Z vyčerpání jednají uprchlíci zkratkovitě, potřebují uklidnit, popisují psychologové

Klára Koutníková a Jan Remeš, psychologové z řad pražských hasičů
Kongresové centrum na Vyšehradě slouží zhruba od začátku března jako centrum pro pomoc uprchlíkům z Ukrajiny.
Denně sem míří tisíc až dva tisíce lidí. Zájem ale v posledních dnech lehce klesá.
Centrum funguje nepřetržitě.
Pomoc tu hledají především ukrajinské matky s dětmi.
Foto: Jakub Plíhal
Magdalena Synková Magdalena Synková
25. 3. 2022 13:53
Pražským asistenčním centrem pro pomoc uprchlíkům prošlo již přes padesát tisíc Ukrajinců. V Kongresovém centru jim pomáhají i Klára Koutníková a Jan Remeš, psychologové z řad pražských hasičů. Lidé, kteří několik dní nespali a mají za sebou dlouhou cestu, podle nich mohou přemýšlet zkratkovitě. Potřebují hlavně uklidnit a odpočinout si.

Jako hasičští psychologové se při své práci setkáváte s traumaty u požárů nebo dopravních nehod, liší se nějak od traumat uprchlíků z Ukrajiny?

Jan Remeš: Ne vždy jde o traumata, pokaždé to není tak dramatické. Každopádně je to jiné. Víme, že se dějí dopravní nehody nebo že občas dojde k požáru, a umíme s těmito situacemi pracovat. To, že je válka a my se staráme o lidi, kteří prošli událostmi, co vidíme v televizi, je pro nás nové. 

V jakém psychickém stavu sem lidé přicházejí?

Klára Koutníková: Lidé, kteří sem do Kongresového centra přijdou, potřebují být co nejrychleji odbaveni. Přicházejí s tím, že potřebují zajistit vízum, ubytování, zdravotní pojištění a práci. Na řešení a ošetření traumatu tu není často prostor, na to dojde až později. Poskytujeme tu hlavně první psychickou pomoc a zajišťujeme potřeby hladu, žízně, tepla a nějakého pocitu bezpečí. 

Jan Remeš: Přicházející mají za sebou poměrně dlouhou a náročnou cestu. Často několik dní nespali, jsou unavení, kolikrát ani neví, co s nimi bude. Potřebují se dát sami do pořádku. Pokud potřebují, tak je opečujeme, aby to kolečko tady zvládli a mohli jím projít ve větším klidu. 

Klára Koutníková a Jan Remeš, psychologové z řad pražských hasičů
Klára Koutníková a Jan Remeš, psychologové z řad pražských hasičů | Foto: Jakub Plíhal

Setkali jste se i s nějakým kritickým případem?

Klára Koutníková: Setkáváme se s případy, kdy lidé myslí pod tíhou vyčerpání zkratkovitě. Jednou jsme například řešili, že maminka zvažovala, zda se hned nevrátit s dětmi zpátky domů na Ukrajinu. K takovému rozhodnutí je třeba si odpočinout, nabrat trochu sil.

Jan Remeš: V tomto případě stačilo rodinu uklidnit, nechat odpočinout a dát jim najíst a napít. Pak už přemýšleli jinak.

Do Kongresového centra přicházejí s matkami také děti, potřebují i ty vaši psychologickou pomoc?

Klára Koutníková: Cílenou terapeutickou péči pro děti neposkytujeme, není tady na to prostor a zatím po ní ani není poptávka. Je zde ale řada dětských koutků, které zajišťují dobrovolníci z různých neziskových organizací. Dobrovolníci ze Zdravotního klauna nebo loutkáři se dětem věnují během toho, co jejich matky vyřizují formální náležitosti. Děti jsou tak alespoň na chvíli vytržené ze situace a zažívají chvilky radosti. 

Odkazujete matky na terapeutická centra nebo organizace, které mohou dětem pomoci, aby si do budoucna nenesly následky?

Klára Koutníková: Těžko říct, jestli se toto může nepodepsat a nemít následky.

Jan Remeš: Dlouhodobá péče tady samozřejmě bude, nyní jsme však pořád v akutní fázi. Informace o tom, jak s dětmi mluvit a kam se obrátit, jsou uprchlíkům k dispozici. My jako hasiči však řešíme zejména akutní fázi, ve které stále jsme. Střednědobou a dlouhodobou péči předáváme dál, ať už ke komunitní práci Ukrajinců, kteří mají odborné vzdělání a mohou svým krajanům pomáhat, nebo neziskovým a dalším organizacím, které mají na tuto práci kapacitu v dlouhodobé perspektivě. 

To, že někdo potřebuje akutní pomoc, poznáte sami, nebo vás lidé vyhledají?

Jan Remeš: Obojí. Všichni z personálu vědí, že jsme tady, a v případě, že je potřeba, se na nás obrátí. Centrem denně projdou až tři tisíce lidí, není tak možné v pěti lidech obsloužit všechny. Co jde, se samozřejmě snažíme odchytit a nějak opečovat, ale v tom počtu jsou to kapky v moři. Fungujeme hlavně na vyžádání. 

Pracujete v pěti lidech, není to málo?

Jan Remeš: Pracujeme v tom, co máme. Ve spolupráci s magistrátem, Centrem sociálních služeb a organizací Cesta z krize jsme spustili projekt, abychom zaktivizovali psychology a krizové interventy, kteří chtějí pomáhat jako dobrovolníci. Od tohoto týdne by se měli zapojit do práce jak tady v centru, tak i v nouzovém ubytování v terénu.

Uprchlíci většinou nemluví česky, jak s nimi komunikujete?

Klára Koutníková: Když potřebujeme, máme k ruce tlumočníka, a pokud není, tak se domlouváme neverbálně nebo pomocí překladače. Jazyková bariéra je samozřejmě problém, ale pokud není zbytí, improvizujeme. 

Je možné člověka uklidnit i beze slov? 

Jan Remeš: Často pomáhá jen to, že jsme spolu. Vědomí toho, že člověk není sám, má někoho k sobě, působí na většinu lidí dobře. Ale je to náročnější. Jsme zvyklí s lidmi mluvit, a když to nejde, je to těžší. I tak jsme si ale poradili, když bylo potřeba.

Jsou rádi, že si jich někdo všiml

Co je třeba udělat, aby se uprchlíci se situací co nejlépe vyrovnali a odnesli si co nejmenší následky do budoucna?

Klára Koutníková: Měli bychom je zabezpečit, a to jak v materiální, tak psychické rovině. Ukrajinci do Česka přicházejí mnohdy ve stavu psychické nepohody a materiální nouze. Aby se mohli odrazit, je třeba je zabezpečit tady a teď. Následně by jim měla být nabídnuta návazná péče. 

Jan Remeš: Nejvíc by pomohlo, kdyby celá válka skončila a oni se mohli vrátit domů na Ukrajinu, ale to bohužel není v naší moci. Snažíme se, aby to tu v rámci možností zvládli co nejlépe, neděláme zázraky. Celé je to jen o pomoci druhému, který se dostal do nenormální situace a snaží se ji řešit. My jsme tady od toho, abychom jim s tím pomohli.

Jak na vaši pomoc uprchlíci reagují?

Jan Remeš: Jsou vděční. I za to, že za nimi člověk jen přijde a dá jim láhev s pitím nebo si s nimi promluví o běžných věcech. Jsou rádi, že si jich někdo všiml, něco pro ně udělal. Na chvíli vypadnou z toho, že před něčím utíkají, musí se někam dostat a musí všechno zařídit. Stačí opravdu málo. 

Máte nějaký konkrétní příběh, který vás zasáhl?

Klára Koutníková: Je těžké vybrat, co je nejhorší, protože to posuzujeme naší subjektivní perspektivou. To, co já posoudím jako šílené a hrozné, může druhý vidět jinak. Některé situace jsou těžké pro tlumočníky, kteří jsou Ukrajinci a Rusové. Vidí třeba v přímém přenosu, jak přišli o domov. 

Jan Remeš: Byli jsme zrovna u toho, když jedna z tlumočnic dostala špatné zprávy z domova, tak jsme si ji hned vzali stranou.

Všimla jsem si, že pomoc zde nabízejí i kaplani, kolik jich je?

Klára Koutníková: Je jich několik a střídají se. Nejvíce kaplanů je z pravoslavné církve, ale chodí sem i zástupci jiných církví. 

Jan Remeš: Už když vznikala myšlenka asistenčních center, plánovalo se i zapojení duchovní pomoci. Spirituální stránka člověka je důležitá, zvlášť když se člověk dostane do nějaké mezní situace. Ve velkém sále je improvizovaná kaple, kam mohou lidé za kaplanem kdykoliv přijít. Duchovní péči si řídí sami kaplani, které zajišťuje Ekumenická rada církví, s níž spolupracujeme. 

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 1 hodinou

Fotbalistky do 19 let zakončily domácí ME bez gólu, podlehly i Itálii

České fotbalové reprezentantky do 19 let prohrály na domácím mistrovství Evropy i třetí duel. Svěřenkyně trenéra Jana Navrátila utrpěly ve Frýdku-Místku debakl 0:4 s Italkami.

Češky zakončily skupinu A s celkovým skóre 0:12. V úvodním utkáním na turnaji mladé reprezentantky podlehly obhájkyním titulu Francouzkám 0:3 a následně 0:5 Španělkám.

Italky poslala ve Frýdku-Místku do vedení už ve třetí minutě Arcangeliová, ve 20. minutě na ni navázala Beccariová. Také po změně stran přidaly hostující hráčky dvě branky. Po necelé hodině hry se znovu prosadila Arcangeliová a v nastavení stanovila konečný výsledek střídající Della Perutaová.

"Utkání hodnotím velmi pozitivně, i když jsme prohráli 0:4 a vypadá to, že jsme znovu podlehli jednoznačně. Ale nebojím se říct, že to byl nejspíš náš nejlepší zápas, hlavně směrem do útočné fáze. Musím všem holkám moc poděkovat, protože nechaly na hřišti všechno," citoval Navrátila web FAČR.

Italkám však ani vysoká výhra k postupu do semifinále nestačila, na jejich úkor šly dál Španělky a Francouzky. Šampionát devatenáctek hostí Moravskoslezský kraj. Druhou skupinu tvoří Anglie, Německo, Norsko a Švédsko. Finále se odehraje 9. července.

Mistrovství Evropy fotbalistek do 19 let v Česku:

Skupina A:

Česko - Itálie 0:4 (0:2)

Branky: 3. a 59. Arcangeliová, 20. Beccariová, 90.+4 Della Perutaová.

Sestava Česka: Beránková - Huvarová, Ohlídalová (62. Trčková), Jelínková, Pavlíčková - Pouvová (52. Tenkrátová), Jonášová (81. Kochanová) - Ducháčková, Černá, Hlouchová (46. Bendová) - Švíbková (46. Střížová). Trenér: Navrátil.

Španělsko - Francie 1:1 (1:1).

Konečná tabulka:

1. Španělsko 3 2 1 0 9:2 7
2. Francie 3 1 2 0 6:3 5
3. Itálie 3 1 1 1 7:5 4
4. Česko 3 0 0 3 0:12 0

Skupina B:

Německo - Anglie 3:0 (1:0), Norsko - Švédsko 1:0 (0:0).

Konečná tabulka:

1. Norsko 3 2 0 1 4:5 6
2. Švédsko 3 2 0 1 3:1 6
3. Německo 3 1 0 2 4:4 3
4. Anglie 3 1 0 2 4:5 3

Semifinálové dvojice (středa 6. července):

Španělsko - Švédsko, Norsko - Francie.

před 1 hodinou

Účty britské armády na sítích Twitter a YouTube napadli hackeři, objevila se tam propagace kryptoměn

"Jsme si vědomi narušení armádních účtů na sítích Twitter a YouTube, vyšetřujeme to," uvedl mluvčí armády. "Bezpečnost informací bereme velmi vážně a problém řešíme. Dokud nebude vyšetřování ukončeno, nebylo by vhodné se k tomu dál vyjadřovat," dodal.

Armádní účet na serveru YouTube hackeři přejmenovali na Ark Invest, což je americká investiční společnost. Místo obvyklého obsahu se tam objevila videa souvisejících s kryptoměnami. Twitterový účet armády pak retweetoval řadu příspěvků propagujících nezaměnitelné tokeny (NFT)

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Zemřel ruský vědec Dmitrij Kolker, kterého na Sibiři zadržela tajná služba

Zemřel ruský vědec Dmitrij Kolker, kterého tento týden na Sibiři zadržela ruská tajná služba FSB a odvezla do Moskvy, přestože byl v posledním stadiu rakoviny. Kolkerův právní zástupce to dnes řekl agentuře Reuters. Vědce FSB podezírala z vlastizrady.

"Zemřel  v sobotu. Zítra kvůli jeho zadržení podáme stížnost," řekl právní zástupce čtyřiapadesátiletého vědce Alexander Fedurov.

Kolkerova rodina ruskému serveru Tajga.info už dříve sdělila, že vědec trpí rakovinou slinivky břišní. FSB jej podle nich odvezla do moskevské vazební věznice Lefortovo ze soukromé kliniky, ačkoliv byl na infúzi. Tajná služba ho podezírala, že spolupracoval s bezpečnostními službami v Číně, uvedla rodina. Podle ní byl Kolker nevinný.

Fyzik a matematik Kolker byl vedoucím Laboratoře kvantových optických technologií na Novosibirské státní univerzitě.

Agentura TASS v sobotu informovala, že FSB na Sibiři zadržela Anatolije Maslova, což je další vědec, kterého rovněž podezírá z vlastizrady. I on byl převezen do Moskvy, podezřelý je podle zdroje blízkého vyšetřování z poskytování dat, která jsou státním tajemstvím.

Zdroj: ČTK
Další zprávy