mariupolu míří konvoj 45 autobusů s humanitární pomocí, které mají z obléhaného města evakuovat civilisty, oznámila ukrajinská vicepremiérka Iryna Vereščuková.
Ropa výrazně zlevňuje. Cena suroviny reaguje na zprávu, že Spojené státy zvažují uvolnit až 180 milionů barelů ze svých strategických zásob ropy, tedy největší objem za padesátiletou historii této rezervy.
Severomořská ropa Brent kolem 8:20 středoevropského letního času odepisovala 4,3 procenta na 108,59 dolaru za barel a americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) klesala o 5,2 procenta na 102,17 dolaru za barel.
Americký prezident Joe Biden později dnešní den vystoupí s projevem o opatřeních své administrativy zaměřených na snížení cen benzinu. Ty po ruské invazi na Ukrajinu vzrostly na rekordní hodnoty.
Počet odbavených uprchlíků z Ukrajiny v pražském centru ve středu dále klesal. Odbaveno bylo 870 lidí a od začátku invaze celkem 61 724.
Ministři členských zemí Mezinárodní agentury pro energii (IEA) se sejdou v pátek na mimořádném zasedání, aby rozhodli o společném uvolnění zásob ropy. Oznámila to dnes mluvčí novozélandské ministryně energetiky Megan Woodsové.
O rozsahu uvolnění rezerv zatím nebylo rozhodnuto. Na mimořádném zasedání má být stanoven celkový objem i kvóty pro jednotlivé země, dodala mluvčí.
"Ruská vojska na ústupu od Kyjeva v Borodjance zaminovala silnici. Zveřejnila agentura Unian," píše na Twitteru zpravodaj ČT Martin Dorazín.
Jen pro silné nervy. Russká vojska na ústupu od Kyjeva v Borodjance zaminovala silnici. Zveřejnila agentura Unian. pic.twitter.com/ms9e16VN3b
— Martin Dorazín (@mdorazin) March 31, 2022
Přehled nejdůležitějších událostí:
- Ruské rakety podle ukrajinské samosprávy v noci zcela zničily ropný sklad ve městě Dnipro. Ruská armáda rovněž zasáhla opuštěné skladiště Červeného kříže v Mariupolu.
- Agentura AFP s odkazem na zdroj v Pentagonu uvedla, že se Rusové začali stahovat z jaderné elektrárny Černobyl a letiště Hostomel u Kyjeva.
- Rusko a Ukrajina budou v pátek pokračovat v mírových jednáních, rozhovory by se tentokrát měly odehrávat na dálku prostřednictvím videohovoru. Ukrajina navrhla osobní setkání, to Rusko zatím odmítlo.
- K ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi se podle americké televize NBC nedostávají pravdivé informace o tom, jak si na Ukrajině vede ruská armáda a jaké jsou reálné dopady západních sankcí.
- Putin podle Berlína řekl německému kancléři Olafu Scholzovi, že Gazprom bude od dubna převádět platby za plyn na rubly.
Ekonomická nálada v Evropské unii se v březnu výrazně zhoršila, zvýšily se obavy z negativních dopadů války na Ukrajině na budoucí ekonomickou situaci spotřebitelů i podniků. Vyplývá to z dnešní zprávy Evropské komise.
Administrativa prezidenta USA Joea Bidena zvažuje, že by začala uvolňovat až jeden milion barelů z amerických ropných rezerv denně po dobu několika měsíců. Napsal to Bloomberg. Chce tak bojovat proti rostoucím cenám pohonných hmot a výpadkům v dodávkách způsobených ruskou invazí na Ukrajinu. Celkem by vláda mohla uvolnit až 180 milionů barelů ropy.
Mezinárodní agentura pro energii sestavila desetibodový plán, ve kterém vyjmenovává kroky ke snížení spotřeby ropy. Ty by tak vedly i k nižší závislosti na ruské ropě.
Někteří ruští vojáci na Ukrajině odmítají uposlechnout rozkazy a záměrně ničí vlastní vybavení. Uvedl to ředitel britské zpravodajské služby GCHQ Jeremy Fleming. Rusové podle něj dokonce omylem sestřelili vlastní letadlo, jsou celkově velmi špatně vybavení a mají nízkou morálku. O Flemingově projevu v australské Canbeře dnes informovala agentura Reuters.
⚡️UK GCHQ spy chief says Russian troops in Ukraine refused to carry out commands.
— The Kyiv Independent (@KyivIndependent) March 31, 2022
Head of Britain’s GCHQ spy service Jeremy Fleming said on Mar. 30 that intelligence revealed Russian troops had low morale, were poorly equipped, and accidentally downed one of their own aircraft.
Ruské jednotky se začaly stahovat z odstavené jaderné elektrárny Černobyl, kterou obsadily první den invaze na Ukrajinu před pěti týdny. S odkazem na vysoce postaveného představitele amerického ministerstva obrany o tom informovala agentura AFP.
Rusové se podle téhož zdroje stahují také z letiště Hostomel na předměstí Kyjeva. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského se ukrajinské síly připravují na ruský útok v oblasti Donbasu.
I díky penězům od dárců mohou záchranáři z Medical Service Davepo na Ukrajinu vozit zdravotnickou výbavu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odvolal ukrajinské velvyslance v Gruzii a Maroku. Diplomaté podle prezidenta nedělali dost pro to, aby tyto země přesvědčili k podpoře Ukrajiny a odsouzení Ruska za invazi, informovala agentura AP.
Z informací, které se dostaly na veřejnost ohledně návrhu mírové dohody, vyplývá, že Ukrajina je připravena vzdát se členství v NATO a slíbit, že na jejím území nebudou vojenské základny jiných států.
Rusko a Ukrajina budou opět pokračovat v mírových jednáních v pátek 1. dubna, rozhovory by se tentokrát měly odehrávat na dálku prostřednictvím videohovoru. Po ukončení zatím posledního kola vyjednávání v Turecku to oznámil vysoce postavený ukrajinský diplomat, informovala agentura Reuters.
Šéf ukrajinských vyjednavačů Davyd Arachamija na sociální sítí Telegram napsal, že Ukrajina navrhla osobní setkání prezidentů obou zemí. Rusko to zatím odmítlo s tím, že je nejprve potřeba vypracovat koherentnější návrh budoucí dohody.
Podle ukrajinské samosprávy ruské rakety v noci na dnešek zcela zničily sklad ropy v ukrajinském městě Dnipro, další dvě cisterny poškodily úlomky raket. Zasažený sklad byl zcela plný, při útoku nebyl nikdo zraněn.
Ruské rakety dnes v noci rovněž zasáhly opuštěné skladiště Červeného kříže v okupovaném Mariupolu na jihu země. Mluvčí Červeného kříže Jason Straziuso řekl stanici CNN, že od 15. března v objektu nikdo z personálu nebyl. Organizace podle něj neví, jak byla budova od té doby využívána. O útocích informovaly zpravodajské portály The Kyiv Independent a Ukrajinska pravda.
Místopředsedkyně ukrajinské vlády Iryna Vereščuková dnes večer podle televize Ukrajina 24 uvedla, že těmito koridory bylo evakuováno 1530 lidí, z toho 812 z Mariupolu.
Vicepremiérka rovněž obvinila ruské síly, že u města Vasylivka v Záporožské oblasti blokovaly jak autobusy určené pro evakuaci lidí, tak nákladní automobily s humanitární pomocí.
Dnes byly zprovozněny tři humanitární koridory v Záporoží. Jeden byl vytvořen k evakuaci obyvatel z obléhaného Mariupolu a pro dodávky humanitární pomoci do nedalekého Berďansku, další vedly z Melitopolu a Enerhodaru.
Šéf francouzských vojenských zpravodajců generál Éric Vidaud dnes s okamžitou platností skončil ve funkci kvůli špatnému odhadu situace před ruskou agresí vůči Ukrajině. Interní zdroje z ministerstva obrany zmiňují "nedostatečné informování" a "nedostatečnou znalost tématu", informoval server l'Opinion. Vidaud byl ve funkci sedm měsíců.
Kdo co kontroluje na Ukrajině…
Today's control-of-terrain #maps for #Ukraine from @TheStudyofWar and @criticalthreats: The larger #Russian areas of controlled terrain and advances around #Ivankiv (northwest of #Kyiv) are the result of our observing new data on Russian positions, not recent gains. pic.twitter.com/r5Is7UlLrG
— ISW (@TheStudyofWar) March 30, 2022
Dárci na konto sbírky SOS Ukrajina doposud poslali téměř 1,6 miliardy korun. Pro mezinárodní dárce zřídil Člověk v tísni stránku www.helpukraine.peopleinneed.net, kde je možné darovat na pomoc Ukrajině peníze v cizí měně. O sbírce SOS Ukrajina se po zveřejnění výzvy Chrise Hemswortha dozvědí desítky milionů jeho followerů na sociálních sítích, píše web.
"Jsme Chrisovi a celému štábu moc vděční za to, že propůjčili svou tvář, své dovednosti a své mediální platformy na podporu Ukrajiny skrz Člověka v tísni," reagovala Adriana Černá z nadace.
Australský herec Chris Hemsworth, představitel kapitána Kirka ze Star Treku a superhrdiny Thora z populárních filmů z produkce studia Marvel, natočil propagační video na podporu sbírky SOS Ukrajina, kterou zřídila organizace Člověk v tísni krátce po začátku ruské invaze. Uvedl to dnes server HN.cz.
Ve videu, které bude zveřejněno na sociálních sítích ve čtvrtek odpoledne, podle serveru popisuje situace, jichž byl v posledních týdnech svědkem v Praze.
"Jako mnozí z vás jsem si hned položil otázku, jak můžeme Ukrajině smysluplně pomoct. Rozhodl jsem se využít sílu svého hlasu a vybídnout své příznivce, aby podpořili aktivity zavedené humanitární organizace Člověk v tísni, která odvádí na Ukrajině neuvěřitelnou práci," podotkl osmatřicetiletý herec.
Přehled nejdůležitějších událostí:
- K Putinovi se podle americké televize NBC nedostávají pravdivé informace o tom, jak si na Ukrajině vede ruská armáda a jaké jsou reálné dopady západních sankcí.
- Rusko dál usiluje o dobytí nebo blokádu Kyjeva a Černihivu a masový odchod jeho vojáků z oblasti se nekoná, uvedlo ukrajinské ministerstvo obrany.
- Biden ve středu v telefonátu se Zelenským přislíbil Ukrajině přímou finanční pomoc v hodnotě 500 milionů dolarů.
- Putin podle Berlína řekl Scholzovi, že Gazprom bude od dubna převádět platby za plyn na rubly.
- Podmínkou uzavření mírové dohody mezi Ukrajinou a Ruskem je podle ukrajinského vyjednavače stažení ruských vojsk na pozice před invazí.
Podle nezávislého sociologického centra Levada významně vzrostl počet Rusů, kteří schvalují počínání prezidenta Putina: ze 71 % v únoru na současných 83 %. Stejně tak vzrostl podíl těch, kdo si myslí, že se Rusko ubírá správným směrem: z 52 % v únoru na 69 %.
Podle nezávislého sociologického centra Levada významně vzrostl počet Rusů, kteří schvalují počínání prezidenta Putina: z 71% v únoru na současných 83%. Stejně tak vzrostl podíl těch, kdo si myslí, že se Rusko ubírá správným směrem: z 52% v únoru na 69%. https://t.co/CgNEKFXVVd pic.twitter.com/JHNkcdbSjU
— Ivana Milenkovičová (@IMilenkovicova) March 30, 2022
Putin podle Berlína řekl Scholzovi, že Gazprom bude od dubna převádět platby za plyn na rubly, Evropu to prý nepoškodí. Scholz chce další informace.
Počet obětí úterního raketového útoku v Mykolajivu stoupl z 12 na 15, píše Unian. Podle starosty zemřelo ve městě od začátku bojů na 80 civilistů.
Ruský prezident Vladimir Putin během středečního telefonátu mezi oběma vůdci nastínil italskému premiérovi Mariu Draghimu systém placení za ruský plyn v rublech, uvedla Draghiho kancelář. Itálie je silně závislá na ruském plynu. Píše to Reuters.
Americký prezident Joe Biden v dnešním telefonátu s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským přislíbil Ukrajině přímou finanční pomoc v hodnotě 500 milionů dolarů (téměř 11 miliard korun). Oznámil to Bílý dům. Zelenskyj Bidena informoval o současné situaci na ukrajinském bojišti a o vývoji vyjednávání s Ruskem, oznámil na Twitteru ukrajinský prezident.
Antimonopolní regulátoři EU podle zdroje agentury Reuters provedli neohlášené inspekce v kancelářích ruské plynárenské společnosti Gazprom.
Ruského prezidenta Vladimira Putina klamali jeho vlastní poradci ohledně toho, jak špatně se daří Rusku s jeho invazí na Ukrajinu, a také ohledně negativních dopadů sankcí na ruskou ekonomiku. Agentuře Reuters to dnes řekl nejmenovaný americký činitel s odkazem na odtajněné informace amerických zpravodajských služeb.
Nejnovější satelitní snímky Mariupolu americké soukromé společnosti Maxar Technologies ukazují zdevastované divadlo, se zemí srovnané obytné domy či pozice ruských vojáků. Komunikace s lidmi ve městě, které v posledních týdnech čelí drtivé ruské ofenzivě, v podstatě neexistuje, satelitní snímky jsou tak první vizuální aktualizací za poslední dny, píše server CNN.
Záběry potvrzují, že přístav na březích Azovského moře čelí ustavičnému ostřelování. Oblast východně od vybombardovaného divadla - kde podle ukrajinských úřadů zemřelo nejméně 300 lidí - je v troskách. Podle záběrů má téměř každý dům významně poškozenou nebo kompletně zničenou střechu.
Ozbrojené síly zemí EU zřejmě získají nárok na vratku daně z přidané hodnoty (DPH), pokud se podílejí na společné bezpečnostní a obranné politice unie. Počítá s tím daňová novela, kterou dnes Senátu doporučil schválit jeho hospodářský výbor.
Nové satelitní snímky ukazují stovky lidí čekajících ve frontách v úterý před supermarketem v jihoukrajinském městě Mariupol. Město je už týdny v obležení a trpí vážným nedostatkem potravin a vody. Píší to The New York Times.
New satellite imagery shows hundreds of people lining up outside a supermarket in the southern Ukrainian city of Mariupol on Tuesday. The city has been under siege for weeks and is suffering from severe food and water shortages. https://t.co/uGEOuuy7E1 pic.twitter.com/Sj3qoyuaNJ
— The New York Times (@nytimes) March 30, 2022
Sklad Červeného kříže v centru Mariupolu zasáhly nejméně dva vojenské údery, potvrzují nové satelitní snímky společnosti Maxar Technologies, píše americká CNN.
The Red Cross warehouse in central Mariupol was hit by at least two military strikes, new satellite images from Maxar Technologies confirm. https://t.co/cu4UdBxDfs
— Natasha Bertrand (@NatashaBertrand) March 30, 2022
Euro se během dnešního obchodování vyšplhalo na měsíční maximum vůči americkému dolaru, nadále těží z optimismu ohledně mírových rozhovorů mezi Ruskem a Ukrajinou. Kolem 17:30 středoevropského letního času si jednotná evropská měna připisovala zhruba 0,7 procenta na 1,1165 amerického dolaru.
Ruský prezident Putin a německý kancléř Scholz se dohodli, že o dodávkách ruského plynu za rubly budou jednat experti, napsala agentura TASS.
Současné ubytovávání uprchlíků podle náměstka ministra zdravotnictví Jakuba Dvořáčka nereflektuje dostupnost zdravotní péče. Nejvíc jich je v regionech, kde už dříve byly kapacity naplněné. Dětští lékaři mohou být zahlceni a může se omezit dostupnost péče i pro české děti, varoval Dvořáček na dnešním jednání sněmovního výboru pro zdravotnictví. Ministerstvo podle něj plánuje scénáře s půl milionem až milionem uprchlíků.
Rusko dál usiluje o dobytí nebo blokádu Kyjeva a Černihivu a masový odchod jeho vojáků z oblasti se nekoná, uvedlo ukrajinské ministerstvo obrany.
Ukrajinský obránce Hadího ostrova Roman Hrybov, který vulgárně uzemnil posádku ruské válečné lodi, přijal vyznamenání za zásluhy. Slova jednatřicetiletého pohraničníka se stala symbolem statečného odporu Ukrajinců proti vojenské agresi Kremlu. Více o Hrybovi najdete v článku.
Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó obvinil ukrajinské vedení, že se snaží ovlivnit blížící se parlamentní volby v Maďarsku. Šéf maďarské diplomacie ve videu zveřejněném na sociálních sítích tvrdil, že "probíhá koordinace mezi maďarskou levicí a zástupci ukrajinské vlády" a že Ukrajina se pokouší ve prospěch koalice maďarských opozičních stran ovlivnit volby, které budou v Maďarsku tuto neděli 3. dubna. Žádné důkazy, které by obvinění potvrzovaly, ale neuvedl.
Šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba podle agentury AP nařčení následně odmítl, nicméně obvinění z Budapešti zaznělo zjevně v reakci na ukrajinskou kritiku maďarského postoje k ruské agresi na Ukrajině. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nedávno několikrát ostře kritizoval přístup maďarské vlády k válce na Ukrajině. Maďarsko, na rozdíl od většiny svých spojenců v Evropské unii a jako jediné z unijních sousedů Ukrajiny, odmítlo dodat Kyjevu zbraně i umožnit jejich transport přes své území. Maďarská vláda se také aktivně postavila proti uvalení sankcí na dovoz ruské energie s poukazem na to, že by to vážně poškodilo ekonomiku země.
Vysoká komisařka OSN pro lidská práva Michelle Bacheletová dnes vyzvala Rusko, aby okamžitě stáhlo vojska z Ukrajiny. Při rozpravě Rady OSN pro lidská práva v Ženevě také Rusko varovala, že útoky, které nerozlišují cíle, mohou být válečnými zločiny. Uvedla to agentura Reuters.
Evropská unie připravuje v pořadí již pátý balík sankcí proti Rusku za jeho agresi na Ukrajině. Zahrnout by měl dosud nepotrestané banky nebo rodiny oligarchů. Informoval o tom dnes list The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na nejmenované unijní činitele a diplomaty.
Evropská sedmadvacítka se chce rovněž zaměřit na obcházení sankcí, k čemuž minulý týden vyzvali lídři. Podle WSJ by EU mohla rozšířit černou listinu zemí umožňujících praní špinavých peněz o Rusko či státy, které mu usnadňují vyhýbat se dosavadním sankcím.
Západní země by měly zpřísňovat sankce, dokud z Ukrajiny neodejdou všichni ruští vojáci, řekl dnes britský premiér Boris Johnson, podle nějž by postihy neměly polevit ani v případě vyhlášení klidu zbraní. Britská vláda však podle Johnsona neusiluje o svržení ruského prezidenta Vladimira Putina, chce jen pomoci Ukrajincům bránit se před válkou.
"Nemůžeme od (zemí skupiny) G7 očekávat uvolnění sankcí jen kvůli tomu, že bude vyhlášen klid zbraní," řekl Johnson na zasedání jednoho z výboru britského parlamentu. "Musíme pokračovat ve vyostřování sankcí, dokud nebude každý ruský voják mimo Ukrajinu," dodal.
Slovensko rozhodlo o snížení počtu pracovníků ruské ambasády v zemi o 35 osob. ČTK o tom informovalo slovenské ministerstvo zahraničí, nový maximální počet ruských diplomatů neuvedlo. V uplynulých dvou letech Bratislava vyhostila dohromady devět zaměstnanců ruského velvyslanectví.
"Uvedený krok je nevyhnutelnou reakcí na pokračování aktivit personálu ruského velvyslanectví, které jsou v rozporu s Vídeňskou úmluvou o diplomatických stycích, se zájmy Slovenské republiky a se snahou o rozvoj partnerských vztahů s Ruskou federací," uvedlo slovenské ministerstvo zahraničí k rozhodnutí snížit počet pracovníků ruské ambasády. Dodalo, že po předchozích vyhoštěních ruských diplomatů neprojevila ruská ambasáda zájem o korektní působení na Slovensku.
Ukrajina v úterý dala poprvé najevo vůli vyplnit podmínky, které jsou nezbytné pro normalizaci vztahů, řekl podle agentury TASS ruský vyjednavač Vladimir Medinskij.
V Irpini u Kyjeva zemřelo odhadem 200 až 300 civilistů, než město v pondělí z rukou ruských vojáků osvobodily ukrajinské síly, sdělil dnes při setkání s novináři místní starosta Oleksandr Markušyn. Při obraně města zahynulo asi 50 ukrajinských vojáků. Některá těla jsou stále uvězněná pod sutinami, uvedl rovněž starosta.
Vláda uložila ministerstvům pracovat na sankčním režimu vůči ruským subjektům, řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Nyní k efektivním sankcím chybí potřebný nástroj.
K ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi se nedostávají pravdivé informace o tom, jak si na Ukrajině vede ruská armáda a jaké jsou reálné dopady západních sankcí, tvrdí americká televizní stanice NBC.
"Domníváme se, že Putin je svými poradci dezinformován o tom, jak špatně si vede ruská armáda a jak je ruská ekonomika ochromena sankcemi," řekl nejmenovaný americký představitel zpravodaji stanice NBC v Bílém domě. "Vysoce postavení poradci se mu bojí říct pravdu."
Stejné informace publikovala také agentura Reuters.
NEW: "We believe that Putin is being misinformed by his advisors about how badly the Russian military is performing and how the Russian economy is being crippled by sanctions," a US official tells me, "because his senior advisors are too afraid to tell him the truth.”
— Peter Alexander (@PeterAlexander) March 30, 2022
Ministerstvo zdravotnictví našlo způsob, jak v Česku mohou začít okamžitě pracovat zdravotní sestry i lékaři z Ukrajiny. Nejdříve nastoupí na tříměsíční až roční stáž. Když poté složí zkoušky, mohou zůstat natrvalo:
Česko Ukrajině daruje 52 balistických vest včetně příslušentví, řekl na tiskové konferenci po jednání vlády ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Daruje je Generální ředitelství cel.
"Vláda schválila nové krizové opatření k zákazu vydávání víz pro Rusy a Bělorusy. Udělali jsme mírné rozšíření výjimek," řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Nově o česká víza mohou žádat nejen rodinní příslušníci občanů České republiky, ale také rodinní příslušníci občanů EU nebo dalších evropských zemí, například Švýcarska a Norska. Nadále platí výjimka pro udělení víz z humanitárních důvodů, potvrdil Lipavský.
Podmínkou uzavření mírové dohody mezi Ukrajinoum a Ruskem je stažení ruských vojsk na pozice před invazí, uvedl ukrajinský vyjednávač.
"Připravili jsme program na podporu ubytování lidí prchajících lidí před Putinovou válkou," řekl ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti). Mělo by se jednat například o opravu nyní neobyvatelných městských nemovitostí nebo možnost nákupu mobilních nebo modulárních domů pro obce. Po skončení uprchlické vlny by podle Bartoše tyto kapacity měly sloužit pro lidi ohrožené bytovou krizí. Vláda by se návrhem měla zabývat příští týden.
Na opravy prostorů k trvalejšímu bydlení uprchlíků by obce a kraje mohly dostat až 100 tisíc korun na osobu, na mobilní domy až k milionu Kč, uvedl Bartoš.
Evropská unie, Británie a Spojené státy kvůli útoku Ruska na Ukrajinu uvalily sankce na mnohé představitele ruských elit, z 20 nejbohatších Rusů ovšem polovina v tuto chvíli žádným postihům západních mocností nečelí. Upozorňuje na to agentura Bloomberg, která analyzovala mezinárodní mozaiku trestních opatření. Mimo jiné uvádí, že z pětice nejbohatších ruských miliardářů je terčem sankcí jen jeden.
Vláda přidá do regionálního školství až 5,2 miliardy korun na začlenění ukrajinských žáků a studentů. Řekl to ministr školství Petr Gazdík (STAN) po jednání vlády. Školy se budou moci hlásit také o peníze na adaptační skupiny a jazykové kurzy.
Shrnutí nejdůležitějších událostí:
- Rusko po včerejším jednání delegací Kyjeva a Moskvy stahuje vojáky z okolí Kyjeva a Černihivu. Ukrajina a Západ očekává, že Kreml tvrdě zaútočí na Donbase.
- Starosta Černihivu navzdory slibům Moskvy hlásí pokračující ostřelování města.
- Britské ministerstvo obrany uvedlo, že Rusko téměř jistě selhalo ve své snaze obklíčit ukrajinskou metropoli.
- Britský deník The Times napsal, že se ruský ministr obrany Sergej Šojgu ukrývá v jaderném bunkru na Uralu.
- Vyjednavači obou stran v mírových rozhovorech hlásí opatrný optimismus. Ten ale nepřehluší výbuchy ruského ostřelování, prohlásil prezident Volodymyr Zelenskyj.
"Obléhání Černihivu pokračuje, stejně jako ruské útoky raketami a dělostřelectvem," řekl mluvčí ukrajinského ministerstva obrany Oleksandr Motuzjanyk. Kreml přitom včera slíbil, že údery v oblasti utlumí.
Oleksandr Motuzyanyk, Ukraine defence ministry spokesperson, in Kyiv now: “The siege of Chernihiv continues, along with rocket and artillery attacks from the Russian forces.”
— Shaun Walker (@shaunwalker7) March 30, 2022
Vědci by neměli zveřejňovat ve veřejném prostoru urážlivé komentáře o režimu v zemi, okomentoval prezident Ruské akademie věd (RAN) Alexandr Sergejev výnos prezidenta Vladimira Putina o vyloučení čtyř renomovaných vědců z vědecké rady při bezpečnostní radě hlavy státu.
Putin z řad svých poradců vyloučil ředitele Ústavu Evropy Alexeje Gromyka, ředitele střediska euroatlantické bezpečnosti diplomatické akademie MGIMO Alexandra Nikitina, hlavního vědeckého pracovníka Ústavu USA a Kanady RAN Alexandra Panova a vědeckého ředitele tohoto ústavu Sergeje Rogova.
"Kolegové, kteří podepsali veřejný dokument, jsou nepochybně velice vážení, jsou to i ředitelé a vědečtí vedoucí našich akademických ústavů, jakož i ústavů ministerstva zahraničí. Velmi vážení lidé. Sergej Michajlovič (Rogov) byl dokonce vedoucím rady expertů, což vypovídá, jaký byl k němu vztah. Ale dokonce i v případě, že nesouhlasíte, tak proč to dáváte najevo ve veřejném prostoru?" pozastavil se Sergejev.
Polští záchranáři čekali v úterý večer na hranicích s Ukrajinou na 80 dětí s postižením z města Dnipro v centru Ukrajiny. Děti s doprovodem zůstanou pár dní v Polsku, poté budou převezeny do Německa, píše CNN.
Nejvíce lidí utíká do Polska, Rumunska a Moldavska, větší část poté směřuje dál na západ. V Česku je podle odhadů ministerstva vnitra přes 300 tisíc uprchlíků:
Ruský prezident Vladimir Putin uvedl, že ostřelování Mariupolu skončí až tehdy, kdy se ukrajinské jednotky vzdají, uvedl Kreml v prohlášení. Putin se však podle francouzských úřadů "zamyslí" nad návrhem francouzského prezidenta Emmanuela Macrona o evakuaci civilistů, píše BBC.
Rusko nebude požadovat, aby odběratelé od dubna platili za zemní plyn v rublech. Z technologického hlediska půjde o delší proces, řekl mluvčí Kremlu.
Polská vláda předala do parlamentu návrh zákona umožňujícího zmrazit majetek lidí a firem podporujících Rusko, uvedla televize TVN 24. Předloha počítá s pokutou až 20 milionů zlotých (asi 105 milionů korun) za nesplnění rozhodnutí o zmrazení aktiv subjektů, které se kvůli podpoře ruské agrese proti Ukrajině dostanou na zvláštní "černou listinu" ministra vnitra.
Podle stanice se má tato "černá listina" lišit od sankčních seznamů Evropské unie, protože vůči osobám a podnikům na těchto seznamech lze uplatnit prostředky, s nimiž počítají unijní předpisy.
Vláda prodloužila nouzový stav vyhlášený v souvislosti s uprchlickou vlnou z Ukrajiny do 31. května. Šlo o formální krok, v úterý k tomu získala souhlas sněmovny. Stav nouze je podle vlády nadále nutný ke zvládání přílivu Ukrajinců utíkajících z vlasti napadené ruskými vojsky.
Kabinet nouzový stav vyhlásil na 30 dnů od pátku 4. března, bez prodloužení by tak skončil v neděli 3. dubna. S ohledem na úterní souhlas sněmovny a dnešní potvrzení vládou bude moci trvat do úterý 31. května. Vládní představitelé zdůrazňují, že nouzový stav na rozdíl od jeho trvání při koronavirové krizi neomezuje české obyvatele.
Popálená holčička z Ukrajiny podstoupila po převozu do Prahy první zákrok na klinice popálenin na Vinohradech. Lékaři jí odstranili část mrtvé tkáně.
Rada OSN pro lidská práva (UNHRC) dnes jmenovala tři členy komise, která vyšetří možné porušování lidských práv ze strany ruských sil při invazi na Ukrajinu. Ukrajina a její západní stoupenci obviňují ruské jednotky ze zabíjení civilistů a ostřelování měst, zejména jihoukrajinského přístavu Mariupol. Moskva obvinění popírá.
Nezávislý panel povede bývalý soudce Evropského soudu pro lidská práva Erik Möse. Norský soudce v minulosti vedl také Mezinárodní trestní tribunál pro Rwandu. Připojí se k němu ombudsmanka pro lidská práva v Bosně Jasminka Džumhurová a politický teoretik z Kolumbie Pablo de Greiff.
Devět případů souvisejících s ruskou invazí na Ukrajinu policie prověřuje ve zkráceném řízení. V souvislosti s válkou eviduje několik stovek oznámení, trestní řízení zahájila ve 133 případech. Skoro čtyři desítky případů se týkají schvalování nenávisti a postupu ruských vojsk. Uvedl to mluvčí policejního prezidia David Schön.
Veřejná prohlášení na demonstracích i sociálních sítích, která schvalují útok Ruska na Ukrajinu nebo vyjadřují podporu vedení Ruska, mohou být za současných okolností posuzována jako trestný čin. Na konci února na to upozornil nejvyšší státní zástupce Igor Stříž.
Rusko po jednání s ukrajinskými vyjednavači uvedlo, že razantně omezí útoky na město Černihiv. Starosta města Vladyslav Atrošenko uvedl, že útoky naopak zesílily. "Jde o další potvrzení, že Rusko vždy lže. Říkají, že sníží intenzitu útoků, ale ve skutečnosti ji zvýšili. Dnes jsme zažili obrovský útok na centrum Černihivu. Dvacet pět lidí bylo zraněno a jsou nyní v nemocnici. Všichni jsou to civilisté," řekl starosta v rozhovoru se CNN.
BREAKING: "Russia always lies. They're saying 'reducing intensity,' they actually have increased the intensity of strikes. Today we have a colossal attack on the center of Chernihiv."
— John Berman (@JohnBerman) March 30, 2022
--Chernihiv's Mayor on Russian promises to reduce military activity.pic.twitter.com/LvLLgvqqsp
"Strach je v Rusku velmi zakořeněný. Rusové se bojí vyjádřit svůj názor, říct něco otevřeně. Jsem rád, že jsem ho dokázal překonat," říká Alex Zalesov, student původem z Moskvy.
Ve středu 6. dubna bude opět zrušena pravidelná zkouška sirén. Ministerstvo vnitra tak chce předejít nežádoucí panice, hlavně s ohledem na občany z Ukrajiny, kteří v Česku vyhledávají bezpečí.
🔇 Pravidelná zkouška sirén bude ve středu 6. dubna opět zrušena. https://t.co/S5Ko1TWvyr
— Hasičský záchranný sbor ČR (@hasici_cr) March 30, 2022
Ruská tajná služba FSB podnikla rozsáhlou razii proti přívržencům "ukrajinské neonacistické skupiny M.K.U." a zadržela šest desítek podezřelých ve 23 ruských regionech, uvedla dnes agentura Interfax s odvoláním na komuniké FSB.
Ukrajinská média již dříve upozorňovala, že dotyčný spolek sice založil rodák z Ukrajiny, ve skutečnosti ale sdružuje ruské neonacisty. O podobném zátahu na radikály FSB informovala i loni koncem dubna, kdy v devíti ruských městech zadržela 16 přívrženců "radikálního ukrajinského uskupení M.K.U.", kteří chystali útoky na vládní budovy a hromadné vraždy. Ukrajinská média tehdy upozornila, že FSB zatýká ruské neonacisty, mezi kterými nefiguruje žádný Ukrajinec, a že terči jejich útoků se stávají hlavně přistěhovalci a bezdomovci.
Počet ukrajinských uprchlíků přicházejících do Olomouckého kraje v posledních dnech klesá, hejtmanství proto upravilo provoz svých asistenčních center v Olomouci a Šumperku. Od začátku ruské invaze na Ukrajinu bylo v kraji evidováno 7400 uprchlíků, jejich skutečný počet může být kvůli třicetidenní lhůtě na registraci vyšší o dva a půl až tři tisíce lidí. Novinářům to řekl hejtman Josef Suchánek (Piráti a STAN).
Česká lékárnická komora připravila pro lékaře a lékárníky manuál pro vyhledávání českých ekvivalentů ukrajinských léků pro pacienty z řad uprchlíků. Pomůže jim vyhledat přípravek se stejnou účinnou látkou.
Moskva při vyjednávání s Ukrajinou zatím nezaznamenala žádný větší průlom, oznámil dnes na tiskové konferenci mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. "Je pozitivní, že ukrajinská strana konečně na papír sepsala a formulovala konkrétní návrhy. To se dosud nepodařilo," řekl novinářům Peskov. "Co se ostatního týče, stále nemůžeme hovořit o něčem slibném, nějakých průlomech - čeká nás ještě velmi dlouhá cesta," dodal.
Ukrajina podle svých vyjednavačů Rusku podala návrh na cestu k neutralitě, která by se opírala o systém bezpečnostních záruk. Rusko naopak po ukončení hovorů oznámilo, že výrazně omezí své vojenské aktivity v okolí Kyjeva a Černihivu.
Britský premiér Boris Johnson zvažuje dodat Ukrajině pokročilejší smrtící zbraně, informoval deník The Times s odvoláním na informované zdroje. Ukrajina podle nich tuto výzbroj potřebuje pro nadcházející fázi války s Ruskem.
Šéf britské armády Tony Radakin ministry informoval, že boje na Ukrajině přecházejí v "tradičnější válečný konflikt". "Ukrajinská armáda nejenže drží velká města, ale nutí Rusy k ústupu. S tím se musí změnit i naše podpora," uvedl nejmenovaný zdroj z britského kabinetu.
Záchranáři odklízejí trosky administrativní budovy ve městě Mykolajiv, kterou v úterý zasáhly ruské střely. Nejméně 12 lidí zemřelo a dalších 33 utrpělo zranění. "Zničili půlku budovy, zasáhli moji kancelář," řekl oblastní gubernátor Viltalij Kim podle agentury Reuters.
"To je zlý sen. U mě na patře umřela holčička. Objímala jsem ji, uplynuly dvě minuty a zemřela," popsala žena, které záchranáři pomohli z trosek.
Rusko a Čína se dohodly na dalším posílení spolupráce "v nynější složité mezinárodní situaci". Po středečním setkání čínského šéfa diplomacie Wang Iho s jeho ruským protějškem Sergejem Lavrovem to podle agentury Interfax uvedlo ruské ministerstvo zahraničí. Wang a Lavrov se sešli ve východočínské provincii An-chuej, která hostí regionální schůzku o Afghánistánu.
Nejméně jednoho mrtvého si vyžádalo těžké ostřelování obytných čtvrtí ve městě Lysyčansk na východě Ukrajiny ruským dělostřelectvem o dnešním ránu. Uvedl to dnes gubernátor Luhanské oblasti Serhij Hajdaj.
V následujících týdnech pravděpodobně dojde k tomu, že Rusko soustředí svá vojska v oblasti Donbasu, míní analytik Mathieu Boulegue v rozhovoru pro agenturu Associated Press:
Ruský ministr obrany Sergej Šojgu, který se od začátku invaze v médiích objevuje jen sporadicky, se podle britského deníku The Times nachází v jaderném bunkru pod pohořím Ural.
List se odkazuje na letová data, ze kterých vyplývá, že Šojgu na Ural opakovaně letěl tam a zpátky z Moskvy.
Ministr nebyl na veřejnosti viděn více než čtrnáct dní až do minulého víkendu, kdy se objevil na záběrech ze schůze ministerstva obrany. V úterý ruská média publikovala záběry ze setkání s vojenskými špičkami, na kterých Šojgu oznámil, že ruským hlavním cílem je "osvobození Donbasu".
Média také dříve spekulovala, že 66letý politik utrpěl infarkt poté, co mu prezident Vladimir Putin vyčetl neúspěchy na Ukrajině.
Na východě Mariupolu Rusové zničili celou obytnou čtvrť - v okolí velkých sídlištních budov, kde dříve stávaly menší domky, jsou podle snímků jen sutiny.
Satelitní snímky Mariupolu potvrzují, že přístav na březích Azovského moře čelí ustavičnému ostřelování. Oblast východně od vybombardovaného divadla - kde podle ukrajinských úřadů zemřelo nejméně 300 lidí - je v troskách. Podle záběrů má téměř každý dům významně poškozenou nebo kompletně zničenou střechu.
Zkázu jihoukrajinského Mariupolu ukazují nejnovější satelitní snímky americké soukromé společnosti Maxar Technologies, na kterých je i zdevastované divadlo, se zemí srovnané obytné domy či pozice ruských vojáků. Komunikace s lidmi ve městě, které v posledních týdnech čelí drtivé ruské ofenzivě, v podstatě neexistuje, satelitní snímky jsou tak první vizuální aktualizací za poslední dny, píše server CNN.
Marina Ovsjannikovová, která protestovala v živém vysílání ruské stanice První kanál proti invazi, dostala u soudu pokutu asi 11 tisíc korun. Nyní dává rozhovory západním médiím. "V nich odmítá mluvit anglicky a hovoří o tom, že by se měly zrušit protiruské sankce dopadající na obyčejné Rusy. Potvrzuje tak podezření některých expertů na ruskou hybridní válku, že celý její protest byl zinscenovanou ruskou 'psychologickou operací' vůči západnímu publiku," píše v komentáři Martin Ehl. Jeho celé znění naleznete ZDE.
Polsko plánuje přestat používat ruskou ropu do konce letošního roku. Nejpozději do konce května pak chce přestat dovážet ruské uhlí. Oznámil to polský premiér Mateusz Morawiecki. Rozhodnutí souvisí s přerušením hospodářských vztahů s Moskvou kvůli jeho agresi vůči sousední Ukrajině. Morawiecki také vyzval EU ke zdanění dovozu ruské ropy a plynu.
Polsko podle Morawieckého zahajuje ve srovnání s dalšími evropskými zeměmi nejradikálnější plán odklonu od ruských energetických zdrojů. Vyzval proto také další země EU, aby rovněž snížily svou závislost na dovozu paliv z Ruska. Tvrdí, že peníze z vývozu ropy a plynu pohánějí ruskou válečnou mašinerii.
Z Ukrajiny od začátku ruské invaze podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uprchly již více než čtyři miliony lidí, z toho více než dva miliony do Polska. Podle agentury AP tak jde o další smutný milník v největší uprchlické krizi, která postihla Evropu od druhé světové války.
Rusko od vpádu na Ukrajinu před 35 dny přišlo o 17 300 vojáků, 605 tanků, 131 letadel a 131 vrtulníků, uvedl ukrajinský generální štáb. Čísla nelze nezávisle ověřit.
Divadlo Olega Tabakova v Moskvě, známé jako Tabatěrka, tento týden na fasádu umístilo obří Z. Symbol vyjadřující podporu ruské invazi na Ukrajinu se rozprostírá přes tři patra.
Ukrajinská armáda vytvořila legionářskou jednotku Svoboda Rusku. Hlásí se do ní ruští občané a ruští vojáci, kteří upadli na Ukrajině do zajetí a "rozhodli se bojovat na ukrajinské straně proti diktátorskému režimu Vladimira Putina", uvedl ukrajinský server Dumskaja. Na svém webu také zveřejnil prohlášení ruského důstojníka a vojáka, kteří se mezi legionáře přihlásili.
Tvrzení o vzniku jednotky složené z ruských zajatců nebylo možné ověřit z nezávislých zdrojů.
"V současnosti se do jednotky přihlásilo již několik stovek Rusů, a to jak řadoví vojáci, tak důstojníci," napsal portál. "Nábor do jednotky se koná výlučně na základě dobrovolnosti. Ruští vojáci napíší příslušnou žádost a poté každého kandidáta prověří ukrajinská tajná služba SBU a kontrarozvědka," dodal web.
Do sítí maďarského ministerstva zahraničí se nabourali ruští hackeři, píše server direkt36.hu. Získali dokonce přístup do šifrovaného kanálu, kterým chodí důvěrné materiály EU a NATO.
Ministr zahraničí Péter Szijjártó přitom v Moskvě 30. prosince 2021 od svého ruského protějšku Sergeje Lavrova převzal Řád přátelství. V té době už věděl, že hackeři jeho úřad kompromitovali. Rusy nekonfrontoval, naopak si pochvaloval skvělou maďarsko-ruskou spolupráci, tvrdí server.
‼️🇷🇺Hungary’s latest Russia scandal: @direkt36 reveals that Orbán’s foreign ministry has been compromised by an ongoing Russian cyberespionage campaign. They even hacked the encrypted channel also transmitting confidential NATO & EU material.
— Szabolcs Panyi (@panyiszabolcs) March 30, 2022
👇THREAD.👇https://t.co/H3MD8RwnoX
Dnešní shrnutí dění na Ukrajině od britského ministerstva obrany:
Rusové se nestahují. Přesouvají vojska a nejspíš chystají velký útok, tvrdí Pentagon ➡️ https://t.co/qjUj8pHkf1 pic.twitter.com/U5lK6nSLpm
— Aktuálně.cz (@Aktualnecz) March 30, 2022
Rusové v úterý oznámili, že utlumí vojenské operace u ukrajinského hlavního města. Podívejte se, jak vypadá aktuální mapa bojů v Kyjevě a okolí:
Ruské síly navzdory slibům o utlumení vojenských aktivit v noci ostřelovaly města v Černihivské oblasti, uvedl v televizi poradce ukrajinského ministra vnitra Vadym Denysenko.
Skoro celou noc se podle něj bojovalo v okolí města Irpiň, která leží na předměstí metropole.
"Proto zatím nelze hovořit o tom, že Rusové omezují intenzivnost bojových operací na kyjevském a černihivském směru," řekl. Část ruských jednotek a bojové techniky sice byla stažena do Běloruska, ale "podobá se to spíše střídání sil a hojení ran než reálnému pozastavení bojových akcí", dodal.
Ve městě Irpiň, odkud ukrajinští obránci v posledních dnech dokázali vytlačit ruské síly, je podle poradce "spousta min a výbušných nástrah, zaminovány jsou dokonce i mrtvoly".
Český červený kříž dopravil na Ukrajinu další zásilku. Kromě zdravotnického materiálu a prostředků dovezli jeho pracovníci na Ukrajinu i léčiva.
Dnes jsme ukrajinským kolegům přivezli další pomoc - traumasety, chirurgický materiál, dermatomy, hemostatika a další léčiva, zdrav.stany, další zdrav. materiál a lehátka - 37 palet - přes 5 mil.Kč. Zvýšíme dostupnost zdrav.péče raněným a nemocným: https://t.co/WqcZrAo2Ye
— Cesky cerveny kriz (@CCK_Tweetuje) March 30, 2022
Ministerstvo vnitra včera udělilo 3600 víz ukrajinským uprchlíkům. Celkem jich již Česko vydalo 245 324.
Udělené dočasné ochrany a registrace na cizinecké policii za předchozí den ⬇️ pic.twitter.com/R5JvRlXrOp
— Ministerstvo vnitra (@vnitro) March 30, 2022
Ukrajina ruským vyjednavačům navrhla utvoření 97 humanitárních koridorů vedoucích z nejvíc zasažených měst a oblastí, oznámila místopředsedkyně vlády Iryna Vereščuková, podle které se dnes očekává otevření tří humanitárních koridorů.
Humanitární koridory mají vést z měst a vesnic v Charkovské, Kyjevské, Chersonské, Černihivské, Sumské, Záporožské, Doněcké, Luhanské a Mykolajivské oblasti. Na schválení ruskými úřady Kyjev čeká, píše list Ukrajinska pravda.
Shrnutí nejdůležitějších událostí:
- Rusko po včerejším jednání delegací Kyjeva a Moskvy stahuje vojáky z okolí Kyjeva a Černihivu. Ukrajina a Západ očekává, že Kreml tvrdě zaútočí na Donbase.
- Britské ministerstvo obrany uvedlo, že Rusko téměř jistě selhalo ve své snaze obklíčit ukrajinskou metropoli.
- Vyjednavači obou stran v mírových rozhovorech hlásí opatrný optimismus. Ten ale nepřehluší výbuchy ruského ostřelování, prohlásil prezident Volodymyr Zelenskyj.
- V obléhaném ukrajinském Mariupolu zřejmě zemřely za týdny ruského ostřelování tisíce civilistů.
- Americký prezident Joe Biden a lídři Británie, Francie, Itálie a Německa při společné telekonferenci potvrdili odhodlání zvyšovat ekonomický tlak na Rusko a poskytovat Ukrajině pomoc.
Kvůli ruské invazi na Ukrajinu zemřelo už nejméně 145 dětí, nejméně 222 utrpělo zranění. Uvádí to deník Kyiv Independent s odvoláním na ukrajinské úřady.
⚡️Russia’s war kills at least 145 children, wounds 222 others.
— The Kyiv Independent (@KyivIndependent) March 30, 2022
Since Russia began its full-scale invasion on Feb. 24, 69 children were either killed or injured in Kyiv Oblast, 54 in Donetsk Oblast, 49 in Kharkiv Oblast, according to the Prosecutor General’s Office.
Německo očekává problémy s dodávkami ruského plynu. Ministr hospodářství a ochrany klimatu Robert Habeck dnes oznámil, že vyhlásil stupeň včasného varování, což je první ze tří varovných stupňů. Habeck uvedl, že nyní bude o energetické bezpečnosti Německa jednat krizový štáb. Berlín zhoršení zásobování očekává v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu a ruským požadavkem platit za plyn v rublech.
Divadlo Olega Tabakova v Moskvě, známé jako Tabatěrka, tento týden na fasádu umístilo obří Z. Symbol vyjadřující podporu ruské invazi na Ukrajinu se rozprostírá přes tři patra:
Pražské centrum pro pomoc uprchlíkům odbavilo v úterý podruhé méně než tisíc lidí. Bylo jich 982. Od začátku ruské invaze pomohlo 60 854 lidem.
Oznámením o soustředění sil na východě Ukrajiny Rusko tiše přiznalo, že s obtížemi drží více než jeden směr útoku, míní britští zpravodajci.
Latest Defence Intelligence update on the situation in Ukraine - 30 March 2022
— Ministry of Defence 🇬🇧 (@DefenceHQ) March 30, 2022
Find out more about the UK government's response: https://t.co/ete9x5Ty71
🇺🇦 #StandWithUkraine 🇺🇦 pic.twitter.com/202UH5Uz8t
Rezidenční oblasti ve městě Lysyčansk na východě Ukrajiny dnes ráno čelily těžkému ostřelování ruského dělostřelectva. Informoval o tom dnes ráno guvernér luhanského regionu Serhij Hajdaj. Podle prvních zpráv střely zasáhly obytné domy a několik z nich nevydrželo, uvedla agentura Reuters.
"Mnoho budov se zřítilo. Záchranáři se snaží zachránit lidi, kteří jsou stále naživu," uvedl guvernér, který ale neupřesnil bilanci mrtvých a zraněných.
Město Lysyčansk se nachází v části Luhanské oblasti, kterou kontroluje ukrajinská armáda. V úterý Rusko oznámilo, že bude soustředit své vojenské snahy na východě Ukrajiny. Chce získat území, která si nárokují proruští separatisté v Luhanské a Doněcké oblasti. O přeskupování ruských jednotek informoval také ukrajinský generální štáb.
Lisičansk v Luhanské oblasti po ranním rusském úderu. Zveřejnil agentura Unian. pic.twitter.com/M49li4L2HI
— Martin Dorazín (@mdorazin) March 30, 2022
Ukrajinští farmáři, kteří produkují značné množství pšenice pro světový trh, nyní bojují proti ruským jednotkám. Podle šéfa Světového potravinového programu (WFP) to znamená, že ruská invaze na Ukrajinu způsobila "katastrofu na katastrofě" a bude mít globální dopad, který bude větší než cokoliv, co svět zažil od druhé světové války. Už tak vysoké ceny potravin podle něj dále prudce rostou.
WFP před ruským útokem na Ukrajinu poskytovala jídlo 125 milionům lidí na celém světě, píše agentura AP. Tato agentura OSN kvůli rostoucím nákladům na potraviny, pohonné hmoty a dopravu musí začít snižovat příděly. Například osmi milionům obyvatel válkou zbídačeného Jemenu bylo třeba snížit příděl potravin o 50 procent, uvedl šéf WFP David Beasley.
Válka na Ukrajině má podle něj obrovské dopady nejen na její obyvatele, ale také devastuje země jako Egypt, který běžně získává 85 procent obilí z Ukrajiny, nebo Libanon, jenž v roce 2020 získal 81 procent obilí z východoevropské země. Ukrajina a Rusko produkují 30 procent světových zásob pšenice, 20 procent kukuřice a 75 až 80 procent slunečnicového oleje. Světový potravinový program nakupuje 50 procent obilí z Ukrajiny, dodal Beasley.
V ruském Petrohradě se objevil nový druh protiválečného protestu, který zatím místní úřady nezastavily. Protestující vyrábějí maličké figurky z plastelíny, papíru, drátu a dalších kreativních materiálů, které rozmísťují po městě, napsal zpravodajský server The Moscow Times.
Проект «Маленький пикет» участники расставляют на улицах крошечные скульптуры с пустыми плакатами. источник: Бумага больше фото тут: malenkiy_piket pic.twitter.com/XKVVLniJ6U
— Valeriia (@valeriiaku) March 26, 2022
Televize je v Rusku nejsledovanějším médiem, zpravodajství má plně v rukou režim Vladimira Putina. Zprávy i diskusní pořady neustále zdůrazňují v nejčernějších a nepřátelských barvách Ukrajinu i Západ. V současné propagandě mají důležitou roli dvě ženy, které k Rusům z obrazovek promlouvají. Moderátorka prvního kanálu Rossija 1 Olga Skabejevová a šéfredaktorka televize RT Margarita Simonjanová.
"Úkoly dosáhnout administrativních hranic Doněcké a Luhanské oblasti, obklíčit Kyjev a nastolit kontrolu nad levobřežní Ukrajinou nepřítel nesplnil," píše ve své půlnoční situační zprávě zveřejněné na Facebooku velení ukrajinské armády, přičemž se v posledním bodu odkazuje na označení ukrajinského území, které se nachází na levém břehu Dněpru.
Generální štáb uvádí, že na řadě míst se pozice ruských sil výrazně nezměnily, ruské jednotky případně udržují obsazené pozice nebo doplňují zásoby. Na několika místech v Záporožské oblasti podle něj Rusové dělostřelecky ostřelovali pozice ukrajinské armády.
"V doněckém směru nepřítel pokračuje v ostřelování a útočných akcích. Prováděl letecké a raketové útoky na (východoukrajinská města) Kreminna a Mariupol. Hlavní úsilí se soustředilo na převzetí kontroly nad obcemi Popasna, Rubižne (v Luhanské oblasti) a také na úplné dobytí Mariupolu. Bez úspěchu," tvrdí velení ukrajinské armády.
Britské ministerstvo obrany v noci na dnešek ve své pravidelné analýze uvedlo, že opakované ruské neúspěchy a naopak úspěšné ukrajinské protiútoky znamenají, že Moskva téměř jistě selhala ve své snaze obklíčit Kyjev.
"Ruská prohlášení týkající se snížení aktivit v okolí Kyjeva a hlášení naznačující stažení některých ruských jednotek z těchto oblastí mohou naznačovat, že Rusko uznává, že nyní přišlo o iniciativu v regionu," píše britský resort obrany, podle něhož je pravděpodobné, že Moskva přesune bojovou sílu do Luhanské a Doněcké oblasti.
Latest Defence Intelligence update on the situation in Ukraine - 29 March 2022
— Ministry of Defence 🇬🇧 (@DefenceHQ) March 29, 2022
Find out more about the UK government's response: https://t.co/MGJpGUFJ8K
🇺🇦 #StandWithUkraine 🇺🇦 pic.twitter.com/S5n4g27Sxe
Pokračuje stahování ruských jednotek z Kyjevské a Černihivské oblasti, konstatoval v noci na dnešek generální štáb ukrajinské armády. Zároveň dodal, že Rusko podle určitých indicií přeskupuje jednotky, aby soustředilo své hlavní úsilí na východě země.
"Stahování vojsk" je podle něj zároveň pravděpodobně rotací jednotlivých jednotek, která má za cíl zmást velení ukrajinské armády a vytvořit klamnou představu, že Moskva upustila od záměru obklíčit Kyjev.
Moskva po úterních jednáních ruských a ukrajinských vyjednávačů oznámila, že výrazně omezí své vojenské aktivity v okolí Kyjeva a Černihivu. Ruský ministr obrany Sergej Šojgu označil za hlavní cíl ofenzívy na Ukrajině "osvobození" Donbasu, tedy regionu na východě země částečně ovládaného silami podporovanými Moskvou.
Mluvčí Pentagonu John Kirby později potvrdil, že od Kyjeva odjíždí malý počet ruských jednotek směrem na sever, Moskva je ale podle USA nestahuje z bojů, nýbrž přesouvá na jiná místa na Ukrajině, kde možná chystá velkou ofenzivu. Opatrnost ohledně ruského tvrzení o omezení vojenských akcí v některých oblastech vyjádřil rovněž ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který uvedl, že Ukrajina nepoleví ve svém obranném úsilí.
Signály, které zazněly z mírových rozhovorů s Ruskem, lze označit za pozitivní, ale nepřehluší výbuchy ruského ostřelování, uvedl prezident Zelenskyj.
V obléhaném ukrajinském Mariupolu zřejmě zemřely za týdny ruského ostřelování tisíce civilistů, řekla Reuters šéfka lidskoprávní mise OSN na Ukrajině.
Rusko částečně stahuje vojáky z Kyjevské a Černihivské oblasti a hodlá soustředit své síly na východní Ukrajinu, uvedla ukrajinská armáda.
Mluvčí Pentagonu John Kirby dnes potvrdil, že od Kyjeva odjíždí malý počet ruských jednotek směrem na sever, Moskva je ale podle USA nestahuje z bojů, nýbrž přesouvá na jiná místa na Ukrajině, kde možná v blízké době chystá velkou ofenzivu. Rusko dnes po rozhovorech s ukrajinskými vyjednávači řeklo, že výrazně omezí své vojenské aktivity v okolí Kyjeva a Černihivu, američtí činitelé však sdělení přijali ostražitě a řekli, že počkají na reálné kroky Moskvy.
Další záběry výbuchu ruského muničního skladu.
Another footage of explosion in Belgorod weapon storage facility. pic.twitter.com/n38zvXPzPL
— Aldin 🇧🇦 (@tinso_ww) March 29, 2022
V ruském městě Bělgorod asi 40 kilometrů od ukrajinských hranic explodoval ze zatím neznámých důvodů muniční sklad.
Belgorod, Russia. An ammunition depot has exploded for unknown reasons. Possible mishandling, though some claim a missile strike. pic.twitter.com/ltsLKkaBvr
— Woofers (@NotWoofers) March 29, 2022
Polsko zablokuje dovoz uhlí z Ruska. "Nemůžeme déle čekat na reakci EU v této záležitosti," řekl mluvčí polské vlády Pjotr Muller. Téměř 20 procent polského uhlí pochází z Ruska.
⚡️Poland to block coal imports from Russia.
— The Kyiv Independent (@KyivIndependent) March 29, 2022
“We cannot wait any longer for the EU reaction on the issue,” said Polish government spokesman Piotr Muller. “We are aware of the risks.”
Almost 20% of Polish coal comes from Russia.
Další snímek vybombardovaného bytového domu v ukrajinském Mykolajivu. Podle nejnovějších informací zemřel při útoku 13 lidí a nejméně 30 dalších bylo zraněno.
here is the building pic.twitter.com/eAkG5PizVu
— Nika Melkozerova (@NikaMelkozerova) March 29, 2022
Válka na Ukrajině podle českého dobrovolníka, který bojuje proti ruské invazi po boku Ukrajinců v Irpini, není srovnatelná s válkou v Afghánistánu. Na Ukrajině čelí vojáci raketám, dělostřelectvu v podstatě nepřetržitě 24 hodin sedm dní v týdnu. Reportáž se dvěma českými bojovníky natočil zpravodaj České televize (ČT) Michal Kubal. Server Seznam Zprávy dnes zase informoval, že na Ukrajině utrpěl první český dobrovolník zranění. Ministerstvo obrany aktuálně eviduje zhruba 600 žádostí a dotazů týkajících se vstupu do ozbrojených sil Ukrajiny. Počty, kolik lidí bojovat odešlo, nezná.
Pod vlivem ruské agrese proti Ukrajině lotyšská vláda rozhodla o zvýšení výdajů na obranu v příštích letech. Do roku 2025 mají stoupnout na 2,5 procenta hrubého domácího produktu, informovala agentura DPA.
Ruského prezidenta Vladimira Putina bude muset odstranit vnitřní puč, aby skončila ruská válka na Ukrajině. Myslí si to hudebník a bývalý politik Michael Kocáb, který v 90. letech v čele parlamentní komise dohlížel na odsun sovětských vojsk z Československa. Putina označil za válečného zločince a šílence. Kocáb by byl rád, kdyby Evropa a svět ještě víc pomáhaly Ukrajině. Zaměřil by se například na humanitární letecké koridory, nekončil by ani diskusi o mírových silách OSN, takzvaných modrých přilbách. Kocáb to dnes řekl ČTK v Plzni.
Americký prezident Joe Biden a lídři Británie, Francie, Itálie a Německa při dnešní společné telekonferenci potvrdili odhodlání zvyšovat ekonomický tlak na Rusko kvůli jeho invazi na Ukrajinu a nadále poskytovat Ukrajině pomoc, aby se mohla bránit proti ruské armádě. V prohlášení to uvedl Bílý dům. Podle vyjádření německé vlády se shodli na cíli přimět Moskvu ke klidu zbraní a stažení vojsk.
Americký prezident Joe Biden uvedl, že se teprve uvidí, zda Rusko dodrží proklamované kroky k omezení svých vojenských operací na Ukrajině. Dodal, že Washington a jeho spojenci budou pokračovat v přísných sankcích proti Rusku a pomoci Ukrajině.
Macron se v telefonátu s Putinem neúspěšně pokusil prosadit příměří pro ostřelovaný ukrajinský Mariupol. Hovořili také o platbách za plyn v rublech.
Kyjevem se před malou chvílí rozezněly sirény, platí výstraha před dalším ruským bombardováním, informoval z místa reportér České televize Michal Kubal.
Sirény v Kyjevě právě teď. pic.twitter.com/e2TQlKjlVy
— Michal Kubal (@MichalKubal) March 29, 2022
Počet obětí ruského bombardování bytového domu v Mykolajivu vzrostl na devět.
9 people died as a result of Russian missile strike on the building of a regional administration in Mykolayiv. Having failed to capture the city, Russian war criminals just bomb it, obviously pissed off with its fierce resistance and the very vocal local governor Vitaliy Kim pic.twitter.com/tOEDcC0gmA
— Olga Tokariuk (@olgatokariuk) March 29, 2022
Lipavský řekl šéfce německé diplomacie Baerbockové, že EU musí hledat společné řešení energetické bezpečnosti i toho, jak bránit Putinovi ve válce.
USA nezaznamenaly žádné náznaky konstruktivního pokroku v diplomatických rozhovorech mezi Ruskem a Ukrajinou, řekl šéf americké diplomacie Blinken.
Podle ukrajinské armády se ruská armáda přeskupuje na východě, aby soustředila svou vojenskou sílu v oblasti. Na jihu se Rusko připravuje na obnovení útočných operací, informuje The Kyiv Independent.
⚡️General Staff: Russia partially withdraws military units from Kyiv, Chernihiv oblasts.
— The Kyiv Independent (@KyivIndependent) March 29, 2022
According to Ukraine’s military, the Russian army is regrouping in the east to concentrate its military power in the area. In the south, Russia is preparing to resume offensive operations.
Nouzový stav vyhlášený v souvislosti s uprchlickou vlnou z Ukrajiny po ruské invazi do této země potrvá do konce května. Vláda Petra Fialy (ODS) jej bude moci o téměř dva měsíce prodloužit, v úterý získala potřebný souhlas sněmovny. Dolní komora prodloužení nouzového stavu schválila hlasy poslanců pětice koaličních stran. Zákonodárci opozičních ANO a SPD žádost kabinetu nepodpořili.
Ruskem podporovaná separatistická Doněcká lidová republika na východě Ukrajiny zváží připojení k Rusku, jakmile ovládne celou Doněckou oblast, uvedl v úterý její zpravodajský server s odkazem na vůdce separatistů Denise Pušilina. "Doněcká lidová republika se bude otázkou přičlenění k Ruské federaci zabývat po osvobození celého území republiky," řekl Pušilin podle ruských médií.
Pokles bojového potenciálu ukrajinských ozbrojených sil umožňuje soustředit pozornost a úsilí na hlavní cíl: osvobození Donbasu, prohlásil ruský ministr obrany Sergej Šojgu během úterní porady s ruskou generalitou. Ruské ministerstvo obrany následně podle BBC ohlásilo, že zásadně omezí bojové aktivity v Kyjevské a Černihivské oblasti v centrální, respektive severní části Ukrajiny. Tento krok má vytvořit podmínky pro dialog mezi oběma stranami.
Francouzský prezident Emmanuel Macron v úterý svému ruskému protějšku Vladimiru Putinovi řekl, že pro západní plynárenské klienty není možné platit své účty v rublech, uvedl v úterý zástupce úřadu francouzského prezidenta.
Spojené státy a jejich spojenci diskutují o dalším možném kole pomoci pro Ukrajinu, které by mohlo dosáhnout souhrnných 500 milionů dolarů, řekl v úterý agentuře Reuters důvěryhodný zdroj.
Kvůli explozi v Mykolajivské státní regionální správě zemřelo 7 lidí a 22 bylo zraněno. Trosky jsou nadále prohledávány, počet obětí se může ještě zvýšit. Informoval o tom deník Kyiv Post. Video zachycuje okamžik zásahu rakety.
Due to the explosion in the #Mykolaiv State Regional Administration, 7 people died and 22 were injured. The rubble continues to be dismantled, so the number of victims may be higher. In the video - the moment the missile strike. pic.twitter.com/2DfR9J37oT
— KyivPost (@KyivPost) March 29, 2022
Roman Hrybov, autor slavné věty "Ruská válečná lodi, jdi do p*dele!", se vrátil z ruského zajetí do rodného města Čerkasy, oznámilo ukrajinské ministerstvo obrany.
Roman Hrybov, the author of the famous “Russian Warship, Go F*** Yourself” phrase, returned from Russian captivity to his native Cherkasy region. Glory to the Hero! #GlorytoUkraine pic.twitter.com/uruPgkBLGv
— Defence of Ukraine (@DefenceU) March 29, 2022
Ukrajina vyzvala Nepál, aby zakázal výstupy ruských horolezců v Himálaji. Ukrajinské velvyslanectví v Dillí v diplomatické nótě adresované nepálské vládě uvedlo, že mnohé mezinárodní sportovní federace zakázaly kvůli ruském vpádu na Ukrajinu účast ruských sportovců v soutěžích. Nepál vydal povolení k výstupům na hory na svém území na letošní jaro devíti Rusům. Server stanice BBC napsal, že Nepál nevzal v úvahu výzvy nepálských diplomatů i horolezců, aby se na Rusy vztahoval zákaz kvůli ruské invazi na Ukrajinu. Nepál bude nadále vydávat povolení komukoli, kdo splní vládní předpisy.
Ruský raketový útok zničil sklad paliva v Chmelnické oblasti. Mykola Melnyčuk, starosta města Starokosťantyniv, uvedl, že útok si nevyžádal žádné oběti, byly však zničeny všechny strategické zásoby paliva, uvedl deník Kyiv Independent.
⚡️Russian missile strike destroys fuel depot in Khmelnytskyi Oblast.
— The Kyiv Independent (@KyivIndependent) March 29, 2022
Mykola Melnychuk, mayor of Starokostiantyniv, said that there were no casualties as a result of the March 29 strike on the town’s airport but all strategic reserves of fuels and lubricants have been destroyed.
Generální ředitel Mezinárodního výboru Červeného kříže (MVČK) Robert Mardini dnes Ukrajinu a Rusko důrazně vyzval, aby se dohodly na zajištění bezpečné evakuace obyvatel z obléhaného Mariupolu a dalších ukrajinských měst a na umožnění dodávek humanitární pomoci. V rozhovoru s agenturou Reuters Mardini také válčící strany vybídl, aby pracovníkům Červeného kříže povolily návštěvy zajatců a zorganizovaly převoz pozůstatků padlých.
Policisté a hasiči dostanou peníze za přesčasovou práci při zvládání uprchlické vlny z Ukrajiny za nouzového stavu, uvedl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).
Euro dnes výrazně posiluje díky zprávám o určitém pokroku v mírových rozhovorech mezi Ruskem a Ukrajinou. Po čtvrté hodině odpoledne si jednotná evropská měna vůči americkému dolaru připisovala zhruba 1,1 procenta na 1,1101 USD.
Česko vyhostilo zástupce ruského velvyslance, informuje týdeník Respekt a Deník N. Diplomata bezpečnostní složky podezřívají z poškozování vzájemných vztahů a také možných kontaktů s ruskými tajnými službami. Na opuštění Česka má tři dny. Vyhoštění potvrdilo české ministerstvo zahraničí.
Jeden diplomatický pracovník ruského velvyslanectví v Praze byl prohlášen za nežádoucí osobu a musí opustit Česko do 72 hodin, oznámila česká diplomacie.
Irsko vyhostí čtyři ruské diplomaty z ruského velvyslanectví v Dublinu. Obvinilo je ze špionáže.
Belgie vyhostí 21 pracovníků ruského velvyslanectví v Bruselu. Jejich aktivity označila za neslučitelné s diplomatickým statusem, což znamená, že se jednalo o špiony ruské rozvědky.
Nizozemsko vyhostí 17 zaměstnanců ruské ambasády, považuje je za důstojníky zpravodajských služeb, oznámil ministr zahraničí Wopke Hoekstra.
Polsko ukončí dovoz černého uhlí z Ruska. Oznámil to mluvčí vlády.
Ropa ztrácí přes pět procent v důsledku pozitivních zpráv z rusko-ukrajinských rozhovorů. Brent odepisuje 5,3 procenta na 106,51 USD za barel.
Bezpečnost Finska je potřeba dále posílit a je k tomu třeba vyčerpat všechny možnosti, napsal dnes na Facebooku finský prezident Sauli Niinistö. "Proto jsme při včerejší diskusi s generálním tajemníkem Jensem Stoltenbergem důkladně projednali zásady a postupy při přijímání nových členů do NATO," uvedl.
Postoj k Severoatlantické alianci se ve Finsku po ruském útoku na Ukrajinu zásadně změnil. Poprvé v historii se podpora vstupu přehoupla přes 50 procent. Dlouhodobě se přitom držela kolem 20 procent. Země je od druhé světové války neutrální a vojenským spojenectvím se vyhýbá. Konflikt na Ukrajině ale Finové sledují, s Ruskem sousedí a v minulosti ruské invazi sami čelili.
Ruský prezident Vladimir Putin si vojenskou konfrontaci s NATO určitě nepřeje. Vždyť jeho armáda má velké problémy s Ukrajinou, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz americký diplomat Kurt Volker.
Ruský vyjednávač Vladimir Medinskij po schůzce v Istanbulu prohlásil, že ukrajinské návrhy obsahují i bod, podle kterého Rusko není proti členství Ukrajiny v EU. Nevyjádřil se ale v tom smyslu, že Rusko není proti členství Ukrajiny v EU.
Senátní ústavní komise se postavila proti příslibu beztrestnosti pro české dobrovolníky, kteří by se zapojili do bojů na Ukrajině proti ruské agresi. Nepodpořila dnes ani senátorskou novelu branného zákona, podle níž by se Češi mohli začlenit do ukrajinských ozbrojených složek na základě vládní výjimky. Podle předsedy komise Zdeňka Hraby (STAN) je to snaha řešit jednu speciální záležitost obecným zákonem, což není vhodné.
Shrnutí nejdůležitějších událostí:
Pokračuje stahování ruských jednotek z Kyjevské a Černihivské oblasti, konstatoval v noci na dnešek generální štáb ukrajinské armády. Zároveň dodal, že Rusko podle určitých indicií přeskupuje jednotky, aby soustředilo své hlavní úsilí na východě země.
V obléhaném ukrajinském Mariupolu zřejmě zemřely za týdny ruského ostřelování tisíce civilistů, řekla Reuters šéfka lidskoprávní mise OSN na Ukrajině.
- Signály, které zazněly z mírových rozhovorů s Ruskem, lze označit za pozitivní, ale nepřehluší výbuchy ruského ostřelování, uvedl prezident Zelenskyj.
- Americký prezident Joe Biden a lídři Británie, Francie, Itálie a Německa při dnešní společné telekonferenci potvrdili odhodlání zvyšovat ekonomický tlak na Rusko a poskytovat Ukrajině pomoc.
Náměstek ruského ministra obrany po jednání v Istanbulu řekl, že Moskva se rozhodla "zásadně omezit vojenskou aktivitu ve směru na Kyjev a Černihiv", aby "zvýšila vzájemnou důvěru pro jednání o podpisu mírové dohody s Ukrajinou".
Vyjednávání mezi Ruskem a Ukrajinou byla konstruktivní, uvedl ruský vyjednávač. Zároveň ale dodal, že s návrhy nyní půjde za prezidentem Vladimirem Putinem. Podle Kyjeva byl posun v jednáních dostatečný k uskutečnění setkání prezidentů.
Opoziční ANO navrhne prodloužení nouzového stavu o 30 dnů, uvedla Alena Schillerová. Koalice trvá na dalších 59 dnech, jak o ně požádala vláda.
Ukrajinský vyjednávač popsal jeden z prvních bodů, které se řešily na jednání mezi Ukrajinou a Ruskem o ukončení války. Šlo by o systém garance bezpečnosti Ukrajiny, přičemž těmito garanty by byly Polsko, Kanada, Izrael a Turecko. Pokud by systém fungoval, Ukrajina by podle vyjednávače přijala neutrální status, což by znamenalo, že by na jejím území nebyly žádné zahraniční vojenské základny.
Vládní žádost o dvouměsíční prodloužení nouzového stavu není podle senátní ústavní komise v souladu s ústavním zákonem o bezpečnosti České republiky.
Nejméně sedm mrtvých a 22 raněných si vyžádalo ruské ostřelování Mykolajiva, uvedl prezident Volodymyr Zelenskyj podle BBC. Odklízení trosek pokračuje.
Jednání mezi ukrajinskými a ruskými vyjednavači v Istanbulu o ukončení války skončilo. Oznámila to ukrajinská ambasáda v Turecku.
Ruské ministerstvo zahraničí ohlásilo vyhoštění celkem deseti diplomatů z Estonska, Litvy a Lotyšska. Jde o odvetu za krok Pobaltí.
Válka na Ukrajině vstoupila do velmi nepředvídatelné fáze a scénářů vývoje bojů je mnoho. Italskému deníku Corriere della Sera to řekl americký generál a bývalý šéf Ústřední zpravodajské služby (CIA) David Petraeus. Klíčové jsou podle něj boje o Mariupol či dodávky zbraní Ukrajině. Podle Petraeuse nyní nelze vyloučit žádný scénář bojů, od zdlouhavého krvavého konfliktu až po možnost, že jedna z bojujících stran získá zásadní převahu. Americký generál se domnívá, že je nyní "o něco málo pravděpodobnější", že výhodu získají Ukrajinci. V bojích ukázali odhodlanost, iniciativu a kreativitu.
Klíčové budou podle něj dodávky zbraní ukrajinským jednotkám ze zahraničí, a to včetně protivzdušných systémů S-300 či 9K37 Buk, které mohou zasáhnout i vysoko letící cíle. "Doufám, že okolní země pomohou Ukrajině s letadly, a to potichu, bez prohlášení," řekl italskému listu Petraeus. Mezi faktory, které mohou konflikt prodloužit, jsou podle Petraeuse příchod teplejšího počasí a rozbahněný terén, který ztíží pohyb ruských mechanizovaných jednotek.
Ruský ministr obrany Sergej Šojgu uvedl, že na Ukrajině bylo za poslední dva týdny zabito 600 zahraničních bojovníků. Zprávu však není možné ověřit. Šojgu také mluvil o údajně vážně znehodnocených schopnostech ukrajinské armády a o tom, že Ukrajina podle něj už nemá námořnictvo.
Projev Šojgua zároveň zachytilo video. V posledních dnech se přitom spekulovalo, proč se ruský ministr obrany dlouho neobjevil na veřejnosti. Poradce ukrajinského ministra vnitra Anton Heraščenko následně upřesnil, že Šojgu měl infarkt.
In his speech, Shoigu repeated that the first phase of #Russia's "special operation" was over, and that Russian forces would now focus on "liberating" the Donbass. pic.twitter.com/UMjDo6rxuJ
— Michael A. Horowitz (@michaelh992) March 29, 2022
Pět stíhacích letounů Jas-39 Gripen dnes dopoledne odletělo z čáslavské základny do Litvy, odkud budou střežit vzdušný prostor pobaltských zemí. Na cestu se čeští piloti vydali po 10:00 a mají za sebou již přistání v Litvě v Šiauliai. Operační úkol převezmou 1. dubna od dánského letectva, plnit ho budou do konce července. Jde už o jejich sedmé nasazení k ochraně vzdušného prostoru členských států Severoatlantické aliance. V Pobaltí budou hlídat počtvrté.
Ruský miliardář Roman Abramovič není oficiálním členem ruské delegace, ale mírových hovorů se osobně účastní, uvedl Kreml, podle kterého toto zapojení schválily obě strany.
Pražské uprchlické centrum již nebude fungovat nonstop, ale jen mezi 07:00 a 21:00. Město tím reaguje na snížení počtu klientů oproti začátku války.
Asi 400 zabitých si dosud vyžádalo ruské ostřelování a bombardování severoukrajinského města Černihiv, uvedl v televizi starosta Vladyslav Atrošenko. "U nás ve městě zahynulo už více než 350 lidí, ale to nejsou konečné údaje. Odhaduji, že tento počet je nyní už okolo 400," řekl starosta. Stejný počet raněných se podle něj nyní léčí v nemocnicích. Černihiv je bez elektřiny, plynu, vody a tepla.
Ruské ostřelování zasáhlo město Mykolajiv na jihu Ukrajiny. Několik lidí se pohřešuje po zásahu administrativní budovy. Většina ale podle agentury AFP "zázračně" z budovy utekla.
ANO nemůže dát vládě bianco šek ke skoro dvouměsíčnímu prodloužení nouzového stavu, uvedla Alena Schillerová (ANO). SPD pokládá takové prodloužení za nelegální.
Prodloužení nouzového stavu až do konce letošního května kvůli pomoci uprchlíkům z Ukrajiny je nutné, neboť jejich počet během nadcházejících dvou měsíců pravděpodobně neklesne. Poslancům to dnes při zdůvodnění vládní žádosti řekl vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Podle něj nouzový stav umožní operativně a cíleně se postarat o ukrajinské běžence, jichž přišlo do Česka kvůli ruské agresi na 300 tisíc, nebude ale zasahovat do běžného života českých občanů.
Pražský městský soud dnes nevyhověl návrhu vydat bývalého vězeňského dozorce Jevgenije Sergejeva k trestnímu stíhání do Ruska. Rozhodl, že vydání muže je nepřípustné. Čtyřicetiletý Sergejev je v Rusku viněn z krádeže, údajně navrtával potrubí a kradl ropu. Podle dřívějšího vyjádření jeho advokáta Leonida Kušnarenka je však obvinění vykonstruované a účelové. Sergejev byl podle právníka spolupracovníkem opozičního politika Alexeje Navalného, odmítal se také podílet na mučení vězňů.
Žádostí o prodloužení nouzového stavu o více než 30 dní koalice nijak nezasahuje do ústavního uspořádání Česka, řekl předseda poslanců ODS Marek Benda.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na Twitteru poděkoval českému premiérovi Petru Fialovi za podporu Ukrajiny a významnou humanitární i bezpečnostní asistenci.
Thanked 🇨🇿 Prime Minister @P_Fiala for supporting 🇺🇦 people in the fight against Russian aggression. Noted the significant humanitarian and security assistance, exceptional treatment of Ukrainians who found temporary shelter in the Czech Republic. We really appreciate it!
— Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) March 29, 2022
Souhrn posledních informací podle britského ministerstva obrany.
"Řekněte mu, že je rozdrtím." Putin přijal Zelenského dopis podrážděně, píše deník ➡️https://t.co/v9sO9SCszj pic.twitter.com/2xXY9nsdhR
— Aktuálně.cz (@Aktualnecz) March 29, 2022
Do mírových jednání mezi Ruskem a Ukrajinou se i dnes zapojil ruský oligarcha Roman Abramovič. V pondělí média informovala, že ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi předal v Moskvě ručně psaný dopis od ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského s podmínkami nutnými k ukončení války. Putin na ně reagoval podrážděně. Podle britského deníku The Times odvětil: "Řekněte mu, že je rozdrtím."
Kyjev dnes plánuje otevřít tři humanitární koridory k evakuaci civilistů z obléhaných měst. Informovala o tom místopředsedkyně ukrajinské vlády Iryna Vereščuková, podle které se po pondělní přestávce mohou evakuovat lidé z Mariupolu a dalších dvou měst na jihu Ukrajiny.
Vláda chce prodloužení nouzového stavu do konce května kvůli pomoci uprchlíkům z Ukrajiny, jejichž počet během dvou měsíců neklesne, řekl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).
Na jednání v Istanbulu je podle dvou zdrojů agentury Reuters i ruský miliardář Roman Abramovič. Ten se dosud snažil působit jako zprostředkovatel mírových jednání. Byl přítomen i na schůzce v Kyjevě na začátku března, kde se u něj podle amerického deníku The Wall Street Journal objevily příznaky možné otravy. Abramovič a nejméně dva vysoce postavení členové ukrajinského vyjednávacího týmu zažili mimo jiné zarudnutí očí, "bolestivé slzení" a loupání kůže na rukách a obličeji.
Roman Abramovich spotted inside #Istanbul talks. Not at the main table. Next to Ibrahim Kalin , Erdogan’s spokesman pic.twitter.com/0vAGZiCgoX
— Tom Bateman (@tombateman) March 29, 2022
Česko vydalo v pondělí lidem z Ukrajiny přes 5100 víz. Po poklesu na konci týdne počet opět stoupl. Od počátku války dostalo víza již téměř 242 tisíc lidí.
V tureckém Istanbulu začalo další kolo rozhovorů mezi Kyjevem a Moskvou o ukončení války na Ukrajině, oznámila ukrajinská televize. Na snímku vlevo hlavní ruský vyjednavač a bývalý ministr kultury Vladimir Medinskij a vpravo jeden z členů ukrajinské delegace, předseda poslaneckého klubu vládní strany Sluha národa Davyd Arachamija.
Round of heads of delegations. David Arakhamia and Vladimir Medinsky. On the fundamental provisions of the negotiation process. Delegations are working in parallel on the entire spectrum of contentious issues. pic.twitter.com/JsSZv7X9ZA
— Михайло Подоляк (@Podolyak_M) March 29, 2022
Za pondělí se v asistenčních centrech Středočeského kraje v Kutné Hoře, Mladé Boleslavi a Příbrami zaregistrovalo 404 ukrajinských běženců. Je to zhruba o 270 méně než minulé pondělí a dvakrát více než v neděli. Pro 94 z nich zajistili pracovníci center rovněž ubytování. Dnes to sdělil mluvčí hejtmanství David Šíma. Od začátku fungování centra pomoci mimo Prahu odbavila 18 412 běženců a zajistila ubytování 2793 lidem.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan vyzval ruské a ukrajinské vyjednávače k dojednání příměří a řekl, že Ankara je připravena uspořádat schůzku prezidentů obou zemí Vladimira Putina a Volodymyra Zelenského. Uvedla to ruská státní agentura TASS.
Erdogan promluvil k oběma delegacím poté, co dorazily do istanbulského paláce Dolmabahçe na evropském břehu Bosporu. Zde se uskuteční první rozhovory obou stran tváří tvář od 7. března.
Výrobce letadel Aircraft Industries z Kunovic se chce oprostit od závislosti na ruském trhu, který je pro podnik zásadní. Vztahují se na něj sankce.
Německo potřebuje tři roky na to, aby si zajistilo alternativní dodávky plynu a stalo se v tomto ohledu nezávislé na Rusku, řekl šéf firmy E.ON.
Ruské síly nadále ohrožují Kyjev, přestože ukrajinské jednotky pokračují v protiútocích severozápadně od metropole, uvedla britská rozvědka.
Asistenční středisko pomoci Ukrajincům v Kongresovém centru Praha v pondělí odbavilo 1348 lidí, kteří do Česka uprchli před ruskou invazí. Proti neděli jich bylo zhruba o 280 více. V porovnání s minulým pondělím se na středisko, které je společné pro Prahu a Středočeský kraj, ale obrátilo téměř o 600 uprchlíků méně. Od začátku ruské invaze centrum pomohlo 59 872 lidem. Na Twitteru to dnes uvedli pražští hasiči.
Český stát a společnost dělá pro podporu Ukrajiny všechno možné, tvrdí v rozhovoru pro Aktuálně.cz ukrajinský velvyslanec Jevhen Perebyjnis.
Nevím, co více už by pro nás česká vláda mohla dělat, řekl v rozhovoru pro @Aktualnecz ukrajinský velvyslanec @YPerebyinis. Po něm poděkoval ve videu i českým občanům za "výjimečnou podporu". pic.twitter.com/sGlW6RsJw7
— Radek Dragoun (@RadekDragoun) March 28, 2022
Ukrajinské jednotky v Donbasu na východě země během uplynulých 24 hodin odrazily sedm útoků ruských vojsk a zničily 12 tanků a deset bojových vozidel pěchoty. Ukrajinské letectvo ve stejné době sestřelilo 17 vzdušných cílů, včetně osmi letadel, tří vrtulníků, čtyř dronů a dvou střel s plochou dráhou letu. Oznámil to dnes ukrajinský generální štáb. Uvedené údaje nešlo ověřit z nezávislých zdrojů.
Shrnutí nejdůležitějších událostí:
- Moskvu a Kyjev čekají jednání o přerušení bojů v rámci možné dohody. Ukrajina by se podle ní vzdala snah o členství v NATO, ale mohla by v budoucnu vstoupit do EU. Návrh dokumentu o příměří neobsahuje žádnou diskusi o třech původních základních požadavcích Ruska - "denacifikaci", "demilitarizaci" a právní ochraně ruského jazyka na Ukrajině, píše web Financial Times.
- Ukrajinští obránci podle Zelenského dokázali vytlačit ruské jednotky z města Irpiň nedaleko Kyjeva, boje tam i v dalších částech země nicméně pokračují. Ruská vojska drží sever Kyjevské oblasti pod svou kontrolou.
- Rusko použije jaderné zbraně jen v případě ohrožení vlastní existence. Operace na Ukrajině, ať už bude mít jakýkoliv výsledek, důvodem k jejich použití není, řekl americké veřejnoprávní stanici PBS mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.
- Wagnerovci, ruská soukromá vojenská armáda, byli vysláni do bojů na východní Ukrajinu. Informuje o tom britské ministerstvo obrany.
V tureckém Istanbulu má dnes začít další kolo rozhovorů mezi Kyjevem a Moskvou o ukončení války na Ukrajině, obě strany však předem vyjádřily skepsi ohledně vyhlídek na průlom. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj promluví k dánským poslancům a o situaci na Ukrajině bude jednat Rada OSN pro lidská práva (UNHRC).
Kremelský mluvčí Dmitrij Peskov dal najevo, že se na závěr istanbulských jednání nedá očekávat oznámení o schůzce prezidentů obou zemí, Vladimira Putina a Zelenského. Na pořadu rozhovorů nemá podle něj být ani případná výměna zajatců.
Zelenskyj znovu vyzval ke zpřísnění sankcí proti Rusku. V souvislosti s možností uvalení embarga na dodávky ruské ropy, o němž se v Evropské unii diskutuje, uvedl, že existuje mnoho náznaků, že takové zpřísnění by nastalo pouze v případě, že Moskva použije na Ukrajině chemické zbraně.
"To se prostě nedá popsat slovy. Jen se zamyslete - kam to všechno dospělo! Čekat na chemické zbraně (…) Nezaslouží si všechno, co ruská armáda spáchala předtím, ropné embargo?" citovala Zelenského agentura Interfax-Ukrajina.
Ukrajinští obránci podle Zelenského dokázali vytlačit ruské jednotky z města Irpiň nedaleko Kyjeva, boje tam i v dalších částech země nicméně pokračují.
Ruská vojska drží sever Kyjevské oblasti pod svou kontrolou a mají nadále k dispozici zdroje a síly, uvedl Zelenskyj. Podle něj se nyní snaží přeskupit zničené jednotky. Situace zůstává "velmi obtížná" také v Černihivě, Sumách, Charkově, Donbasu a na jihu Ukrajiny, dodal.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj hodnotí celkovou situaci na Ukrajině i přes dílčí úspěchy ukrajinské armády z posledních dnů jako napjatou. Podle agentury DPA to hlava státu v noci na dnešek řekla ve svém pravidelném videoposelství.
Mluvčí ruského prezidenta se vyjádřil také k možnosti zastavení dodávek ruského plynu v případě, že by za něj Evropská unie odmítla platit v rublech. "Žádná platba - žádný plyn," řekl Peskov americké televizi.
Moskva podle něj vyčká na konečnou odpověď sedmadvacítky a poté určí další kroky. "V žádném případě se ale nehodláme chovat jako charita a poskytovat západní Evropě plyn zdarma," řekl podle agentury DPA Peskov.
Peskov minulý týden opakovaně odmítl vyloučit, že by Rusko mohlo zvažovat použití jaderných zbraní proti tomu, co Moskva vnímá jako "existenční ohrožení". Na otázku, za jakých podmínek by ruský prezident Vladimir Putin nasadil jaderné síly, Peskov stejně jako nyní odpověděl, že jaderné zbraně lze použít, pokud je ohrožena existence země.
Rusko použije jaderné zbraně jen v případě ohrožení vlastní existence. Operace na Ukrajině, ať už bude mít jakýkoliv výsledek, důvodem k jejich použití není, řekl americké veřejnoprávní stanici PBS mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Informovala o tom dnes agentura Reuters. Zvláštní vojenská operace je oficiální kremelský termín pro ruskou invazi na Ukrajinu.
"Jakýkoliv výsledek operace (na Ukrajině) samozřejmě není důvodem pro použití jaderné zbraně," řekl Peskov. "Máme bezpečnostní koncepci, která zcela jasně říká, že pouze v případě ohrožení existence státu, v naší zemi, můžeme použít a skutečně použijeme jaderné zbraně, abychom odstranili ohrožení existence naší země," dodal.
Wagnerovci, ruská soukromá vojenská armáda, byli vysláni do bojů na východní Ukrajinu. Informuje o tom britské ministerstvo obrany s tím, že do bojů se má zapojit až 1000 žoldáků.
Ukrajinské úřady mají důkazy, že ruské síly použily kazetové bomby na jihu Ukrajiny, uvedla ukrajinská generální prokurátorka Iryna Venediktovová.
"Máme důkazy z Oděské a Chersonské oblasti, kde byly použity kazetové bomby… Ohledně Kyjeva pracujeme na důkazech," sdělila prokurátorka.
Moskva podle údajného návrhu dohody požaduje, aby Ukrajina uznala ruskou kontrolu nad Krymským poloostrovem a také nad dvěma územími spravovanými proruskými separatisty ve východním Donbasu, píše dále deník Financial Times.
"Nikdy neuznáme žádné hranice kromě těch, které jsou v naší deklaraci nezávislosti. To je nejkritičtější bod," řekl David Arachamia, šéf parlamentní strany ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a člen kyjevského vyjednávacího týmu.
Moskvu a Kyjev čekají jednání o přerušení bojů v rámci možné dohody. Ukrajina by se podle ní vzdala snah o členství v NATO, ale mohla by v budoucnu vstoupit do Evropské unie. Návrh dokumentu o příměří neobsahuje žádnou diskusi o třech původních základních požadavcích Ruska - "denacifikaci", "demilitarizaci" a právní ochraně ruského jazyka na Ukrajině.
Píše o tom web Financial Times s odkazem na čtyři osoby, které jsou dobře informované o jednání.
Ukrajina a její západní podporovatelé však zůstávají vůči záměrům Vladimira Putina skeptičtí a obávají se, že ruský prezident by mohl rozhovory využít jako kouřovou clonu k doplnění svých vyčerpaných sil a naplánování nové ofenzivy.
Mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov na večerním brífinku podle agentury TASS oznámil, že ruské vzdušné síly a systémy protiletecké obrany sestřelily v uplynulých dvaceti čtyřech hodinách dva ukrajinské bombardéry Su-24 v Žytomyrské oblasti, bitevní letadlo Su-25 v Doněcké oblasti a blízko obléhaného města Mariupolu také transportní helikoptéru Mi-8, která měla podle Konašenkova sloužit k evakuaci velitelů praporu Azov bránícího zablokované přístavní město.
Ukrajinští představitelé označili zprávy o údajné otravě účastníků jednání mezi Kyjevem a Moskvou za spekulace. Informace vyvrací i americký činitel.
Evropská banka pro obnovu a rozvoj zavírá své kanceláře v ruském hlavním městě Moskva i v běloruském hlavním městě Minsk. Důvodem je útok na Ukrajinu.
Spojené státy dále posilují vojenskou přítomnost v Německu. Do spolkové republiky přesunou šest bojových letounů EA-18 Growler a s nimi 240 vojáků a techniků.
Státní podnik ČD-Telematika má 200 milionů korun v uzavřené Sberbank, píše E15.cz. Firma, jejíž zisk předloni činil 66,9 milionu korun, se peníze snaží dostat zpět.
"V Německu je prozatím přes 300 tisíc Ukrajinců. A to je pouze začátek. Čím déle bude válka trvat, tím více lidí bude u nás hledat ochranu," řekl kancléř Olaf Scholz po jednání se švédskou premiérkou Magdalenou Anderssonovou. "A tuto ochranu u nás Ukrajinci najdou," ujistil kancléř.
Ukrajinský velvyslanec v Česku poděkoval lidem za výjimečnou podporu. "Cítíme, že nejsme sami, stojíte za námi," řekl.
Nevím, co více už by pro nás česká vláda mohla dělat, řekl v rozhovoru pro @Aktualnecz ukrajinský velvyslanec @YPerebyinis. Po něm poděkoval ve videu i českým občanům za "výjimečnou podporu". pic.twitter.com/sGlW6RsJw7
— Radek Dragoun (@RadekDragoun) March 28, 2022
Náměstek ruského ministra obrany Dmitrij Bulgakov nařídil vyrobit falešné videomateriály, které mají dokazovat, že Ukrajinci týrají zajaté ruské vojáky. Napsal to dnes list Ukrajinska pravda s odvoláním na skupinu hackerů Anonymous, kteří tvrdí, že získali sken Bulgakovem podepsaného rozkazu.
Dotyčná videa se o víkendu objevila na internetu. Kyjev v reakci varoval před falešnými materiály špinícími ukrajinskou armádu, nicméně slíbil vyšetřit vzniklá podezření.
V ukrajinském Mariupolu zemřelo od 1. března, kdy začalo obléhání města ruskými silami, podle odhadů místních úřadů téměř 5000 lidí, uvedl web Ukrajinska pravda. V izolovaném městě podle stejné statistiky, na niž se web odvolává, nadále zůstává okolo 170 tisíc lidí.
Svědectví ženy, která uprchla z Mariupolu
Podle deníku Wall Street Journal a serveru Bellingcat vykazovali členové ukrajinské delegace, kteří 3. a 4. března jednali s Rusy, symptomy otravy. Pálily je oči a odlupovala se jim kůže. To se týkalo i prostředníka jednání, kterým byl ruský oligarcha Roman Abramovič. Zdravotní stav zasažených lidí se už zlepšil.
Bellingcat can confirm that three members of the delegation attending the peace talks between Ukraine and Russia on the night of 3 to 4 March 2022 experienced symptoms consistent with poisoning with chemical weapons. One of victims was Russian entrepreneur Roman Abramovich. https://t.co/DJaZ4CoL8J
— Bellingcat (@bellingcat) March 28, 2022
Zdravotní pojišťovny očekávají, že ve druhém pololetí 2022 může být v ČR až půl milionu uprchlíků. O rok později ještě počítají s 200 tisíci.
Turecký ministr zahraničí Mevlut Cavusoglu prohlásil, že mezi prezidenty Ruska a Ukrajiny Vladimirem Putinem a Volodymyrem Zelenským existují "určité kontakty", které nejsou známy veřejnosti. Více to nekonkretizoval.
Počet dárců ochotných materiálně pomoci uprchlíkům z Ukrajiny se v Ostravě snižuje. Zatímco první den otevření sběrného místa ve Wattově ulici v Ostravě-Přívoze město registrovalo přes 550 dárců, o uplynulém víkendu tam přišlo zhruba čtyřicet dárců. Novinářům to dnes sdělila mluvčí magistrátu Gabriela Pokorná.
V Moravskoslezském kraji se dosud prostřednictvím Krajského asistenčního centra pomoci Ukrajině zaregistrovalo 12 229 uprchlíků. Asi pro 3 tisíce z nich se hledalo ubytování, ostatní si ho zařídili sami. Nejvíc lidí zůstává v Ostravě a ve Frýdku-Místku, nejméně na Bruntálsku. Novinářům to dnes po jednání Krizového štábu kraje řekl hejtman Ivo Vondrák (ANO).
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle agentury Unian řekl, že některé starosty okupovaných měst, unesené ruskými vojáky, našli mrtvé, jiní jsou nezvěstní.
Ukrajinský prezident Zelenskyj podle Unian řekl, že některé starosty unesené ruskými vojáky našli mrtvé, jiné zase nemohou najít vůbec.
Starosta města Irpiň Oleksandr Markušin oznámil, že ukrajinská armáda po těžkých bojích město znovu plně kontroluje. V Irpini severozápadně od Kyjeva Rusové útočili ve snaze dostat se do centra Kyjeva, ukrajinští vojáci vyhodili do vzduchu most.
Státní úřad pro jadernou bezpečnost daroval Ukrajině ochranné masky, protichemické obleky i prostředky pro dekontaminaci. Vyhověl tak žádosti Kyjeva.
Státní ústav jaderné, chemické a biologické ochrany, jehož jsme zřizovatelem, daroval Ukrajině ochranné masky, detekční a dekontaminační systémy i další materiál. Reagoval tak na žádost Ukrajiny o pomoc členských států Organizace pro zákaz chemických zbraní @OPCW pic.twitter.com/OBINvsroN3
— Státní úřad pro jadernou bezpečnost (@SUJBofficial) March 28, 2022
Z Ruska se stahuje i dánský pivovar Carlsberg. Během dne již konec podnikání v Rusku oznámil konkurenční Heineken. "Přijali jsme obtížné a okamžité rozhodnutí usilovat o úplnou likvidaci našeho podnikání v Rusku, což je podle nás v současném prostředí správná věc," uvedl Carlsberg. "Po dokončení těchto kroků nebudeme v Rusku přítomni," dodala. Firma vlastní největší ruský pivovar Baltika.
Ruský prezident Vladimir Putin je rozčarovaný pomalým postupem své armády na Ukrajině a jeho hněv se zaměřuje na některé lidi z ruské kontrarozvědky FSB, tvrdí ruský investigativní novinář Andrej Soldatov, který má v ruském mocenském a bezpečnostním aparátu vlivné zdroje. Reportér poskytl deníku Aktuálně.cz rozhovor, v němž říká, že se Kreml domníval, že Kyjev padne podobně jako Krym v roce 2014.
Ruský miliardář Roman Abramovič se osobně podílí na mírovém vyjednávání mezi Ruskem a Ukrajinou. Informoval o tom list The Times. V rámci rozhovorů se v Kyjevě setkal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a v Moskvě navštívil jeho ruský protějšek, prezidenta Vladimira Putina, píše list.
Abramovič při setkání Putinovi údajně předal ručně psaný dopis od Zelenského s podmínkami nutnými k ukončení války, který ruský státník nepřijal nadšeně. V Istanbulu se miliardář setkal s Rustemem Umerovem, krymským Tatarem a poslancem ukrajinského parlamentu, který je podle The Times zástupcem Kyjeva při jednáních.
Severní Makedonie vyhostila pět ruských diplomatů, kteří musí opustit zemi do pěti dnů. Rusko recipročně vyhostilo makedonské diplomaty.
Ruský list Novaja gazeta, jehož šéfredaktor Dmitrij Muratov byl oceněn Nobelovou cenou, dnes oznámil, že po další úřední výstraze přerušuje svou práci, a to až do ukončení "speciální operace" na Ukrajině. Tímto souslovím Rusko oficiálně označuje válku, kterou rozpoutalo proti Ukrajině 24. února. Muratov se v neděli osobně nezúčastnil rozhovoru, který poskytl ruským novinářům ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, nicméně zaslal otázky, které zazněly v záznamu interview.
"Dostali jsme ještě jedno varování od Roskomnadzoru. Pozastavujeme vydávání novin na internetu, na sociálních sítích a na papíře - do ukončení 'speciální operace na území Ukrajiny'," uvedla redakce na svém webu.
List Novaja gazeta, s šéfredaktorem oceněným Nobelovou cenou, ohlásil, že po úřední výstraze přerušuje práci až do ukončení ruské operace na Ukrajině.
Červený kříž dovezl na Ukrajinu už 560 tun humanitární pomoci. Poslední zásilka dorazila o víkendu. Na Ukrajině má Červený kříž 740 zaměstnanců, síly plánuje ještě posílit.
K více než 500 tunám zdrav. a humanit. materiálu,které dovezl MVČK na Ukrajinu,přibylo o víkendu dalších 60t do Charkova. Šlo o potraviny a hygien.potřeby. MVČK zesiluje své aktivity: Charkov, Kyjev, Poltava, Dnipro, Oděsa. Svůj personál za 4 týdny navýšil z 600 o 140 specialistů pic.twitter.com/g0SFGcEsET
— Cesky cerveny kriz (@CCK_Tweetuje) March 28, 2022
Zdravotní pojištění získalo v Česku podle dat VZP více než 240 tisíc uprchlíků z Ukrajiny, zhruba čtvrtina v Praze. 103 tisíc z nich jsou děti.
Ruští a běloruští studenti Masarykovy univerzity v Brně natočili video o tom, proč nesouhlasí s invazí na Ukrajinu:
🇺🇦 „Prostě jsme nemohli mlčet.“
— Masarykova univerzita (@muni_cz) March 28, 2022
Ruští a běloruští studenti a studentky MU našli odvahu a společně natočili video, ve kterém veřejně odsuzují invazi ruských vojsk na Ukrajinu.
Vedení MU i jednotlivých fakult tento odvážný krok velmi oceňují.
https://t.co/shbjc3gKco
Ukrajina dosavadní škody způsobené ruskou invazí vyčísluje na 564,9 miliardy dolarů (v přepočtu 12,7 bilionu korun), uvedla ukrajinská ministryně hospodářství Julija Sviridenková.
Pražský magistrát zaplatí ukrajinským uprchlíkům v nouzovém ubytování první týden pobytu stravu. Město jim uhradí jídlo až do výše 200 korun denně.
Slovinské velvyslanectví v Kyjevě je od dnešního rána opět v provozu. Nový dočasný chargé d'affaires, armádní podplukovník Boštjan Lesjak, v neděli bezpečně dorazil do ukrajinské metropole. S odkazem na prohlášení slovinského ministerstva zahraničí o tom informovala agentura STA. Lesjak po svém příjezdu hlásil, že ukrajinské hlavní město zeje prázdnotou. Z dálky bylo slyšet poplašné signály a detonace, ale jinak život zbývajících lidí probíhal normálně, uvádí se v prohlášení podle agentury APA.
Ruské ministerstvo spravedlnosti dnes zařadilo německou stanici Deutsche Welle (DW) na seznam mediálních organizací, které označuje jako takzvané "zahraniční agenty". Ruské úřady zablokovaly webové stránky stanice před necelým měsícem, připomněla agentura Reuters.
Na seznamu se ocitají média a organizace nepohodlné ruským úřadům. Označení "zahraniční agent" má od dob Sovětského svazu hanlivý podtext, obnáší další vládní kontrolu a komplikace. Média s nálepkou "cizího agenta" musí například veškeré své publikace a komunikaci označovat tímto označením.
Z Polska odcestovalo 45 ruských diplomatů, které se Varšava rozhodla vyhostit, řekl dnes ruským novinářům velvyslanec Sergej Andrejev podle agentury TASS. "Podle mého názoru je to (vyhoštění) přesvědčivé potvrzení vysoké kvality práce mých kolegů. Jsem na ně hrdý," prohlásil. Varšava podezírala vyhoštěné Rusy ze špionáže.
Slovensko a Lotyšsko podporují silné sankce proti Rusku v reakci na jeho invazi na Ukrajinu, Moskvu je třeba odstrašit od dalších útoků. Novinářům to řekla slovenská prezidentka Zuzana Čaputová po schůzce se svým lotyšským kolegou Egilsem Levitsem, který se vyslovil pro vytvoření zvláštního mezinárodního soudního tribunálu na stíhání zločinů v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na Ukrajině.
"Obě země podporujeme tvrdé sankce vůči Rusku. Je důležité udělat tu válku pro Rusko drahou, aby se mu nevyplatila, a (udělat) všechny kroky k odstrašení od dalších útoků," uvedla Čaputová.
Německé ministerstvo vnitra varovalo před podporou ruské invaze zobrazováním písmene Z. Tento symbol již zakázalo několik spolkových zemí.
Asistenční centrum na výstavišti v Brně zaregistrovalo za necelý měsíc fungování více než 20 tisíc uprchlíků z Ukrajiny. Dlouhodobější ubytování našlo pro více než pět tisíc lidí, řekla mluvčí kraje Alena Knotková. Další lidé pak krátkodobě přespávají přímo v asistenčním centru. Ukrajinci prchají od konce února kvůli napadení jejich země Ruskem.
Shrnutí nejdůležitějších událostí:
- V posledních 24 hodinách se nijak výrazně nezměnilo postavení ruských jednotek na Ukrajině. Problémy s logistikou přetrvávají, britské ministerstvo obrany tvrdí, že u vojáků je i velmi nízká morálka a akceschopnost.
- Ukrajina v pondělí neotevře žádný humanitární koridor, protože se obává ruských provokací.
- Rusku se povedlo získat část území na jihu v blízkosti Mariupolu, kde těžké boje pokračují, zatímco se Rusko snaží dobýt přístavní město. Starosta Mariupolu prohlásil, že město je na hraně humanitární katastrofy a všichni lidé musí být evakuováni.
- Prezident Volodymyr Zelenskyj řekl, že Ukrajina je ochotná diskutovat o statusu neutrality jako součást mírové dohody. Dodal ale, že by neutralita musela být schválena v referendu a garantovaná třetí stranou.
- Vyjednávání mezi Ruskem a Ukrajinou tento týden pokračují v Turecku.
Polsko, Litva a Ukrajina spojily své síly s Agenturou Evropské unie pro justiční spolupráci (Eurojust). Společně vyšetří údajné válečné zločiny či zločiny proti lidskosti spáchané na Ukrajině. Státy se dohodly na spolupráci při výměně informací a důkazů, oznámil dnes Eurojust v prohlášení.
Důležitou součástí ukrajinského partyzánského boje proti ruskému agresorovi se stala Aerorozvědka, skupina asi třiceti IT specialistů, kteří ovládají drony. Právě jim se povedlo zaútočit na začátek ruského konvoje, který mířil na Kyjev, a zastavit tak postup ruské invaze, popisuje deník The Guardian.
V noci na čtyřkolkách přijížděli k ruským jednotkám a z dronů na ně shazovali až 1,5 kilogramové bomby. V ukrajinské armádě se ale jedná o relativní nováčky, tým vznikl až po protestech v roce 2014. Nedaří se jim navíc sehnat dostatečné vybavení na opravu poškozených bezpilotních letounů nebo jejich součástí. Spoléhají se tak na podporu veřejnosti a žádají, aby jim lidé drony nebo jednotlivé součástky pomohli sehnat a poslat.
Schůzka prezidentů Vladimira Putina a Volodymyra Zelenského bude potřebná, teprve až budou jasná řešení klíčových otázek, uvedl šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov podle TASS.
Polská armáda ještě letos dostane turecké bezpilotní letouny Bayraktar TB2, oznámil v pondělí ministr obrany Mariusz Błaszczak. Polští vojáci by podle ministra měli letos získat také první baterie amerického systému protiraketové obrany Patriot a v příštím roce americké raketomety HIMARS. "Naším cílem je, aby polské vojsko mělo 300 tisíc vojáků," prohlásil Blaszczak podle televize TVN 24.
"Budeme vyzbrojovat polskou armádu, obstaráme jí nejmodernější výbavu, nejmodernější zbraně, ale budeme armádu rozvíjet také početně," řekl ministr při zahájení konference o obranyschopnosti země ve vojenské akademii ve Varšavě. Ozbrojené síly by se podle něj měly skládat z 250 tisíc profesionálních vojáků a 50 tisíc vojáků územní obrany z aktivních záloh.
V souvislosti s ruským útokem na Ukrajinu Česko pozastavilo platnost některých domén dezinformačních webů, které v zemi šířily ruskou propagandu. Ta se však v reakci na to přesunula na sociální sítě, zejména do aplikace Telegram:
Město Mykolajiv na jihu Ukrajiny se vzpamatovává z ruského ostřelování.
Mykolaiv residents dare to hope after Russian threat eases. #AFP
— AFP Photo (@AFPphoto) March 28, 2022
📸 @Kilicbi
📸 Oleksandr Gimanov pic.twitter.com/MvnTuuPJ4e
Pro dvě třetiny českých firem má válka na Ukrajině negativní dopad na jejich podnikání. Stejná část firem dlouhodobě či krátkodobě zaměstnává občany Ukrajiny. Vyplývá to z dotazníkového šetření, které uskutečnila Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ve třetím březnovém týdnu mezi stovkou podniků.
Spolková policie od začátku války na Ukrajině registruje v Německu přes 270 tisíc uprchlíků z Ukrajiny. Skutečné počty běženců jsou pravděpodobně vyšší.
Rusko-ukrajinská jednání v Istanbulu začnou během dnešního dne, uvedl podle agentury Reuters vysoce postavený turecký představitel.
Pivovar Heineken zcela ukončí podnikání v Rusku. Tamní podnik převede na nového vlastníka. Již dříve oznámil zastavení investic a vývozu v zemi.
Na Ukrajině nebudou v pondělí žádné humanitární koridory pro evakuaci civilistů, uvedla místopředsedkyně ukrajinské vlády Iryna Vereščuková. Důvodem je varování rozvědky před provokacemi.
Počty udělených víz pro ukrajinské uprchlíky v Česku v posledních dnech klesají. Minulé pondělí vnitro udělilo přes sedm tisíc víz, v úterý a ve středu okolo pěti tisíc víz, ve čtvrtek necelé čtyři tisíce, v pátek zhruba 3600 a v sobotu téměř tři tisíce.
Mapa posledního vývoje bojů na Ukrajině. Ruské jednotky se téměř nepohnuly, ale snaží se přiblížit přístavnímu Mariupolu na jihu země.
Žádný velký průlom nečeká vysoce postavený ukrajinský představitel od dalšího kola rusko-ukrajinských rozhovorů, které mají tento týden pokračovat v Turecku, uvedla dnes agentura Reuters. "Nemyslím si, že bude nějaký průlom v hlavních otázkách," řekl poradce ministra vnitra Vadym Denysenko.
Podle hlášení ukrajinského generálního štábu z dnešního rána, o němž informovala ruská verze BBC, zničila za poslední den ukrajinská armáda čtyři ruská letadla, jeden vrtulník a dva bezpilotní letouny. Ukrajinské jednotky hlásí také dílčí územní úspěchy z okolí Kyjeva, ruské jednotky podle ukrajinské strany i zjištění britských zpravodajců zásadně nepostoupily.
"Situace je pod kontrolou a výrazně se nezměnila," napsal ukrajinský generální štáb, podle kterého ruská vojska díky obráncům dosud neuspěla ve snaze obsadit klíčové cesty a části metropole Kyjeva.
Deník Ukrajinska Pravda píše, že Rusové útočí severozápadně a severovýchodně od Kyjeva s cílem dostat se k důležitým silnicím.
Ministerstvo vnitra včera vydalo 3167 víz pro ukrajinské uprchlíky, celkem jich již vystavilo 236 585.
Statistické údaje za předchozí den ⬇️ pic.twitter.com/kULtbc1ckc
— Ministerstvo vnitra (@vnitro) March 28, 2022
V Kyjevě se celou noc i nyní ozývá intenzivní dělostřelecká palba. Na Twitteru o tom informoval reportér České televize Michal Kubal. Ukrajinské velení podle něj hlásí ruskou ofenzívu na východ a severozápad od metropole.
V centru Kyjeva je od noci slyšet intenzivní dělostřelecká palba. Ukrajinské velení hlásí ruskou ofenzívu na východ a severozápad od metropole
— Michal Kubal (@MichalKubal) March 28, 2022
Informaci o hořících lesích v okolí černobylské elektrárny potvrdily i úřady v Moskvě, nebezpečí však podle nich nehrozí. Ruské síly zároveň opustily severoukrajinské město Slavutyč, kde žije mnoho pracovníků elektrárny, uvedl tamní starosta.
Aktuálně.cz přináší grafiku o zbraních a vojenské technice, kterou obě strany konfliktu využívají:
Britská televize BBC uvedla s odkazem na data OSN, že z Ukrajiny během války uprchla více než polovina tamních dětí.
Ruské jednotky se v okolí okupované jaderné elektrárny Černobyl chovají nezodpovědně, uvedla místopředsedkyně ukrajinské vlády Iryna Vereščuková. V uzavřené zóně okolo odstavené elektrárny podle ní na několika místech hoří, napsala ráno agentura Reuters. Ruské síly zároveň opustily severoukrajinské město Slavutyč, kde žije mnoho pracovníků elektrárny, uvedl tamní starosta.
"V kontextu jaderné bezpečnosti představuje nezodpovědné a neprofesionální chování ruských vojáků velmi vážnou hrozbu nejenom pro Ukrajinu, ale i pro stovky milionů Evropanů. Proto požadujeme, aby Rada bezpečnosti OSN okamžitě přijala opatření k demilitarizaci uzavřené zóny okolo černobylské elektrárny a vyslala speciální misi," uvedla Vereščuková.
"Jaderná hrozba je tím nejčernějšíma scénářem. Rusko jí psychologicky straší několik let, síla jaderných zbraní je ale výrazně slabší, než byla," vysvětluje bezpečnostní analytik Josef Kraus:
Aktuálně.cz přináší přehled odkazů na sbírky, kam lze nadále přispívat, či míst, kde nabídnout dobrovolnickou pomoc:
Slovenské ministerstvo vnitra čelí kritice za dosavadní řízení uprchlické krize na východních hranicích s Ukrajinou. Přenechalo jej totiž soukromé společnosti, která dříve organizovala firemní večírky. Smlouvu v hodnotě 2,5 milionu eur na "komplexní řízení evidence, přepravy a péče o uprchlíky"' podepsal se společností Dustream production ministr vnitra Roman Mikulec (OĽaNO) minulý týden. Informoval o tom web Euractiv.cz.
Ruské armádě se za posledních 24 hodin podařilo dobýt jen část území jižně od Mariupolu, kde pokračují tvrdé boje. Další významný postup ruští vojáci nezaznamenali, chybí jim morálka i pohyblivost, píše ve svém pravidelném shrnutí britské ministerstvo obrany.
Latest Defence Intelligence update on the situation in Ukraine - 28 March 2022
— Ministry of Defence 🇬🇧 (@DefenceHQ) March 28, 2022
Find out more about the UK government's response: https://t.co/7lfm6YBINs
🇺🇦 #StandWithUkraine 🇺🇦 pic.twitter.com/RlINL4mY0l
Pražské centrum pro pomoc ukrajinským uprchlíkům v neděli odbavilo 1071 lidí, téměř o 250 více než v sobotu. Ubytování zajistilo pro 108 z nich.
Ukrajinská armáda o víkendu informovala, že se jí podařilo osvobodit některé obce v Charkovské oblasti, v Sumské oblasti a severozápadně od Mariupolu. Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kancléře Oleksij Arestovyč v neděli uvedl, že ukrajinské síly se snaží o malé ofenzivní akce, zatímco se Rusko pokouší obklíčit ukrajinské jednotky na východě Ukrajiny, dobýt Mariupol a udržet Cherson na jihu země.
Dvě taktické skupiny ruských sil se podle ukrajinského generálního štábu stáhly z oblasti Kyjeva zpět do Běloruska, informovala v noci na dnešek agentura DPA. Podle ní má také ukrajinská rozvědka zprávy o doplňování dalších střel na ruské odpalovací rampy v Bělorusku v rámci příprav na další raketové útoky na ukrajinská města.
Ukrajinská armáda tvrdí, že za poslední den sestřelila čtyři ruská letadla, vrtulník a dva drony. Hlásí též dílčí územní úspěchy v okolí Kyjeva.
Americký prezident Joe Biden v neděli řekl, že v sobotním projevu nevyzýval ke změně režimu v Rusku. Biden při návštěvě Polska prohlásil, že ruský prezident Vladimir Putin nemůže zůstat u moci. Bidenova slova už dříve komentoval i americký ministr zahraničí Antony Blinken, podle něhož strategií Spojených států není změna režimu v Rusku ani jinde na světě.
"Pane prezidente, chcete, aby Putin skončil v úřadu? Pane prezidente, vyzýval jste ke změně režimu (v Rusku)," zeptal se v neděli jeden z novinářů Bidena, když vycházel ve Washingtonu z kostela. Americký prezident odpověděl: "Ne."
Ve druhém největším ukrajinském městě Charkově, kde už ruské bombardování v této válce zničilo či poškodilo tisícovku domů, přikryli dobrovolníci pytli s pískem šestnáctimetrovou sochu Tarase Ševčenka, ukrajinského národního básníka. Chtějí ji ochránit před ruským ostřelováním, informovala agentura AFP.
Ševčenkova socha je nejvyšší v Charkově od roku 1994, kdy byla z nedalekého náměstí odstraněna socha Lenina. Město s jeden a půl milionem obyvatel leží nedaleko hranic s Ruskem a od ruské invaze čelí stejně jako další města země ruskému ostřelování.
Kvůli válce na Ukrajině uvažuje Německo o nákupu protiraketového deštníku a bude více investovat do armády. V dnešním rozhovoru pro stanici ARD to řekl německý kancléř Olaf Scholz. Rusko podle něj v bojích na Ukrajině přišlo o více než 10 000 mužů a rozhodnutí ruského prezidenta Vladimira Putina spustit invazi bylo chybné, NATO ale neusiluje o změnu režimu v Rusku.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru s ruskými novináři řekl, že vyzval obránce města Mariupol, aby toto město opustili. Oni však odmítli a nechtěli nechat útokům napospas své blízké, raněné a mrtvé, uvedl na svém Twitteru The Kyiv Independent.
Rusové napadli raketami více měst najednou; v Lucku, Kyjevě, Charkově a Žitomyru byly během leteckého poplachu slyšet silné výbuchy. Uvedl to dnes večer na svém webu list Ukrajinska pravda s odvoláním na místní úřady a média. Ty mezitím potvrdily, že v Lucku byl zasažen sklad pohonných hmot.
Starosta Lucku Ihor Poliščuk vyzval spoluobčany, ať nezveřejňují žádné snímky a videa z místa explozí, aby si ruská strana nemohla udělat představu o přesnosti zásahů.
Letecký poplach byl podle deníku vyhlášen prakticky ve všech oblastech země.
V Budapešti dnes lidé uctili památku nejméně 300 žen, dětí a starších lidí, které zabila ruská bomba svržená na divadlo v Mariupolu, kde se v podzemí ukrývali. Poblíž bronzového památníku "Boty na Dunaji", který připomíná vraždění maďarských Židů nacisty, rozmístili lidé 300 párů obnošených bot. "Rusko zinscenovalo barbarství, jaké Evropa neznala od druhé světové války," napsal k fotce na svém Facebooku ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba.
Britské ministerstvo obrany zveřejnilo mapu aktuální situace na Ukrajině 32. den po napadení Ruskem.
The illegal and unprovoked invasion of Ukraine is continuing.
— Ministry of Defence 🇬🇧 (@DefenceHQ) March 27, 2022
The map below is the latest Defence Intelligence update on the situation in Ukraine - 27 March 2022
Find out more about the UK government's response: https://t.co/uNspWvB93T
🇺🇦 #StandWithUkraine 🇺🇦 pic.twitter.com/XarFKE1njN
Ve Vídni se uskutečnil charitativní koncert na podporu Ukrajiny s názvem "Yes We Care". Skrze online přenos se ho zúčastnil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Nad hlavami posluchačů se vyjímaly vlajky Evropské unie a Ukrajiny.
Souhrn nejdůležitějších událostí:
- Ruské armádě se za posledních 24 hodin podařilo dobýt jen část území jižně od Mariupolu, kde pokračují tam tvrdé boje. Další významný postup ruští vojáci nezaznamenali.
- Ukrajina je podle Zelenského připravena jednat o neutralitě a bezjaderném postavení, pokud jí budou uděleny reálné záruky bezpečnosti.
- Dvě taktické skupiny ruských sil se podle ukrajinského generálního štábu stáhly z oblasti Kyjeva zpět do Běloruska.
- Rusko potvrdilo nedělní ostřelování západoukrajinského města Lvov, kam prchly statisíce Ukrajinců. Nedaleko města znižilo skladiště ropy.
- Ukrajinský prezident Zelenskyj poskytl první rozhovor ruským médiím. Ruský cenzurní úřad Roskomnadzor ho zakázal vysílat.
Ukrajina je podle Zelenského připravena jednat o neutralitě a bezjaderném postavení, pokud jí budou uděleny reálné záruky bezpečnosti.
Prezident Zelenskyj zveřejnil celý rozhovor se třemi ruskými novináři se slovy, že Rusové mají právo znát pravdu.
Zelensky just posted the whole interview. https://t.co/o3Ly9fpPOY
— Kevin Rothrock (@KevinRothrock) March 27, 2022
Ukrajinský prezident Zelenskyj v rozhovoru s ruskými novináři řekl, že celé čtvrti kolem Kyjeva a dalších měst byly zcela srovnány se zemí. "Nezůstaly žádné domy, žádné ulice. Nemůžeme tyhle záběry ukázat ani Ukrajincům (jak jsou strašné). Brutalita ruské invaze překračuje jakoukoliv představivost, dodal podle editora anglické verze ruského webu Meduza.
Ukrajinu, která dnes 32. dnem vzdoruje ruské invazi, připomněly demonstrace a happeningy v různých evropských městech; v Moskvě a Petrohradu se však při nich zatýkalo.
"Dívka v bílých šatech se na znamení protestu polila červenou barvou na schodišti městského sněmu v Petrohradu," napsal petrohradský server Fontanka. "Srdce se zalévá krví," skandovala dívka, než ji zadrželi policisté.
Dívka podle serveru Mediazona měla pod nohami plakát s vysvětlujícím nápisem "Cítím, že je neužitečné vyzývat vás k rozumu, a tak se obracím na vaše srdce".
Zelenskyj jako lživé odmítl v rozhovoru s ruskými novináři tvrzení Moskvy, že Kyjev plánoval útok na separatisty ovládnuté části Donbasu.
Zelenskyj ruským médiím řekl, že dosud úplně nechápe polský návrh s mírovou misí. Polákům prý vysvětloval, že nechce zmrazit konflikt.
Kreml nevnímá Ukrajinu jako samostatný stát, ale jako součást většího celku, v jehož čele se vidí Putin, řekl Zelenskyj ruským médiím.
Server Meduza avizoval, že jeho šéfredaktor Ivan Kopakov, šéfredaktor nezávislé televize Dožď Tichon Dzjadko, spisovatel a publicista Michail Zygar a zpravodaj listu Kommersant Vladimir Solovjov dnes uskutečnili rozhovor s ukrajinským prezidentem v Kyjevě. Server přislíbil první rozhovor, který Zelenskyj poskytl ruským médiím od ruské invaze na Ukrajinu, zveřejnit navzdory varování v nejbližších hodinách.
Ruský cenzurní úřad Roskomnadzor varoval ruská média, aby nezveřejnily rozhovor, který jim poskytl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Uvedl to server Meduza.io, jehož šéfredaktor se rozhovoru s šéfem ukrajinského státu zúčastnil. Roskomnadzor své varování zveřejnil v sociální síti.
"Řada ruských médií, včetně médií plnících funkci zahraničního agenta, udělala rozhovor s ukrajinským prezidentem Zelenským. Roskomnadzor varuje ruská média, že je nezbytné, aby se zřekla zveřejnění tohoto rozhovoru," uvedl úřad. Zahájil prý kontrolu dotyčných médií, aby stanovil míru jejich odpovědnosti a rozhodl o příslušných odvetných opatřeních.
V okolí Černobylu hoří více než 10 tisíc hektarů lesů. Zóna je kvůli válce uzavřená a území je okupováno ruskými vojáky, proto je téměř nemožné požáry uhasit.
Jak uvedl The Kyiv Independent na svém Twitteru, podle ukrajinské ombudsmanky Lyudmyly Denisovové hrozí nebezpečí, že zplodiny unikající do vzduchu při požáru tak rozsáhlé plochy ohrožují zamořením nejenom území Ukrajiny, ale také okolních států, například Běloruska a dalších evropských zemí.
"Všichni se ale cítíme provinile, že jsme odešli a naši příbuzní zůstali na Ukrajině," popisuje 34letá Anna Aljeksjejevová, která na Ukrajině vyráběla a prodávala marmelády.
Ukrajinská a ruská delegace budou od pondělka 28. března do středy 30. března jednat v Turecku, oznámil dnes jeden z ukrajinských vyjednavačů, předseda poslaneckého klubu vládní strany Sluha národa Davyd Arachamija. "Dnes při dalším kole jednání prostřednictvím videa bylo přijato rozhodnutí uspořádat další kolo přímých rozhovorů mezi oběma delegacemi v Turecku od 28. do 30. března," napsal Arachamija na Facebooku. Přislíbil, že další podrobnosti budou následovat.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dal poprvé od začátku ruské války rozhovor ruským médiím. V neděli 27. března s nimi mluvil telefonicky skoro dvě hodiny. Podle listu Ukrajinskaja pravda šlo o ruský portál Meduza, který sídlí v Lotyšsku, nezávislou televizní stanici Dožď, jejíž redakce prchla do Turecka, a ruský nezávislý deník Kommersant, který sídlí v Moskvě.
Ukrajinská agentura Unian hlásí, že se do Kyjeva vrací i normální život.
Do Kyjeva se vrací normální život. Zveřejnila agentura Unian. pic.twitter.com/OOcZlBVK17
— Martin Dorazín (@mdorazin) March 27, 2022
Strategií Spojených států není změna režimu v Rusku ani jinde na světě, řekl dnes při návštěvě Izraele americký ministr zahraničí Antony Blinken. Americký prezident Joe Biden v sobotu prohlásil, že ruská hlava státu Vladimir Putin nemůže zůstat u moci, připomíná agentura Reuters.
"Myslím, že prezident, Bílý dům, včera (v sobotu) večer prostě zdůraznil, že prezidentu Putinovi nesmí být dovoleno vést válku či agresi proti Ukrajině nebo komukoliv jinému," poznamenal Blinken k vyjádření, kterým prezident USA zakončil svůj sledovaný projev ve Varšavě.
Proti ruské okupaci dnes v centru jihoukrajinského Chersonu opět demonstrovali tamní obyvatelé. Cherson je jediným velkým městem, které se ruským jednotkám od začátku invaze podařilo ovládnout. Ruští vojáci dnes k rozehnání demonstrujících použili granáty se slzným plynem a také stříleli. Jedna demonstrantka byla zraněna, uvedl na svém webu list Ukrajinska pravda s odvoláním na místní média a informace ze sociálních sítí.
"Ani únosy lidí, ani použití zbraní nezabránilo lidem znovu se sejít na náměstí Svobody," napsal deník. "Podle očitých svědků okupanti z tlampačů varovali, že mítinky jsou zakázané, ale lidé stejně dál ukazují agresorovi, že se ho nebojí," dodal. Demonstranti vykřikovali hesla proti režimu ruského prezidenta Vladimira Putina a skandovali "Cherson je Ukrajina!".
Pokud by proruští separatisté uspořádali v samozvané Luhanské lidové republice (LNR), kterou uznává jen Moskva, referendum o připojení k Rusku, Kyjev ho bude považovat za neplatné. Podobný postup Kreml zvolil v roce 2014, když nakonec oznámil mezinárodně neuznávanou anexi ukrajinského Krymu.
"Všechna falešná referenda na dočasně okupovaných územích jsou neplatná a nebudou mít žádnou právní váhu," uvedl podle agentury Reuters v prohlášení mluvčí ukrajinské diplomacie Oleh Nikolenko. "Místo toho bude Rusko čelit ještě silnější reakci mezinárodního společenství, což jen prohloubí jeho globální izolaci," dodal.
Ukrajinská poslankyně Lesja Vasylenková uvedla, že se situace v zemi zhoršuje. Lidé ukrývající se v Kyjevě nemají dostatek jídla ani pitné vody. "Lidé bez jídla hladoví a pijí odpadní vodu," cituje ji The Guardian. Špatná je situace i v Mariupolu. "Tisíce lidí jsou násilím deportovány za hranice do Ruska, údajně kvůli bezpečnosti, ale jsou posláni na neznámé místo a nikdo o nich už znovu neslyší," popisuje.
Ukrajinský generální štáb v neděli potvrdil osvobození města Trosťanec v Sumské oblasti na severovýchodě země a vsi Husarivka v Charkovské oblasti, jak o tom dříve informovala média. "Nepřítel pokračuje v rozsáhlé ozbrojené agresi proti naší zemi, naši obránci postupně osvobozují nepřítelem dočasně obsazená území v různých oblastech," uvedlo velení ukrajinských sil podle agentury Interfax-Ukrajina.
Současně připustilo, že ruské jednotky, kryty letectvem a dělostřeleckou palbou, upevňují své pozice v oblasti Polesí, rozprostírající se na pomezí Běloruska a Ukrajiny. Na severu země ruské síly neustávají ve snaze ovládnout Černihiv, centrum stejnojmenné oblasti. Nicméně u obcí Lukjanivka a Rudnicke nepřítel utrpěl ztráty a stáhl se. U města Sumy se Rusové snaží přeskupit, u Charkova se pokouší nahradit ztráty, u Slovjansku na Donbasu upevňují své pozice za pomoci ženijního zařízení.
Počet uprchlíků z Ukrajiny zaregistrovaných v pardubickém krajském asistenčním centru pomoci Ukrajině v posledním týdnu výrazně klesl. V sobotu centrum odbavilo 157 uprchlíků, v pátek jich bylo 124 a ve čtvrtek 142. Největší nápor centrum zažívalo ve druhém březnovém týdnu, kdy denní počty zaregistrovaných dosahovaly až 800, později počet registrovaných klesl na 400 až 500 lidí denně. ČTK to řekl mluvčí hejtmanství Dominik Barták.
Asistenční centrum kraj otevřel 2. března v budově bývalého reálného gymnázia na Komenského náměstí. Od té doby centrum do sobotní půlnoci zaregistrovalo 9017 běženců. "Centrum nyní disponuje u různých ubytovatelů volnou kapacitou o počtu asi 1800 míst," řekl Barták. Poznamenal, že nabízené ubytování nemá jednotné podmínky. "Někde je omezeno délkou pobytu například na dva měsíce, jinde je omezeno počtem lidí," řekl. Nabídka se podle něj rychle mění, protože ji pro ubytování uprchlíků mohou využít i asistenční centra z jiných krajů.
Za "barbarskou a znesvěcující" označil v neděli papež František válku na Ukrajině. Zatímco se bratři zabíjejí, prožívají děti těžká traumata, poznamenala také hlava katolíků v nedělní bohoslužbě. Napsala to agentura DPA.
"Každá válka je porážkou pro nás všechny," řekl František, který se k válce zahájené Ruskem před více než měsícem vyjadřuje opakovaně. Politiky znovu vyzval k ukončení násilností. "Dost! Přestaňte! Nechte zbraně utichnout. Jednejte vážně o míru," prohlásil.
"Válka nesmí být něco nevyhnutelného, nesmíme si na ni zvyknout," poznamenal pětaosmdesátiletý papež, podle něhož se z takovýchto konfliktů a jejich následků musí všichni poučit. Papež v minulosti válku označil třeba za "neospravedlnitelnou agresi", přímo o Rusku ale v této souvislosti nemluvil. Zmínil ho jen v modlitbách.
Aby lékařky z Ukrajiny, které uprchly před válkou, mohly v Česku co nejdříve plnohodnotně pracovat ve své profesi, musí jim stát zajistit intenzivní kurzy češtiny a zbavit je existenčních starostí. V dnešní Partii Terezie Tománkové na CNN Prima News to řekl prezident České lékařské komory (ČLK) Milan Kubek. Ministerstvo zdravotnictví podle Jakuba Dvořáčka, náměstka ministra, již pracuje na tom, aby Ukrajincům kurzy lékařské či zdravotnické češtiny mohlo nabídnout. Kubek a Dvořáček se shodli na tom, že zatím není jasné, kolik ukrajinských lékařek či lékařů do Česka v důsledku ruské invaze přišlo.
Stát musí podle Kubka dát ukrajinským lékařkám ubytování, peníze na živobytí a postarat se jim o děti. Jedině tak budou moci chodit každý den na několik hodin na kurzy češtiny a složit z ní po několika měsících zkoušku. "A na základě této zkoušky z češtiny bych je pustil do kurzu medicíny v češtině, aby se doučily ty čtyři státnicové obory, ze kterých se dělají aprobační zkoušky," uvedl prezident ČLK. Praxi již lékařky mají, a neměla by proto být podle něj nutná.
Francouzský prezident Emmanuel Macron se distancoval od vyjádření amerického prezidenta Joea Bidena, který uvedl, že Vladimir Putin nemůže zůstat u moci. "Tato slova bych nepoužil," řekl Macron. "Musíme udělat všechno, abychom zabránili v eskalaci situace," dodal podle deníku The Guardian. Doplnil také, že jeho cílem je "diplomatické ukončení bojů a následné stažení ruských jednotek. Pokud to chceme udělat, nemůžeme eskalovat situaci slovy ani činy."
Na seznam zakázaných internetových stránek ruského úřadu Roskomnadzor přibyl německý list Bild. Podle registru Roskomnadzoru je přístup na stránky Bild.de na území Ruské federace omezený poté, co o to v sobotu požádal generální prokurátor. Úřady se přitom odvolávají na předpisy pro blokování stránek obsahujících výzvy k nepokojům, k extremismu a k účasti na nezákonných hromadných akcích.
Ruské úřady zablokovaly přístup na web známého televizního novináře Alexandra Něvzorova, který upadl v nemilost kvůli publikování informací o ruském ostřelování nemocnice v ukrajinském Mariupolu. Proti Něvzorovovi vyšetřovací orgány zahájily trestní stíhání v úterý za jeho příspěvky na sociálních sítích o ruském ostřelování porodnice v obleženém Mariupolu. Podle ruských médií mu za "úmyslné šíření záměrně lživých informací" o počínání ruských ozbrojených sil hrozí až 15 let vězení.
Podle vyšetřovacího výboru Něvzorov 9. března na své veřejně dostupné stránce na nyní v Rusku zakázané síti Instagram a 19. března na serveru YouTube zveřejnil "záměrně lživou informaci", že ruské ozbrojené síly úmyslně ostřelovaly porodnici v Mariupolu. Informace přitom podle ruských vyšetřovatelů "provázely nedůvěryhodné fotografie" při útocích zraněných civilistů, převzaté z ukrajinských médií.
Ohledně dřívějších žádostí ukrajinských představitelů o vytvoření bezletové zóny nad Ukrajinou premiér Petr Fiala (ODS) uvedl, že ji lze zřídit ukrajinskými silami, pokud budou mít odpovídající zbraně. "Na dalších věcech se pracuje, nemohu jít do podrobností," dodal.
Ministerský předseda Petr Fiala (ODS) v Otázkách Václava Moravce uvedl, že Česko bude pokračovat v dodávkách zbraní Ukrajině. "Co se děje na Ukrajině, nemůže nikoho nechat lhostejným," řekl Fiala.
K možným dodávkám těžkých zbraní, jako jsou stíhací letouny nebo tanky, od západních zemí se premiér vyjádřil opatrně. Takové dodávky podle něho nejsou už tak jednoduché, když se musí jednat o typy, s nimiž Ukrajinci umí zacházet a opravit je. Mezinárodní společenství je připraveno pomáhat, hledá prostředky, řekl Fiala.
Uprchlická vlna z Ukrajiny do Česka související s ruskou invazí zpomaluje a zpomalování bude pokračovat, pokud se konflikt nerozroste, řekl v dnešních Otázkách Václava Moravce České televize premiér Petr Fiala (ODS). Zopakoval, že Česko nebude žádat Evropskou unii o přerozdělování běženců, bude ale chtít unijní pomoc, mimo jiné finanční.
Na propočtech nákladů, které dosud Česko neslo s uprchlickou vlnou, a na odhadu těchto nákladů do budoucna pracuje podle Fialy ministerstvo financí. "Abychom mohli žádat podporu Evropské unie," uvedl. Česko patří společně s Polskem k nejvíce zasaženým státům, protože jsou cílovými zeměmi, připomněl.
Finský železniční přepravce VR od nedělního poledne přerušil nákladní dopravu z Ruska. Uvedl to na svém webu s tím, že není nadále možná kvůli sankcím proti ruským drahám souvisejícím s invazí Moskvy na Ukrajinu. Návrat nákladních vagonů z Finska do Ruska zatím bude pokračovat.
V pondělí přestanou jezdit také vlaky finsko-ruské vysokorychlostní železniční služby Allegro spojující Helsinky s Petrohradem. Finská ministryně pro evropské záležitosti a řízení státních podniků Tytti Tuppurainenová státní společnosti VR dopisem oznámila, že provozování služby už "není namístě", informoval v pátek server Helsinki Times.
Česká republika dosud zmrazila majetek za stovky milionů korun ruským občanům, na které se vztahují sankce EU uvalené na Moskvu po invazi na Ukrajinu. Premiér Petr Fiala (ODS) v dnešním pořadu České televize Otázky Václava Moravce řekl, že stát v tom postupuje razantně, limituje ho ale současná legislativa. Vláda proto chystá změnu zákonů, které úřadům uvolní ruce.
Zmrazení majetku ruských oligarchů je podle českého premiéra komplikované, často totiž není izolovaný, ale bývá součástí větších firem. "Jsme razantní, zmrazili jsme majetky za stovky milionů korun ruským oligarchům… A budeme v tom pokračovat," prohlásil Fiala. Bude však podle něj třeba změnit zákony, aby mohl být postup ještě razantnější a efektivnější. Zatím je podle něj nutné upřesnit, jak konkrétně má taková změna vypadat.
Video, na němž studenti renomované Ruské hudební akademie Gněsinových v Moskvě hrají pod taktovkou dirigenta se symbolem Z na hrudi, vzbudilo pozornost ve světě klasické hudby. Ruská státní média jej šíří jako údajný důkaz, že i mládež z uměleckých středních škol podporuje invazi na Ukrajinu. Studenti však netušili, k čemu bude záznam využit, a nesouhlas vyjadřují rodiče i bývalí absolventi. Více v článku.
Ukrajinská poslankyně Marija Mezencevová uvedla, že úřady zaznamenaly mnoho případů znásilnění Ukrajinek ruskými jednotkami. "O jednom případě se v poslední době mluvilo, protože byl natočený a projednává ho státní zastupitelství," uvedla podle The Guardian v rozhovoru pro stanici Sky. Mělo jít o případ, kdy došlo k opakovanému znásilnění ženy před jejím dítětem.
"Až o tom budou oběti připraveny mluvit, očekáváme, že zveřejníme daleko více případů," uvedla Mezencevová s tím, že Ukrajina bude využívat zkušenosti s psychologickou pomocí přeživším znásilnění ze zahraničí.
"Pravá dobročinnost přitom podle mě spočívá v tom, že o ní člověk ani nemluví a prostě pomáhá. I já jsem z války na Ukrajině byl a pořád jsem zoufalý, vidím to neštěstí a dělám, co můžu. Měli bychom ale zůstat střízliví a šetřit síly, protože konflikt ještě potrvá a bude důležité v sobě to pochopení a lásku pro uprchlíky zachovat po delší dobu," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz herec a zpěvák Igor Orozovič.
Šéf ukrajinské vojenské zpravodajské služby Kyrylo Budanov se domnívá, že poté, co se Rusku nepodařilo obsadit celou Ukrajinu, pokusí se ji rozdělit na dvě části. "Ve skutečnosti jde o pokus vytvořit na Ukrajině Severní a Jižní Koreu," prohlásil Budanov. Dodal také, že Ukrajina brzy začne s partyzánskou válkou v Ruskem okupovaných územích, píše The Guardian.
Krajské asistenční centrum pomoci Ukrajině (KACPU) v Hradci Králové od začátku svého fungování 2. března do sobotní půlnoci zaregistrovalo 9940 ukrajinských uprchlíků. Z toho 1438 získalo ubytování přes databázi krajských hasičů. V posledních dnech počet uprchlíků registrovaných v centru klesá. ČTK to dnes řekla mluvčí hasičů Martina Götzová.
V sobotu hradecké centrum odbavilo 164 válečných ukrajinských uprchlíků, před týdnem v sobotu jich bylo 353 a před dvěma týdny v sobotu 479. Ve všední dny tohoto týdne denní počty zaregistrovaných uprchlíků trvale klesaly z pondělních 243 až na pátečních 138.
Oblast pod kontrolou proruských separatistů, samozvaná Luhanská lidová republika, by brzy mohla uspořádat referendum o připojení k Rusku, uvedl její vůdce Leonid Pasečnik. "Myslím, že v nejbližší době se na území republiky bude konat referendum, při němž lidé uplatní své absolutní ústavní právo a vyjádří svůj názor na připojení k Ruské federaci. Z nějakého důvodu jsem přesvědčený, že přesně tak to bude," prohlásil Pasečnik podle agentury TASS.
Je velmi pravděpodobné, že podobný scénář připravují i separatisté v sousední takzvané Doněcké lidové republice (DNR).
Možnosti Ukrajiny na vývoz obilí se každým dnem zhoršují, uvedl podle BBC ministr zemědělství Mykola Solskyj. Ukrajina je jedním z největších vývozců obilí, běžně ho za měsíc exportuje čtyři až pět tun. "Dopad na světový trh je přímý, dramatický a velký. A stále pokračuje. Každým dnem bude situace komplikovanější," řekl. Zlepšení podle něj přijde až s koncem války.
Zájem o služby pražského centra pro pomoc Ukrajincům dál klesá. Poprvé od začátku války odbavilo méně než tisíc lidí za jeden den, za sobotu jich bylo 825, to je skoro poloviční počet než před týdnem.
Středisko v Kongresovém centru zajistilo za uplynulý den ubytování pro 40 zájemců. Kvůli nedostatku kapacit našlo osm z nich zázemí v režimu nouzového přístřeší, většinou v tělocvičnách. K registraci do jiných krajů autobusy odvezly 182 osob. Za víc než měsíc od vypuknutí války na Ukrajině evidovalo centrum společné pro hlavní město a Středočeský kraj skoro 57 500 uprchlíků, kteří přišli do České republiky. Aktuální čísla dnes zveřejnili pražští hasiči na Twitteru.
V pátek bylo v Praze odbaveno 1153 osob, ubytování bylo zajištěno pro 138 osob, z toho 52 v režimu nouzového přístřeší.
— Hasiči Praha 🚒 (@HasiciPraha) March 26, 2022
K odbavení do jiných krajů bylo autobusy převezeno 107 osob.
Celkem na KACPU PRAHA bylo od začátku odbaveno 56627 osob.
Strategií Spojených států není změna režimu v Rusku ani jinde na světě, řekl dnes při návštěvě Izraele americký ministr zahraničí Antony Blinken. Americký prezident Joe Biden v sobotu prohlásil, že ruská hlava státu Vladimir Putin nemůže zůstat u moci, připomíná agentura Reuters.
"Myslím, že prezident, Bílý dům, včera (v sobotu) večer prostě zdůraznil, že prezidentu Putinovi nesmí být dovoleno vést válku či agresi proti Ukrajině nebo komukoliv jinému," poznamenal Blinken k vyjádření, kterým prezident USA zakončil svůj sledovaný projev ve Varšavě.
Biden ve vystoupení v polské metropoli mimo jiné prohlásil, že pro ruskou invazi na Ukrajinu neexistuje žádné ospravedlnění. Moskvou uváděné důvody k vojenské akci označil za nemravné a cynické. Putin podle Bidena zahájením války udělal "strategickou chybu" a přepočítal se, když se domníval, že Ukrajinci budou ruské vojáky vítat. "Proboha, tenhle muž nemůže zůstat dál u moci," uzavřel své vystoupení.
Hasiči ve Lvově se pokouší uhasit oheň ve skladu paliv, který zasáhly ruské střely.
Středočeská centra pomoci ukrajinským uprchlíkům v Kutné Hoře, Mladé Boleslavi a Příbrami za sobotu odbavila 202 lidí, minulý týden ve stejný den jich bylo 510, před dvěma týdny 626. Ubytování centra zprostředkovala 83 běžencům. Od začátku fungování středočeská krajská centra pomoci mimo Prahu odbavila 17 807 Ukrajinců a ubytování zprostředkovala 2635 z nich, informoval ČTK mluvčí hejtmanství David Šíma.
Asistenční centrum v Kutné Hoře v sobotu zaregistrovalo 55 uprchlíků, ubytování zajistilo 11 z nich. Na mladoboleslavské centrum se obrátilo 57 běženců, pro šest z nich našli pracovníci centra i ubytování. V Příbrami to bylo 90, ubytování dostalo 66 lidí.
Česko udělilo lidem zasaženým ruskou invazí na Ukrajinu doposud přes 233 tisíc víz. V sobotu jich přibylo téměř tři tisíce. Na cizinecké policii a v asistenčních centrech se od počátku války zaregistrovalo bezmála 127 tisíc uprchlíků. Ministerstvo vnitra o tom dnes informovalo na Twitteru.
Skutečný počet ukrajinských uprchlíků pobývajících v Česku je pravděpodobně vyšší. Podle úterního vyjádření premiéra Petra Fialy (ODS) přišlo od zahájení ruské vojenské invaze na Ukrajinu do České republiky kolem 300 tisíc běženců. Téměř polovinu uprchlíků tvoří děti, čtyři pětiny dospělých jsou ženy.
Televize Nova na své internetové platformě Voyo odvysílá ukrajinský komediální seriál Sluha národa v hlavní roli se současným prezidentem Volodymyrem Zelenským. První díl seriálu uvede v pondělí. Nova to oznámila na svém webu.
Seriál, který Voyo uvede v originálním znění s českými titulky, sleduje příběh středoškolského učitele, který se nečekaně stal prezidentem země. Vše odstartoval jeho výlev proti zkaženosti vlády na sociálních sítích, ze kterého se stal virál. Jako prezident pak bojuje proti všudypřítomné korupci. Sluha národa získal na webu ČSFD hodnocení 77 procent.
Denní přehled z ruské invaze přináší britské ministerstvo obrany:
- Vypadá to, že ruské jednotky, které směřují od měst Charkov na severu a od Mariupolu na jihu, cílí své snahy na obklíčení ukrajinských sil u separatistických regionů na východě země.
- Bojová linie na severu Ukrajiny zůstává víceméně statická. Místní Ukrajinci útoky odráží a brzdí ruské pokusy o přeskupení svých sil.
Latest Defence Intelligence update on the situation in Ukraine - 27 March 2022
— Ministry of Defence 🇬🇧 (@DefenceHQ) March 27, 2022
Find out more about the UK government's response: https://t.co/ckHIvT4Jyu
🇺🇦 #StandWithUkraine 🇺🇦 pic.twitter.com/GXZaD2yqCL
"Bojujeme proti člověku, který má větší šanci vydírat svět, než měl Hitler. Snaha Západu domluvit se s Ruskem je někdy až přehnaná. Rozumí jen síle, sám jsem si to ověřil i v době odsunu," říká v DVTV Michael Kocáb, který v 90. letech jako poslanec vedl komisi pro odchod sovětských vojsk.
Od začátku ruské invaze zahynulo na Ukrajině 139 dětí a přes 205 bylo zraněno. Na sociální síti Telegram to sdělila ukrajinská generální prokuratura. Generální prokuratura, která o rostoucím počtu dětských obětí ruských útoků informuje pravidelně, upřesnila, že nejvíce zabitých a zraněných dětí, 65, je do dneška hlášeno z Kyjevské oblasti. Doněcká oblast jich registruje 53 a Charkovská 45.
V sobotu ráno prokuratura uváděla 136 mrtvých a 199 zraněných dětí. V zemi tak během prvního dne tohoto víkendu podle nedělních údajů přibyly tři zabité a šest zraněných dětí.
Výrobce vodky Atomik, který pracuje s ovocem z kontaminované černobylské zóny, vytvoří dvě speciální sady nápojů. Výtěžek z nich půjde na pomoc ukrajinským uprchlíkům, píše BBC. Použije k tomu ovoce ve skladech. Místa, kde běžně pěstuje ovoce, jsou totiž okupována ruskou armádou.
Jaká však bude budoucnost společnosti a jejích zaměstnanců v černobylské oblasti, nechce Kyrylo Koryčenskyj z Atomiku odhadovat. Doufá, že budou moct v zaměstnávání místních pokračovat. "Myslím, že lidé budou potřebovat peníze a pomoc, protože nehoda Černobylu už nebude to nejhorší, co se na místě stalo," obává se.
A company that produces Atomik - a vodka made in Chernobyl's exclusion zone - is releasing two more premium drinks and donating profits to Ukraine's refugees.
— jobadvisor.link (@JobadvisorL) March 27, 2022
The move comes as Russian troops occupy the land where the fruit is grown and harvested to make the drinks. pic.twitter.com/kD69MUPVOX
Radiační situace na Ukrajině zůstává stabilní, píše předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová.
Rusové z pražské komunity včera hlasitě odsoudili rusáckou agresi na Ukrajině. Pochodu městem se zúčastnily asi tři tisíce. Respekt.
— Dana Drábová #KeepCalmAndSmile (@DrabovaDana) March 27, 2022
Radiační situace na Ukrajině zůstává normální.
Hezkou neděli, i s "ukradenou" hodinou.
Rusko podle poradce ukrajinského ministra vnitra Vadyma Denysenka začalo ničit ukrajinské sklady pohonných hmot a potravin. Kyjev proto bude brzy muset rozptýlit jejich zásoby. Denysenko to podle agentury Reuters řekl ukrajinské televizi.
Na jeden z ukrajinských skladů s palivem zaútočilo Rusko i v sobotu večer, kdy jeho střely zasáhly infrastrukturu v západoukrajinském Lvově, který leží jen asi 80 kilometrů od hranic s Polskem. V hlavním městě Polska v sobotu jednal a poté s projevem vystoupil americký prezident Joe Biden.
Nejdůležitější dění posledních hodin:
- Do bojů na Ukrajině se podle ukrajinských médií zapojili čeští dobrovolníci.
- Rusko v sobotu ostřelovalo město Lvov na západě země.
- Podle starosty města byl útok reakcí na návštěvu amerického prezidenta Joea Bidena v Polsku, poblíž hranic s Ukrajinou. Biden uvedl, že Vladimir Putin nemůže nadále zůstat v čele Ruska.
- Šéf samozvané luhanské republiky uvedl, že o připojení k Rusku by mohlo v brzké době rozhodnout referendum.
- Do Česka od začátku invaze prchlo kolem 300 tisíc Ukrajinců.
Jihoukrajinské město Mariupol, těžce zkoušené údery ruských sil od prvních dnů invaze na Ukrajinu, stále do rukou agresora nepadlo. Agentuře Unian to řekl starosta Vadym Bojčenko. Podle něj ruská armáda nepřišla Mariupol "osvobodit", ale vymazat ze zemského povrchu i s jeho obyvateli.
"Nad městem vlaje ukrajinská vlajka. Dnes město Mariupol zůstává ukrajinským městem," prohlásil Bojčenko. Poukázal na to, že město je v obklíčení od pátého dne zahájení ruské invaze a líté boje o něj dál pokračují. Některé okrajové části Mariupolu podle starosty sice Rusové ovládli a obklíčení se stahuje, ale město stále kontrolují ukrajinské ozbrojené síly.
Od začátku války na Ukrajině bylo podle v sobotu zveřejněných údajů ukrajinské generální prokuratury zabito 12 novinářů a dalších deset jich bylo zraněno. Celkem 56 zástupců médií bylo podle ukrajinských vyšetřovatelů vystaveno trestným činům ze strany ruských invazních sil, z toho 15 bylo cizinců a mezi nimi i dva občané České republiky.
Ruské síly ostřelovaly deset televizních věží, což vedlo k přerušení nebo ukončení televizního a rozhlasového vysílání v osmi regionech Ukrajiny, uvedl IMI. Kromě toho bylo nejméně 70 regionálních médií nuceno zavřít kvůli výhrůžkám nebo zabaveným prostorám a vybavení. Rusko za měsíc od začátku invaze na Ukrajinu spáchalo 148 zločinů proti novinářům a médiím, píše institut.
Na začleňování uprchlíků do škol v Česku bude do konce srpna potřeba asi 5,2 miliardy korun. V rozhovoru s ČTK ke 100 dnům od svého jmenování do funkce to řekl ministr školství Petr Gazdík (STAN). "V tuto chvíli víme, že do konce srpna potřebujeme částku 5,2 miliardy korun," uvedl. Jde podle něj o peníze pro adaptační kurzy, asistenty pedagoga a další pracovníky nebo výuku češtiny pro cizince. Pro financování adaptačních skupin chce ministerstvo využít zjednodušených žádostí o dotace, takzvaných šablon. Vláda by o nich měla jednat příští týden.
Na kurzy češtiny nebo prázdninové volnočasové aktivity pro uprchlíky by ministr chtěl využít i peněz ze zahraničí. "Třeba norský velvyslanec mně při schůzce nabídl pomoc z norských fondů v tomto směru v řádu milionů eur. Zároveň vyjednáváme v Bruselu," uvedl Gazdík. Za jakých podmínek by se mohly konat letní jazykové kurzy pro běžence, by se podle něj mohlo vyjasnit v květnu.
Příchod válečných utečenců z Ukrajiny je podle ministra školství Petra Gazdíka (STAN) pro ČR výzvou, která může být do budoucna přínosem. Zvládnout to bude náročné. Jak dlouho se s integrací uprchlíků budou vypořádávat školy, podle něj nejde teď odhadnout. Na začátku dubna chce vládě předložit návrh opatření pro to, aby se běženci naučili co nejdřív česky. Gazdík to řekl v rozhovoru s ČTK.
Za čtyři týdny od začátku ruské invaze na Ukrajinu uteklo do Česka podle posledních informací z vlády téměř 300 tisíc uprchlíků. Zhruba polovinu tvoří děti. "Pro české školství je to (začlenění uprchlíků) obrovská výzva a já už teď obdivuji tu kreativitu, se kterou k tomu učitelé a ředitelé i zřizovatelé škol přistoupili a jakým způsobem se o to starají," uvedl Gazdík. Ze střednědobého a dlouhodobého hlediska podle něj může integrace uprchlíků pomoct českému školství i ekonomice. "V případě, že by skutečně, tak jak udávají migrační teorie, více než polovina Ukrajinců zůstala, tak moje generace takzvaných Husákových dětí má třeba po problému s důchodovou reformou," řekl.
Téměř tři čtvrtiny českých podniků pocítí negativní dopad válečného konfliktu na Ukrajině. Pracovní místa plánují ukrajinským uprchlíkům nabídnout více než dvě třetiny výrobních firem. Podle více než poloviny personalistů by ukrajinští občané mohli pomoci firmám zaplnit pozice, které se jim nedařilo dlouhodobě obsadit. Vyplývá to z průzkumu, který personální agentura Hofmann Personal uskutečnila v březnu mezi 158 personalisty z výrobních, velkoobchodních a logistických firem.
Pouze devět procent společností se domnívá, že na ně tato situace nebude mít žádný vliv. Nejvíce zasažený bude zřejmě automobilový průmysl a obecně menší podniky. "Stejně jako v době pandemie se i nyní zpomaluje automobilová výroba, a to zejména z důvodu nedostatku komponentů a čipů. Svou roli hrají také logistické komplikace a energetická náročnost výroby," uvedla ředitelka Hofmann Personal Gabriela Hrbáčková.
Generální štáb ukrajinských ozbrojených sil na Facebooku napsal, že ve městě Popasna v Luhanské oblasti na východě země ruské jednotky kvůli špatné komunikaci ostřelovaly z minometů vlastní pozice. Štáb rovněž informoval o pohybu kolon, které se snaží dodat ruským jednotkám chybějící výzbroj a výstroj. Kolonu ze vzduchu kryjí vrtulníky.
Rusko podle ukrajinského velení nadále nepostupuje podle vytyčených plánů a má logistické problémy. Přiznává mu však "částečný úspěch v některých směrech".
Ve Lvově hlídka zadržela muže, který sbíral informace o pohybu ukrajinské armády a fotografie kontrolních stanovišť a posílal je na ruská telefonní čísla.
Pokud se Rusko stáhne z Ukrajiny a nedopustí se "žádné další agrese", je Británie připravena zrušit sankce uvalené na ruské oligarchy, banky a podniky. Britská ministryně zahraničí Liz Trussová to řekla deníku Sunday Telegraph.
"Víme, že Rusko podepsalo několik dohod, které prostě nedodržuje," uvedla Trussová. "Tyto sankce by měly padnout pouze v případě úplného příměří a stažení, ale také po přijetí závazku, že nedojde k další agresi. A je zde také možnost sankce obnovit, pokud by v budoucnu došlo k další agresi. To je skutečná páka, kterou lze podle mého názoru použít," uvedla šéfka diplomacie.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj opětovně žádal mezinárodní společenství o dodávky stíhaček, tanků a těžkých zbraní. Chtěl by je využít zejména k osvobození lidí v obléhaném ukrajinském městě Mariupol.
"Ukrajina nemůže sestřelovat ruské rakety brokovnicemi a kulomety," řekl Zelenskyj citovaný agenturou DPA. Vedle letadel a tanků Zelenskyj žádal o systémy protiraketové obrany a střely použitelné proti lodím. "Naši partneři to všechno mají, leží to v jejich skladech pokryté prachem," řekl prezident. Ukrajina podle něj potřebuje pouhé jedno procento vybavení NATO. "Nežádali jsme o víc. Ani teď nežádáme o víc. A čekáme na to už 31 dní," prohlásil Zelenskyj s odkazem na počet dní od začátku ruské invaze.
Celkem 5208 civilistů se v pátek podařilo evakuovat z obležených ukrajinských měst, uvedla ukrajinská vicepremiérka Iryna Vereščuková podle agentury Unian. O den dříve se podařilo evakuovat 7331 lidí.
Podle Vereščukové fungovalo všech deset humanitárních koridorů pro evakuaci civilistů, na jejichž zřízení se Kyjev a Moskva dohodly. Z obléhaného Mariupolu se do bezpečí v Záporoží, které je v ukrajinských rukou, podle vicepremiérky dostaly čtyři tisícovky lidí. Další stovky Ukrajinců se podařilo evakuovat z ohrožených měst a obcí v Kyjevské oblasti. Během evakuace bylo do postižených měst převezeno 80 tun humanitární pomoci.
Ukrajinský prezident Zelenskyj vyjádřil během sobotního videohovoru se svým polským protějškem Andrzejem Dudou zklamání z toho, že neobdrží polské stíhací letouny Mig-29. "Pokud Ukrajina letouny nedostane, Rusko může ohrozit sousedy," řekl.
Čeští dobrovolníci již pravděpodobně bojují na Ukrajině, novinář z deníku The Kyiv Independent zveřejnil fotografii jednoho z nich v Irpini. Premiér Petr Fiala a prezident Miloš Zeman začátkem března oznámili, že lidé, kteří z ČR odjedou bojovat na Ukrajinu, budou mít garantovanou beztrestnost.
Czech volunteers in Irpin today pic.twitter.com/OtQdjxcSLt
— Illia Ponomarenko 🇺🇦 (@IAPonomarenko) March 26, 2022
Rusové poškodili již druhý památník holokaustu na Ukrajině. Dělostřelecká palba poškodila pomník v podobě menory při vstupu do památníku v rokli Drobickij Jar. Za druhé světové války zde nacisté zavraždili podle odhadů asi 15 až 20 tisíc Židů z Charkova na východě Ukrajiny.
První památník Rusové zničili 1. března. Během útoku na televizní věž, při němž pět lidí zemřelo a pět bylo zraněno, zasáhla palba i přilehlý monument v rokli Babí Jar.
Ukrajinské jednotky tvrdí, že po měsíci osvobodily město Trostjanec v Sumské oblasti. Ruská vojska město na severovýchodě země obsadila 1. března. Osvobození města, které před válkou čítalo 20 tisíc obyvatel, potvrdil guvernér Sumské oblasti Dmytro Žyvyckyj.
První raketové útoky na Lvov si nevyžádaly žádné oběti, řekl na sobotním briefingu guvernér Lvovské oblasti Maksym Kozytsky. Rusové podle něj zasáhli palivový sklad a vojenskou infrastrukturu. Obě místa se nacházejí v rezidenčních čtvrtích. "Agresor takto asi zdraví prezidenta Bidena, který je v Polsku. Lvov je jen 70 kilometrů od polské hranice, takže svět si musí uvědomit, že hrozba je značná," dodal starosta města Andrij Sadovyj.
Ruské ostřelování zasáhlo výzkumný jaderný reaktor v ukrajinském Charkově, informuje The Kyiv Independent. Autority zatím nebyly schopny kvůli konstantnímu ostřelování odhadnout míru poškození.
Ukrajinští poslanci reagují na projev prezidenta Bidena ve Varšavě. "Jsem šťastná, že dal Polákům ujištění, ale bomby padají na Kyjev a Charkov, ne na Varšavu, napsala na Twitter zákonodárkyně Inna Sovsunová ze středopravicové strany Hlas. Podobně reagovala předsedkyně téže strany Kira Rudyková. "Žádné sliby, žádné zbraně. Co nám zbývá - čekat, že Putin zemře smíchy?" uvedla.
I'll be blunt.
— Inna Sovsun (@InnaSovsun) March 26, 2022
I did not hear a single word from @POTUS that would make me, as #Ukrainian feel reassured that the West will help us more than doing right now (which is not enough).
I am happy he reassured Poland, but the bombs are exploding in Kyiv, and Kharkiv, not in Warsaw
Bílý dům po Bidenově projevu ve Varšavě interpretuje jeho slova o tom, že by Putin neměl zůstávat u moci. "Pointa byla taková, že Putin nemůže uplatňovat moc nad svými sousedy. Neměl namysli Putinovu moc v Rusku nebo změnu režimu," mírnil Bílý dům prezidentova slova.
Finský prezident Sauli Niinistö řekl v rozhovoru pro Yle TV1, že členství v NATO by bylo pro zemi přínosné, ale mohlo by zesílit napětí mezi Finskem a Ruskem. Výhody podle něj však převažují.
"Proboha, ten muž nemůže zůstat u moci," řekl Joe Biden na konci svého projevu ve varšavském Královském hradě na adresu Vladimíra Putina. Podle CNN jeho slova značí změnu postoje Bílého domu ke Kremlu. "Pan Biden o tom nerozhoduje. Toto rozhodnutí je jen a pouze na občanech Ruské federace," reagoval mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.
Americký prezident Joe Biden ujistil ve své dnešní řeči Rusy, že je nepovažuje za nepřátele, z invaze na Ukrajinu viní Kreml. Spojenci v NATO se podle jeho slov musejí připravit na dlouhý a složitý boj.
Lvov zasáhly další ruské střely, zahřměly tři silné výbuchy, hlásí místní úřady. Již v průběhu odpoledne na město dopadly dvě rakety, zranily pět lidí.
Americký prezident Joe Biden během svého projevu ve Varšavě ujistil Ukrajince, že USA stojí pevně na jejich straně. Varoval, že v případě ruského útoku na alianční území bude NATO bránit každý jeho centimetr. "NATO je silnější než kdykoliv předtím. Ukrajinci svádí neskutečný boj," řekl.
Biden také ujistil Rusy, že je nepovažuje za nepřátele, podle něj je invaze na Ukrajinu dílem Kremlu. Spojenci se musejí připravit na dlouhý a složitý boj, připustil.
Ruská agrese na Ukrajině dává do pohybu i dřívější konflikty v postsovětském prostoru. Ázerbájdžánská vojska za pomoci bezpilotního letounu Bayraktar podnikla čtyři nálety na síly arménských separatistů v Náhorním Karabachu, kde jsou rozmístěny i ruské mírové jednotky. Uvedla to agentura TASS s odvoláním na ruské ministerstvo obrany. Velení ruského kontingentu podle ministerstva podniká kroky k uklidnění vyhrocené situace a vyzvalo ázerbájdžánskou stranu ke stažení vojsk.
Ázerbájdžán a Arménie na podzim 2020 svedly několikatýdenní válku o Náhorní Karabach. Arménie na bojišti utrpěla porážku a územní ztráty, ale i díky zprostředkování Ruska si ponechala kontrolu nad většinou horské enklávy, ovládnuté na přelomu 80. a 90. let arménskými separatisty.
Ve Lvově se ozývají další exploze, informuje The Kyiv Independent.
Starosta Lvova Andrij Sadovyj informoval o tom, že v důsledku ruských raketových útoků hoří úložiště vojenského paliva. "Pracují zde veškeré záchranné složky. Vyčkejte v úkrytech," napsal na Twitter.
Dva ruské raketové útoky na západoukrajinské město Lvov si vyžádaly nejméně pět zraněných, informovaly tamní autority. Starosta Lvova Andrij Sadovyj se domnívá, že Rusové zaútočili na sklad vojenského paliva. Lvov se nachází asi 80 kilometrů od hranice s Polskem, asi ve 400 kilometrů vzdálené Varšavě je dnes na jednání americký prezident Joe Biden.
Rusové propustili starostu města Slavutyč, sdělila ukrajinská politická strana Sluha národa. Ruské jednotky v sobotu vstoupily do města na severu Ukrajiny, které bylo původně vystavěno pro pracovníky Černobylské jaderné elektrárny. Obyvatelé města protestují, starosta jim však sdělil, že budou muset komunikovat s okupanty.
Bidenovy urážky na Putinovu adresu zužují možnosti pro budování vztahů s USA, prohlásil mluvčí Kremlu. Americký prezident dnes označil svůj ruský protějšek za řezníka.
Město Černihiv na severu Ukrajiny je zničené, asi 200 civilistů přišlo o život, uvedl starosta. Ve městě zbyla méně než polovina obyvatel.
Úřady ve Lvově na západě Ukrajiny ohlásily tři mohutné exploze, lidé mají kvůli poplachu zamířit do krytů. Na okraji města jsou vidět oblaka kouře. Zatím není jasné, co výbuchy způsobilo.
Televizní stanice CNN, která má ve Lvově svůj štáb, informovala, že byly slyšet sirény. "Nevidíme žádné údery ve městě jako takovém, ale na obzoru za kopcem stoupá po třech silných explozích kouř," řekl divákům reportér John Berman.
Lvov má přes 700 000 obyvatel a je jedním z měst, kam prchají obyvatelé z boji zasažených oblastí na východě Ukrajiny a z Kyjeva.
Americký prezident Joe Biden se dnes ve Varšavě setkal s ukrajinskými uprchlíky. S některými rodinami promluvil prostřednictvím překladatele, sdělil jim, že jsou stateční. Ruského prezidenta Vladimira Putina nazval v této souvislosti řezníkem. Bidenovy urážky na Putinovu adresu zužují možnosti pro zlepšení vztahů Moskvy s Washingtonem, zareagoval mluvčí Kremlu.
.@POTUS holds up a young Ukrainian refugee as he tours and meets with refugees at PGE National Stadium, in Warsaw, Poland, pic.twitter.com/NksPrwXFEV
— Doug Mills (@dougmillsnyt) March 26, 2022
Centrem Prahy dnes odpoledne prošel z náměstí Míru přes Václavské náměstí až na Staroměstské náměstí asi třítisícový protestní pochod. Pod heslem "Ukrajině mír, Rusku svobodu" tak několik set Rusů žijících v Česku vyjádřilo ostrý nesouhlas s Vladimirem Putinem a jeho útočnou válkou vůči Ukrajině.
Rusové v Praze protestují proti Putinově přepadení Ukrajiny
Sanitka, kterou Ukrajině daroval papež František, je Svatým otcem požehnaná a míří do Lvova. Informovala o tom tisková kancelář Svatého stolce.
Papež ve čtvrtek kritizoval země, které Ukrajinu podporují vojensky. Sankce ani zbrojení podle něj válku nevyřeší. O den dříve mu poděkoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj za jasný postoj vůči ruské agresi a apeloval na něj, aby zemi navštívil.
Americký prezident Joe Biden sdělil svému polskému protějšku Andrzeji Dudovi, že pátý článek Severoatlantické smlouvy o kolektivní obraně bere jako posvátný závazek. Setkání Bidena a Dudy trvalo hodinu, ačkoli původně bylo plánováno na 15 minut. Duda po schůzce řekl, že Polsko má zájem nakoupit od USA moderní vojenské vybavení a chce posilovat vojenskou spolupráci. Biden do Polska přiletěl v pátek z Bruselu. Setkal se s americkými vojáky, kteří v Polsku slouží v rámci mise NATO, a dnes se připojil ke schůzce ukrajinských a amerických ministrů obrany a zahraničí.
Na pražském náměstí Míru se odpoledne sešlo několik stovek Rusů žijících v Česku, aby protestovali proti ruské invazi na Ukrajinu. Na místě byl i reportér Aktuálně.cz.
Na pražském náměstí Míru se odpoledne sešlo několik stovek Rusů žijících v Česku, aby protestovali proti ruské invazi na Ukrajinu. Na místě byl i reportér Aktuálně.cz.
Na pražském náměstí Míru se odpoledne sešlo několik stovek Rusů žijících v Česku, aby protestovali proti ruské invazi na Ukrajinu. Na místě byl i reportér Aktuálně.cz
Pravděpodobnost, že Rusko použije jaderné zbraně, roste. V Hirošimě, prvním městě zasaženém jadernou bombou, to dnes řekl japonský premiér Fumio Kišida, který místo navštívil s americkým velvyslancem. Japonsko se jako jediná země napadená atomovými zbraněmi pravidelně vyjadřuje proti jadernému zbrojení.
Agentury připomínají, že ruský prezident Vladimir Putin jaderným útokem přímo nevyhrožuje. Při zahájení invaze na Ukrajinu 24. února však varoval, že každý, kdo bude Rusku bránit, bude čelit "takovým následkům, s jakými jste se ve své historii ještě nesetkali".
Ukrajina obdržela od USA další přísliby ohledně obranné spolupráce, řekl ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba po schůzce s dvojicí ministrů USA a prezidentem Joem Bidenem.
Kromě vojenského cvičení na tichomořských ostrovech, které si nárokuje Tokio a informují o nich japonská média, pořádá Rusko také manévry v Kaliningradu. Uvedla to agentura Interfax.
Do cvičení na nejzápadnější výspě Ruska je zapojen systém protivzdušné obrany S-400, uvedla podle Interfaxu Baltská flotila. Ruská armáda do manévrů nasadila také stíhačky Su-27.
S odkazem na nové informace armádního velení upřesnil kyjevský starosta Vitalij Kličko, že zákaz vycházení v hlavním městě Ukrajiny bude platit jen v noci z dneška na neděli, ne do pondělí.
Na pražském náměstí Míru se odpoledne sešlo několik stovek Rusů žijících v Česku, kteří chtějí vyjádřit nesouhlas s ruskou invazí na Ukrajinu.
Desítky kilogramů potravin vybrala dnes za čtyři hodiny Diecézní charita České Budějovice ve sbírce na pomoc ukrajinským uprchlíkům. Přišlo devět dárců, kteří ale byli štědří, z potravin tak charita pomůže asi stovce lidí. Sbírka bude každou sobotu do konce dubna. Kontaktní a poradenské místo charity vydá týdně přes 100 balíčků potravinové pomoci a zásoby docházejí.
Ukrajinská armáda se snaží dobýt zpět strategické město Cherson, které ruské síly obsadily v počáteční fázi invaze. Podle agentur to uvedl nejmenovaný vysoký představitel amerického ministerstva obrany pod podmínkou zachování anonymity.
Starosta Kyjeva Vitalij Kličko oznámil, že v ukrajinské metropoli bude kvůli ruským útokům platit od dnešního večera do pondělního rána další zákaz vycházení.
S ukrajinskými ministry Dmytrem Kulebou a Oleksijem Reznikovem, kteří vedou resorty zahraničí a obrany, se setkal i americký prezident Joe Biden, informovala agentura AFP.
Ukrajinští ministři obrany a zahraničí se sešli se svými protějšky z USA. Na Twitteru o tom informoval ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov.
For the 1st time, meeting in 2+2 format. With @DmytroKuleba we discuss current issues & cooperation in political & defense directions between 🇺🇦-🇺🇸 with @SecDef & @SecBlinken.
— Oleksii Reznikov (@oleksiireznikov) March 26, 2022
In the evening we’ll also be present at @POTUS speech on the russian war against Ukraine.
Details later. pic.twitter.com/APFcVMxUz1
Čeští vojáci letecky dopravili z Polska do Prahy osmnáctiměsíční ukrajinskou dívku, která utrpěla popáleniny na 60 procentech těla. Na Ukrajině čelící ruské invazi by jí nebylo možné poskytnout potřebnou péči.
Jde o první převoz takto popáleného člověka do Evropské unie od počátku bojů, informovalo na Twitteru ministerstvo vnitra. Do péče českých lékařů se dítě dostalo v kritickém, ale stabilizovaném stavu. Evakuace se uskutečnila jako součást zdravotně-humanitárního programu Medevac.
Podle Kyjeva přišly ruské síly od začátku invaze na Ukrajinu o 16 400 vojáků, 575 tanků a 117 letounů. Moskva tvrdí, že zničeno bylo 1618 ukrajinských tanků a obrněných vozidel. Informace uváděné válčícími stranami nelze nezávisle ověřit.
Ruská vojska zaútočila na Ukrajinu 24. února bez vyhlášení války, Kreml o agresi mluví jako o "speciální vojenské operaci".
Několik desítek lidí dnes přijelo do Ořechova na Jihlavsku na pietní vzpomínku Muži plukovníka Moravce, věnovanou 80. výročí seskoku parašutistické skupiny Out Distance. Její členové se podíleli na přípravách atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Předseda Senátu Miloš Vystrčil z ODS při pietě řekl, že podobnou zkouškou charakterů, kterou prošli výsadkáři za druhé světové války, je válka na Ukrajině.
"Jedna z věcí, která ukáže, zda obstojíme, je, jak se dokážeme postarat o ukrajinské uprchlíky a jak přistoupíme k pomoci zemi, která je agresorem napadená, barbarským, brutálním způsobem, a potřebuje naši pomoc. Já věřím, že v té zkoušce charakterů obstojíme, i proto, že máme historii, která nám dává naději a zkušenosti pro to, abychom obstáli," řekl ČTK Vystrčil.
Kyjev a Moskva na dnešek dohodly zřízení deseti humanitárních koridorů pro evakuaci civilistů z obležených ukrajinských měst. S odvoláním na místopředsedkyni ukrajinské vlády Irynu Vereščukovou o tom informovala agentura Reuters. Ukrajina a Rusko se v posledních týdnech vzájemně obviňovaly z toho, že koridory nefungují.
Vereščuková řekla, že civilisté, kteří se snaží opustit obléhaný přístav Mariupol, musí odjet osobními automobily. Ruské síly z města nepouštějí autobusy. Starosta Vadym Bojčenko uvedl, že hovořil s francouzským velvyslancem o možnostech evakuace. Francouzský prezident Emmanuel Macron dříve prohlásil, že navrhne Rusku, jak pomoci lidem z města odejít.
Situace v Mariupolu je podle Bojčenka kritická, v centru probíhají pouliční boje. Podle Vereščukové se z města musí evakuovat přes 100 tisíc lidí. Před ruskou invazí jich ve městě žilo kolem 450 tisíc.
Databázi aktivit pro rodiny s dětmi z Ukrajiny zveřejnilo na svém webu olomoucké muzeum Pevnost poznání. Pro uprchlíky před válečným konfliktem také uspořádá 3. dubna veletrh různých příležitostí. ČTK to dnes sdělila mluvčí muzea Martina Vysloužilová. Po předložení víza nabízí Ukrajincům vstup zdarma, stejně jako další vybraná muzea zřizovaná Olomouckým krajem.
Rodiny z Ukrajiny se v databázi dozvědí, jaké jsou v Olomouci sportovní kroužky, které galerie a muzea pro ně mají vstup zdarma, kde promítají animované filmy, kde lze vyměnit a získat oblečení nebo se učit česky. V nabídce je také možnost napojení na dětskou lékařku, psychologická intervence či duchovní podpora.
Rusko pořádá vojenské cvičení na ostrovech, které si nárokuje Tokio, uvedla dnes japonská média. Moskva před několika dny zastavila mírové rozhovory s Japonskem kvůli sankcím, které vůči Rusku východoasijská země zavedla kvůli invazi na Ukrajinu.
Ruský Východní vojenský okruh uvedl, že na Kurilských ostrovech provádí vojenské cvičení s více než 3000 vojáky a stovkami kusů armádní techniky, uvedla ruská tisková agentura Interfax. Dotčené vulkanické souostroví čítající přes 50 ostrovů spojuje ruský poloostrov Kamčatka a nejsevernější japonský hlavní ostrov Hokkaidó.
Japonská média informovala, že cvičení probíhá na území, které Sovětský svaz zabral na konci druhé světové války a na které si činí nárok Tokio.
Dva týdny od chvíle, kdy se ruský ministr obrany Sergej Šojgu přestal objevovat na veřejnosti, zveřejnil jeho úřad na sociálních sítích záběry z porady, kterou generál vede. Podle ministerstva jde o důkaz, že je Šojgu v pořádku. Ukrajinské vládní zdroje uvádějí, že dostal infarkt a léčí se v ústraní.
Ve zjevné reakci na noční zprávu Ukrajinců o infarktu ministerstvo uvedlo, že se Šojgu v sobotu zúčastnil ranní porady. Na videu je i náčelník generálního štábu Valerij Gerasimov, který se rovněž v poslední době na veřejnosti neukazoval.
🇷🇺 Министр обороны Российской Федерации генерал армии Сергей Шойгу провел рабочее совещание по вопросам реализации программы государственного оборонного заказа и выполнения социальных обязательств перед военнослужащими Вооруженных Сил РФ ➡ https://t.co/eTIpv7sUXT pic.twitter.com/8K5xK7PEwZ
— Минобороны России (@mod_russia) March 26, 2022
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes vyzval země produkující ropu a zemní plyn, aby zvýšily těžbu, a Rusko tak nemohlo své nerostné bohatství využívat k "vydírání" ostatních.
Ve svém projevu na mezinárodní konferenci Fórum v Dauhá Zelenskyj uvedl, že země jako Katar by mohly přispět ke stabilizaci Evropy. Ukrajinský prezident rovněž upozornil na narušení dodávek potravin způsobené invazí.
#BREAKING Ukraine President Zelensky urges Qatar to hike gas output to counter Russia pic.twitter.com/VCDt9Y9iUd
— AFP News Agency (@AFP) March 26, 2022
Česko dosud udělilo Ukrajincům utíkajícím před válkou téměř 230 500 víz, v pátek asi 3600. Na policii se nahlásilo 125 tisíc lidí, informovalo ministerstvo vnitra.
Ukrajinská protivzdušná obrana sestřelila během pátku další tři ruská bojová letadla a nejméně pět střel s plochou dráhou letu. Podle agentury Ukrinform to dnes ráno oznámila na sociální síti Telegram ukrajinská armáda. Generální prokuratura sdělila, že od začátku ruské agrese bylo zabito 136 dětí.
Generální štáb ukrajinských ozbrojených sil na Facebooku napsal, že ruské jednotky na řadě míst pokračují v neúspěšných pokusech o útok a v ostřelování. Nadále přitom mají problémy s nahrazováním ztrát lidí i výzbroje a techniky.
Ukrajinští ministři obrany a zahraničí se dnes ve Varšavě sešli se svými americkými protějšky i prezidentem Joem Bidenem. Ukrajina podle nich dostala od USA další přísliby obranné spolupráce.
Ruský ministr obrany Sergej Šojgu se neobjevuje na veřejnosti, protože utrpěl infarkt. Uvedl to poradce ukrajinského ministra vnitra Anton Heraščenko. Kreml tvrdí, že Šojgu má moc práce, a zveřejnil video z vojenské porady, které ministr předsedal.
Ukrajinské jednotky se snaží dobýt zpět strategické město Cherson, které Rusové obsadili v počáteční fázi invaze. Sdělila to agentura AFP.
Podle Kyjeva přišly ruské síly od začátku invaze na Ukrajinu o 16 400 vojáků, 575 tanků a 117 letounů. Moskva tvrdí, že zničeno bylo 1618 ukrajinských tanků a obrněných vozidel. Informace uváděné válčícími stranami nelze nezávisle ověřit.
Do připravených aktivit pro české předsednictví v Radě Evropské unie se více promítne téma Ukrajiny. V rozhovoru to ČTK řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Půjde o aktivity směřující k rekonstrukci Ukrajiny po ruské invazi nebo k podpoře ukrajinských evropských aspirací. Rámcová témata za Lipavského resort jsou silná, odolná a udržitelná Evropa. Česko bude Radě EU předsedat v druhé polovině roku.
Pražské centrum pro pomoc Ukrajincům v pátek odbavilo 1153 lidí, méně než v předchozích dnech. Od začátku války evidovalo přes 56 600 uprchlíků.
Středočeská centra v Kutné Hoře, Mladé Boleslavi a Příbrami za pátek odbavila 292 lidí, před týdnem jich bylo 667.
Americký prezident Joe Biden dnes ve svém projevu ve Varšavě uvede, že "svobodný svět" se staví proti ruské invazi na Ukrajinu a že mezi největšími ekonomikami panuje jednota ohledně nutnosti zastavit ruského prezidenta Vladimira Putina. S odvoláním na Bílý dům to napsala agentura Reuters.
Prezident nastíní "naléhavost výzvy, která je před námi", dále "co konflikt na Ukrajině znamená pro svět a proč je tak důležité, aby svobodný svět zůstal tváří v tvář ruské agresi jednotný a odhodlaný", řekl poradce Bílého domu Jake Sullivan.
Biden, který se ujal úřadu loni, slíbil obnovit demokracii doma a sjednotit demokratické země v tom, aby se postavily autoritářům, jako je Putin nebo jeho čínský protějšek Si Ťin-pching, připomíná Reuters.
Rusku se nepodařilo naplnit cíle vojenské operace na Ukrajině. Ruský postup byl zastaven, zdá se ale, že Moskva v tuto chvíli není připravena k serióznímu vyjednávání, řekl ČTK ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Velký otazník podle něj visí nad přístupem Číny.
"Dokonce přicházejí určité zprávy o tom, že se ukrajinské armádě daří získávat některé nové pozice nebo stabilizovat ty stávající," uvedl Lipavský.
Ruská armáda po svém útoku z 24. února narazila na nečekaně silný odpor ukrajinských jednotek. Ty stále brání velká města, dokonce v posledních dnech byly s to vést dílčí protiútoky. Experti se domnívají, že se ruská armáda potýká také s logistickými problémy a komunikačními potížemi.
Rakouský výzkumný institut WIFO snížil odhad letošního růstu rakouské ekonomiky na 3,9 procenta z dříve předpokládaných 5,2 procenta. Válka na Ukrajině a sankce uvalené na Rusko podle něj prohloubí problémy v dodavatelských řetězcích a způsobí cenové šoky, napsala agentura Reuters.
WIFO sestavuje hospodářské statistiky pro rakouskou vládu. Jeho nový výhled je o něco optimističtější než prognóza institutu IHS, podle které bude letos hospodářský růst v Rakousku činit pouze 3,6 procenta. Letošní inflaci v Rakousku odhaduje IHS na 5,5 procenta, zatímco podle WIFO by měla dosáhnout 5,8 procenta.
Šéf institutu WIFO Gabriel Felbermayr varoval, že případné zastavení dovozu ruského plynu a ropy by uvrhlo rakouskou ekonomiku do recese. Hospodářský výkon země by se podle něj v takovém případě mohl snížit o dvě až čtyři procenta, napsala agentura APA.
Ruský ministr obrany Sergej Šojgu se neobjevuje na veřejnosti, protože utrpěl infarkt. Uvedl to poradce ukrajinského ministra vnitra Anton Heraščenko na Facebooku. Dodal, že Šojgu dostal infarkt poté, co ho ruský prezident Vladimir Putin tvrdě kritizoval za fiasko invaze na Ukrajinu. Nyní podle něj Šojgu absolvuje rehabilitaci ve vojenské nemocnici.
Šojgu nebyl podle BBC na veřejnosti od 11. března. Ve čtvrtek se v ruských médiích objevily záběry, na nichž byl vidět na obrazovce, kterou používal Putin při virtuální poradě ruské bezpečnostní rady. Spekuluje se však o tom, že byl použit ministrův starší záznam.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov tento týden vysvětloval Šojguovu mediální nepřítomnost tím, že ministr obrany má mnoho práce. "Ministr obrany má nyní mnoho starostí. Probíhá speciální vojenská operace. Není to čas na aktivitu v médiích," prohlásil.
Během pátku bylo pomocí humanitárních koridorů evakuováno 7331 lidí, z toho 6800 z okupovaného Mariupolu.
⚡️7,331 people evacuated from hot spots on March 25.
— The Kyiv Independent (@KyivIndependent) March 25, 2022
According to Deputy Prime Minister Iryna Vereshchuk, 2,800 people evacuated from besieged Mariupol to Zaporizhzhia by own cars, 4,000 Mariupol residents evacuated from Berdiansk by buses, 531 from Melitopol to Zaporizhzhia.
Ukrajina požaduje, aby Mezinárodní výbor Červeného kříže získal od Ruska seznamy deportovaných obyvatel Mariupolu. Chce jim zajistit možnost se vrátit, uvedla ukrajinská vicepremiérka Iryna Vereščuková.
⚡️Ukraine demands that International Red Cross Committee obtain from Russia lists of deported Mariupol residents.
— The Kyiv Independent (@KyivIndependent) March 25, 2022
Ukraine demands that all its citizens deported to Russia from Mariupol are provided with the opportunity to return, says Deputy Prime Minister Iryna Vereshchuk.
Ruský prezident Vladimir Putin dnes podepsal nově přijatý zákon, který hrozí až 15 lety vězení za lživé zprávy o činnosti ruských státních orgánů působících v zahraničí při ochraně zájmů země a jejích občanů. Uvedla to večer ruská média. Deník Kommersant připomněl, že návrh zákona předložil předseda sněmovního výboru pro informační politiku Alexandr Chinštejn z vládní strany Jednotné Rusko jako analogii k dříve přijatému zákonu, který hrozí 15 lety za mřížemi za to, co úřady vyhodnotí jako lživé zprávy o počínání ruských ozbrojených sil.
Francouzský prezident Emmanuel Macron v pátek uvedl, že doufá, že v nadcházejících hodinách povede další jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem ohledně situace na Ukrajině a evakuace civilistů z Mariupolu.
Proces získávání nezávislosti na dodávkách ruského plynu je nevratný, uvedl německý kancléř Olaf Scholz.
Summit EU se shodl na možnosti společných nákupů plynu, uvedla von der Leyenová. Lídři podpořili také povinné plnění plynových zásobníků před zimou.
Německý kancléř Olaf Scholz uvedl, že Německo bude nadále podporovat Ukrajinu finančně, humanitární pomocí i výzbrojí.
Ukrajinský ministr zahraničí Pavlo Klimkin uvedl, že během mírových rozhovorů zatím nebylo dosaženo žádné shody a ruská strana stále trvá na ultimátech.
Rusko ostřelovalo raketami a střelami město Vinnycja v centrální Ukrajině, zasaženo bylo velitelství ukrajinského letectva.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na Twitteru uvedl, že hovořil s tureckým prezidentem Erdoganem o výsledcích summitu Severoatlantické aliance o den dříve a hrozbě krize dodávek potravin po ruské invazi na Ukrajinu.
Talked to @RTErdogan about the results of the #NATO summit. Exchanged assessments of the current diplomatic efforts. Discussed the threat of the food crisis and ways to prevent it. I am grateful to Turkey for its support.
— Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) March 25, 2022
Turecký prezident Erdogan v pátek telefonicky mluvil s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a diskutovali o situaci na Ukrajině a o postupu jednání mezi Kyjevem a Moskvou, uvedl Erdoganův úřad.
Erdogan Zelenskému řekl, že na summitu Severoatlantické aliance tento týden zdůraznil svou podporu pro územní celistvost Ukrajiny a že při bilaterálních jednáních vedl "účinné" diplomatické úsilí.
Ukrajinské síly mají stále pod kontrolou obležené přístavní město Mariupol a nikdo se ho nevzdá, řekl v pátek šéf ukrajinské bezpečnostní rady Oleksij Danilov.
Ukrajinský ostřelovač zabil dalšího ruského důstojníka, plukovníka Alexeje Šarova, informoval o tom deník Kyiv Independent.
⚡️Russian colonel killed in fighting in Ukraine.
— The Kyiv Independent (@KyivIndependent) March 25, 2022
Alexei Sharov, colonel of the 810th Separate Guards Marine Brigade of the Black Sea Fleet, was killed by a Ukrainian sniper, according to Russian authorities. pic.twitter.com/VftgiUmI9i
Ruští okupanti blokují rozdávání humanitární pomoci v městě Melitopol, informuje deník Kyiv Independent s odkazem na starostu města Ivana Fedorova.
"Russian occupiers have blocked the distribution of the humanitarian aid in Melitopol on March 25," Ivan Fedorov reported on his Facebook pic.twitter.com/68APT6btVb
— KyivPost (@KyivPost) March 25, 2022
Technologický gigant Apple pozastavil svou službu Apple Pay pro ruský systém platebních karet Mir. S odvoláním na největší ruskou banku Sberbank o tom dnes informovala agentura Reuters. Americká firma tak uzavřela skulinu, s jejíž pomocí ruští uživatelé službu Apple Pay používali.
Společnost Spotify v pátek oznámila, že v reakci na nový mediální zákon v Rusku pozastaví svou streamovací službu.
Město Vinnycja na západní Ukrajině je pod ruskou palbou, informoval deník Kyiv Independent. Odpoledne bylo ve městě slyšet několik hlasitých výbuchů, lidem úřady doporučily zůstat v krytech.
⚡️Vinnytsia under attack from air, says governor.
— The Kyiv Independent (@KyivIndependent) March 25, 2022
Several loud explosions were heard in western Ukrainian city of Vinnytsia on the afternoon of March 25.
The city has been on alert for air raids for most of the day. People are recommended to stay in bomb shelters.
Spojené státy se domnívají, že Rusko upřednostňuje východní Donbas před Kyjevem, což by mohlo být snahou vybudovat páku při vyjednávání a odříznout ukrajinské síly na východě od zbytku země, uvedl v pátek vysoký představitel obrany Spojených států. Rusko dříve uvedlo, že první fáze jeho "vojenské operace" byla z větší části dokončena a zaměří se na úplné "osvobození" odtržené ukrajinské východní oblasti Donbasu.
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) na Twitteru oznámila, že se nezúčastní setkání ministrů obrany V4 v Maďarsku. "Velmi mě mrzí, že pro maďarské politiky je teď levná ruská ropa důležitější než ukrajinská krev," zdůvodnila své rozhodnutí.
Do Maďarska na setkání ministrů obrany V4 (st-čt) osobně nepojedu. Příští týden mají volby a není správné, abych se tam podílela na kampani. Vždycky jsem V4 podporovala a velmi mě mrzí, že pro maďarské politiky je teď levná ruská ropa důležitější než ukrajinská krev.#SlavaUkraini
— Jana Černochová (@jana_cernochova) March 25, 2022
Rusové se zmocnili starostů 14 ukrajinských měst. Osvobození těchto rukojmích se řeší na mezinárodní úrovni, uvedla dnes místopředsedkyně ukrajinské vlády Iryna Veřeščuková. Vicepremiérka podle agentury Unian upozornila, že Rusové si přejí výměnu zajatců pouze na základě parity, tedy zajaté vojáky za zajaté vojáky, pohraničníky za pohraničníky nebo námořníky za námořníky. "A tak mám logickou otázku: za koho vyměníme starosty měst, jichž Rusové mají jako rukojmí už 14," poznamenala Vereščuková.
Před Putinovou agresí polský premiér Morawiecki varoval západní evropské státy dlouho dopředu, když mluvil například o ruském uznání dvou povstaleckých republik na Donbasu na východě Ukrajiny.
O navýšení rozpočtů, které umožní zapojit vědkyně a vědce z Ukrajiny do výzkumů podporovaných Technologickou agenturou ČR, zatím požádaly desítky expertů z Česka,sdělila mluvčí agentury Veronika Dostálová. Technologická agentura, která financuje aplikovaný výzkum, počátkem března oznámila, že vyčlenila deset milionů korun na podporu spolupráce vědců a vědkyň, kteří uprchli z napadené země, s týmy pracujícími na výzkumech aktuálně podporovaných Technologickou agenturou.
Úřad vysoké komisařky OSN pro lidská práva (OHCHR) prověřuje zprávy o útocích na Ukrajině, které by mohly být válečnými zločiny. Uvedla to dnes Matilda Bognerová z OHCHR, která vede monitorovací misi úřadu na Ukrajině. Jako příklad zmínila nedávné útoky na školy v Černihivu nebo zničení nemocnice v Mariupolu.
Britský premiér Boris Johnson si dnes téměř hodinu telefonoval s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. Lídři spolu hovořili "otevřeně a upřímně", prodiskutovali i situaci na Ukrajině, uvedla agentura Reuters s odvoláním na Downing Street. Čína je považována za jednoho z nejbližších spojenců Moskvy. Peking se nedávno na Valném shromážděním OSN zdržel při hlasování o rezoluci, která odsuzovala ruský útok proti Ukrajině.
Dánské úřady počítají s možností, že do země přijde až 100 tisíc uprchlíků z Ukrajiny. Řekl to dnes ministr pro migraci a integraci Mattias Tesfaye. Minulý týden země schválila zákon o dočasné ochraně, který zmírnil dánskou azylovou politiku, jež patří k nejpřísnějším v Evropské unii. To uvítaly organizace na ochranu práv uprchlíků, které ale kritizují přísnější přístup k jiným skupinám migrantů, například Syřanům.
Ruský velvyslanec v Itálii Sergej Razov podal stížnost na italský deník La Stampa kvůli článku o ruském prezidentovi Vladimiru Putinovi. Deník v úterý vydal článek zmiňující názor, že pro některé by mohlo být krajním řešením války na Ukrajině zabití Putina. Razov text považuje za porušení novinářské etiky a morálky. Deník velvyslancovo obvinění odmítl, informovala agentura Reuters.
Šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba dnes popřel tvrzení tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, že Ukrajina je prý ochotna souhlasit se čtyřmi ze šesti ruských požadavků, a to i zříct se členství v Severoatlantické alianci a uznat ruštinu za druhý státní jazyk.
"Žádná shoda s Ruskem ve čtyřech bodech zmíněných tureckým prezidentem nepanuje," řekl ministr Kuleba listu Ukrajinska pravda. "Jediným státním jazykem na Ukrajině je a bude ukrajinština. A vůbec klasifikace klíčových témat rozhovorů na čtyři či jiný počet bodů je nekorektní," dodal.
Autorka ságy o kouzelnickém učni Harrym Potterovi J. K. Rowlingová se ohradila proti slovům ruského prezidenta Vladimira Putina. Vůdce Kremlu prohlásil, že Západ se snaží "zrušit" Rusko a ruskou kulturu kvůli jeho tradičním postojům, stejně jako se distancoval od Rowlingové kvůli jejím názorům na transgenderové osoby. Podle Rowlingové není Putin nejlepším kritikem západních poměrů, vzhledem k tomu, že vraždí, tráví a vězní své oponenty. Informoval o tom list The Times.
Putin dnes na shromáždění ruských umělců odsoudil západní "kulturu rušení" (cancel culture), která se podle něj nyní snaží zlikvidovat ruský příspěvek ke kulturnímu kánonu. Jako kultura rušení jsou někdy označovány případy, kdy známí lidé čelí postihům či útokům po vyjádření kontroverzních názorů.
"Nedávno zrušili Joanne Rowlingovou. Dětská autorka, jejíž knihy vycházejí po celém světě, upadla v nemilost příznivců takzvaných genderových svobod jen proto, že nevyhověla požadavkům genderových práv. Dnes se snaží zrušit tisíciletou zemi," řekl Putin během setkání s ruskými laureáty kulturních cen.
Za měsíc od začátku ruské invaze na Ukrajinu přispěli Češi ve finančních sbírkách na pomoc Ukrajině, které vyhlásily tuzemské nevládní organizace, přes 2,08 miliardy korun. Další stovky milionů korun lidé věnovali na sbírku ukrajinského velvyslanectví v Praze, které za peníze pořizuje zbraně. Nejvíce lidé podpořili sbírku Člověka v tísni, na které se k dnešnímu ránu sešlo více než 1,55 miliardy korun. Organizace zatím využily jen část vybraných pněz. Předpokládají, že konflikt může trvat dlouho a země bude potřebovat dlouhodobou pomoc. Počítají také s tím, že se zapojí do poválečné obnovy poničené země.
Ukrajina je ochotna souhlasit se čtyřmi ze šesti ruských požadavků, a to i zříct se členství v Severoatlantické alianci a uznat ruštinu za druhý státní jazyk, uvedl turecký prezident Recep Tayyip Erdogan podle státní agentury Anadolu po návratu z bruselského summitu NATO. Ankara se angažuje jako prostředník ve snahách o ukončení měsíc trvající války mezi Moskvou a Kyjevem a mimo jiné uspořádala schůzku ministrů zahraničí Sergeje Lavrova a Dmytra Kuleby.
Za měsíc od začátku ruské invaze na Ukrajinu přispěli Češi ve finančních sbírkách tuzemských organizací na pomoc Ukrajině přes 2,08 miliardy korun.
Ruské ministerstvo obrany dnes uvedlo, že první fáze jeho vojenské operace na Ukrajině byla z větší části dokončena. Nyní se prý zaměří na úplné "osvobození" východoukrajinského Donbasu, informovala agentura Reuters.
Z oznámení se podle Reuters zdá, že Rusko mění strategii a zaměří se na skromnější cíle poté, co v prvním měsíci války narazilo na tvrdý odpor Ukrajinců a nedokázalo například obsadit hlavní město Kyjev.
Počet ukrajinských uprchlíků denně zaregistrovaných v Krajském asistenčním centru pomoci Ukrajině (KACPU) pro Královéhradecký kraj se v posledních dnech snižuje. Hradecké centrum ve čtvrtek odbavilo 186 uprchlíků, ve středu 235, v úterý 242 a před týdnem ve čtvrtek 392, vyplynulo z údajů krajských hasičů. Kapacita centra je dostatečná. Hradecké KACPU do čtvrteční půlnoci zaregistrovalo 9638 ukrajinských uprchlíků.
Invaze Vladimira Putina na Ukrajinu trvá už měsíc. Přesné počty zabitých vojáků na obou stranách nejsou známé, jasnější jsou ale informace o zemřelých ruských generálech. Ukrajinci jich zastřelili už šest. Likvidace tolika vysoce postavených velitelů je přitom nezvyklá.
Agentura Unian napsala, že zástupce velitele ukrajinské policie Vjačeslav Abroskin se nabídl ruským silám jako rukojmí výměnou za evakuaci dětí z Mariupolu. "Dnes ve zcela zničeném městě zůstává mnoho dětí, které pokud nebudou nyní zachráněny, zemřou v následujících dnech," uvedl policejní generál na facebooku.
"Obracím se na ruské okupanty - dejte mi možnost dostat děti z Mariupolu, místo ještě živých dětí nabízím sebe. Ano, žádám o vstup do Mariupolu, abych mohl vyzvednout děti a zorganizovat jejich odvoz. Potřebuji tři dny ve městě. Na posledním kontrolním stanovišti při zpáteční cestě s dětmi se vzdám," napsal Abroskin. Zároveň uvedl, že figuruje na ruském sankčním seznamu a má blízko k praporu Azov, který Mariupol brání.
Matilda Bognerová z Úřadu vysoké komisařky OSN pro lidská práva (OHCHR), která vede monitorovací misi úřadu na Ukrajině, dnes uvedla, že přichází stále více informací o masových hrobech v Mariupolu. "O jednom masovém hrobu se nám podařilo získat satelitní informace a odhadujeme, že v jednom z nich je asi 200 lidí," řekla podle stanice BBC Bognerová s tím, že to nemusí znamenat, že všichni tito mrtví jsou civilními oběťmi bojů.
Začátkem týdne místní velitelé uvedli, že se domnívají, že počet obětí Mariupolu může být více než 3000. Těla mrtvých jsou často ponechána na ulicích, protože je nebezpečné je odnášet a mnoho z nich končí v masových hrobech.
Americký prezident Joe Biden dnes přiletěl do Polska, přistál na letišti Řešov (Rzeszów) nedaleko hranic s Ukrajinou. Do Polska se v rámci své evropské cesty přesunul z Bruselu. O příletu informovala agentura AFP. Letadlo s polským prezidentem Andrzejem Dudou na palubě se dnes krátce po startu z Varšavy vrátilo. Duda proto za Bidenem na východ země poletí náhradním strojem, píše agentura Reuters.
Kyjev tvrdí, že ukrajinské jednotky zabili dalšího, v pořadí už sedmého, ruského generála. Generál Jakov Rjazantsev čtvrtý den invaze tvrdil, že konflikt rychle skončí. Zemřel při útoku nedaleko Chersonu.
Ukrainian military confirm the elimination of LTG Yakov Rezantsev, Russia’s 49th CAA commander, in Chornobaivka near Kherson.
— Illia Ponomarenko 🇺🇦 (@IAPonomarenko) March 25, 2022
Russia is unlikely to confirm — but if he’s alive, let them just show the general verifiably alive and well. pic.twitter.com/B9OfqDHc4f
Ruské ministerstvo obrany dnes přiznalo smrt 1351 ruských vojáků od začátku invaze na Ukrajinu, uvedla agentura Reuters.
Pražským asistenčním centrem pro pomoc uprchlíkům prošlo již přes padesát tisíc Ukrajinců. V Kongresovém centrum jim pomáhají i Klára Koutníková a Jan Remeš, psychologové z řad pražských hasičů. Lidé, kteří několik dní nespali a mají za sebou dlouhou cestu, podle nich mohou přemýšlet zkratkovitě. Potřebují hlavně uklidnit a odpočinout si.
Polsko, Česká republika a Slovinsko společně připravily seznam deseti kroků, jež podle nich musí přijmout Evropská unie, pokud chce skutečně ukončit válku na Ukrajině. Ve sloupku na serveru Politico to oznámil polský premiér Mateusz Morawiecki.
Počet ukrajinských uprchlíků denně zaregistrovaných v Krajském asistenčním centru pomoci Ukrajině (KACPU) pro Královéhradecký kraj se v posledních dnech snižuje. Hradecké centrum ve čtvrtek odbavilo 186 uprchlíků, ve středu 235, v úterý 242 a před týdnem ve čtvrtek 392, vyplynulo z údajů krajských hasičů. Kapacita centra je dostatečná. Hradecké KACPU do čtvrteční půlnoci zaregistrovalo 9638 ukrajinských uprchlíků.
Ruské síly odřízly město Slavutyč u Kyjeva, z něhož je obsluhována odstavená jaderná elektrárna Černobyl, oznámily podle Reuters místní úřady.
Evropa je postavena na hledání společné pozice, která je poté o to silnější, řekl k výsledku summitu EU ohledně sankcí vůči Rusku ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti).
Ruským invazním jednotkám se podařilo částečně vytvořit pozemní koridor mezi anektovaným Krymem a Donbasem, uvedl ukrajinský generální štáb.
Ukrajinské síly znovu dobyly vesnici Lukjanivka u Kyjeva, která sloužila jako jeden z opěrných bodů invazní armády, a zaznamenaly i další úspěchy u metropole, oznámil podle serveru Ukrajinska pravda šéf teritoriální obrany Petro Kuzyk. Uvedl také, že ukrajinským vojákům se daří získávat nepřátelské tanky, a Ukrajina jich tak má nyní k dispozici více než před ruskou invazí. Rusko přišlo od začátku bojů na Ukrajině o 16 100 vojáků, uvedl dnes generální štáb ukrajinské armády.
Praha zřídí nové centrum, které bude organizovat dlouhodobější ubytování ukrajinských uprchlíků. Cílem je sjednotit pomoc všech institucí.
Novinářku Marinu Ovsjannikovovou, která před časem protestovala v živém vysílání státní televize proti ruské invazi na Ukrajinu, ruské úřady obvinily z diskreditace armády. Informovaly o tom dnes ruská služba stanice BBC a nezávislý list Novaja gazeta. Podle nich hrozí žurnalistce pokuta 30 tisíc až 50 tisíc rublů (přibližně 6700 až 11 300 korun). Soud se má případem zabývat 14. dubna.
Podle českého premiéra Petra Fialy (ODS) je jasné, že Česko samo si s náporem válečných uprchlíků z Ukrajiny neporadí. Novinářům během summitu v Bruselu dnes řekl, že proto vítá plány Evropské unie se finančně podílet na zvládání této zátěže.
"Jasné je, že si s tím sami neporadíme, ta zátěž na některé země je enormní," řekl premiér. Dodal, že do Česka od začátku ruské invaze na Ukrajinu, která začala přes měsícem, přišlo 300 000 lidí. To zhruba odpovídá třem procentům obyvatel ČR. Připomněl, že ministerstvo financí spočítá náklady, jaké Česku v souvislosti s uprchlíky z Ukrajiny vznikly, a má sestavit jejich odhad na příští měsíce.
Bohdan sní o kariéře kriminologa, Sonja je zaskočená širokou nabídkou sladkostí, Jehor chce hrát profesionální fotbal. Kongresové centrum na Vyšehradě a hlavní nádraží jsou místy, kam i po měsíci od začátku ruské invaze přijíždějí denně stovky válečných utečenců z Ukrajiny. Polovinu z nich tvoří děti. Reportérka Aktuálně.cz mluvila s nově příchozími ukrajinskými dětmi o tom, jaké mají další plány.
Největšími odpůrci embarga na dovoz ruského plynu a ropy jsou Německo a Maďarsko.
Jednání v Bruselu ovlivnilo Putinovo prohlášení z poloviny týdne, že bude po Evropě nově chtít platby za dodávky ruských surovin nikoli v eurech či dolarech, ale v rublech. Putin se tím podle převažující interpretace snaží posílit rubl a obejít západní sankce, které ruské banky vyřadily z mezinárodního platebního systému SWIFT.
"Bavil jsem o tom s představiteli dalších států a musíme nejprve zjistit, co to v praxi znamená. Všichni tušíme, co tím Putin sleduje, ale otázka, je zda je to realizovatelné, protože ve většině smluv (o dodávkách plynu a ropy, pozn.red.) zcela jistě nejsou platby v rublech," řekl na dotaz po postoji Česka k Putinově nejnovějšímu požadavku Petr Fiala (ODS). "Berme to zatím jako politickou hrozbu. Reálné uskutečnění moc pravděpodobné zatím není," dodal český premiér.
"Je to nesmírně důležité a je to důležité i pro nás. Pokud máme nahradit dodávky ruského plynu, má to naději na úspěch jen tehdy, když to bude dělat celá EU ve spolupráci s USA," řekl k energetické dohodě mezi EU a USA premiér Petr Fiala (ODS). "Všechny myšlenky, že by si nějaký stát typu České republiky sám vyjednal nějaké dodávky za přijatelné ceny, jsou s ohledem na situaci na trhu iluzorní," dodal Fiala.
Český premiér zároveň zopakoval, že Česko nepodporuje náhlé odstřižení od ruského plynu a ropy, protože země k tomu momentálně nemá alternativu. Pro robustnější dodávky například zkapalněného plynu z USA a jiných států chybí v Evropě infrastruktura, dostatek terminálů, a není k tomu uzpůsobená ani rozvodná síť.
"Spojené státy budou spolu s Evropskou komisí pracovat na tom, aby se snížila závislost Evropy na ruských energiích," prohlásil v Bruselu americký prezident Joe Biden. Spojené státy dodají ještě do konce letošního roku do Evropy 15 miliard metrů krychlových zkapalněného zemního plynu nad rámec původně dohodnutých kontraktů. Od příštího roku a až do konce dekády by to pak mělo být každoročně 50 miliard kubíků plynu.
Evropská spotřeba plynu činila loni více než 500 miliard kubíků. Američané by tak počínaje příštím rokem pokryli zhruba její desetinu. Letošních 15 miliard metrů krychlových představuje necelý dvojnásobek roční spotřeby Česka. Za jakou cenu Američané prodají dodatečný plyn Evropanům, nebylo bezprostředně oznámeno. Ve společném prohlášení Bidena a šéfky komise Ursuly von der Leyenové se mluví pouze o "stabilní tržní" ceně.
V důsledku ruské invaze zemřelo na Ukrajině 135 dětí a dalších 184 bylo zraněno. S odvoláním na ukrajinskou prokuraturu o tom dnes informovala místní média. Tuto bilanci zatím nebylo možné nezávisle ověřit. Úřad vysoké komisařky OSN pro lidská práva (OHCHR) nicméně ve čtvrtek potvrdil, že za dobu ruské agrese zemřelo na Ukrajině 1035 civilistů, mezi nimi 90 dětí.
OHCHR k 23. březnu zaznamenal také dalších 1650 zraněných. Skutečný počet obětí však bude podle OSN vyšší, protože příjem informací z některých oblastí se opožďuje a mnoho ohlášených případů ještě úřad nepotvrdil. Týká se to například Mariupolu nebo Volnovachy, kde jsou hlášeny četné civilní oběti, které se nyní potvrzují a nejsou zahrnuty ve zveřejněné bilanci, uvedl úřad.
Mapa bojů na Ukrajině ukazuje místa, která mají pod kontrolou ruské jednotky, ale i oblasti, které se Ukrajincům povedlo získat zpět.
Zastupitelstvo hlavního města Praha schválilo přejmenování části ulice Korunovační na ulici Ukrajinských hrdinů. Pávě tam nyní sídlí ruská ambasáda, která si tak bude muset měnit adresu.
Ruská ambasáda si bude muset tisknout nové vizitky.
— Hnutí STAN (@STANcz) March 25, 2022
Na návrh našeho zastupitele Prahy 6 L. Bezděka včera Zastupitelstvo hlavního města Praha schválilo přejmenování části ulice Korunovační na ulici Ukrajinských hrdinů a most přes železnici Praha - Kladno na most Vitalije Skakuna. pic.twitter.com/suq5UcMmHq
Šéfové států EU zahájili druhý den summitu věnovaný zejména vysokým cenám energií. Baví se o reformě trhu či společných nákupech plynu.
Uprchlíci z válkou zasažené Ukrajiny budí nejen vlnu solidarity, ale přitahují také podvodníky, kteří se na situaci snaží přiživit. Často jde přitom o Ukrajince, kteří v Česku delší dobu žijí a lákají své krajany na pololegální práci. Nebo o neseriózní pracovní agentury. Podle policie a neziskových organizací se objevily i případy zneužívání Ukrajinek jako sexuálních otrokyň.
Ruský letecký útok na divadlo v ukrajinském Mariupolu ze 16. března by mohl mít přibližně 300 obětí, oznámilo dnes na sociální síti Telegram vedení města. V krytu pod divadlem a uvnitř budovy se ve chvíli, kdy ruské síly místo bombardovaly, podle místních úřadů skrývalo přes 1000 lidí. Počet obětí nebyl dosud znám.
"Od očitých svědků přicházejí informace, že kvůli bombardování činoherního divadla v Mariupolu ruským letectvem zemřelo asi 300 lidí," uvedla radnice v prohlášení. "Až do konce se nám nechce této hrůze uvěřit. Do konce chceme věřit, že se všem podařilo zachránit. Ale slova těch, kteří byli uvnitř budovy, hovoří o opaku," napsalo vedení města.
Kyjev tvrdí, že od začátku války na Ukrajině padlo už přes 16 tisíc ruských vojáků. Moskva naposledy na začátku března uvedla, že mrtvých je 498, od té doby neoznámila nic nového. Informaci nelze nezávisle ověřit.
These are the indicative estimates of Russia’s losses as of March 25, according to the Armed Forces of Ukraine. pic.twitter.com/61gpAwgQGX
— The Kyiv Independent (@KyivIndependent) March 25, 2022
Ruské ostřelování Charkova zasáhlo kliniku, jež sloužila jako středisko pro distribuci humanitární pomoci, zemřeli čtyři lidé, uvedla místní policie.
Na pátek se podařilo dohodnout dva humanitární koridory pro evakuaci civilistů. Jeden z nich je z obléhaného Mariupolu, druhý z Melitopolu. Podle agentury Ukrinform to oznámila ukrajinská vicepremiérka Iryna Vereščuková. Obyvatelé strategicky důležitého přístavu, jehož dobytí by Rusku pomohlo zajistit si pozemní koridor na anektovaný poloostrov Krym, jsou podle ukrajinských úřadů už několik týdnů vystaveni ruskému ostřelování či bombardování a trpí nedostatkem vody, jídla, elektřiny i tepla.
Shrnutí nejdůležitějších událostí:
- Ukrajinské jednotky získaly zpět kontrolu nad některými městy a drží pozice 35 kilometrů východně od Kyjeva, hlásí britské ministerstvo obrany.
- Lídři zemí Evropské unie pohrozili Rusku dalšími robustními sankcemi, neshodli se ale na konkrétních krocích.
- Americký prezident Joe Biden by měl navštívit polské město nedaleko hranic s Ukrajinou.
- Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v Kyjevě přijal předsedkyně a předsedu parlamentů Lotyšska, Litvy a Estonska.
Dobrý den, vážení čtenáři,
vítáme vás v naší online reportáži o válce na Ukrajině. Dřívější online přenos věnovaný invazi naleznete zde:
Právě se děje
Jak zastavit čínskou invazi levných aut do Evropy? Jen vysokými cly, tvrdí analýza
Když Ovečkin nemá ponětí, co dělat. Ruská hvězda v play off vyhořela, kouč ji sesadil
Ukrajina by měla co nejdříve získat postavení kandidátské země Evropské unie, shodli se v Praze předsedové parlamentů Česka a pobaltských zemí.