Vláda odstaví ruské oligarchy od zakázek, zvažuje také vyvlastnění jejich majetku

Jan Horák Jan Horák
31. 3. 2022 19:00
Vláda Petra Fialy chce připravit ruské a běloruské podnikatele a firmy přímo napojené na režimy Vladimira Putina a Alexandra Lukašenka o možnost získávat v Česku veřejné zakázky. Kabinet zváží i možnost zabavit jim majetek. Vláda se na tom shodla na svém posledním jednání. Jde o reakci na ruskou válečnou agresi na Ukrajině podporovanou Běloruskem.
Premiér Petr Fiala
Premiér Petr Fiala | Foto: ČTK

Ruský ministr školství Sergej Kravcov odpovídá za válečnou propagandu na tamějších školách, kde se o invazi na Ukrajinu mluví jako o "speciální operaci". Jak už dříve upozornilo Aktuálně.cz, jeho rodiče v Česku podnikají. Vlastní několik bytů za vyšší miliony korun. Ruský ocelářský oligarcha Alexander Abramov, kterého v minulosti vyznamenal přímo Putin, je zase majitelem cenné vily v Karlových Varech.

Nikdo z nich zatím není na sankčním seznamu Evropské unie, Spojených států či Velké Británie, které se po ruském vpádu na Ukrajinu výrazně rozšířily. Nicméně jejich zájmy v Česku ilustrují, že zde působí lidé s vazbami na Kreml. Takové chce v budoucnu Fialova vláda ekonomicky postihovat. Podmínkou je, že je mezinárodní společenství či přímo Česko zařadí na sankční listinu.

"Ministru financí (vláda ukládá) zahájit ve spolupráci s ministrem pro místní rozvoj a ministrem průmyslu a obchodu přípravu zvláštního zákona o provedení vnitrostátních sankcí v souvislosti s vojenskou invazí na Ukrajině, který upraví zákaz přístupu vymezené skupiny subjektů k veřejným zakázkám, veřejné finanční podpoře a investičním pobídkám," zní hlavní úkol z usnesení, jež vláda ve středu přijala.

Válečné zločiny na civilním obyvatelstvu

Evropská unie od začátku ruské invaze na Ukrajinu zahájené 24. února přijala vůči Putinovu režimu čtyři balíčky sankcí. Poslední z nich schválila 15. března. Jde o desítky konkrétních restrikcí, které zahrnují zmražení majetku 99 prominentů ruského režimu včetně Putina v Evropské unii, zákaz vyvážení vybraných technologií do Ruska či naopak dovozu ruské oceli a železa.

"V reakci na vojenskou agresi Ruské federace a Běloruské republiky na území Ukrajiny projevila vláda ČR vůli přijmout nad rámec mezinárodních sankčních opatření také vlastní sankce s cílem otevřít další linii tlaku na oba agresorské režimy, které vojenskou invazí na Ukrajinu (…) hrubě porušují všechny normy mezinárodního práva a páchají válečné zločiny na civilním obyvatelstvu," píše vláda v materiálu, jejž Aktuálně.cz získalo.

Za tímto účelem musí kabinet Petra Fialy v první řadě připravit seznam lidí, majetku a firem, jejichž propojení s ruským a běloruským režimem bude pro jejich činnost v Česku považovat za nepřijatelné. Na tomto dokumentu se začalo pracovat v prvních dnech po invazi, vedle vládních orgánů jsou do jeho přípravy zapojené také tajné služby.

"Prvotní seznamy již existují. Jedná se o seznamy, kde je právní vztah k majetku prokazatelný. Ale je tu celá řada majetků, které jsou drženy přes off-shore společnosti nebo bílé koně, u kterých je to složitější. Věřím, že budeme mít finální verzi seznamu i opatření tak, abychom je mohli v rámci platných zákonů přijmout," uvedl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN).

Úkol má nejvyšší prioritu

Hlavním úkolem bude ruské a běloruské prominenty odstavit od veřejných zakázek, veřejné finanční podpory a investičních pobídek. Nejsnazší je v tuto chvíli vyřadit je ze systému pobídek. O nich rozhoduje přímo vláda, přičemž všechny potřebné poznatky dostane v dotčených případech na stůl.

"Vlastnická struktura žadatelů o investiční pobídky je sledována již nyní a je standardní součástí materiálů pro jednání vlády k žádostem o investiční pobídku. V případě žadatelů z Ruska či Běloruska bude vládě tato informace poskytnuta. Žádost o investiční pobídku může být vládou zamítnuta. Toto opatření lze aplikovat okamžitě," stojí v materiálu.

Zrušené investiční akce týkající se Ruska

  • Česko v reakci na válečnou agresi na Ukrajině už v hospodářské oblasti restriktivní kroky vůči Rusku provedla. Ministerstvo průmyslu a obchodu zrušilo všechny čtyři přislíbené oficiální účasti na ruských obchodních veletrzích konaných na tento rok.
  • Zrušily se nebo se zruší tři projekty ekonomické diplomacie, které chystalo české velvyslanectví v Moskvě spolu s ministerstvem průmyslu a obchodu. České podnikatelské mise tak v dubnu a květnu do Petrohradu, Jekatěrinburgu a Čeljabinsku nedorazí.
  • Agentura CzechInvest zrušila všechny své čtyři plánované akce v Rusku, obě kanceláře další vládní agentury CzechTrade v Rusku byly také zrušeny. 

Nicméně vláda chce problematiku pobídek spolu se zakázkami a veřejnou finanční podporou pro ruské a běloruské prominenty řešit systémově, připraví proto zmíněný zvláštní zákon. Úkol má nejvyšší prioritu. "Proto se na nich začíná pracovat už v těchto dnech a cílem je, aby byly hotové, co nejdříve to půjde," řekla Aktuálně.cz mluvčí ministerstva financí Michaela Lagronová.

Vládní legislativci se musí vypořádat s překážkou. Česko má s Ruskem a Běloruskem smlouvy o vzájemné ochraně investic, které s nimi uzavřelo roku 1994, respektive 1996. Zbavit jejich občany možnosti plně využívat výhod zdejšího podnikatelského prostředí bude znamenat porušení těchto smluv.

Výhody a rizika konfiskace majetku

Fialova vláda si uložila ještě ambicióznější úkol. Zvažuje možnost, že Rusům a Bělorusům napojeným na Putina a Lukašenka zabaví majetek. Kabinet proto ve středu nařídil ministrovi pro legislativu Michalu Šalomounovi (za Piráty), aby připravil "rozbor možné právní úpravy vyvlastnění vztažené k subjektům, na které jsou uvaleny mezinárodní či vnitrostátní sankce".

Konfiskace majetku by přitom byla opět v rozporu se zmíněnými smlouvami o vzájemné ochraně investic. Navíc by šla i nad rámec toho, jak postupuje Evropská unie jako celek. Majetky ruských a běloruských oligarchů na svém území nanejvýš zmrazí (v Česku vykonává takové sankce Finanční analytický úřad), aby s nimi nebylo možné nakládat.

Ve vládním materiálu se jako výhody vyvlastnění uvádí zvýšení tlaku na oba diktátorské režimy a možnost využít konfiskací získané prostředky pro obnovu Ukrajiny. Naopak nevýhodou je, že Česko by podle vzájemných smluv muselo zabraný majetek jeho majitelům kompenzovat. Pravděpodobně by také riskovalo mezinárodní arbitráže.

"Důležitou otázkou jsou také případná reciproční opatření Ruské federace a Běloruské republiky proti investicím a majetku českých subjektů na jejich území," upozorňuje také vládní materiál. Se všemi těmito riziky se musí analýza ministra pro legislativu vypořádat.

Podnět k dalším sankcím do Bruselu

Vláda také bude chtít promlouvat do podoby restrikcí přijímaných vůči Rusku a Bělorusku na úrovni Evropské unie. Vycházet hodlá ze svých vlastních sankčních seznamů. "Pokud dojde k identifikaci ze strany vlády, posune se to tak, abychom to tlumočili do EU, kde probíhá příprava sankčních balíčků," uvedl k tomu ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti).

Za podněty k dalším restrikcím do Bruselu zodpovídá Meziresortní koordinační skupina pro provádění mezinárodních sankcí v ČR, která vznikla roku 2019. Představuje ji čtrnáct státních institucí. Skupinu vede Finanční analytický úřad, dále jsou v ní zastoupeny resorty financí, zahraničí, spravedlnosti či všechny tři zdejší tajné služby nebo centrální banka.

Vypracovaný podnět posílá do Bruselu ministerstvo zahraničních věcí. Návrh by mělo provázet maximálně precizní vysvětlení, které odůvodňuje návrh restrikcí vůči konkrétním osobám. "Je běžnou praxí, že se podnět před formálním předložením neformálně předjedná v Evropské komisi a dalších orgánech," stojí ve vládním materiálu.

Byty švagra ruského premiéra i ruských zákonodárců

  • Hospodářské noviny už v lednu popsaly další případy, kdy nemovitosti v Česku vlastní prominenti Putinova režimu.
  • Blízký spolupracovník někdejšího moskevského starosty Jurije Lužkova Vladimir Resin po desetiletí ovládal stavební sektor v Moskvě. Je poslancem za vládní stranu Jednotné Rusko. Jeho dcera Jekatěrina Děmidovová s manželem Vitalijem založili v roce 1999 v Česku společnost Contract Services. Dalším společníkem je od roku 2014 jejich syn Vladimir, žijící v Izraeli. Jako adresu tehdy Děmidovovi udávali byt ve Slovinské ulici v Praze. Byt má 300 metrů čtverečních, v roce 2005 ho koupili za 534 tisíc eur, v dnešním kurzu za 13,5 milionu korun. Tyto majetky odhalil tým ruského opozičníka Alexeje Navalného. Dalších sedm bytů má rodina v pražských Stodůlkách a Řeporyjích.
  • Byt bývalého náměstka petrohradského primátora Vasilije Kičedžiho na Starém Městě má plochu 102 metrů čtverečních. Kičedži přestal být náměstkem v roce 2014, dodnes je činovníkem Jednotného Ruska a v Petrohradu má na starosti práci s voliči. Byt v Bílkově ulici stojí dnes zhruba 20 milionů korun a je napsaný na manželku Antonínu. Kičedžimu patří také Hotel Vyšehrad v pražských Nuslích. Koupil ho v roce 2007 za pět milionů dolarů. Dnes je hotel zavřený. S výjimkou let 2015 a 2016 byl podle účetních závěrek ztrátový.
  • Žižkovský komplex Central Park přitahuje investory z Kazachstánu, Ázerbájdžánu i Ruska. Byt tu má bývalý poslanec regionálního parlamentu Omské oblasti Alexandr Makarov. Koupil ho přes svou firmu Ural Reality Group v roce 2008. Tehdy byl poslancem a zákon mu vlastnictví nemovitostí v zahraničí zakazoval. Když se na to přišlo, složil raději mandát. S manželkou Taťjanou tu bydlí i Sergej Weller, člen městského zastupitelstva v Murmansku. Jejich byt má 164 metrů čtverečních, cena je zhruba 22 milionů korun. Z městského zastupitelstva odstoupil loni v březnu. Jeho bratr Alexej je poslancem ruského parlamentu.
  • Koncem roku 2016 si na Novém Městě v centru Prahy koupil dva byty o celkové ploše 355 metrů čtverečních gubernátor Marijska Alexandr Jevstifejev. Zaplatil za ně 21 milionů korun. Napsané jsou na jeho matku Liliju Malinovovou. Majetek odhalil tým Alexeje Navalného.
  • Deník N také popsal realitní operace švagra ruského premiéra Michaila Mišustina. Alexandr Udodov zde nakoupil a prodal šest nemovitostí za 71,6 milionu korun.
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 18 minutami

Web Ředitelství silnic a dálnic obnovil po úterním kybernetickém útoku částečně provoz

Web státní organizace Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) je opět částečně funkční. V úterý ho ochromil kybernetický útok a server byl od té doby nedostupný, nebo na něm nebyl žádný obsah. Nadále však mimo provoz zůstává server, na kterém organizace zveřejňuje dopravní informace. Počítačové systémy ŘSD počátkem tohoto týdne napadl software, který zašifroval data. Podle Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) byl kybernetický útok na profesionální úrovni.

Ještě v sobotu kolem poledne bylo na webu ŘSD pouze logo organizace a nápis "Omlouváme se, probíhá nahrávání obsahu." V neděli odpoledne už má úvodní stránka původní podobu z doby před útokem. Nefungují ale sekce webu týkající se veřejných zakázek a technických předpisů.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Zvýšit potravinové zásoby státu na 15 dní by stálo až 12 miliard, řekl šéf Správy státních hmotných rezerv

Stát má pro případ nouze uloženo ve skladech 13 milionů denních dávek potravin, které by pokryly spotřebu na zhruba 1,3 dne. Navýšení zásob potravin na 15 dní by stálo až 12 miliard korun. V České televizi v pořadu Otázky Václava Moravce to v neděli řekl předseda Správy státních hmotných rezerv (SSHR) Pavel Švagr. Ministerstvo zemědělství v současnosti navrhuje navýšit rozpočet organizaci spravující státní zásoby o půl miliardy korun.

O navýšení zásob potravin ze tří na 15 dní rozhodla předchozí vláda koncem loňského roku, uvedl Švagr. "Těch 15 dnů ale není záležitost příštího roku. Vloni byla dohoda, že bychom měli jít na těch 15 dnů v příštích 15 letech," upozornil. Vláda to ale může změnit, dodal. Naplnění skladů na více než dva týdny by vyšlo stát při současných cenách na 11 až 12 miliard korun, odhadl Švagr.

Zdroj: ČTK
Další zprávy